Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
19 C 45/2022-22
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 15 998,55 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni
a) částku ve výši 131,07 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky
131,07 Kč od 4.11.2020 do zaplacení,
b) částku ve výši 2 679,92 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky
2 679,92 Kč od 16.2.2021 do zaplacení,
c) částku ve výši 1 660,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky
1 660,35 Kč od 26.5.2021 do zaplacení,
d) částku ve výši 1 327,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky
1 327,21 Kč od 29.6.2021 do zaplacení,
e) částku ve výši 200 Kč,
to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 10 000 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 131,07 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 131,07 Kč od 4.11.2020 do zaplacení, b) částku ve výši 2 679,92 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 679,92 Kč od 16.2.2021 do zaplacení, c) částku ve výši 1 660,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 660,35 Kč od 26.5.2021 do zaplacení, d) částku ve výši 1 327,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 327,21 Kč od 29.6.2021 do zaplacení, e) částku ve výši 200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 10 000 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 15 998,55 Kč s příslušenstvím, kterou měla žalovaná dlužit žalobkyni za to, že žalobkyně dodávala žalované pro potřeby domácnosti na základě smluv o dodávce elektřiny a dodávce plynu uzavřených dne datum do jejího odběrného místa na adrese adresa žalované, elektřinu a plyn. Žalovaná se zavázala za dodávané komodity zaplatit příslušné částky dle ceníků žalobkyně platných pro dané fakturační období se splatností uvedenou na faktuře, žalobkyně tak vyúčtovala žalované:
a) za odebraný plyn fakturou variabilní symbol ze dne datum částku ve výši 131,07 Kč se splatností dne 3.11.2022 (za období od 23.10.2019 do 12.10.2020), za toto fakturační období žalovaná neuhradila ničeho;
b) za odebranou elektřinu fakturou variabilní symbol ze dne datum částku ve výši 2 679,92 Kč se splatností dne 15.2.2021 (za období od 19.1.2020 do 21.1.2021), za toto fakturační období žalovaná neuhradila ničeho;
c) za odebranou elektřinu fakturou variabilní symbol ze dne datum částku ve výši 1 660,35 Kč se splatností dne 25.5.2021 (za období od 22.1.2021 do 23.4.2021), za toto fakturační období žalovaná neuhradila ničeho;
d) za odebranou elektřinu fakturou variabilní symbol částku ve výši 1 660,35 Kč se splatností dne 25.5.2021 (za období od 22.1.2021 do 23.4.2021), následně byla tato faktura opravena daňovým dokladem variabilní symbol ze dne datum na částku 1 327,21 Kč, za toto fakturační období žalovaná neuhradila ničeho
e) smlouva o sdružených službách za dodávku plynu byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců od data datum s možností automatické prolongace smlouvy. Žalobkyně dne 12.10.2020 v souladu s energetickým zákonem ukončila dodávku plynu, a to z důvodů opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy žalovanou, konkrétně nezaplacením záloh za měsíce 05/2020 – 7/2020. Žalobkyně následně přípisem ze dne 14.10.2020 odstoupila od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalované. Žalobkyně vyúčtovala žalované v souladu s uzavřenou smlouvou smluvní pokutu ve výši 4 800 Kč, a to vyúčtováním smluvní pokuty s variabilním symbolem číslo Smluvní pokutu žalobkyně v souladu se smlouvou požaduje za každý měsíc od měsíce 10/2020 do měsíce 10/2022, tedy za 24 měsíců po 400 Kč ponížené o polovinu;
f) smlouva o sdružených službách za dodávku elektřiny byla uzavřena na dobu určitou, tj. na 30 měsíců od data 1.11.2019 s možností automatické prolongace smlouvy. Smlouva byla ukončena předčasně na základě plné moci ze dne datum udělené jinému obchodníkovi změnou dodavatele. Žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 5 200 Kč (13 měsíců x 400 Kč fakturou variabilní symbol ze dne datum, splatnou 5.5.2021;
g) smluvní pokutu za prodlení s platbou faktur ve výši 200 Kč (2 x 100 Kč).
Žalobkyně zaslala dne 28.9.2021 žalované předžalobní výzvu k plnění, žalovaná ničeho k této výzvě neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, a to z listin označených jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum, smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze dne datum, faktur č. variabilní symbol, číslo, číslo, číslo, Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, upomínky, předžalobní upomínka, ceník plynu, ceník elektřiny, soud učinil skutková zjištění, která plně odpovídají skutkovým tvrzením žalobkyně uvedeným žalobkyní v žalobních v tvrzeních a pro stručnost na ně soud odkazuje a současně je přejímá jako svá skutková zjištění. A z těchto listinných důkazů vzal soud za prokázaná shora uvedená skutková zjištění, když navíc soud vycházel také z toho, že tato skutková zjištění byla mezi účastníky nesporná s ohledem na žalované doručenou výzvu k vyjádření k žalobě ze dne 10.5.2022, ve které byla žalovaná vyzvána k vyjádření s tím, že nevyjádří-li se, bude soud pokládat tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě o věci rozhodne.
