Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
110 C 250/2022-64
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Yvonou Del Favero ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 44 746,12 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 582,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 582,15 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, co do částky, co do částky ve výši 14 790,97 Kč, co do úroku ve výši 17,9 % ročně z částky 39 373,12 Kč od datum do datum, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 790,97 Kč od datum do zaplacení, co do zákonného úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 39 373,12 Kč od datum do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 803,21 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žaloba se zamítá, co do úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum, co do úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 144,99 Kč od datum do datum a co do částky ve výši 373 Kč.
V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 813 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 582,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 582,15 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky, co do částky ve výši 14 790,97 Kč, co do úroku ve výši 17,9 % ročně z částky 39 373,12 Kč od [datum] do [datum], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 790,97 Kč od [datum] do zaplacení, co do zákonného úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 39 373,12 Kč od [datum] do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 803,21 Kč.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba se zamítá, co do úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum], co do úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 144,99 Kč od [datum] do [datum] a co do částky ve výši 373 Kč.</b> <b>V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 813 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se v řízení zahájeném dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 39 373,12 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě smluvního a zákonného úroku z prodlení, a to ve výši 17,9 % ročně z částky 39 373,12 Kč od datum do datum a ve výši 8,5 % ročně z částky 39 373,12 Kč od datum do zaplacení, ve výši 8 % ročně z částky 39 373,12 Kč od datum do zaplacení a v kapitalizované výši 1 803,21 Kč od datum do datum. Dále se domáhala úhrady 5 000 Kč s úrokovým příslušenstvím ve formě smluvního a zákonného úroku z prodlení, a to ve výši 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum, ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, a kapitalizovaného úroku ve výši 144,99 Kč za dobu od datum do datum, a úhrady částky ve výši 373 Kč. Skutkově v žalobě tvrdila, že uzavřela se žalovaným dne datum rámcovou smlouvu číslo (dále jen„ rámcová smlouva“), na základě které mu aktivovala běžný účet č. bankovní účet (dále jen„ běžný účet“), který mohl žalovaný začít plně využívat. Dne datum uzavřela se žalovaným dodatek číslo k rámcové smlouvě, kterým žalovaný požádal o úvěr ve výši 45 000 Kč (viz smlouva o úvěru č. HU00762052). Jistina úvěru byla na shora uvedený běžný účet žalovanému vyplacena dne datum. Žalovaný se smlouvou zavázal jistinu úvěru s úrokem ve výši 17,9 % ročně uhradit žalobkyni v měsíčních splátkách po 885 Kč splatných vždy ke 14. dni každého měsíce počínaje dnem datum s tím, že úvěr tak měl být splacen do datum. Dodatkem číslo k rámcové smlouvě byla provedena změna data splátek ze 14. dne v měsíci na 24. den v měsíci, přičemž 1. splátka měla být uhrazena datum. Žalovaný řádně hradil splátky za období od datum do datum, celkem uhradil 20 417,85 Kč. Další platby již neprovedl. Dne datum proto došlo k zesplatnění úvěru a žalobkyně se domáhá úhrady nesplacené jistiny ve výši 39 373,12 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně dále v žalobě a jejím doplnění (viz čl. 51 a násl.) skutkově tvrdila, že na základě rámcové smlouvy dne datum uzavřel žalovaný dodatek číslo k rámcové smlouvě, kterým požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč, tento mu byl poskytnut datum a bylo mu umožněno čerpání kontokorentu na účtu č. bankovní účet (na běžném účtu). Žalovaný vyčerpal sjednanou jistinu kontokorentu v celé výši 5 000 Kč (platbou ve výši 9 300 Kč zaúčtovanou dne datum). Na vyčerpanou jistinu neuhradil žalovaný ničeho. Žalobkyně se tedy domáhá úhrady nesplacené jistiny kontokorentu ve výši 5 000 Kč, úhrady smluvního a zákonného úroku z prodlení, úhrady 300 Kč odpovídající nezaplaceným nákladům účelně vynaloženým žalobkyní na vymáhání dluhu, a úhrady 73 Kč odpovídající dlužnému pojistnému (sjednanému datum na základě přihlášení k pojištění). Žalovaný dlužné částky neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne datum, odeslané mu datum prostřednictvím České pošty.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
