Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 269/2022-16
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 9 297,48 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba žalobkyně na uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku
a) částku ve výši 8 607,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 8 607,48 Kč od 12. 10. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 110,40 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 197,72 Kč
b) částku ve výši 690 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba žalobkyně na uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a) částku ve výši 8 607,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 8 607,48 Kč od 12. 10. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 110,40 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 197,72 Kč b) částku ve výši 690 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu :
Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky celkem 9 297,48 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako smluvními stranami.
V rámci zjištěného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaný jako dlužník uzavřel dne 11. 2. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně – spol právnická osoba smlouvu o úvěru a z ní poskytnuté finanční prostředky 25 000 Kč, spolu se sjednaným poplatkem ve výši 15 845,36 Kč a smluvním úrokem ve výši 1 443 Kč se zavázal splatit v 12-ti měsíčních splátkách. Doposud pak žalovaný uhradil žalobkyni pouze 29 861,68 Kč, pročež mu tak byly vyúčtovány další poplatky za upomínání a smluvní pokuta.
Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.
Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, nedostála svým povinnostem dle § 87 odst. 1 a 86 odst. 1 ZoSÚ, že tedy s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a proto je smlouva o úvěru ze dne 11. 2. 2019 neplatná. V takovém případě pak má žalobkyně vůči žalovanému právo toliko na to, aby ji žalovaný zaplatil pouze poskytnuté finanční prostředky ve výši odpovídající jistině úvěru se zákonným příslušenstvím, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a odst. 2 o. z.. Na další žalované plnění nemá žalobkyně s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru právo.
Jelikož pak žalovaný celou jistinu úvěru uhradil již před podání žaloby, rozhodl soud o zamítnutí žaloby výrokem I. rozsudku.
O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy ve věci plně úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).