Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 281/2022-51

Okresní soud v Klatovech rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Matějíčkem, jako samosoudcem, ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 12 700 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 700 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 9 700 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Ohledně částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 148,87 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 700 Kč od datum do datum se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 000 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Ohledně částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 73,67 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do datum se žaloba zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 2 252 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 700 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 9 700 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Ohledně částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 148,87 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 700 Kč od [datum] do [datum] se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 000 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Ohledně částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 73,67 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do [datum] se žaloba zamítá.</b> <b>V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 2 252 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo].</b> <b>VI. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 9 700 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 148,87 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 700 Kč od datum do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se domáhá pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného, se zákonným úrokem z prodlení, když žalobkyně se stala věřitelem pohledávky za žalovaným, která vznikla společnosti právnická osoba, a to na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovaným dne datum. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž v souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i poplatek včetně pojistného ve výši 33 818 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, poplatku a pojistného se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 3 135 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky a ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky i právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem pouze částku ve výši 22 300 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena stávající žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně již ničeho uhrazeno. Žalovaný tedy dluží žalobkyni jistinu ve výši 9 700 Kč, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 148,87 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny 9 700 Kč od datum do zaplacení. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 148,87 Kč představuje zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny od datum do datum.

2. Podaným návrhem se dále žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 3 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 73,67 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení. Podání tohoto návrhu odůvodnila žalobkyně opět tím, že se domáhá pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného, se zákonným úrokem z prodlení, když žalobkyně se stala i v tomto případě věřitelem pohledávky za žalovaným, která vznikla společnosti právnická osoba, a to na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovaným dne datum. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž v souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i poplatek včetně pojistného ve výši 51 953 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, poplatku a pojistného se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 4 249 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky a ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky i právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem pouze částku ve výši 47 000 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena stávající žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně již ničeho uhrazeno. Žalovaný tedy dluží žalobkyni jistinu ve výši 3 000 Kč, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 73,67 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny 3 000 Kč od datum do zaplacení. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 73,67 Kč představuje zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny od datum do datum.

3. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaný nedostavil ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno fikcí dle (dále jen ). V souladu s ustanovením proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Podle (dále jen o. z.) plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

5. Z předložené Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba na straně jedné a žalovaným na straně druhé, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr v částce 32 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit uvedené společnosti a zaplatit jí dále poplatek v celkové částce 31 109 Kč, tvořený součtem kapitalizovaného úroku ve výši 23 849 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 760 Kč. Současně se žalovaný uvedenou smlouvou zavázal k úhradě pojistného za doplňkové pojištění ve výši 2 709 Kč, tzn. že žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkovou částku ve výši 65 818 Kč, a to formou 21 měsíčních splátek po 3 135 Kč. Podpisem uvedené smlouvy žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal v hotovosti celou částku úvěru. Nedílnou součástí smlouvy pak byly Smluvní podmínky, které byly soudu rovněž k důkazu předloženy. Žalovaný své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy řádně neplnil, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Právní předchůdkyně žalobkyně proto z důvodu nesplnění povinnosti uhradit včas příslušnou splátku využila v souladu s obsahem smluvních podmínek práva požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Celkem měl žalovaný z titulu výše uvedené smlouvy uhradit dle žalobních tvrzení, která nebyla v řízení nijak zpochybněna a rovněž dle předložené tabulky umoření pouze částku ve výši 22 300 Kč. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících z uzavřené smlouvy byla v řízení prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne datum mezi obchodní společností právnická osoba jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, a to ve spojení se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno předloženým dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum.

