Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

41 C 238/2020-83

Potvrdené rozhodnutím 18 CO 257/2021-127
„Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Zavřel a soudců Mgr. Kláry Cáskové a JUDr. Petry Flídrové, ve věci žalobců: a/ [[jméno]] [[příjmení]], [[datum narození]] bytem [[adresa]] b/ [[jméno]] [[příjmení]], [[datum narození]] bytem [[adresa]] c/ [[jméno]] [[příjmení]], [[datum narození]] bytem [[adresa]] všichni zastoupeni advokátem Mgr. [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]] proti žalovaným: 1/ [[jméno]] [[příjmení]], [[datum narození]] bytem [[adresa]] zastoupená advokátkou JUDr. [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]] 2/ [[jméno]] [[příjmení]], [[datum narození]] bytem [[adresa]] zastoupená opatrovníkem [[jméno]] [[příjmení]] bytem [[adresa]] 3/ [[jméno]] [[příjmení]], [[datum narození]] bytem [[adresa]] o určení, že žalobci jsou dědici po zůstaviteli [[jméno]] [[příjmení]], narozeném [[datum]], zemřelém [[datum]] o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 17. 5. 2021, č. j. 41 C 238/2020-83, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalobci a/, b/, c/ jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované 1/ na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 5.615,61 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované 1/. III. Ve vztahu mezi žalobci a/, b/, c/ a žalovanými 2/ a 3/ nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů odvolacího řízení."

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudkyní JUDr. Bronislavou Tinklovou, LL.M., ve věci

žalobců: a) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa žalobkyně a žalobkyně

b) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalované a žalobce

c) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa žalobkyně a žalobkyně

všichni zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození

bytem adresa žalované

zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

2. celé jméno žalované, datum narození

bytem adresa žalované, žalované, žalované a žalobce

zastoupená opatrovníkem jméno příjmení

bytem adresa žalované

3. celé jméno žalované, datum narození

bytem adresa žalované a žalobce

o určení, že žalobci jsou dědici po zůstaviteli celé jméno žalobce, narozeném datum a zemřelém datum

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobci a), b), c) domáhali určení, že jsou dědici po zůstaviteli celé jméno žalobce, narozeném datum a zemřelém datum, se zamítá.

II. Žalobci a), b), c) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované 1. náhradu nákladů řízení ve výši 23 196 Kč k rukám zástupkyně žalované 1. do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Ve vztahu mezi žalobci a), b), c) a žalovanými 2., 3. žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobci a), b), c) domáhali určení, že jsou dědici po zůstaviteli [celé jméno žalobce], narozeném [datum] a zemřelém [datum], se zamítá. II. Žalobci a), b), c) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované 1. náhradu nákladů řízení ve výši 23 196 Kč k rukám zástupkyně žalované 1. do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Ve vztahu mezi žalobci a), b), c) a žalovanými 2., 3. žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobci se žalobou podanou u Okresního soudu ve obec dne datum, ve znění tvrzení uvedených u jednání soudu dne datum a svého podání ze dne datum, domáhali určení, že jsou dědici po zůstaviteli celé jméno žalobce narozeném datum a zemřelém datum (dále také jako„ zůstavitel“). Ve svých žalobních tvrzeních zejména uvedli, že v rámci dědického řízení vedeného u Okresního soudu ve obec pod sp. zn. spisová značka byla předložena závěť ze dne datum, dle níž zůstavitel ustanovil pro případ své smrti jako dědičku veškerého svého majetku žalovanou 1. celé jméno žalované a současně přikázal, aby byl na povinný díl žalobkyně a) započten finanční dar ve výši 200 000 Kč a na povinný díl žalobkyně c) finanční dar ve výši 210 000 Kč. Závěť je však dle žalobců neplatná, neboť jedním ze dvou povinných závětních svědků byla jméno příjmení (dále také jako„ závětní svědkyně“), která je blízkou kamarádkou žalované a také blízkou příbuznou. Žalovaná 1. se se závětní svědkyní několikrát ročně stýkají, navštěvují spolu pouť na anonymizováno, účastní se vzájemně rodinných oslav, jsou v telefonickém kontaktu a řeší rodinné záležitosti. Závětní svědkyně byla také přítomna na trachtě zůstavitele a žalovaná 1. byla na trachtě zemřelé matky závětní svědkyně, když je zvykem, že na trachty nejsou pozvány jiné osoby než nejbližší rodinní příslušníci.

2. Žalovaná 1. celé jméno žalované navrhla žalobu zamítnout v celém rozsahu. Namítala, že mezi ní a závětní svědkyní není takový vztah, kdy jedna z nich by považovala újmu druhé jako újmu vlastní. Jejich vztah je ryze formální a setkávají se v rámci rodiny. Skutečnost, že byly přítomny na trachtě, není relevantní, když na těchto trachtách byly přítomny i jiné osoby než rodinní příslušníci.

