Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 111/2022-26
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Pelikánem, Ph.D., ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 95 335 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 45 855 Kč a 8,25% roční úrok z prodlení z částky 45 855 Kč od 13.8.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 49 480 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 621,46 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 845,31 Kč a 8,25% roční úrok z prodlení z částky 48 885 Kč od 8.1.2022 do 12.8.2022 a z částky 3 030 Kč od 13.8.2022 do zaplacení, a dále úrok ve výši 24,69 % ročně z částky 48 885 Kč od 8.1.2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné soudní poplatek ve výši 953 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 45 855 Kč a 8,25% roční úrok z prodlení z částky 45 855 Kč od 13.8.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 49 480 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 621,46 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 845,31 Kč a 8,25% roční úrok z prodlení z částky 48 885 Kč od 8.1.2022 do 12.8.2022 a z částky 3 030 Kč od 13.8.2022 do zaplacení, a dále úrok ve výši 24,69 % ročně z částky 48 885 Kč od 8.1.2022 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné soudní poplatek ve výši 953 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou došlou soudu dne 1.4.2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku ve výši 95 335 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 621,46 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 845,31 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 48 885 Kč od 8.1.2022 do zaplacení ve výši 8,25 % a úrok 24,69 % ročně z částky 48 885 Kč od 8.1.2022 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, IČO, uzavřel dne 15.5.2019 smlouvu nazvanou„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ číslo na základě které poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku ve výši 99 480 Kč formou 24 měsíčních splátek po 4 145 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7.1.2022 byla s účinností od 7.1.2022 pohledávka, která činila ke dni postoupení bez příslušenství částku 95 635 Kč, postoupena na žalobce.
2. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo uzavřenou dne 15.5.2019 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdci žalobce dále úrok ve výši 37 480 Kč a administrativní poplatek ve výši 12 000 Kč, celkem tedy částku 99 480 Kč formou 24 měsíčních splátek po 4 145 Kč. Výpisem z účtu vedeného u ČSOB bylo prokázáno, že dne 15.5.2019 předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 50 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy č. 1, uzavřenou dne 7.1.2022 mezi právnická osoba, IČO, a žalobcem bylo prokázáno, že na žalobce byla postoupena pohledávka za žalovaným z výše uvedeného úvěru. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3.2.2022 bylo žalovanému odesláno dne 4.2.2022 a výzva k plnění ze dne 16.3.2022 byla odeslána dne 16.3.2022. Z poskytnutých tvrzení vyplynulo, že žalovaný uhradil předchůdci žalobce částku ve výši 4 145 Kč.
4. Pro platné uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník „o. z.“), půjčky (§ 657 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník – „obč. zák.“), popř. zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, jak to vyplývá z předpisů upravujících spotřebitelské úvěry (odst. 26 úvodních ustanovení a čl. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, § 9 zákona č. 145/2010 Sb. účinného od 1.1.2011 do 24.2.2013, § 9 zákona č. 43/2013 Sb. účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016 a § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. účinného od 1.12.2016). Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (jež lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (jež lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li žalobce žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 39 obč. zák., § 9 zákona č. 43/2013 Sb. účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016, § 580 o. z.). Posouzení neplatnosti právního jednání i bez návrhu je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva z důvodu ochrany spotřebitele je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku. Spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 rozhodl o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“. Z uvedených důvodů soud přihlédl k neplatnosti právního jednání i bez návrhu (§ 588 o. z.).
5. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplynulo, že by předchůdce žalobce ve shora uvedeném smyslu posuzoval schopnost žalovaného (spotřebitele) splácet poskytnutý úvěr, a proto soud vyhodnotil uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne 15.5.2019 jako neplatnou, neboť odporuje zákonu (§ 580 o. z.). Předložená listin listina označená jako Karta zákazníka obsahuje údaje o příjmech a výdajích žalovaného, k těmto údajům však nebyly předloženy žádné podklady, ze kterých by bylo možnost jejich správnost ověřit.
6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
7. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Soud dospěl k závěru, že žalobě lze z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) částečně vyhovět, a proto zavázal žalovaného vydat žalobci z poskytnutých peněžních prostředků nevrácenou částku, která činí 45 855 Kč (50 000 Kč – 4 145 Kč). Žalovaný byl požádán o plnění (za situace, že nebyla prokázána dřívější výzva k vydání bezdůvodného obohacení, doručená do dispozice žalovanému) doručením žaloby (11.8.2022). Žalovaný byl povinen vydat bezdůvodné obohacení prvního dne poté (12.8.2022), kdy byl o plnění požádán (§ 1958 o. z.). Následujícího dne po splatnosti, tedy dnem 13.8.2022, se žalovaný dostal do prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Úrok z prodlení byl v souladu s požadavkem žalobce přiznán ve výši 8,25 % ročně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
11. Ve zbytku, tedy co do částky 49 480 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 621,46 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 845,31 Kč a 8,25% roční úrok z prodlení z částky 48 885 Kč od 8.1.2022 do 12.8.2022 a z částky 3 030 Kč od 13.8.2022 do zaplacení, a dále úrok ve výši 24,69 % ročně z částky 48 885 Kč od 8.1.2022 do zaplacení, soud žalobu zamítl.
12. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný a žalovanému, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.
13. V souladu s ustanovením § 4 zákona č. 549/1991 Sb. a položkou 2 bod 2 a položkou 1 Sazebníku soudních poplatků doměřil soud žalobci soudní poplatek z návrhu, a to částku 953 Kč, když celkem činí soudní poplatek 4 767 Kč a bylo již uhrazeno 3 814 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ).