Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
11 C 197/2021-74
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Vrzáčkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa, příjmení příjmení
zastoupeného anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátem
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované, část obce
o zaplacení částky 44 331 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 013,01 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 13 013,01 Kč ve výši 8,25 % odst. datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 31 318 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 604,37 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 885,79 Kč, se ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 19 188,08 Kč od datum do zaplacení ve výši 9,75%, a s úrokem 15 % ročně z částky 17 859,01 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 013,01 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 13 013,01 Kč ve výši 8,25 % odst. [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 31 318 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 604,37 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 885,79 Kč, se ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 19 188,08 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9,75%, a s úrokem 15 % ročně z částky 17 859,01 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou ze dne datum a jejího doplnění ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum domáhala se žalobkyně na žalované zaplacení částky 44 331 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, který odůvodnil tvrzením, že dne datum uzavřela žalovaná s předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba Smlouvu o úvěru číslo. Podle smluvního ujednání stran je nedílnou součástí smlouvy také Předpis splátek jako příloha číslo. Z titulu smlouvy poskytl předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se za poskytnutí půjčky zavázala zaplatit úrok v pevní výši 2 214 Kč, dále úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 10 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 114 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 4 140 Kč. Celkovou částku 41 818 Kč se zavázala žalovaná uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 2 987 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, poslední splátku uhradila datum ve výši 500 Kč. Právo na uhrazení celé zbývající částky vzniklo žalobci dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky. Celkovou dlužnou částku tvoří jistina úvěru 17 859,01 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 329,07 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 876,36 Kč, úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 616,03 a úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 150,54 Kč. Žalovaná tak uhradila částku 9 986,99 Kč. Pohledávka byla postoupena na titulu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum žalobci jako novému věřiteli. Ke dni postoupení činila pohledávka částku 17 051 Kč. Krom shora uvedených částek požaduje žalobce ještě úhradu smluvní pokuty ve výši 12 500 Kč a kapitalizovaného příslušenství. Smluvní pokutu strany ujednaly pro případ porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas. Výše smluvní pokuty byla sjednána na 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení a byla splatná následujícího dne po dni prodlení. Smluvní pokuta byla vyčíslena na částku 12 500 Kč za období prodlení od datum do datum. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě dluhu přípisem odeslaným dne datum. Právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, především na základě informací získaných od žalované před uzavření smlouvy spolu s doklady a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne datum a byly ověřeny pracovní smlouvou a výplatnými páskami. Teprve po vyhodnocení získaných informací byla se žalovanou uzavřena smlouva o úvěru. V žádosti žalovaná uvedla, že je ve služebním poměru od datum na dobu neurčitou, u stát. instituce, výše jejích měsíčních příjmů činila částka, výše jejích měsíčních výdajů činila 10 000 Kč. Dále uvedla, že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Žalobkyně toto ověřila z rozhodnutí o změně doby trvání služebního poměru a výplatných pásek. Z uvedeného žalobkyně dovodila, že žalovaná je schopna splácet úvěr ve výši 23 000 Kč měsíční splátkou 2 987 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se s k jednání bez omluvy nedostavila ani nepožádala o odročení jednání z důležitého důvodu, a proto soud postupoval ve shodě s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. , kdy jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, vycházeje z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Z listin y označené jako Smlouva o úvěru je patrné, že žalovaná podepsala listin u dne datum, byla zde identifikována svým rodným číslem a číslem občanského průkazu. Předchůdce žalobkyně rovněž listin u podepsal a zavázal se poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč. Žalovaná jako dlužník se zavázala zaplatit celkový úrok daný pevnou částkou 2 214 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 10 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 114 Kč a za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti poplatek 4 140 Kč Celkem se tak zavázala uhradit částku 41 818 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 987 Kč. Prvá splátka byla splatná do měsíčně od podpisu smlouvy. Současně smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, se kterou je dlužník v prodlení. Listin Listina byla oběma stranami podepsána pod číslem částka. Finanční obnos byl žalované poskytnut v hotovosti při podpisu smlouvy.
5. Z Přílohy číslo vyplývá procentuální rozpis každé jednotlivé splátky pro úvěry na dobu 14, 17 a 20 měsíců. Žalovaná opatřila svým podpisem téhož dne jako smlouvu i Ujednání o zpracování osobních údajů.
6. Z listin y bez názvu, data, podpisu, předložené žalobkyní, plyne úhrada 7 splátek v období od datum do datum v částkách 2 987 Kč, 4x 500 Kč a 2x 2 500 Kč.
7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek je patrné, že ji uzavřel předchůdce žalobkyně se žalobkyní dne datum, součástí byl seznam postupovaných pohledávek, v rámci kterého byla rovněž pohledávka za žalovanou. Z oznámení o provedení příkazu je patrné, že byla rovněž zaplacena úplata za postoupené pohledávky ve výši necelých 10 milionů Kč, na základě čehož bylo vystaveno potvrzení o zaplacení kupní ceny dne datum. Předchůdce žalobkyni učinil oznámení o postoupení pohledávky žalované přípisem ze dne datum.