3. Usnesením ze dne 3. 3. 2021, č. j. -39, Okresní soud ve obec k návrhu žalobců připustil, aby do řízení přistoupila na straně žalované žalovaná 2. a žalovaná 3.

4. Žalovaná 2. uvedla, že závěť považuje za platnou, když zůstavitel pořídil pro případ své smrti tak, jak chtěl, a to za přítomnosti svědků a právníků.

5. Žalovaná 3. uvedla, že je závěť v pořádku. Bylo jí známo, že zůstavitel chtěl chalupu odkázat manželům příjmení, neboť ostatní potomci zůstavitele nenavštěvovali.

6. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, výslechy svědků a účastníků, z nichž se podává, a to konkrétně ze spisu Okresního soudu ve obec sp. zn. spisová značka – pravomocného rozsudku Okresního soudu ve obec ze dne 26. 6. 2019, č. j. číslo jednací, ve spojení s usnesením název soudu, pobočka ve obec ze dne 25. 9. 2019, č. j. číslo jednací, že žalovaná 2. jméno celé jméno žalované, datum narození, byla na dobu tří let od právní moci tohoto výroku rozsudku, omezena ve svéprávnosti tak, že není vyjma běžných záležitostí každodenního života způsobilá samostatně právně jednat v rozsahu nakládání se jměním nebo jeho částí v hodnotě nad 1 000 Kč v každém jednotlivém případě, ohledně poskytnutí a odmítnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledků jejich poskytnutí a odmítnutí, včetně udělení souhlasu se zásahy do duševní a tělesné integrity a ohledně uzavírání smluv o sociálních službách, včetně jejich změn a ukončení (výrok I.). Žalované 2. jméno celé jméno žalované byl jmenován opatrovníkem jméno příjmení, datum narození, aby ji zastupoval v jednáních, v nichž byla omezena ve svéprávnosti (výrok II.).

7. Ze spisu anonymizováno soudu ve obec sp. zn. o jmenování opatrovníka ze dne datum se podává, že dle pravomocného rozsudku Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byl jméno celé jméno žalované, narozené datum, jmenován opatrovníkem jméno příjmení, datum narození.

8. Ze spisu Okresního soudu ve obec sp. zn. úmrtního listu vedeného v knize úmrtí matričního úřadu obec ve svazku II, roč. 2019, strana 150, poř. číslo se podává, že dne datum zemřel celé jméno žalobce, datum narození, posledně bytem anonymizována dvě slova.

9. Ze spisu Okresního soudu ve obec sp. zn. protokolu sepsaného v notářské kanceláři JUDr. jméno příjmení ve obec dne datum a závěti ze dne datum se podává, že zůstavitel celé jméno žalobce, datum narození a zemřelý datum ustanovil pro případ své smrti dědičkou veškerého majetku svou dceru celé jméno žalované, narozenou datum. Současně přikázal, aby na povinný díl celé jméno žalobkyně, narozené datum, byly započteny finanční dary ve výši 200 000 Kč a na povinný díl celé jméno žalobkyně, narozené datum, byly započteny finanční dary ve výši 210 000 Kč. Pod uvedené připojil zůstavitel svůj podpis. Svědky závěti byli Mgr. příjmení příjmení, datum narození, advokát se sídlem adresa, a jméno příjmení, datum narození, bytem obec a číslo.

10. Ze spisu Okresního soudu ve obec sp. zn. spisová značka - protokolu o jednání v řízení o pozůstalosti ze dne datum sepsaného v kanceláři notářky JUDr. jméno příjmení ve obec se podává, že zůstavitel měl manželku – jméno celé jméno žalované, narozenou datum, a pět dětí – celé jméno žalobkyně, narozenou datum, celé jméno žalobkyně, narozenou datum, celé jméno žalobce, narozeného datum, celé jméno žalované, narozenou datum a celé jméno žalované, narozenou datum. Manželka a dcera jméno příjmení uznaly závěť zůstavitele za pravou a platnou. Dcera celé jméno žalobkyně, dcera celé jméno žalobkyně a syn celé jméno žalobce neuznali závěť zůstavitele za platnou; tito v řízení o pozůstalosti namítali, že zůstavitel trpěl v době pořízení závěti nikoli přechodnou duševní poruchou.

11. Z usnesení Okresního soudu ve obec vydaného soudní komisařkou JUDr. jméno příjmení ve věci pozůstalosti dne 25. 8. 2020, č. j. číslo jednací, se podává, že v pozůstalostním řízení po zůstaviteli potomkům zůstavitele celé jméno žalobkyně, celé jméno žalobkyně a celé jméno žalobce byla uložena povinnost do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podat u Okresního soudu ve obec žalobu proti závětní dědičce celé jméno žalované o určení, že jsou dědici po zůstaviteli; toto usnesení nabylo právní moci dne datum.