6. Z předložené Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum opět mezi společností právnická osoba na straně jedné a žalovaným na straně druhé, vzal soud dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému rovněž spotřebitelský úvěr v částce 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit uvedené společnosti a zaplatit jí dále poplatek v celkové částce 48 857 Kč, tvořený součtem kapitalizovaného úroku ve výši 29 377 Kč a částky za zpracování úvěru ve výši 19 480 Kč. Současně se žalovaný uvedenou smlouvou zavázal k úhradě pojistného ve výši 3 096 Kč, tzn. že žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkovou částku ve výši 101 953 Kč, a to formou 24 měsíčních splátek po 4 249 Kč. Podpisem uvedené smlouvy žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal v hotovosti celou částku úvěru. Nedílnou součástí smlouvy pak byly Smluvní podmínky, které byly soudu rovněž k důkazu předloženy. Žalovaný své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy řádně neplnil, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Právní předchůdkyně žalobkyně proto z důvodu nesplnění povinnosti uhradit včas příslušnou splátku využila v souladu s obsahem smluvních podmínek práva požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Celkem měl žalovaný z titulu výše uvedené smlouvy uhradit dle žalobních tvrzení, která nebyla v řízení nijak zpochybněna a rovněž dle předložené tabulky umoření pouze částku ve výši 47 000 Kč. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících z uzavřené smlouvy byla i v tomto případě v řízení prokázána totožnou Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne datum mezi obchodní společností právnická osoba jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, a to ve spojení se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno stejným předloženým dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum.

7. Při hodnocení důvodnosti obou žalobou uplatněných nároků žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotných smluv o spotřebitelských úvěrech, když již jen s ohledem na deklarovanou výši sjednaných celkových nákladů úvěrů v podobě úroků a poplatků v souhrnné výši (bez pojištění) 31 109 Kč a 48 857 Kč dospěl shodně jako žalobkyně k závěru, že obě tyto smlouvy je nutné shledat absolutně neplatnými, a to jako celek, pro jejich rozpor s dobrými mravy v souladu s § 580 odst. 1 o. z., podle něhož neplatným je kromě jiného právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzovaných věcech byly mezi smluvními subjekty smlouvy o spotřebitelských úvěrech uzavřeny jako smlouvy spotřebitelské, tj. smlouvy mezi podnikatelem a spotřebitelem, v nichž jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, zakázána. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu, tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady č. 93/13 EHS ze dne datum a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak je zřejmé z textace předložených smluv, tyto byly předtištěny, byly napsány předem, pouze se dopisovaly konkrétní částky a údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smluv v tomto směru nemohl nijak ovlivnit. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto právního jednání. Dle již ustálené judikatury jsou„ dobré mravy“ souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv„ dobrých mravů“ musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.

8. V daném případě se žalovaný jako spotřebitel předmětnými smlouvami zavázal právní předchůdkyni žalobkyně k zaplacení uvedených poplatků, které u poskytnutých spotřebitelských úvěrů v částkách 32 000 Kč a 50 000 Kč činí více než 97 % výše samotných úvěrových částek. Takto sjednanou výši odměn za poskytnutí peněžních prostředků je nutné dle názoru zdejšího soudu shledat jako odporující dobrým mravům, když tímto věřitel zcela nepochybně obchází zákon, neboť je zřejmé, že chtěl pouze„ vydělat“ na těchto poplatcích, což ve svém souhrnu nelze hodnotit jinak než jako vysoce nemravné. Zdejší soud má za to, že sjednání úroků a veškerých poplatků, které v souhrnu představují odměnu za půjčení peněžních prostředků, je v obou posuzovaných případech v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jde o ujednání neplatná (§ 580 o. z.). Jinými slovy řečeno, z okolností věci plyne, že bez sjednání tak vysokého celkového poplatku by věřitel peněžní prostředky žalovanému nepůjčil.

9. I při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy je tedy nutné dospět k takovému závěru, že nastalá nerovnováha vzájemných práv a povinností v případech, kdy za poskytnutí částek ve výši 32 000 Kč a 50 000 Kč se spotřebitel zaváže k zaplacení celkových částek (včetně pojištění) ve výši 65 818 Kč a 101 953 Kč, je tak významná, že je nutno ujednání obou smluv hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivá. Lze přitom důvodně dovozovat, že právní předchůdkyně žalobkyně by požadované částky žalovanému neposkytla a smlouvy by s ním neuzavřela, pokud by žalovaný na její podmínky nepřistoupil.

