Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 285/2022-39
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka za období datum do datum a dále tento požadovala z jistiny ve výši 8,25% ročně od datum do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba, uzavřel s žalovaným datum smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytl žalovanému hotovost ve výši částka v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku včetně úroku ve výši částka, odměny za administrativní činnosti ve výši částka a poplatku za flexibilní splácení ve výši částka uhradit v pravidelných 45 týdenních splátkách po částka, přičemž splatnost poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však uhradil toliko částka. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný dopisem informován. Žalobou uplatněná částka proto tvoří toliko rozdíl mezi částkou poskytnutou a žalovaným skutečně uhrazenou a to z titulu bezdůvodného obohacení. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala od data následujícího po splatnosti poslední splátky.
Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se žalovaný nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dnem datum dle § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se včas a řádně z jednání omluvila. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, když u nich byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek. Z těchto listin vzal za prokázané, že společnost právnická osoba, postoupila na žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu, jež byly přílohou uvedené smlouvy, v němž figuruje pohledávka za žalovaným. Žalovaný byl informován o postoupení pohledávky dopisem ze dne datum, který byl datum dán k poštovní přepravě (jak doloženo oznámením i podacím lístkem).
Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.
Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřel s žalovaným, dne datum smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě v den podpisu smlouvy žalovaným předal žalovanému hotovost ve výši částka. Uvedené bylo prokázáno smlouvou. Z celkové poskytnuté částky částka žalovaný uhradil toliko částka, jak vyplynulo z žalobních tvrzení. Žalovaný ostatně netvrdil, nedoložil jediný důkaz o tom, že by z titulu uvedené smlouvy uhradil žalobkyni, případně jejímu právní předchůdci více. Soud proto uzavřel, že rozdíl mezi částkou poskytnutou a žalovaným dosud uhrazenou je částkou, kterou má žalovaný povinnost žalobkyni uhradit. Soud se rovněž ztotožnil s právním posouzením žalobkyně, že jde o plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a následující o. z., neboť uvedená, předložená k důkazu smlouva o zápůjčce je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona, soud k ní přihlédne i bez návrhu. V daném případě smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z., jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena od jejího právního předchůdce. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., neboť dle uvedené smlouvy měl žalovaný kromě poskytnuté částky hradit též poplatky, úrok. Uvedené poplatky však v součtu činí více 50% z poskytnuté hotovosti, tedy částky částka. Tyto výše odměn vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové míře, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celkové částky placené dlužníkem mají fakticky dosáhnout téměř částky zapůjčené. Případné poplatky sjednané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Také je obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takové jednání nemůže používat právní ochrany.
Soud nedovodil okamžik prodlení ode dne následujícího po dni, na který připadla splatnost poslední splátky. Jak bylo již výše uvedeno, smlouva byla shledána soudem absolutně neplatnou, proto z ní nelze dovodit závazek žalovaného poskytnuté peněžité plnění žalobkyni vrátit nejpozději do datum, tedy do data, na který připadla splatnost poslední splátky. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění. Takováto výzva byla učiněna v oznámení o postoupení pohledávky datum, které bylo dáno k poštovní přepravě datum. Dle § 573 o. z., se oznámení - výzva k plnění dostala do dispoziční sféry adresáta dnem datum. Z obsahu této výzvy je zřejmé, že žalovaný měl plnit do 10 dnů ode dne doručení, tzn. do datum. Pokud tak neučinil, dnem datum se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění, a stíhá jej povinnost k úhradě úroku z prodlení. S ohledem na shora prezentovaný závěr soud žalobě vyhověl co do částky částka a požadovaného úroku z prodlení od datum do zaplacení, vycházel z ustanovení § 1968 , § 1970 o. z., a z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Co do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno.
Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalobkyně měla neúspěch jen v poměrně nepatrné části předmětu sporu, soud jí proto přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. V této souvislosti užil ustavení § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalovaný před podáním žaloby byl vyzván k úhradě peněžitého plnění jak doloženo předžalobní upomínkou datovanou datum a podacím lístkem. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou za zastupování advokátem ve výši částka za jeden úkon právní služby dle § 14 b odst. 1 bod. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za tři úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, třemi režijními paušály po částka dle § 14 b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21% DPH ve výši částka podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně.
Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši částka z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci platební rozkaz nevydal, pokračoval v řízení, proto je na místě doplatit soudní poplatek z návrhu ve výši částka dle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků. Soud proto uložil povinnost tento zaplatit žalovanému, jako straně ve sporu převážně neúspěšné.
Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, doplatku soudního poplatku soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).