8. Výzvou k plnění ze dne datum urgoval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu, téhož dne zásilku doručovanou na adresu sdělenou žalovanou předal k poštovní přepravě (podací lístek).
9. Z listin y označené jako Žádost o úvěr vyplývá, že žalovaná uvedla svého zaměstnavatele stát. instituce od datum, prohlásila, že nemá sjednán rezidenční úvěr, její příjem činil částka, celkové měsíční výdaje 10 000 Kč, tedy použitelný měsíční příjem částka. Vyplnila dále nájemní bydlení a rodinný stav – vdaná. V rámci seznamu dluhů žadatele uvedla částku 27 272 Kč s doplatkem 20 872 Kč u právnická osoba. Ze tří výplatních pásek za období číslo – číslo vyplynul průměrný měsíční příjem částka. Dále bylo doloženo Rozhodnutí o změně trvání služebního poměru a stanovení platu, ze kterého plyne, že došlo ke změně doby trvání služebního poměru z doby určité na dobu neurčitou.
10. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:
11. Žalovaná podepsala, stejně jako společnost právnická osoba listin u nazvanou Smlouva o úvěru a při podpisu dne datum obdržela částku 23 000 Kč. Podepsala také, že uhradí nad rámec těchto finančních prostředků další finance v celkové výši 18 818 Kč označených jako pevný úrok a trojí poplatek za poskytnutí úvěru, za vyhodnocení úvěrového případu a hotovostní inkaso splátek v bydlišti, a to formou 14ti splátek splatných každý měsíc ve výši 2 987 Kč/splátk. Začít splácet měla žalovaná do měsíce od podpisu označené listin y. Žalovaná uhradila jedenkrát částku 2 987 Kč, čtyřikrát částku 500 Kč a dvakrát částku 2 500 Kč, tedy celkem částku 9 987 Kč právnická osoba uzavřela postupní smlouvu se žalobkyní a oznámila žalované, že nadále bude věřitelem ona přípisem ze dne datum. Listin y doručovala společnost na adresu, kterou žalovaná uvedla v podepisované listin ě označené jako Smlouva o úvěru. Právní zástupce žalobkyně urgoval žalovanou k úhradě dluhu dopisem ze dne datum a také doručoval na dosud známou adresu pobytu žalované. Žalovaná byla v době žádosti o úvěr státní zaměstnankyní ve služebním poměru od datum na dobu neurčitou s příjmem ve výši cca částka v průměru měsíčně čistého a měsíčními výdaji na domácnost a osobní potřebu
12. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle ust. § 588 o.z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle ust. § 1 zákona č. 257/2016 , o spotřebitelském úvěru (dále jen z.s.ú) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 9 odst. 1 z.s.ú věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a to na základě statečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
16. Podle § 9 odst. 3 z.s.ú spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
17. V posuzovaném případě uzavíral právní předchůdce žalobkyně se žalovanou úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti a měl tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. b) z.s.ú. Žalovaná ji uzavírala jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 2 z.s.ú. a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Proto je třeba předmětný úvěr posuzovat jako úvěr spotřebitelský.
18. V rámci právního hodnocení věci lze dále konstatovat ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. ) a dále ustanovení § 580 téhož předpisu, podle kterého platí, že je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jako i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Smlouvu o zápůjčce sjednanou mezi předchůdcem žalobce a žalovanou shledal soud absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, když důvod neplatnosti shledává ve výši sjednaného úroku, a to nikoli v částce 2 214 Kč, ale v celkové částce 18 818 Kč, neboť jak z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze sp. zn. 28 Co 33/2003 ze dne 18.2.2003 vyplývá, jakákoliv úplata, která byla mezi účastníky sjednána v souvislosti s poskytnutím zápůjčky, musí být chápána jako sjednaný úrok (ten lze při úvěru sjednat podle ust. § 2392 odst. 1 občanského zákoníku ). Občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Nemohou být ale žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce/úvěru jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že jsou tedy v rozporu s dobrými mravy. Dohoda, kterou byly při spotřebitelském úvěru sjednány nepřiměřeně vysoké úroky je neplatná (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , ze dne 15.12.2004). V žalobě je uvedeno, že úrok při sjednání zápůjčky činil 2 214 Kč, dále byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 350 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 114 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 140 Kč, přitom jak výše uvedeno celá tato částka v souhrnu musí být chápána jako cena za poskytnutí peněžních prostředků, tedy jako úrok. Úrok 18 818 Kč při poskytnuté částce 23 000 Kč a době splatnosti 14 měsíců při prostém orientačním výpočtu představuje úrokovou sazbu cca kolem 65 % ročně. Takto vysoká sazba je bezpochyby nemravná, když již sazba nad 60 % je v rozporu s dobrými mravy (viz opět rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , ze dne 15.12.2004). V trestních věcech dokonce soudy označily za lichvářský úrok, úrok přesahující 44 % ročně (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 4 Tdo 416/2013 ). Pokud sjednaná výše úroků přesahuje hranici, kterou lze označit jako lichvářský úrok, nelze než hodnotit uzavřenou smlouvy o zápůjčce, resp. dohodu týkající se úroku z půjčky jako nemravnou, tudíž neplatnou.
