Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 307/2022-40
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 15 420 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 8 760 Kč, úrok z prodlení ve výši 2 224,41 Kč a dále ve výši 9,75 % ročně z částky 9 420 Kč za dobu od 23. 12. 2021 do 19. 5. 2022 a z částky 8 760 Kč za dobu od 20. 5. 2022 do zaplacení, náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 660 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 660 Kč za dobu od 20. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 8 760 Kč, úrok z prodlení ve výši 2 224,41 Kč a dále ve výši 9,75 % ročně z částky 9 420 Kč za dobu od 23. 12. 2021 do 19. 5. 2022 a z částky 8 760 Kč za dobu od 20. 5. 2022 do zaplacení, náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 660 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 660 Kč za dobu od 20. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 9 420 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 224,41 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 9 420 Kč za dobu od 23. 12. 2021 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále jako původní věřitel) a žalovaným jako dlužníkem byla dne 28. 5. 2018 uzavřena smlouva o úvěru číslo (dále též jen smlouva o úvěru), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 12 000 Kč za poplatky a úrok. Úvěr nebyl účelově vázán a byl čerpán žalovaným v plné výši v hotovosti. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr včetně úroku ve výši 25,85 % z poskytnuté jistiny (úrok ve výši 3 360 Kč), poplatku za uzavření smlouvy ve výši 480 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 2 640 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 2 280 Kč v pravidelných 13. měsíčních splátkách po 1 560 Kč splatných vždy k 28. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Pro případ prodlení s úhradou peněžitého plnění byla ve smlouvě o úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Žalovaný v rozporu se smlouvou o úvěru nehradil splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Žalovaný na dluh uhradil částku 11 340 Kč, poté již neuhradil ničeho. Pohledávka přešla na základě Smlouvy o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018 na obch. spol. právnická osoba jako nabyvatele všech pohledávek v rámci divize spotřebitelských úvěrů, následně byla pohledávka tímto věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 na žalobce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022 a následně ze dne 1. 2. 2022 oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Žalovaný úvěr ve výši 9 420 Kč, účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč neuhradil. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 2. 5. 2022, i přes výzvu dluh neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 28. 5. 2018, Smlouvy o úvěru číslo ze dne 28. 5. 2018, předpisu splátek ke smlouvě o úvěru číslo formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 5. 2018, transakční historie úvěrového účtu, dodatku k pracovní smlouvě ze dne 24. 8. 2017 včetně mzdového výměru ze dne 1. 9. 2017, evidenčního listu pro výpočet měsíčních úhrad z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu účinného od 1. 2. 2018 včetně dokladu o platbě nájemného ze dne 23. 3. 2018, ze dne 23. 4. 2018, dokladu o úhradě záloh na elektřinu ze dne 23. 3. 2018, ze dne 18. 5. 2018, výplatních lístků žalovaného za období číslo, číslo a číslo, finanční analýza ze dne 28. 5. 2018, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 včetně přílohy – detailu postupované pohledávky a včetně dohody o úplatě, Notářského zápis – doklad o koupi závodu ze dne 27. 9. 2018, sp. zn. NZ číslo, N 842/2018, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022 včetně poštovního podacího archu ze dne 12. 1. 2022, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022, výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky a z výzvy před podáním žaloby ze dne 2. 5. 2022 včetně podacího lístku ze dne 4. 5. 2022, soud zjistil následující skutkový stav věci:
Právní předchůdce žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovaným (úvěrovaným) dne 28. 5. 2018 smlouvu o úvěru číslo jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr hotovostně v plné výši dne 28. 5. 2018 a převzetí peněžních prostředků potvrdil svým podpisem na úvěrové smlouvě. Úvěr byl poskytnut za úplatu a úrok ve výši 28,00 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, v přepočtu úrok ve výši 25,85 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit žalobci celkovou částku 20 760 Kč, představující jistinu ve výši 12 000 Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 480 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 2 640 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 2 280 Kč a smluvní úrok ve výši 3 360 Kč v pravidelných 13. měsíčních splátkách po 1 560 Kč splatných vždy k 28. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Dle čl. V.4. smlouvy o úvěru žalovaný souhlasil s tím, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru, je věřitel oprávněn požadovat po dlužníkovi smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Žalovanému byla naúčtována smluvní pokuta (prodlení za dobu od 29. 6. 2019 do 26. 3. 2021) v částce 6 000 Kč. Žalovaný uhradil na dluh v měsíčních splátkách částku v celkové výši 11 340 Kč, zbytek úvěru včetně úroku, poplatků a smluvní pokuty neuhradil, i přes písemnou výzvu k úhradě ze dne 2. 5. 2022.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 27. 9. 2022, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v insolvenčním rejstříku, v databázi centrální evidence exekucí, provedl finanční analýzu a úvěrový scoring, získal informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány v žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v žádosti o úvěr, kdy žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval průměrný měsíční příjem ve výši 16 175 Kč ze závislé činnosti; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, doložil pouze potvrzení zaměstnavatele o tom, že je zaměstnán v pracovním poměru na dobu určitou do 31. 8. 2018 u obch. spol. právnická osoba se sídlem adresa, žalobce nedoložil žádné důkazy dokládající ostatní příjmy osoby spolubydlící ve společné domácnosti, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného vyšel původní věřitel z prohlášení žalovaného, kdy žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval výdaje za bydlení ve výši 7 500 Kč měsíčně, výdaje za energie ve výši 2 070 Kč, výdaje za stravování ve výši 5 000 Kč měsíčně a výdaje za výživné a ostatní výdaje ve výši 500 Kč měsíčně, tedy celkové průměrné měsíční výdaje domácnosti ve výši 15 070 Kč, přičemž si tyto údaje ověřil z evidenčního listu pro výpočet měsíčních úhrad z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu účinného od 1. 2. 2018, dokladů o platbách nájemného ze dne 23. 3. 2018, ze dne 23. 4. 2018 a dokladů o platbách záloh na elektřinu ze dne 23. 3. 2018, ze dne 18. 5. 2018, ze kterých vyplynulo, že měsíční výdaje žalovaného za bydlení činí 9 570 Kč, další náklady žalovaného původní věřitel nezkoumal ani netrval na jejich doložení. Z porovnání příjmů a výdajů žalovaného vyplynulo, že žalovanému zbývala měsíčně disponibilní částka 1 105 Kč při sjednané pravidelné splátce úvěru 1 560 Kč měsíčně, což jej činilo zcela neschopného splácet spotřebitelský úvěr. Původní věřitel také nedostatečně zkoumal a prověřoval otázku výdajů žalovaného, vycházel matematických propočtů a údajů o výdajích poskytnutých samotným žalovaným, tyto výdaje rozdělil na polovinu (za situace, kdy žalovaný tvrdil, že bydlí spolu s družkou a dvěma nezletilými dětmi v nájemním bytě), nezkoumal však, zda osoba spolubydlící ve společné domácnosti s žalovaným se na těchto nákladech podílí, jakou měrou a zda má vůbec nějaké příjmy, čímž nesplnil povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR- právnická osoba, ve věci C číslo).
14. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 217 Kč a smluvní pokuty v částce 6 000 Kč.
15. Plnil-li právní předchůdce žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 12 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 11 340 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, částku 660 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 660 Kč za dobu od 20. 5. 2022 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 19. 5. 2022), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení; ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
17. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust.
§ 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).