Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 318/2022-26

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa

zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných s účinností od měsíce následujícího po právní moci rozsudku, vždy k 20. dni v měsíci, pod ztrátou výhody splátek pohledávku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a od datum do zaplacení z částky částka se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných s účinností od měsíce následujícího po splacení pohledávky ve výroku I. vždy k 20. dni v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno jméno, advokáta se sídlem adresa.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných s účinností od měsíce následujícího po právní moci rozsudku, vždy k 20. dni v měsíci, pod ztrátou výhody splátek pohledávku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a od [datum] do zaplacení z částky [částka] se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných s účinností od měsíce následujícího po splacení pohledávky ve výroku I. vždy k 20. dni v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobce se žalobou ze dne datum domáhal na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, sídlem adresa, anonymizována dvě slova číslo, země (dále jen„ anonymizováno“) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva

o úvěru, na základě které právnická osoba poskytla žalovanému úvěr, jenž byl žalovaným čerpán v celkové výši částka. Úvěr měl být dle žalobce splacen nejpozději dne

datum. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalobce dále požadoval zaplacení zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Pohledávku za žalovaným postoupila právnická osoba na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek

ze dne datum. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky upomínán upomínkami odeslanými právním předchůdcem žalobce a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne datum, avšak žalovaný na ni nereagoval. Žalobce dále uvedl, že právnická osoba před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází. Na základě těchto skutečností nedošlo ze strany žalobce k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, navrhl žalobce, aby byl nárok posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Žalovaný při ústním jednání nárok uplatněný žalobou, co do výše částka, uznal. Současně na dotaz soudu uvedl, že se domnívá, že na předmětný úvěr neposlal žádnou platbu. Žalovaný, pro případ, že by mu byla uložena povinnost hradit žalovanou částku, navrhl možnost splátek ve výši částka měsíčně, neboť vzhledem ke svému příjmu ze zaměstnání ve výši částka až částka není schopen uhradit žalovanou částku jednorázově. Závěrem žalovaný navrhl, aby mu bylo umožněno hradit pohledávku ve splátkách s tím, že má za to, že si nepůjčil částka, ale pouze částka.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci. Žalovaný s právním předchůdcem žalobce uzavřel dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému neúčelový bezhotovostní úvěr až do výše sjednaného limitu

částka. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit sjednané úroky z úvěru

ve výši 12,25 % měsíčně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 13 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru nebo ve výši částka, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší (z úvěrové smlouvy, standardních informací o spotřebitelském úvěru a ze standardních podmínek úvěrové smlouvy). Žalovaný úvěr čerpal do výše částka

(z přehledu čerpání smlouvy a z přehledu odprodaných položek). Dle tvrzení žalobce žalovaný úvěr neuhradil ve smluvené lhůtě splatnosti. Pohledávku za žalovaným postoupila právnická osoba žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (ze smlouvy

o postoupení pohledávek), což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum

(z oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání). Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovaného k uhrazení dlužné částky (z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání).

4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , ,

ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze ,

o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy

o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele

na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných

od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení

se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

13. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní,

je v prodlení.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku

z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

15. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 a následujících o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne datum je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst.

1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobce sice tvrdil, že úvěruschopnost žalovaného ověřil, ale ke svému tvrzení žádné konkrétní důkazy nedoložil. Vzhledem k tomu, že se žalobce k soudu nedostavil, nemohl mu soud poskytnout poučení dle , tedy v jakém směru má případně doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu se zákonem.

17. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko

od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je

i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle ,

o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soudu ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

18. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že úvěruschopnost žalovaného nebyla před uzavřením smlouvy prověřena. Z uvedeného důvodu je předmětná smlouva absolutně neplatná, a to dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články

8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum

o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány

v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo

k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

19. Z povahy věci, a rovněž s přihlédnutím k citovanému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy

o spotřebitelském úvěru vyhnout se situacím, kdy by úvěr byl poskytnut i osobám, u nichž by bylo lze důvodně pochybovat o tom, že budou schopny úvěr splácet. V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla

a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat

a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o. z.).

20. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobci. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku částka, na jejíž úhradu žalovaný ničeho neuhradil, soud proto žalobě o zaplacení pohledávky ve výši částka částečně, co do výše částka, vyhověl. Soud žalobci přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobce ve smyslu § 1958 odst.

2 o. z. vyzval žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění).

Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že jejich náhradu soud přiznal procesně úspěšnějšímu žalobci a uložil žalovanému uhradit žalobci částku částka. Při plném úspěchu ve věci by žalobci náležela částka částka sestávající z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši částka, a dále z odměny advokáta ve výši částka

za 3 úkony právní služby podle (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a žaloba) ve spojení s  vyhl. č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přičemž odměna za jeden úkon činí částka. K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje

za tyto 3 úkony ve výši částka za každý úkon dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. celkem částka. K odměně a hotovým výdajům dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty, jejímž je právní zástupce žalobce dle přiloženého osvědčení plátcem, a to ve výši částka. Soud

v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že

se jedná o formulářovou žalobu na vymáhání dlužného úvěru, v níž se mění pouze označení žalovaných, smluv a dlužných částek. Žalobci přitom náleží 28 % z částky částka, protože byl úspěšný ohledně částky částka (64 %) a neúspěšný ohledně částky částka

(36 %).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od dne doručení ke Krajskému soudu

v obec prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).