Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

112 C 90/2021-121

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Sekvardem, Ph.D., ve věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi opatrovníkem údaje o zástupci, o zaplacení částky 19 017,30 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 19 017,30 Kč s ročním úrokem z prodlení z téže částky ve výši 10 % za dobu od 29. 10. 2019 do zaplacení, do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9 712 Kč, do patnácti dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

III. Česká republika – Městský soud v Brně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 19 017,30 Kč s ročním úrokem z prodlení z téže částky ve výši 10 % za dobu od 29. 10. 2019 do zaplacení, do patnácti dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9 712 Kč, do patnácti dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce. III. Česká republika – Městský soud v Brně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou soudu dne doručenou dne 21. 6. 2021 po žalované domáhal zaplacení částky 19 017,30 Kč za neuhrazené zdravotní služby, jež byly ze strany žalobce poskytnuty v době 10. 9. až 14. 9. 2019. Žalovaná nebyla pojištěna, pročež byla povinna služby uhradit, což se však k výzvě nestalo. Svůj závazek žalovaná vůči žalobci uznala.

2. Opatrovník k žalobě uvedl, že není zcela zřejmé, že by žalobce zdravotní služby žalované poskytl, neboť se opírá pouze o fakturu. Rovněž není zcela jisté, že by podpis na uznání dluhu byl skutečným podpisem žalované, která se nadto uvedenouu nezavázala uhradit dluh do konkrétní doby.

3. Žalobce v replice k vyjádření opatrovníka uvedl, že uznala-li žalovaná svůj dluh, platí vyvratitelná domněnka jeho existence, a to i přes absenci data, do něhož mělo dojít k úhradě. Ve vztahu k poskytnutí konkrétní služby žalobce uvedl, že je v tomto ohledu vázán mlčenlivostí, která by mohla být prolomena pouze poskytnutím souhlasu ze strany žalované.

4. V reakci na repliku žalobce sdělil opatrovník, že ani předložení zdravotní dokumentace žalované by nebylo důkazem o poskytnutí zdravotních služeb, pouze výčtem léčebných metod nebo diagnóz. Pravý podpis žalované nebude možné prokázat ani předložením origináluy obsahující uznání dluhu.

5. V dalších fázích řízení účastníci setrvali na svých vzájemně nesouladných stanoviscích.

6. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Z uznání dluhu (č. l. 12) soud zjistil, že bylo podepsáno osobou jménem„ celé jméno žalované“. Dotyčná se označila jako samoplátce, uvedla adresu v Ostravě, uvedla, že se od 10. 9. 2019 léčila na oddělení urologickém a vzala na vědomí, že náklady na léčbu činily 19 017,30 Kč. Tuto částku uznala za svůj dluh co do důvodu i výše a zavázala se jej uhradit, aniž by uvedla konkrétní datum. Z č. l. 9 současně bylo zjištěno, že žalobci byl předložen průkaz o povolení k pobytu vystavený na jméno žalované. Fakturou splatnou 28. 10. 2019 (č. l. 5) byla žalované vyúčtována částka obsažená již v uznání dluhu, když z ní neplynul konkrétní lékařský výkon nebo postup, podání léčiva či přípravku. Byla zasílána na adresu uvedenou v uznání dluhu a na adresu zjištěnou pátráním žalobce (č. l. 3 a 4). K úhradě nedošlo přes výzvu z 24. 11. 2019 (č. l. 13 a 14).

7. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví (č. l. 94) bylo zjištěno, že přestože podpis, který byl posuzován naě uznání dluhu, patří mezi podpisy nenáročné a konstrukčně jednoduchého typu, přesto v hlavních rysech vykazuje shodné znaky, jimiž lze odůvodnit závěr o střední kladné rovině pravděpodobnosti, že se jedná o pravý podpis žalované. Závěr je platný, přestože některé rysy srovnávaných podpisů shodné nebyly. I při těchto odlišných prvcích bylo lze nalézt shodu u systému psacího pohybu. Shodné znaky ve většině zkoumaných podpisů hovořily proti závěru o padělku či napodobenině podpisu žalované. Při pokusech o padělání by musel pachatel napodobit i dynamický stereotyp psací techniky, to je nicméně velmi obtížné i u jednodušších typů podpisů. Uvedené skutečnosti byly stvrzeny i výslechem znalce celé jméno znalce.

