Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 198/2022-24

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Petráškem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 30 750 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 25 000 Kč od 19. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 5 750 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 750 Kč od 30. 11. 2020 do 18. 5. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 750 Kč od 19. 5. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 944,04 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 25 000 Kč od 19. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 5 750 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 750 Kč od 30. 11. 2020 do 18. 5. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 750 Kč od 19. 5. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 944,04 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí

částku 30 750 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným byla dne 30. 10. 2020 uzavřena smlouva o úvěru číslo. Žalovanému tak byl poskytnut prostředky komunikace na dálku (po zadání registračních údajů) úvěr ve výši 25 000 Kč. Peněžní prostředky byly poskytovány z bankovního účtu právního předchůdce žalobkyně na bankovní účet žalovaného

č. bankovní účet s variabilním symbolem číslo. Žalovaný byl povinen poskytnutý úvěr ve výši 25 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 750 Kč splatit nejpozději do 29. 11. 2020, to však neučinil a dosud i přes výzvy žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, ničeho neuhradil. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.

3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (ust. , (dále jen „ “) a ust. o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu nereagovali a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

4. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané:

Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 30. 10. 2020 soud zjistil, že obsahuje údaje o právním předchůdci žalobkyně a žalovaném, podpis žalovaného není připojen. Výše úvěru je ve smlouvě uvedena v částce 25 000 Kč, dále je ve smlouvě uveden poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 750 Kč. Splatnost úvěru byla stanovena na 29. 11. 2020.

Z výpisu účtu číslo vedeném u právnická osoba soud zjistil, že dne 30. 10. 2020 byla z účtu právního předchůdce žalobkyně číslo zaslána na účet č. bankovní účet částka ve výši 25 000 Kč pod variabilním symbolem číslo.

Z výpisu od právnická osoba za období od 1. 10. 2020 do 30. 11. 2020 bylo zjištěno, že majitelem účtu č. bankovní účet je žalovaný a že dne 2. 11. 2020 byla na tento účet připsána příchozí platba ve výši 25 000 Kč z účtu číslo.

Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne

15. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky na žalobkyni.

Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 15. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Tato výzva byla žalovanému zaslána dne 15. 5. 2021, jak vyplývá z podacího archu.

Po právní stránce byla věc soudem posouzena dle ust. , (dále jen o. z.), dle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle ust. o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ust. o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

5. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu ust. 1879 o. z., neunesla důkazní břemeno, kdy v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena předmětná smlouva o úvěru, neboť smlouva byla předložena bez podpisu žalovaného. Soud si je vědom, že měla být tato smlouva uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, nicméně žalobkyně v řízení pouze prokázala (viz potvrzení o platbě), že byla žalovanému poukázána právním předchůdcem žalobkyně dne 30. 10. 2020 částka 25 000 Kč (že se jedná o účet žalovaného, soud zjistil ze zprávy od anonymizována dvě slova). Poskytnutí peněžních prostředků ve výši 25 000 Kč žalovanému tak bylo prokázáno, nicméně nebyl prokázán právní důvod (uzavření smlouvy o úvěru včetně sjednaných podmínek, zejména poplatků a úroků), soud proto postupoval dle ust. , (dále jen o. z.), neboť se jedná ze strany žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni uhradit. Bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen vrátit žalobkyni jako aktivně legitimovanému subjektu, neboť pohledávka za žalovaným byla dne 29. 3. 2021 postoupena v souladu s  a násl. o. z. Na postupníka přitom může přejít i pohledávka z bezdůvodného obohacení, ačkoliv byla ve smlouvě o postoupení kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy o úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. ).

6. Jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky, nemá v žalobním tvrzení oporu nárok na zaplacení částky 5 750 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 750 Kč). Soud proto nemohl než při procesní pasivitě žalujícího účastníka jeho žalobu do této částky jako zcela neprůkaznou zamítnout.

7. Žalobkyně požadovala přiznání úroků z prodlení od 30. 11. 2020. S tímto požadavkem žalobkyně se soud úplně neztotožňuje, neboť již Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. ze dne 7. 4. 2010 konstatoval, že:„ Bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.“ Dluh se stal splatným až učiněnou výzvou, resp. oznámením o postoupení pohledávky ze dne 15. 5. 2021, které bylo žalovanému zasláno dne 15. 5. 2021 žalovaný měl plnit do tří dnů, tj. do 18. 5. 2021. Žalovaný je tudíž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve smyslu o. z., a byl povinen plnit, nikoliv však prvního den poté, jak uvádí dané rozhodnutí (to ještě odkazuje na ust. účinného do 31. 12. 2013), ale bez zbytečného odkladu dle současné účinné úpravy v ust. o. z. (v ostatním však zůstává uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky nadále aplikovatelné). V oznámení ze dne 15. 5. 2021 byla určena lhůta 3 dnů, nicméně čas plnění závazný pro dlužníka může vyplývat vždy jedině ze smlouvy, ze zákona anebo ze soudního rozhodnutí a nemůže být určován věřitelem (viz Hulmák, M. a kol.: V. Závazkové právo. Obecná část ( –2054), 1. vydání, 2014, s. 998-1014). Lhůta k plnění uvedená žalobkyní, ale zákonnou lhůtu nezkracuje, naopak by se dalo říct, že se jedná o prodloužení lhůty dané ust. o. z., kdy za lhůtu bez zbytečného odkladu pro tento případ by se dala považovat lhůta v řádech dnů, soud proto vycházel při stanovení splatnosti ze lhůty prodloužené žalobkyní a přiznal jí úroky z prodlení od 19. 5. 2021 ve výši, která je stanovena , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Zároveň s ohledem na výše uvedené, kdy soud přiznal žalobkyni pouze částku

25 000 Kč představující bezdůvodné obohacení, soud zamítl požadavek žalobkyně na úroky z prodlení z částky 30 750 Kč od 30. 11. 2020 do 18. 5. 2021 a z částky 5 750 Kč od 19. 5. 2021 do zaplacení.

8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala v řízení zaplacení částky v celkové výši 30 750 Kč, přičemž žaloba byla zamítnuta co do částky

5 750 Kč a úspěšná byla do částky 25 000 Kč. Co do 18,7 % předmětu řízení tak byl úspěšný žalovaný a co do 81,3 % předmětu řízení žalobkyně, žalovaný byl proto povinen uhradit žalobkyni 62,6 % jejích nákladů řízení. 100 % nákladů řízení žalobkyně by bylo představováno zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 230 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonů právní služby dle ust. a 14b odst. 1 , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif”), po 500 Kč, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. , ust. , d) a ust. advokátního tarifu po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH podle Celkem náklady řízení při 100 % úspěchu činí 3 105,50 Kč, 62,6 % je pak dáno částkou 1 944,04 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu řadu pohledávek týkající se pohledávek z úvěrových smluv, přičemž právě řízení o nároku na úhradu pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. advokátního tarifu a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, ve kterých jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, a je zde i minimální skutková individualizace, přičemž opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Navíc lze předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. advokátního tarifu. Soud dále vyhodnotil upomínku zaslanou žalobkyní prostřednictvím právního zástupce žalobkyně jako jednoduchou výzvu k plnění, neboť předložená upomínka obsahuje pouze základní skutkový rozbor bez právního rozboru, nejedná se tak o výzvu k plnění ve smyslu ust. advokátního tarifu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.