Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 330/2022-22

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Millerem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 7 104 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 000 Kč od 3. 8. 2022 do zaplacení; vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč.

III. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 900 Kč.

IV. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 3 204 Kč.

V. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 000 Kč od 3. 8. 2022 do zaplacení; vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v rozsahu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč. III. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 900 Kč. IV. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 3 204 Kč. V. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 7 104 Kč. Podle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 4.7.2022 mezi žalobkyní a žalovaným. Tato částka sestává podle žalobkyně z neuhrazeného spotřebitelského úvěru poskytnutého žalobkyní dne 4.7.2022 ve výši 3 000 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč, z nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč a ze smluvní pokuty dle smluvních podmínek ve výši 900 Kč (dvakrát 450 Kč). Úvěr byl splatný 6.8.2022.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru zavřené dne 4.7.2022 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 3 204 Kč. Úvěr včetně poplatku měl být původnímu věřiteli splacen do 6.8.2022 Celkem tak měl žalovaný povinnost zaplatit částku ve výši 6 300 Kč, výše roční procentní sazby za této situace činí 832 000 %.

5. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný na úvěr nezaplatil ničeho. S ohledem na skutečnost, že žalovaný výši provedených úhrad žádným způsobem nerozporoval, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou.

6. Podle ust. z.č. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvě sjednaný poplatek má z právního hlediska charakter úroků.

8. Soud se dále zabýval platností uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 4.7.2022 zejména z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o.z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 15.12.2004 ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením , dříve platného , neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně (v daném případě čtyřnásobně) přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. ze dne 27.2.2007 pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k  , lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o.z., když smlouva o úvěru, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení o.z. ve spojení s  o.z. absolutně neplatným právním jednáním a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.

9. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statis data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b.úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v červenci 2022, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru, činily v průměru 9,91 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, ve které byla sjednána roční procentní sazba nákladů ve výši 832 000 %, tvoří takto sjednaná RPSN mnohonásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury i délce splatnosti úvěru pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se sjednaného poplatku je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o.z. absolutně neplatné.

10. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o půjčce či nikoli. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování zápůjček (spotřebitelských úvěrů) bylo předmětem podnikání žalobkyně. Podmínkou uzavření smlouvy o úvěru ze strany právního žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaný přistoupí na výši úroku včetně poplatku za inkaso. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o úvěru nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o úvěru s žalovaným by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená dne 4.7.2022 mezi žalobkyní a žalovaným je neplatná jako celek.

11. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního úkonu finanční částku ve výši 3 000 Kč, má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaný nevrátil tuto částku žalobkyni, má tak žalovaný povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši 3 000 Kč a to bezprostředně poté, co byl o plnění požádán, včetně zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 o.z. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. , podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byla žalobkyně převážně neúspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud náklady řízení nepřiznal žádnému účastníkovi.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání ( ).

Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem na pověření soudního exekutora.