8. Pokud soud neprovedl důkaz znalcem pro účely posouzení zdravotní dokumentace žalované, měl soud za to, že jde o návrh nadbytečný. Znalec by mohl teoreticky konstatovat, že v dokumentaci jsou uvedeny údaje o konkrétní diagnóze a léčebném postupu, případně by mohl posoudit, zda výpočet žalované částky s ohledem na poskytnutou péči odpovídá hodnotě bodu u toho kterého kroku žalobce s přihlédnutím k ceně služeb. Současně nicméně nebyla a s ohledem na povinnost mlčenlivosti žalobce rovněž nemohla být učiněna skutková tvrzení o tom, jaká péče vlastně žalované byla poskytnuta, aby znalec případně posoudil, že tomu tak dle dokumentace skutečně bylo. I takový závěr znalce by nicméně obsahoval pouze shrnutí toho, co mělo být poskytnuto, nijak by však neřešil námitku opatrovníka, že by se i při poskytnutí dokumentace jednalo pouze o informace o tom, co jí poskytnuto být mělo, nikoli co skutečně bylo. Potvrzení správnosti výpočtu ceny služeb je pak pouhou početní operací, k níž není třeba odborných schopností, pročež se tedy nejedná o otázku, jíž by měl znalec posuzovat, neboť početní operaci by měl být schopen soud realizovat sám. Kromě toho měl soud za to, že věc byla s ohledem na závěry znalce z oboru písmoznalectví vyřešena ve prospěch žalobce, aniž by bylo nutné se zabývat dalšími podrobnostmi.

9. V projednávané věci soud aplikoval mimo jiné , o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ zákon“). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná nebyla v době poskytnutí zdravotnických služeb pojištěna - plynulo to zy uznání dluhu. V tomto směru lze poukázat i na to, že se jedná o osobu v současnosti bez trvalého pobytu na území ČR, jež tak není zdravotně pojištěna podle zákona, leda by prokázala, že je zaměstnána u někoho, kdo trvalý pobyt či sídlo na zemí ČR má, to se však nestalo ani to nikdo netvrdil. Taková skutečnost ostatně neplynula jinak ze soudem zjištěných skutečností, kdy byla již k lednu 2019 sankčně vyřazena z evidence uchazečů o zaměstnání ( zákona za žalovanou nebyl plátcem ani stát). Bylo tak na místě, aby poskytnutou péči žalovaná uhradila sama ( , o zdravotních službách, v rozhodné době účinném znění).

10. V řízení byla předložena označená jako uznání dluhu, z níž plynula povědomost žalované o existenci dluhu v žalované výši, když současně byl uznán i důvod vzniku pohledávky žalobce ve stanovené výši, jímž bylo poskytnutí zdravotní péče na urologickém oddělení. Klíčové v tomto směru bylo posoudit, zda podpis na danéě je pravým podpisem žalované. Tuto skutečnost posoudil znalec, který se po prozkoumání sporného i srovnávacích podpisů přiklonil k závěru o střední kladné pravděpodobnosti, že se o pravý podpis žalované jedná. V řízení nevyvstaly žádné okolnosti, jež by měly svědčit o tom, že podpis byl realizován někým jiným. Nelze pominout rovněž to, že žalobce disponoval i dokladem totožnosti a informací o tom, že žalovaná je samoplátcem, tedy okolnosti, jež byly v zásadě soudem zjištěny z úřední činnosti i dokazováním. Pokud by se mělo jednat o jinou osobu, je pravděpodobné spíše uvedení informace o tom, že pojištěna je, ale nedisponuje dokladem od pojišťovny, jako sestává v jiných projednávaných věcech, kdy se jedinci vykazují dokladem o existenci pojištění. Protože byla předložena o uznání dluhu v originálu, bylo zpochybnění pravosti podpisu na žalovaném s ohledem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu z 27. 11. 2018, sp. zn. (publikován mimo v jiné v systému ASPI pod č. JUD418622CZ), nicméně toto zpochybnění neuspělo. Za situace, kdy bylo prokázáno, že se jedná o podpis žalované, nastala domněnka o existenci dluhu v žalované výši, neboť byl z její strany uznán důvod vzniku pohledávky i její výše ( , ), pročež bylo na žalované, aby tvrdila a prokazovala, že dluh nevznikl vůbec nebo v jiné výši. Opatrovník měl v tomto ohledu těžkou pozici, když nedisponoval příslušnými tvrzeními nebo důkazy. Argument, že je to žalobce, kdo by měl prokázat poskytnutí konkrétní péče žalované, nebyl relevantní za situace, kdy bylo prokázáno, že to byla žalovaná, kdo dluh v konkrétní výši za péči uznal. Je zcela jedno, že tato péče nebyla blíže v uznání dluhu specifikována. Dluh žalované péči uhradit tak existuje a žalovaná je povinna jej uhradit. K tomu byla rovněž opakovaně vyzvána, jednak na adresu dřívějšího trvalého pobytu sděleného i žalobci, jednak na adresu v Brně. Jestliže žalobce žalované doručoval výzvu k plnění na adresu jí sdělenou, odpovídala žalovaná za svoji dosažitelnost, pročež, pokud k doručení nedošlo, ačkoli se dostala zásilka do sféry její dispozice (rozsudek Nejvyššího soudu 13. 11. 2012, sp. zn. , publikovaný mimo jiné v systému ASPI pod č. JUD225706CZ), lze to klást k tíži pouze jí samotné, nikoli žalobci. Neuhradila-li žalovaná dluh ve stanovené lhůtě, dostala se do prodlení podle , a byla povinna zaplatit úroky z prodlení ve výši dle Lhůtu k plnění soud žalované stanovil podle .