10. Zdejší soud tedy s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru o absolutní neplatnosti obou uzavřených smluv pro jejich rozpor s dobrými mravy. Nároky žalobkyně tak bylo třeba ve shodě s jejím názorem skutečně po právní stránce posoudit jako nároky z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného zákonného ustanovení. Žalovaný přijal od právní předchůdkyně žalobkyně částky ve výši 32 000 Kč a 50 000 Kč, aniž tu byly platné závazky, a proto má žalobkyně vůči žalovanému nárok na vrácení toho, co bylo plněno. Ze žalobních tvrzení, která nebyla v řízení nijak relevantně vyvrácena a z předložených tabulek umoření vyplývá, že žalovaný v prvním případě uhradil splátky pouze v celkové výši 22 300 Kč a ve druhém případě v celkové výši 47 000 Kč. Žalobkyně tak má z titulu vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému nárok na zaplacení částek ve výši rozdílu mezi částkami žalovanému poskytnutými (32 000 Kč a 50 000 Kč) a částkami žalovaným zaplacenými (22 300 Kč a 47 000 Kč), tj. nárok na zaplacení částek ve výši 9 700 Kč a 3 000 Kč. Pokud se žalobkyně dále podanou žalobou domáhala přiznání zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny, ať již ve výši 148,87 Kč a 73,67 Kč, kapitalizovaných za dobu od datum a datum do data postoupení obou pohledávek dne datum, nebo dále běžících z částek 9 700 Kč a 3 000 Kč od datum do zaplacení, lze žalobkyni přiznat tyto úroky z prodlení v uplatněné výši 8,5 % ročně z dlužných částek 9 700 Kč a 3 000 Kč až ode dne vzniku prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení, nikoliv ode dne následujícího po splatnosti posledních splátek dle neplatných smluv o spotřebitelských úvěrech. V případě bezdůvodného obohacení nastává splatnost dluhu na základě výzvy věřitele. V dané věci byl žalovaný prokazatelně poprvé vyzván k úhradě obou předmětných dluhů oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum, jímž byla žalovanému poskytnuta k úhradě dlužných částek lhůta 10 dnů od jeho doručení. Za předpokladu, že toto oznámení bylo žalovanému prostřednictvím pošty odesláno následujícího dne datum (pondělí), bylo v souladu s ustanovením § 573 o. z. doručeno žalovanému třetí pracovní den po odeslání, tzn. dne datum (čtvrtek). Poskytnutá lhůta 10 dnů pak uplynula dnem datum a dnem následujícím, tj. dnem datum, se žalovaný mohl nejdříve dostat do prodlení. Podané žalobě tedy soud vyhověl v rozsahu částky 9 700 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok I.) a v rozsahu částky 3 000 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok III.). Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení obecně vyplývá z ustanovení o. z. Samotná výše úroku z prodlení je pak dána , účinným od 1. 1. 2014. Pro zaplacení byla žalovanému dle stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.

11. Ohledně zbývajících žalovaných částek zákonných úroků z prodlení pak byla žaloba zamítnuta (výroky II. a IV.), protože závazek k jejich úhradě nebyl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným platně sjednán, když sama žalobkyně výslovně oba své nároky uplatnila z titulu bezdůvodného obohacení, avšak počátek prodlení nesprávně dovodila ze smluv o spotřebitelských úvěrech, tj. z neplatných právních jednání.

12. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle , podle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. V daném případě měla žalobkyně ve věci neúspěch pouze v nepatrné části, a to jen co do části uplatněného zákonného příslušenství, a proto jí soud přiznal plnou náhradu jejích nákladů řízení. Tyto náklady dosahují celkové výše 2 252 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, ze 3 úkonů právní služby dle , ve znění pozdějších předpisů, v celkové částce 900 Kč (3 x 300 Kč), ze 3 režijních paušálů po 100 Kč dle uvedené vyhlášky a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení v celkové výši 1 200 Kč, tj. 252 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Rovněž pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaný dle povinen zaplatit advokátu žalobkyně, pak byla stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.

13. V daném případě zdejší soud nevydal na návrh žalobkyně elektronický platební rozkaz, ale v řízení po jeho zahájení nařídil ústní jednání, a proto žalovaného, který byl ve sporu převážně neúspěšným, stíhá s ohledem na výsledek řízení povinnost doplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z návrhu ve výši 200 Kč podle položky 2 bodu 2. Sazebníku poplatků. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč podle položky 2 bodu 1. písm. b) Sazebníku poplatků, když podle položky 2 bodu 2., ve spojení s položkou 1 bodem 1. písm. a) tohoto sazebníku, soudní poplatek činí částku 1 000 Kč. Žalovanému tedy zbývá doplatit částku ve výši 200 Kč. Splatnost doplatku v tomto případě nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé podle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Pro jeho zaplacení pak byla rovněž stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení podáním ke zdejšímu soudu. O odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.