Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 203/2022-47
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátkou anonymizováno jméno příjmení
se sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 25 071,17 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 25 071,17 Kč, s úrokem ve výši 10,90 % ročně z částky 24 861,17 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 24 861,17 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 448,02 Kč vzniklým sazbou 10,90 % ročně z částky 24 861,17 Kč od 22. 7. 2019 do 12. 7. 2022, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 776,10 Kč vzniklým zákonnou sazbou ročně z částky 24 861,17 Kč od 14. 4. 2022 do 12. 7. 2022, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 456 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 25 071,17 Kč, s úrokem ve výši 10,90 % ročně z částky 24 861,17 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 24 861,17 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 448,02 Kč vzniklým sazbou 10,90 % ročně z částky 24 861,17 Kč od 22. 7. 2019 do 12. 7. 2022, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 776,10 Kč vzniklým zákonnou sazbou ročně z částky 24 861,17 Kč od 14. 4. 2022 do 12. 7. 2022, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 456 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že dne datum uzavřel žalobce se žalovaným Smlouvu o úvěru reg. číslo (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 30 000,00 Kč. Žalovaný se v části„ Splácení úvěru“ ve spojení s částí„ Parametry úvěru“ Smlouvy zavázal vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky ve výši 10. 90 % p.a. v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný byl oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve Smlouvě. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (dále jen "VOP"), Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele (dále jen "Podmínky") a Sazebník poplatků. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatných splátek, když tyto nebyly z jeho strany hrazeny řádně a včas, žalobce v souladu s čl. 8 bodu 8.1 písm. a) Podmínek ve spojení s čl. 9 bod 9.1 písm. f) Podmínek úvěr ke dni datum zesplatnil. O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován výzvou k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky. Dlužná částka k datum činí 28 295,29 Kč, a to v následujícím členění: - jistina 24 861,17 Kč, - poplatky 210,00 Kč, z těchto položek je v souladu s ust. § 6 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích vypočtena výše soudního poplatku - smluvní úrok 2 448,02 Kč, - úrok z prodlení 776,10 Kč. Celková výše pohledávky včetně jejího složení ke dni datum je patrná z první strany historického výpisu z úvěrového účtu, na kterém byla vedena pohledávka žalobce, tj. na účtu číslo bankovní účet. Žalobce doplňuje, že historický výpis je listinným důkazem, jenž je akceptován soudy a ze kterého jasně a nezaměnitelně vyplývá celková výše pohledávky. Historický výpis z úvěrového účtu je standardním výstupem evidence úvěrových pohledávek u všech bankovních domů v ČR. Žalobce nemá jak jinak prokázat čerpání a splácení finančních prostředků než právě prostřednictvím historického výpisu. Žalobce se domnívá, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby za současného pokročilého stavu výpočetní techniky a automatizovaných bankovních systémů prováděl výpočet jednotlivých položek pohledávky ke konkrétnímu dni manuálně, zejména s přihlédnutím k velkému množství poskytnutých úvěrů, dlouhodobosti závazků a množství čerpání a úhrad, když výše pohledávky je zřejmá právě z první strany historického výpisu. Jistina pohledávky představující vyčerpanou a neuhrazenou jistinu, na kterou žalovaný v minulosti směřoval splátky, je patrná z historického výpisu – položka Zůstatek půjčky. Žalobci vznikl dle části„ Splácení úvěru“ ve spojení s částí„ Parametry úvěru“ Smlouvy nárok na smluvní úrok ve výši 10. 90 % p. a. z vyčerpané jistiny úvěru ponižované o jednotlivé splátky na jistinu od jejího čerpání až do jejího zaplacení. K počítání úroků žalobce uvádí, že při jejich výpočtu vychází z čl. 3 bod 3.1 Podmínek, tedy že předpokládá, že kalendářní rok má 360 dnů. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou jeho dluhu vznikl žalobci dle § 1970 občanského zákoníku nárok na úrok z prodlení ve výši určené Nařízením vlády číslo Sb. z výše neuhrazené jistiny ode dne následujícího po zesplatnění pohledávky až do jejího zaplacení. Nárok na úhradu poplatků vznikl žalobci v souladu s částí„ Parametry úvěru“ a„ Poplatky a ceny“ Smlouvy a ve spojení s čl. 24 VOP a Sazebníkem poplatků. Historie a výše pohledávky uplatněné žalobou, včetně zůstatků nesplacené části jistiny úvěru, vyplývá z přiloženého historického výpisu. Kódem anonymizováno je zohledněno čerpání úvěru, kód anonymizováno značí splátku úvěru (v členění na jistinu a smluvní úrok, poznámka ČÁST. PLATBA- hodnota jméno v případě, že splátka nedosahovala dohodnuté výše), kód anonymizováno reflektuje nárok na poplatky související s úvěrem. Jistina je v historickém výpise zohledněna jako položka Zůstatek půjčky, smluvní úrok jako položka Splatné úroky, úrok z prodlení jako položka Pokuta z prodlení. Pokud jde o přiložený historický výpis, dovoluje si žalobce odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 32 Cdo 3387/2011 ze dne 27.10.2011, který uvádí:„ Vylíčení rozhodujících skutečností pak může mít zprostředkovaně původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce (coby důkazní materiál) připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže“. Žalobce má za to, že přiložený historický výpis spolu s tímto žalobním návrhem požadavek přehlednosti splňují. Jelikož ani přes opakované výzvy žalovaný žalobci dlužnou částku neuhradil, předal žalobce věc právnímu zástupci. V zájmu mimosoudního řešení věci žalobce žalovaného prostřednictvím právního zástupce vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum. Žalovaný přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla k datu tohoto podání uhrazena.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
5. Ze smlouvy o úvěru a informací o úvěru má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve shora popsané výši. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách, včetně souvisejících poplatků a dalšího příslušenství.
6. Z transakční historie má soud za prokázané, jakým způsobem žalovaný poskytnutý úvěr čerpal a dále, že žalovaný žalobci úvěr řádně nesplácel.
7. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.
8. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
10. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
11. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy reglementované obchodním zákoníkem - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu dlužné úvěrové částky, pak tato odpovídá skutkových zjištěním soudu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalobní pohledávky žalovaným soud za prokázanou nemá. S ohledem na výše uvedené bylo na místě žalobě cele vyhovět. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "advokátní tarif") z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o osobě žalovaného, a jednotlivostmi uzavřené smlouvy (číslo smlouvy, výše úvěru, výše úroku, celkový dluh). Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc. 2. Vzhledem k tomu, že jsou splněny i další podmínky předvídané § 14b advokátního tarifu (tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci je přiznána náhrada nákladů řízení), soud při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení aplikoval toto ustanovení a přiznal procesně úspěšnému žalobci, který žalovaného před podáním žaloby vyzval ke splnění povinnosti dle § 142a o.s.ř., na náhradě nákladů řízení odměnu za 3 úkony právní služby (sepis návrhu, převzetí věci, výzva – úkon á 300 Kč) v částce 900 Kč, 3x paušální náhradu ve výši 300 Kč (100 Kč za každý z úkonů právní služby), 21 % DPH a částku za soudní poplatek (1 004 Kč). Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.