11. Výrok pod bodem II. je odůvodněn tím, že úspěšný účastník právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil na bránění práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl ( ) Náklady žalobce činila odměna zástupce ve výši 300 Kč/úkon podle , advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, za úkony spočívající v přípravě a převzetí a podání žaloby a dále ve výši 1 900 Kč podle advokátního tarifu za úkony spočívající v replice k vyjádření žalované a účast u dvou jednání 13. 4. a 16. 11. 2022 podle , d) a g) advokátního tarifu. K tomu, je třeba přičíst paušální náhradu nákladů ve výši á 100 Kč, resp. á 300 Kč/úkon podle , resp. a 3 advokátního tarifu v celkové výši 1 100 Kč. Žalobce má rovněž právo na náhradu daně z přidané hodnoty, jejímž je zástupce plátcem, podle ve výši 1 512 Kč. K tomu je třeba přičíst i soudní poplatek ve výši 1 000 Kč Celkem je tak žalovaná povinna uhradit žalobci k rukám jeho zástupce podle částku 9 712 Kč ve lhůtě podle .

12. Jakkoli žaloba může vykazovat určité odlišnosti od případů podobného typu, vždy se jedná o neuhrazenou zdravotní péči v situaci, kdy měla být hrazená samotným beneficientem služby, lišit se pak žaloba může v důvodech absence pojištění, typu poskytnuté léčby a její hodnotě. Soud tak úkony právní služby hodnotil odlišně, a to do podání žaloby včetně, dále již postupoval podle standardních ustanovení advokátního tarifu. Na druhou stranu nedospěl k závěru, že by ve věci byly podmínky pro uplatnění a nepřiznání nákladů řízení žalobci. Přestože je žalobce relativně velká korporace a jistě disponuje právním oddělením, nelze mu upřít možnost k řízení před soudem užít služeb specialistů. Jakkoli je s poskytováním zdravotních služeb nepochybně spjato i vymáhání jejich ceny, právní oddělení má z pohledu soudu na starosti primárně jiné typy činností – personální a zejména pracovněprávní otázky, smluvní vztahy s dodavateli a pojišťovnami, nikoli pak jednotlivá soudní řízení, která přesahují hlavní těžiště činnosti žalobce. Rovněž nelze přehlédnout i přístup žalované, která dluh sice uznala, na druhou stranu neučinila ničeho, aby tento dluh uhradila, nelze tak nyní požadovat z její strany benevolenci ve vztahu k nákladům řízení, jež bylo zahájeno s dostatečným odstupem umožňujícím dobrovolné a postupné hrazení dluhu podle možností a schopností žalované.

13. Ve vztahu k nákladům státu soud postupoval podle , když žalobce jako úspěšný účastník nemohl být činěn povinným hradit náklady znaleckého zkoumání ani opatrovníka žalované. Dotyčného pak nemůže hradit ani žalovaná, k ochraně jejíchž práv jí ho soud ustanovil s ohledem na ustanovení zákona. V zásadě by bylo lze uvažovat o hrazení nákladů na znalce z její strany, ovšem s ohledem na okolnosti případu by náklady a úsilí vynaložené na vymáhání pohledávky nedostižitelné žalované převýšily efektivitu těchto snah a i při potenciálním úspěchu by mohly ohrozit primární cíl soudního řízení, jímž je vyřešení sporu a úspěšné vymožení přisouzené částky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozsudkem, žalobce může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.