Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 197/2022-25

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 12 088,45 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba došlá Okresnímu soudu v Karviné dne 14. 1. 2022, která byla následně postoupena Okresnímu soudu v Ostravě jako soudu místně příslušnému, jíž se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky ve výši 12 088,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 12 088,45 Kč od 14. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba došlá Okresnímu soudu v Karviné dne 14. 1. 2022, která byla následně postoupena Okresnímu soudu v Ostravě jako soudu místně příslušnému, jíž se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky ve výši 12 088,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 12 088,45 Kč od 14. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou název soudu dne 14. 1. 2022, která byla následně postoupena Okresnímu soudu v Ostravě jako soudu místně příslušnému, domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 12 088,45 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru číslo (dále též jen„ smlouva“). Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne 26. 3. 2018. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 45 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná řádně neplnila závazky vyplývající ze Smlouvy, především závazek řádně splácet poskytnutý úvěr, došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru, čímž vzniká také ulice jistina úvěru sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, tedy částka ve výši 55 049,80 Kč. Žalobce oznámil zesplatnění úvěru žalované oznámením ze dne 21. 6. 2018. Žalovaná se mimo jiné v souladu s čl. 6 Smlouvy zavázala pro případ prodlení s nezaplacením příjmení jistiny úvěru uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné příjmení jistiny úvěru až do jejího zaplacení, přičemž žalobce s žalovaným se v čl. 6 Smlouvy dohodli, že souhrn výše všech ze strany žalobce uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná své závazky i přes výzvy žalobce jakkoliv neplnila, bylo ze strany žalobce zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem byl platební rozkaz název soudu č.j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí. Shora uvedený soud mimo jiné rozhodl, že žalovaná je povinna uhradit žalobci částky představující smluvní pokuty dle čl. 6 6.5. Smlouvy, tedy částky ve výši 998 Kč a 9 413,55 Kč. příjmení ve výši 9 413,55 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu 6.5. Smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné příjmení jistiny úvěru ve výši 55 049,80 Kč, a to za období prodlení žalované s úhradou této příjmení jistiny úvěru do 10. 12. 2018. Předmětným rozsudkem název soudu bylo žalobě žalobce, co do smluvní pokuty, v plném rozsahu vyhověno. Prodlení žalované s úhradou příjmení jistiny úvěru trvalo i po datu 10. 12. 2018. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5. Smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné příjmení jistiny úvěru i za následující období. S ohledem na skutečnost, že žalovaná ničeho na svůj dluh z titulu této smluvní pokuty neplnila, zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu ze dne 28. 12. 2021, ve které vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 55 049,80 Kč od 11. 12. 2018 do 28. 12. 2021. V souladu s limity dle Smlouvy, respektive s ustanovením , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, na částku ve výši 12 088,45 Kč. Žalovaná však ani přes shora učiněnou předžalobní výzvu ničeho neuhradila, a tak žalobci nezbylo nic jiného než podat tento návrh na vydání platebního rozkazu, ve které se domáhá uhrazení shora uvedené částky 12 088,45 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě dluhu prostřednictvím svého právního zástupce Předžalobní výzvou ze dne 28. 12. 2021

2. K výzvě soudu pak žalobce doplňujícím podáním ze dne 1. 9. 2022 rozsáhle doplnil skutková tvrzení, jakým způsobem zkoumal schopnost žalované úvěr splácet, kdy odkazoval na obsah listin: formulář hodnocení klienta, ověřenou fotokopii občanského průkazu, výpis z NRKI, výpis ze SOLUSu, informativní výpisy z bankovního účtu, kopie pracovní smlouvy, výplatní pásky za 1/ 2018 a 2/ 2018, kdy údaje zjištěné z těchto listin žalobce rozsáhle komentoval, rovněž připojil svůj právní názor na danou problematiku. V podrobnostech soud již na toto podání žalobce na tomto místě pouze odkazuje, kdy je součástí spisu.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. K ústnímu jednání dne 4. 10. 2022 se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, svou nepřítomnost u ústního jednání neomluvila. S ohledem na tuto skutečnost soud ve věci jednal v souladu s  , , v účinném znění (dále jen„ “) v její nepřítomnosti; jednání se tak konalo pouze za přítomnosti žalobce, resp. jeho zástupce, který na žalobě setrval, navrhoval vyhovění žalobě v celém rozsahu, i vydáním rozsudku pro zmeškání, pokud pro jeho vydání byly splněny procesní podmínky.

5. Pouze pro úplnost soud konstatuje, že rozsudkem pro zmeškání soud nerozhodl, kdy žalovaná nebyla o tomto způsobu vyřízení věci v rámci předvolání poučena a nebyly tak splněny procesní podmínky pro jeho vydání (srov. 153b odst. 1 )

Na základě takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

6. Zy označené jako„ Hodnocení klienta“ ze dne 27. 3. 2018 soud zjistil, že pravidelný čistý měsíční příjem žalované představuje částka ve výši 22 000 Kč, na výdaje byla započtena částka životního minima ve výši 3 410 Kč, dále částka 1 680 Kč na bydlení, tj. celkové výdaje činí 5 090 Kč. Dále byla připočtena rezerva 1 000 Kč. příjmení zdroje představovala částka 15 910 Kč. V doplňujících údajích byly uvedeny informace o rodinném stavu žalované, dosaženém vzdělání a formě bydlení (vlastní). Z pracovní smlouvy ze dne 1. 8. 2017, výplatního pásku za 1/ 2018, za 2/ 2018, náhledu do internetového bankovnictví žalované - 2 x soud zjistil, že žalované za leden 2018 příjem ve výši 10 071 Kč, což jí bylo vyplaceno na účet dne 8. 2. 2018, za únor 2018 jí náležel příjem ve výši 22 339 Kč, což jí bylo vyplaceno na účet dne 8. 3. 2018. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) bylo zjištěno, že hodnota CBS byla u žalované vypočtena na 16, což znamená, že klientova smlouva je hodnocena jako špatná (negativní příznak). Z výpisu záznamů z registru příjmení k 26. 3. 2018 bylo zjištěno, že u žalované není záznam. Z náhledu na obrazovku soud zjistil, že jde o náhled na účet žalované u právnická osoba, ke kterému je zřízen souhlas s inkasem ve prospěch žalobce.

7. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru číslo ze dne 27. 3. 2018 ve spojení s fotokopií občanského průkazu žalované ze dne 27. 3. 2017 soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru. Žalovaná byla ve smlouvě označena svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvaného bydliště, adresou pro doručování, která byla shodná s adresou trvalého bydliště: ulice a číslo, obec - část obce, dále zde bylo uvedeno její telefonní číslo a email. Žalobce se smlouvou zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 45 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky běžícími od poskytnutí peněžních prostředků v 24 splátkách po 4 121 Kč měsíčně. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 139,98 % ročně. Smlouva je opatřena podpisem žalované ze dne 26. 3. 2018 a podpisem žalobce ze dne 27. 3. 2018. V bodě 6 smlouvy jsou sjednány důsledky vyplývající z prodlení klientů, pod bodem 6. 5 je ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z nové jistiny po zesplatnění, pokud tuto novou jistinu neuhradí klient v den zesplatnění, ode dne zneplatnění až do úhrady nové jistiny.

8. Z oznámení ze dne 21. 6. 2018 bylo zjištěno, že žalobce mínil oznámit žalované zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy a vyzvat ji k uhrazení částky 56 447 Kč.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 28. 12. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek před podáním žaloby, a to do 15 dnů od zaslání výzvy. Výzva byla žalované zaslána dne 28. 12. 2021 na adresu adresa (zjištěno z poštovního podacího archu ze dne 28. 12. 2021).

10. Z platebního rozkazu název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí soud zjistil, že tímto byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 56 447 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od 10. 12. 2018 do zaplacení, částka ve výši 9 413,55 Kč, úrok ve výši 90,81 % ročně z částky 45 000 Kč od 23. 6. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, než úrok dosáhne částky 118 684 Kč. Rozhodnutí anonymizováno právní anonymizováno dne datum. Ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že šlo o řízení zahájené žalobou žalobce ze dne 10. 12. 2018 došlou o označenému soudu dne 11. 12. 2018, jsou jí vůči žalované uplatněny nároky ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 26. 3. 2018, mimojiné i smluvní pokuta ve výši 9 413,55 Kč počítaná dle čl. 6 smlouvy ve výši 0,1% denně z dlužné částky nové jistiny úvěru ve výši 55 049,80 Kč od 26. 3. 2018 do data vyhotovení žaloby. Na č.l. 20 se nachází doklad o vyplacení úvěru dne 27. 3. 2018 ve výši 45 000 Kč.

11. Z Prohlášení klientů ze dne 26. 3. 2018, Předsmluvního formuláře ze dne 26. 3. 2018 soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

12. Podle S., , v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Dle ustanovení o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

16. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy

18. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, jméno příjmení jméno číslo, EU:C: číslo). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (příjmení, jméno. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C číslo, ECLI:EU:C: číslo). Konečně absolutní neplatnost spotřebitelských smluv dle § 87 odst. 1 věta první spotřebitelského zákona dovodil Soudní dvůr v rozsudku ve věci OPR- právnická osoba proti GK, C číslo, ECLI:EU:C: číslo.

20. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

21. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

22. Soud nevzal za prokázáno, že žalobce při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Žalobce zkoumal a ověřoval příjmovou stránku žalované, nezkoumal výdajovou stránku žalované, když se omezil toliko na uvedení ničím nepodložených částek, aniž by zkoumal, zda tyto částky skutečně reflektují poměry žalované. Žalobce dále uvedl, že mj. vycházel z informací o hodnocení klienta v registru NRKI a příjmení, přičemž z registru NRKI však plyne, že žalovaná je rizikovým klientem. Žalobce si rovněž nijak neověřoval údaje poskytnuté žalovanou (např. o způsobu bydlení, výdajích na bydlení, které byly uvedeny pouze ve výši 1 680 Kč). O povinnosti doplnit svá skutková tvrzení a důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované byl žalobce v souladu s ustanovením , 3 poučen u ústního jednání ve věci, avšak tyto ani po poučení nedoplnil. Vzhledem k tomu, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, nezbývá než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o poskytnutí úvěru číslo ze dne 27. 3. 2018, pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení a ZoSÚ, ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu ( ).

23. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě není možno vyhovět ani částečně. Žalobce v tomto řízení uplatňoval vůči žalované na jistině pouze nárok na zaplacení smluvní pokuty. Při závěru o neplatnosti smlouvy mu tak nelze přiznat vůči žalované žádnou část pohledávky, kdy (ani) smluvní pokuta nebyla sjednána platně. Na základě uvedeného tak soud žalobu v celém rozsahu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. I tohoto rozsudku. Není-li dán nárok na jistinu, pak není dán ani nárok na požadované příslušenství v podobě běžícího úroku z prodlení.

24. Výrok ad. II. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , neboť žalobce byl ve věci zcela procesně neúspěšný a žalované dle obsahu spisu nevznikly v souvislosti s tímto řízením žádné náklady, jejichž náhradu by mohla požadovat.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.