Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 176/2022-26
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 181,05 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 845,16 Kč,
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 181,05 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 845,16 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena a) povinnost zaplatit žalobkyni 4 500 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO číslo (dále jen„ anonymizováno“), a žalovaným dne datum, a b) povinnost zaplatit žalobkyni 768 Kč z titulu smluvní pokuty dle ujednání uvedené smlouvy.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Žalobkyně ve svém podání ze dne datum v reakci na výzvu soudu uvedla, že nemá důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně proto vzala svou žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 768 Kč a nově požadovala pouze dlužnou jistinu ve výši 4 500 Kč, zákonný úrok z prodlení z této jistiny, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 181,05 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč.
5. Zdejší soud usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, řízení částečně zastavil co do kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 768 Kč, neboť žalobkyně vzala žalobu v této části zpět.
6. Z předložených listinných důkazů plyne, že anonymizováno a žalovaný podepsali dne datum Smlouvu o úvěru číslo v níž se anonymizováno zavázala poskytnout žalovanému 4 500 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uvedenou částku anonymizováno vrátit do datum anonymizováno převedla pohledávku za žalovaným na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum; dílčí smlouva o postoupení pohledávky ze smlouvy číslo byla uzavřena dne datum a postoupení se stalo účinným k datum. Žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky dne datum, přičemž upozornila žalovaného, že v případě jeho nesoučinnosti bude nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů, mezi které patří (mimo jiné): náklad za osobní návštěvu ve výši 217 Kč a náklad ve výši 39 Kč za odchozí dopis. Žalobkyně podle výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky vyčíslila žalovanému náklady za obyčejný dopis ze dne datum (39 Kč) a osobní návštěvu ze dne datum a datum (2 (217 Kč), celkem tedy 473 Kč. Žalovaný na základě uvedené smlouvy žalobkyni ani anonymizováno ničeho neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne datum, která se dostala do sféry jeho dispozice.
7. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
9. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“).
10. anonymizováno a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které anonymizováno poskytla žalovanému částku 4 500 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do datum anonymizováno vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu.
11. anonymizováno měla dle § 86 a 87 zákona povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného individuálně,
a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele. Je nutné, aby poskytovatel spotřebitelského úvěru při poskytování úvěrů zkoumal přiměřeným způsobem reálnou a celkovou majetkovou situaci spotřebitele a k tomuto požadoval doložit příslušné listin y. Tento závěr je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ve spojení s judikaturou Soudního dvora Evropské unie a Ústavního soudu. Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci anonymizováno číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), číslo listu směrnice a bod anonymizováno znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl název soudu v nálezu ze dne
datum, sp. zn. ústavní nález, to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotvena nebo nikoli. S ohledem na citovaný nález proto soud musí zkoumat, zda poskytovatel úvěru prověřil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, tj. bez ohledu na to, že je v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru zakotveno, že tak činí jen k námitce spotřebitele (totéž konstatuje i Soudní dvůr Evropské Unie v rozsudku ze dne datum ve věci anonymizováno číslo anonymizováno právnická osoba proti anonymizováno).
12. Žalobkyně v doplnění žaloby uvedla, že žádnými důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje. Proto soud dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 a § 588 o. z. absolutně neplatná, neboť anonymizováno poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, aniž by řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet.
13. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou anonymizováno své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, tj. 4 500 Kč, pročež soud žalobě v tomto rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl.
14. Co se úroku z prodlení týče, soud vyšel z § 1958 odst. 1 o. z., podle něhož je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. V posuzované věci sice byla smlouva absolutně neplatná, anonymizováno a žalovaný si však v jejím textu sjednali jediné (jednoznačné a jednorázové) datum splatnosti, a sice datum, takže žalovanému muselo být jasné, že přinejmenším zapůjčenou částku (jistinu), o níž se obohatil, musí anonymizováno do datum vrátit. Soud tedy přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , neboť ohledně této částky je žalovaný od datum s plněním své peněžité povinnosti v prodlení (úrok z prodlení za období před účinností postoupení pohledávky žalobkyně kapitalizovala, jde však o jeden nárok spolu s běžícím úrokem s prodlení).
15. Soud výrokem II. tohoto rozsudku zamítl nárok žalobkyně na náklady na mimosoudní vymáhání. Dle § 122 zákona si věřitel a spotřebitel mohou sjednat právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, v projednávané věci však z ničeho nevyplývá, že by si žalobkyně a žalovaný tyto náklady sjednali; žalobkyně žalovaného o těchto nákladech pouze jednostranně informovala. Nadto úkony, které žalobkyně v rámci mimosoudního vymáhání učinila, nelze považovat za účelně vynaložené. anonymizováno vyzývala žalovaného ke splnění závazku ze smlouvy již před postoupením pohledávky žalobkyni. Tento postup však nevedl k tomu, že by žalovaný svůj dluh splnil. Není přitom zřejmé, proč by zasílání dalších dopisů či provádění osobních návštěv u žalovaného mělo vést k tomu, že žalovaný za takové situace bude plnit (ostatně také i přes tuto tvrzenou snahu ze strany žalobkyně ničeho neuhradil). Smyslem mimosoudního vymáhání ze strany žalobkyně zjevně nebylo zvýšení šance na vymožení pohledávky, ale spíše navýšení vymáhané částky o další poplatky.
16. V usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, název soudu dovodil, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství.
17. O náhradě nákladů řízení proto soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal částečně úspěšné žalobkyni, která svým zpětvzetím žaloby procesně zavinila částečné zastavení řízení, vůči žalovanému právo na náhradu 56,76 % nákladů řízení, jejichž celková výše činí 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 4 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (celkem tedy 400 Kč + 600 Kč + 300 Kč + 189 Kč). V době učinění uvedených úkonů bylo předmětem řízení celkem 6 435,16 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od datum, který ke dni vydání rozsudku činil 363,11 Kč, jistina 4 500 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 181,05 Kč, kapitalizovaný úrok / náklady na upomínky 150 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 473 Kč, smluvní pokuta ve výši 768 Kč). Žalobkyně byla úspěšná jen co do 78,38 % předmětu řízení (jistiny 4 500 Kč, úroku z prodlení v celkové výši 544,16 Kč, tj. celkem 5 044,16 Kč), žalovaný byl úspěšný co do 21,62 % předmětu řízení. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. se od úspěchu žalobkyně odečítá úspěch žalovaného (vzájemné nároky na náhradu nákladů řízení soud započte), žalobkyně tak má nárok na náhradu 56,76 % nákladů řízení, jež činí 845,16 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.
18. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
19. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).