3. Z tvrzení žalobkyně, z rámcové smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky datum (čl. 19-20 spisu), z podmínek pro používání úvěru (čl. 23-27 spisu), z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (čl. 21-22 spisu), ze smlouvy o úvěru č. HU00762052 (dodatek číslo k rámcové smlouvě, čl. 28-29 spisu), a z dodatku číslo k rámcové smlouvě (čl. 30 spisu) soud zjistil, že na základě uzavřené rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. bankovní účet, k němuž obdržel žalovaný platební kartu. Rámcová smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dodatkem číslo k uvedené rámcové smlouvě byla mezi účastníky na základě žádosti žalovaného o úvěru uzavřena smlouva o úvěru č. HU00762052. Jednalo se o úvěr neúčelový, nezajištěný, na dobu určitou a výše úvěru představovala 45 000 Kč, přičemž tento úvěr měl být čerpán převodem na běžný účet č. bankovní účet a měl být uhrazen formou 97 měsíčních splátek po 885 Kč vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce, s 1. splátkou splatnou 14. den v měsíci následujícím po měsíci, kdy došlo k čerpání úvěru (tj. datum) s tím, že ke splácení mělo dojít automatickým inkasem z běžného účtu č. bankovní účet. Základní úroková sazba byla sjednána ve výši 17,9 % ročně. Dne datum uzavřeli účastníci dodatek číslo k rámcové smlouvě, na základě kterého byla provedena změna data splatnosti splátek ze 14. dne v měsíci na 24. den v měsíci s 1. splátkou splatnou datum. Dodatkem číslo k rámcové smlouvě z datum došlo k uzavření smlouvy o poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč, kdy žalovanému bylo umožněno čerpání kontokorentu přečerpáním běžného účtu č. bankovní účet. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a žalovaný měl přečerpané částky splácet průběžně každým připsáním peněz na daný běžný účet. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,9 % ročně.
4. Z přehledu plateb (čl. 32-32 spisu), ze splátkového kalendáře (čl. 33-33 spisu), z přehledu čerpání a splácení kontokorentu (čl. 36 spisu) a z výpisu z běžného účtu žalovaného (čl. 38-37 spisu) soud zjistil, že na základě uzavřené smlouvy o úvěru č. HU00762052 byl žalovanému datum vyplacen na běžný účet č. bankovní účet úvěr ve výši 45 000 Kč. Žalovaný uhradil řádně splátky v období od datum do datum po 885 Kč (tj. 20 355 Kč), a dále 52,08 a 10,77 Kč, celkem tedy 20 417,85 Kč tak, jak tvrdila žalobkyně. Pokud jde o uzavřenou smlouvu o poskytnutí kontokorentu (dodatek číslo k rámcové smlouvě), na základě této smlouvy vyčerpal žalovaný jistinu kontokorentu ve výši 5 000 Kč platbou ve výši 9 300 Kč zaúčtovanou dne datum. Na uvedené neuhradil ničeho.
5. Soud vzal za prokázáno, že mezi účastníky byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřena rámcová smlouva, jež má charakter spotřebitelské smlouvy o úvěru a v rámci ní následně byly uzavřeny další spotřebitelské smlouvy, tj. smlouva o úvěru č. HU00762052 a smlouva o poskytnutí kontokorentu. Na základě těchto smluv poskytla žalobkyně žalovanému jistinu úvěru ve výši 45 000 Kč, která byla datum vyplacena na běžný účet žalovaného, a bylo mu umožněno čerpání kontokorentu ve výši 5 000 Kč z uvedeného běžného účtu. Žalovaný se zavázal poskytnuté jistiny úvěru vrátit žalobkyni formou splátek tak, jak je uvedeno shora. Soud smlouvy zhodnotil ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. jako spotřebitelské, neboť žalobkyně jednala jako věřitelka (dodavatelka) a žalovaný jako spotřebitel. Při uzavření smlouvy byla tak žalobkyně jako věřitelka povinna postupovat podle § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Měla tedy před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.