19. Dále soud řešil otázku, zda je smlouva o zápůjčce neplatná jen v části týkající se úroku ze zápůjčky nebo zda je neplatná jako celek, neboť podle ust. § 576 občanského zákoníku platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas (k tomu např. srovnej rozsudek název soudu, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí). Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že ujednání o úrocích s ohledem na formulaci celé smlouvy o spotřebitelském úvěru a její účel nelze oddělit od ostatního obsahu a je třeba mít za to, že neplatnou je celá smlouva. Je zřejmé, že bez neplatné části by k právnímu jednání především ze strany předchůdce žalobkyně nedošlo, neboť úroky byly zdrojem jeho zisků. Nadto není jasné, co požadované poplatky ve skutečnosti představují. Pokud jde o poplatek za administrativní činnost, není prokazováno (a ani tvrzeno), za jaké činnosti má být poplatek zaplacen a jakým způsobem předchůdce žalobce k jeho výši dospěl, když samotná smlouva má podobu formuláře a údaje jsou do ní dopisovány ručně. Podle názoru soudu činnost potřebná ke zpracování takové smlouvy nemá tvrzenou hodnotu a žádné další administrativní činnosti nejsou z předložených listin zřejmé. Stejně tak poplatek za hotovostní inkaso splátek není nijak blíže specifikován.
20. I kdyby soud přijal závěr o platnosti smlouvy ve vztahu k požadovanému příslušenství v podobě úroku za půjčení peněz, stíhala by neplatnost citovanou smlouvu z důvodu toho, že předchůdce žalobkyně řádným a dostatečným způsobem nezkoumal schopnost žalované úvěr hradit.
21. Pokud jde o požadavek řádného zkoumání schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet, zastává soud názor, že této své povinnosti předchůdce žalobkyně nedostál. Pokud jde o účel tohoto požadavku (ochrana spotřebitele i společnosti jako celku), lze zmínit rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 . Pro závěr o (ne) platnosti posuzované úvěrové smlouvy je rozhodující posouzení, zda žalobkyně, resp. její předchůdce dostál své zákonné povinnosti postupovat při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr s odbornou péčí. Konstantní soudní judikatura zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany – žadatele o úvěr (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.9.2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006 nebo jeho rozsudek ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 . Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru zpravidla tehdy, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Dostatečnými tedy nejsou informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá ověření či doložení údaje, které dlužník věřiteli uvedl (k tomu srov. krom již citované rozsudky Nejvyššího soudu a nález Ústavního soudu). K obdobným závěrů dospěl již dříve i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015 . Soud má za to, že předchůdce žalobkyně nejednal při uzavírání smlouvy o úvěru s odbornou péčí, když při posuzování úvěruschopnosti žalované sice ověřil její příjmy, ale zcela rezignoval na ověření a zhodnocení věrohodnosti jí uvedených údajů o jejích pravidelných a nezbytných výdajích včetně výdajů na bydlení a počtu závazků žalované (lustrací příslušný registrů, zejména pak centrální evidence exekucí). Předchůdce žalobkyně tedy dostatečné podklady pro řádné posouzení schopnosti žalované úvěr splácet ani neopatřil. Soud tedy nehodnotil, zda skutečnosti zjištěné z opatřených podkladů hodnotil dostatečně či nikoli pro závěr o schopnosti žalované úvěr v budoucnu splácet.
22. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
23. Podle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
24. Jelikož nebyla uzavřena platná smlouvy o spotřebitelském úvěru, má žalobce nárok na vrácení poskytnutých finančních prostředků v dosud neuhrazené výši z titulu bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a násl. občanského zákoníku . Od částky 23 000 Kč je tak zapotřebí odečíst žalovanou zaplacené finanční prostředky ve výši 9 987 Kč. Žalovaná tak bude povinna uhradit žalobci částku 13 013,01 Kč, neboť finanční prostředky zaplacené žalovanou a započtené na příslušenství nutno nově započíst na jistinu s ohledem na právní posouzení věci.
25. Soud tedy žalobci přiznal částku 13 013,01 Kč s příslušenstvím, tedy s úrokem z prodlení v zákonné výši podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po dni doručení výzvy žalované právním zástupcem žalobkyně, při zohlednění lhůty do datum. V tento okamžik byla žalovaná se svým závazkem vůči žalobkyni v prodlení. Ve zbytku konstatovaném ve druhém výroku rozsudku soud z vyložených důvodů žalobu zamítl.
26. Žalovaná by měla právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši (převážný úspěch ve věci) podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. . Jelikož jí však žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, jak uvedeno ve třetím výroku tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.