5. Po právní stránce soud posoudil nároky žalobkyně o zaplacení částek 131,07 Kč, 2 679,92 Kč, 1 660,35 Kč a 1 327,21 Kč, tj. celkem 5 798,55 Kč podle ustanovení § 2079 o.z., nárok žalobkyně o zaplacení 200 Kč ve smyslu Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny (VOPD), ve kterých byly sjednány poplatky za zasílání upomínek v případě dlužných částek za úhrady nezaplacených faktur, a dospěl k závěru, že žaloba je v těchto částech nároků důvodná. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu byly platně uzavřeny kupní smlouvy na dodávky elektřiny a plynu dne datum, a to dle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Na základě takto uzavřených smluv vznikl žalobkyni závazek dodávat žalované do sjednaného odběrného místa elektřinu a plyn, a žalovaná se zavázala elektřinu a plyn v daném místě odebírat a zaplatit za ně dohodnutou kupní cenu. Tato cena měla být žalovanou hrazena formou záloh a následného vyúčtování (faktury), které bylo podle smlouvy splatné v konkrétním termínu uvedeném na vyúčtování. Jelikož žalovaná takto žalobkyni neuhradila za jí dodanou elektřinu a plyn uvedené částky (v součtu celkem 5 798,55 Kč), čímž tak řádně a včas nesplnila svůj závazek, dostala se tak s úhradou svého dluhu ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vždy dnem následujícího po dni splatnosti uvedených faktur do prodlení. Povinnost k zaplacení částky 2 x 100 Kč za upomínky žalobkyně pak vyplývá z všeobecných obchodních podmínek dodávek elektřiny a plynu, jež byly součástí smluv o dodávce elektřiny a plynu ze dne datum. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř..
6. V případě nároku o zaplacení částky 4 800 Kč a 5 200 Kč s příslušenstvím jako nároku žalobkyně z titulu smluvních pokut za porušení povinností žalovanou nevstoupit po dobu trvání smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny ze dne datum od uzavření těchto smluv dalších 36 měsíců do smluvního vztahu s jiným dodavatelem plynu a dalších 30 měsíců do smluvního vztahu s jiným dodavatelem elektřiny, soud neshledal tyto nároky důvodnými, v této části proto žalobu s dále uvedeným odůvodněním zamítl.
7. Podle ust. § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Pokud se žalovaná nepřiměřeného ujednání nedovolala, má to za následek jeho neplatnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 387/2016 ze dne 31. 10. 2017, zveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 10/2019), a to neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že úprava závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem je součástí tzv. spotřebitelského práva, jehož právní normy mají charakter norem kogentních, tedy norem, jejichž porušení je vnímáno jako narušení veřejného pořádku (ust. § 1 odst. 2 o.z.). Ujednání o zaplacení žalované částky ve výši 10 000 Kč (4 800 Kč + 5 200 Kč) nelze posoudit ani podle ustanovení o odstupném, neboť z textu ujednání není možné dovodit, že by v důsledku zaplacené„ smluvní pokuty“ mělo dojít k zániku závazkového vztahu mezi účastníky.
8. Smluvní pokuta sjednaná ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc či jeho část až do konce doby trvání smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne datum a až do konce doby trvání smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum tvoří významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalované coby spotřebitele (ust. § 1813 o.z.), a jde tak o zakázané ujednání, k němuž se podle ust. § 1815 o.z. nepřihlíží a které musí soud aplikovat z úřední povinnosti (ex officio), aniž by se žalovaná takového postupu dovolávala. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny, které jsou formulářovými smlouvami, nikoliv individuálně sjednanými, žádnou z povinností žalobkyně obdobným způsobem neutvrzují. Smluvní pokuta je tedy ve smlouvě využita jednostranně pouze k utvrzení závazků žalované. Navíc předmětná smluvní pokuta je ve své podstatě skrytým odstupným za předčasné ukončení smlouvy, které omezuje právo volby spotřebitele na dodavatele plynu či elektřiny. Nemohla by tak obstát argumentace žalobkyně, že jde o kompenzaci za neuskutečnění dodávky, neboť smluvní pokuta byla vázána na předčasné ukončení smlouvy, nikoli na nerealizovaný odběr. Tvrzená„ škoda“, která má být pokutou paušálně kompenzována, by žalobkyni mohla vznikat i za trvání smluvního vztahu v situaci, kdy by v odběrném místě žalované nebyl plyn či elektřina reálně odebírány (šlo by o tzv. nulový odběr). Sama žalobkyně by musela zajistit distribuční kapacitu a nakoupit plyn či elektřinu dávno před tím, než měly být žalované dodány, reálně tedy mnohem dříve, než byly smlouvy mezi stranami vůbec uzavřeny. Jde o standardní náklad a riziko podnikání žalobkyně, které se předmětnými smluvními pokutami snaží přenášet na spotřebitele. V případě předčasného ukončení smluv jde navíc o uvolněnou kapacitu pro dodávku téhož plynu či elektřiny jinému zákazníkovi, takže tato„ škoda“ vůbec nemusí vzniknout.
9. Problematika závazků na dobu určitou byla v minulosti již řešena na úseku telekomunikačních služeb v poměrech zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“), kdy z důvodu rozbití monopolu v telekomunikacích vzniklo konkurenční prostředí, v němž si zákazníci mohli začít zdarma vybírat poskytovatele těchto služeb, avšak současně v rámci konkurenčního boje došlo u řady poskytovatelů ke vzniku praktik zakomponovaných do formulářových smluvních návrhů, prostřednictvím nichž se poskytovatelé těchto služeb snažili udržet zákazníky po nepřiměřeně dlouhou dobu mimo hospodářskou soutěž, například právě uzavíráním smluv na dobu určitou s automatickou prolongací a stanovením nepřiměřeně vysokých sankcí v případě předčasného ukončení smlouvy. Kvůli těmto praktikám, které ve svém důsledku vedly k výraznému narušení hospodářské soutěže a k překážkám řádného fungování vnitřního trhu, byly do zákona o elektronických komunikacích přijaty limity a opatření, které tuto činnost regulovaly a mezi něž patří například stanovení maximální doby trvání závazku na dobu určitou (ust. § 63 odst. 7 zákona) a zákaz automatického prodlužování smluv na další dobu určitou bez předchozího kontaktu zákazníka (ust. § 63 odst. 10 zákona), dále pak stanovení limitů pro finanční vypořádání závazků u předčasně ukončených smluv na dobu určitou (ust. § 63 odst. 1 písm. p) zákona) tak, aby výše tohoto vypořádání byla přiměřená poskytované službě.
10. Lze proto shrnout, že ve své pravé podstatě představují předmětné smluvní pokuty snahu žalobkyně přenést své vlastní podnikatelské riziko na konečného zákazníka – spotřebitele, který učinil tu„ chybu,“ že uzavřel smlouvy na dobu určitou a nikoli na dobu neurčitou, kde je výpovědní doba regulovaná (na maximálně tři měsíce), tedy o snahu nepřiměřeně omezovat po určitou dobu jeho právo bezplatné volby dodavatele plynu či elektřiny, aniž by za to spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Prostřednictvím předpřipraveného ujednání o době určité (s automatickou prolongací) a o smluvní pokutě, která ekonomicky představuje„ odstupné“ za předčasné ukončení smluv (iniciované druhou stranou), je na spotřebitele (žalovanou) vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k vynucení sjednané doby smlouvy delší než tři měsíce (zde po dobu 36 měsíců (u plynu) a 30 měsíců (u elektřiny), potenciálně však i na jakoukoli delší dobu. Sama žalobkyně ale podobně ve smlouvě omezována (sankcionována) není. Taková ujednání jsou zjevně nevyvážená v neprospěch spotřebitele a nelze k nim přihlížet.
11. K obdobným závěrům již dospěl Krajský soud v Praze v obdobných spotřebitelských věcech stejné žalobkyně vedených nejen pod sp. zn. 103 Co 16/2018, 22 Co 251/2019, 27 Co 99/2019, 27 Co 283/2019, 27 Co 345/2019, 30 Co 80/2019, 27 Co 16/2020, 27 Co 110/2020, 21 Co 219/2020, 21 Co 222/2020, 22 C 100/2021 či 21 Co 162/2021 a nemá důvod se od těchto závěrů odchylovat (srov. též § 13 o.z.). Samotnou výši sjednané pokuty již proto nebylo třeba z hlediska přiměřenosti posuzovat. S ohledem na uvedený právní závěr má soud za to, že v tomto řízení, kdy soud žalobu z části zamítal (o 10 000 Kč za smluvní pokuty), se jednalo o právní posouzení tohoto nároku, kdy nebylo potřeba pro tento závěr soudu nařizovat k projednání ústní jednání.
12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., procesně úspěšnějším účastníkem řízení by tak byla žalovaná, té však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.