Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 376/2022-51
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 23 020 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 040 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 6 040 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 16 980 Kč spolu s :
-) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 077,31 Kč,
-) kapitalizovaným úrokem ve výši 7 736,37 Kč,
-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 17 668,79 Kč od 8. 1. 2022 do
29. 4. 2022,
-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 11 628,79 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení,
-) úrok ve výši 25,14 % ročně z částky 17 668,79 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení,
zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 040 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 6 040 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 16 980 Kč spolu s :</b> <b>-) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 077,31 Kč,</b> <b>-) kapitalizovaným úrokem ve výši 7 736,37 Kč,</b> <b>-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 17 668,79 Kč od 8. 1. 2022 do 29. 4. 2022,</b> <b>-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 11 628,79 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení,</b> <b>-) úrok ve výši 25,14 % ročně z částky 17 668,79 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení,</b> <b>zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, jenž byl soudu doručen dne
22. 7. 2022, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 23 020 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 25. 2. 2019 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru
číslo. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutý úvěr se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Dále si žalovaná zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázala zaplatit poplatek ve výši 480 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 608 Kč, počínaje dne
4. 3. 2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 4. 2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 20. 8. 2019. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila 13 960 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovanou posoudil její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka, a dospěl k závěru o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 7. 1. 2022. Ke dni 7. 1. 2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 26 770 Kč a sestávala z dlužné jistiny 17 668,79 Kč, dlužného úroku 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 0 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 5 048,32 Kč, dlužný poplatek za životní pojištění 302,89 Kč.
Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení:
- dlužné jistiny ve výši 17 668,79 Kč,
- dlužné úhrad ve výši 5 351,21 Kč,
- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 077,31 Kč,
- kapitalizovaných úroků ve výši 7 736,37 Kč,
- úroků ve výši 25,14 % ročně z dlužné jistiny 17 668,79 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení,
- úroků z prodlení v zákonné výši ve výši 10 % z dlužné jistiny 17 668,79 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
K jednání, jež se ve věci konalo dne 8. 12. 2022, se nedostavila žalovaná, svou neúčast neomluvila. Žalobkyně setrvala na podané žalobě. Soud jednal a rozhodl o věci vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
V daném případě soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:
ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovanou dne 25. 2. 2019, že uvedeného dne účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru číslo na základě které se věřitel zavázal poskytnout zákazníkovi úvěr ve výši 20 000 Kč a zákazník se zavázal zaplatit úrok ve výši 4 000 Kč, administrativní poplatek 4 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč a poplatek za pojištění 480 Kč. Celková částka, kterou se zákazník zavázal zaplatit, činí 36 480 Kč. Celkovou dlužnou částku se zákazník zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 608 Kč. Zákazník podpisem smlouvy potvrdil, že od věřitele převzal v místě bydliště v hotovosti celkovou výši úvěru. Žalovaná smlouvu podepsala.
Ze zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 25. 2. 2019 vzal soud za prokázáno, že žalovaná souhlasila se zařazením do pojistného programu, který právnická osoba anonymizována dvě slova x právnická osoba uzavřel dne 27. 4. 2018 pro zákazníky společnosti a současně se zavázala hradit poplatek.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní dne
7. 1. 2022 vzal soud za prokázáno, že postupitel a postupník se dohodli, že postupitel postoupí pohledávky za dlužníky uvedené v příloze číslo smlouvy.
Z přílohy číslo smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázáno, že postoupena byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy číslo.
Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznamuje žalované, že postoupil pohledávku ze smlouvy o úvěru číslo na žalobkyni.
Z podacího lístku ze dne 4. 2. 2022 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne žalobkyně odesílala žalované korespondenci na adresu adresa žalované.
Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 14. 4. 2022 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě pohledávky ze smlouvy číslo nejpozději ve lhůtě do 29. 4. 2022.
Z podacího lístku ze dne 19. 4. 2022 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne právní zástupce žalobkyně odesílal žalované korespondenci.
Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: dne 25. 2. 2019 uzavřel žalovaná a právní předchůdce žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč v hotovosti, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Dále se žalovaná zavázala zaplatit úrok ve výši 4 000 Kč, administrativní poplatek 4 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč a poplatek za pojištění 480 Kč. Celkovou částku ve výši 36 480 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 608 Kč. Žalovaná smlouvu podepsala. Žalovaná celkem zaplatila právní předchůdkyni na úvěr částku 13 960 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 7. 1. 2022 byla postoupena pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 3. 2. 2022. Předžalobní výzvou ze dne 14. 4. 2022 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k plnění neuhrazené pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo ve lhůtě do 29. 4. 2022.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 25. 2. 2019 ve smyslu
ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
Podle ust. § 87 odst. 1 věta třetí zák. o spotřebitelském úvěru spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo právní předchůdce žalobkyně jako věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet úvěr. Bylo vycházeno z informací od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty, současně byly ověřovány oproti dokladům od žalované. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzeních žalované uvedených v zákaznické kartě.
Žalobkyně nedoložila soudu žádné důkazy, kterými by prokázala zkoumání úvěruschopnosti žalované před samotným poskytnutím spotřebitelského úvěru.
U jednání, jenž se ve věci konalo dne 8. 12. 2022, byla žalobkyně poučena soudem ve smyslu
ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. o nutnosti doložit důkazy k tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované týkající se výdajové i příjmové stránky. Žalobkyně i přes poučení ze strany soudu žádné důkazy nedoložila.
Žalobkyně tak neprokázala svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru.
S odkazem na ust. § 86 odst. 1 , 2 a § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. hodnotí soud smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 2. 2019 číslo uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako neplatnou pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z.).
Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží soud i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem.
Při výkladu ust. § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 AS 30/2015 , že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytoval je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání.
V případě neplatné smlouvy o úvěru je daná povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí zák.
č. 257/2016 Sb. ), jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně pak má nárok na vrácení toho, co podle neplatné smlouvy poskytla žalované, tedy nárok na vrácení jistiny ponížené o plnění, které žalovaná podle téže smlouvy ke splnění povinnosti žalobkyni poskytla. Toto zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ust. § 2993 o. z. podle kterého plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
Za situace, kdy z žalobních tvrzení vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne 25. 2. 2019 částku 20 000 Kč a žalovaná dle tvrzení uhradila 13 960 Kč, je pak povinna uhradit žalobkyni plnění v rozsahu poskytnuté jistiny ponížené o uhrazenou částku, tedy částku
6 040 Kč. Soud tak zavázal žalovanou k zaplacení částky 6 040 Kč (výrok I. rozsudku).
Splatnost pohledávky je dána od předžalobní výzvy k plnění právního zástupce žalobkyně, ve které byla žalované poskytnuta lhůta k plnění do 29. 4. 2022. Ode dne následujícího,
tj. 30. 4. 2022 se pak žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobkyni vzniklo právo na přiznání příslušenství, zákonného úroku z prodlení, jeho výše se řídí nařízením vlády
č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ust. § 1879 o. z.
Tak jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta, neboť zbývající část žalobního požadavku má původ v absolutně neplatné smlouvě.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované objektivně žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.