6. Žalobkyně pouze obecně skutkově v žalobě ohledně vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy tvrdila, že tuto posoudila na základě informací, které jí žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr. Následně posoudila informace z interních a externích databází (úvěrová zpráva z bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z nebankovního registru klientských informací, a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF). Žádné z uvedených listin soudu předloženy nebyly, žalobkyně netvrdila, k jakým konkrétním příjmům a individuálním výdajům žalovaného při zkoumání úvěruschopnosti dospěla, a z čeho tyto konkrétní příjmy a výdaje ověřila (resp. uvedla, že vycházela pouze z informací žalovaného, ničím nepodložených).
7. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením úvěrových smluv úvěruschopnost žalovaného v souladu se ZoSÚ zkoumala. K jednání se zástupce žalobkyně nedostavil, proto nemohl být poučen o potřebě doplnění tvrzení a dokazování ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2848/2010, dle kterého nedostaví-li se účastník k soudnímu řízení, soud není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak, a není povinen jen z tohoto důvodu odročovat soudní jednání).
8. S ohledem na shora uvedené, kdy žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smluv zkoumala úvěruschopnost žalovaného, soud dospěl k závěru, že smlouvy o úvěru jsou neplatné, neboť podle ustanovení § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. V daném případě se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. Jelikož je neplatný hlavní závazek, tedy smlouva o úvěru, jsou neplatná i vedlejší ujednání, tj. ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. Soud s ohledem na shora uvedené nemohl zavázat žalovaného k úhradě požadované částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy.
9. Při absenci smluvního nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda je dán mimosmluvní důvod pro žalobu a dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že žalovaný prokazatelně obdržel převodem na běžný účet částku ve výši 45 000 Kč a uhradil 20 417,85 Kč, a dále prokázala, že mu byl poskytnut kontokorent ve výši 5 000 Kč, který v plné výši vyčerpal a neuhradil ničeho.
10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ustanovení § 2993 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle kterého, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Stanoví-li ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, pak je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel úvěrující společnosti zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil 20 417,85 Kč a převodem na běžný účet mu byla poskytnuta částka ve výši 45 000 Kč, soud jej zavázal k úhradě rozdílu, tj. k úhradě částky ve výši 24 582,15 Kč (45 000 – 20 417,85), viz výrok I. rozsudku. Dále vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil v rámci uzavřené smlouvy o poskytnutí kontokorentu ničeho a vyčerpal plnou jistinu kontokorentu ve výši 5 000 Kč, soud jej zavázal k úhradě částky ve výši 5 000 Kč, viz výrok III. rozsudku. Splatnost uvedených částek nastala dne datum v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek do datum v souvislosti s uzavřenými úvěrovými smlouvami. K odeslání upomínky prokazatelně došlo datum na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvách. Žalovanému vznikla v souladu s § 1970 o. z. ode dne následujícího, tj. od datum, povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny úvěru také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak limitovaný žalobou, jíž je soud vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), tj. ve výši 8,5 % ročně až do zaplacení.
11. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, když žalobkyně neprokázala, že by jí vzniklo právo na úhradu dalších zažalovaných částek.
12. Lhůta k plnění povinnosti uhradit žalobkyni přiznané částky byla žalovanému stanovena ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.
13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn úspěchem žalobkyně v rozsahu 67 %. Podle míry úspěchu a neúspěchu tak soud přiznal žalobkyni 34 % z účelně vynaložených nákladů řízení, což představuje částku 813 Kč. Za účelně vynaložené náklady soud považuje částku ve výši 2 390 Kč. Tato částka představuje zaplacený soudní poplatek 1 790 Kč a paušální náhrady hotových výdajů žalobkyně ve výši 600 Kč za dva úkony, a to za sepis předžalobní výzvy a za sepis žaloby dle § 137 odst. 2 a § 151 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s § 1 a 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. ve výši 300 Kč za jeden úkon.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.