12. Ze záznamu ze dne datum se podává, že dne datum v 8.30 hod. se do advokátní kanceláře Mgr. jméno příjmení dostavil celé jméno žalobce, datum narození, který požádal o písemné potvrzení okolností, za nichž podepsal závěť dne datum. Zůstavitel po poučení dle § 21 odst. 2 zákona o advokacii výslovně zprostil advokáta Mgr. jméno příjmení mlčenlivosti a souhlasil, aby mu vydal písemné potvrzení, případně aby Mgr. příjmení příjmení svědčil v řízení před soudem o okolnostech, které mu byly sděleny v souvislosti se sepisem závěti dne datum.

13. Z potvrzení advokáta Mgr. jméno příjmení ze dne datum se podává, že zůstavitel celé jméno žalobce, datum narození, se dostavil do advokátní kanceláře v souvislosti se soudním řízením vedeným u Okresního soudu ve obec pod sp. zn. . Zůstavitel uvedl, že darovací smlouvou ze dne datum, o jejíž platnosti je veden spor, mínil zanechat veškerý svůj nemovitý majetek své dceři celé jméno žalované a zeti jméno příjmení.

14. Z účastnického výslechu žalobkyně a) celé jméno žalobkyně se podává, že závětní svědkyně jméno příjmení je její sestřenice. Závětní svědkyně byla na trachtě zůstavitele a žalovaná 1. byla na trachtě zemřelé matky závětní svědkyně. Žalobkyně a) má zato, že se žalovaná 1. celé jméno žalované a závětní svědkyně jméno příjmení stýkaly každý rok, chodily spolu na pouť na anonymizováno. Žalovaná 1. také nechávala závětní svědkyni každý rok zahrát k narozeninám v rádiu písničku.

15. Z účastnického výslechu žalobce b) celé jméno žalobce se podává, že se zůstavitelem a jeho manželkou jakožto svými rodiči žil do svých 40 let, a poté svou matku pravidelně navštěvoval. Závětní svědkyně jméno příjmení je jeho sestřenicí. Žalovaná 1. celé jméno žalované a závětní svědkyně jméno příjmení se pravidelně navštěvovaly, chodily spolu na pouť. Žalovaná 1. navštěvovala také závětní svědkyni minimálně 2 krát ročně v advokátní kanceláři Mgr. jméno příjmení, předtím se jednalo o kancelář JUDr. příjmení. Žalovaná 1. vyrůstala společně se závětní svědkyní, nechávala závětní svědkyni zahrát v rádiu písničku k narozeninám a navzájem byly na trachtách svých zemřelých rodičů. Na trachtě zůstavitele nebyl žádný z žalobců, protože nebyli pozváni. Žalobce b) má zato, že žalovaná 1. a závětní svědkyně spolu netrávily volný čas a nejezdily spolu na výlety. Žalobce b) považuje závětní svědkyni za osobu sobě blízkou, neboť spolu vyrůstali, a když se potkají na jarmarcích, tak si spolu povídají.

16. Z účastnického výslechu žalobkyně c) celé jméno žalobkyně se podává, že závětní svědkyně jméno příjmení je její sestřenice a studovaly spolu na obchodní akademii. Od roku 2012, co žalobkyně c) žije v Holandsku, se neviděly. Žalobkyně c) kontaktovala závětní svědkyni telefonicky pouze v okamžiku, kdy zjistila, že zůstavitel sepsal závěť, aby se jí zeptala na okolnosti sepisu této závěti. Žalobkyně c) ví pouze z doslechu, že spolu žalovaná 1. a závětní svědkyně chodily na pouti. Žalovaná 1. byla v rodině upřednostňována a zůstavitel s manželkou se jí báli, nechtěli s ní mít konflikty. Žalobkyně c) navštívila zůstavitele od roku 2012 dvakrát vu v obec, jinak jej před tím navštěvovala na anonymizováno. Občas mu také zavolala, dokud nebyl vu v obec. Na trachtě zůstavitele nebyl nikdo z žalobců.

17. Z účastnického výslechu žalované 1. celé jméno žalované se podává, že závětní svědkyně jméno příjmení je její sestřenicí. Jako děti si spolu hrály, ale když šly studovat, jejich cesty se rozešly. Žalovaná 1. na anonymizováno nebydlí 33 let a jméno příjmení 35 let. Žalovaná 1. a závětní svědkyně se nijak nestýkaly, nevyhledávaly se, netrávily spolu volný čas, nejezdily na výlety. V roce 2016, 2017 a 2018 se viděly jednou ročně na pouti na anonymizováno. Nedomlouvaly se, že na ni půjdou společně. Před sepisem závěti se viděly naposledy na podzim na anonymizováno pouti. Žalovaná 1. mluví o závětní role v řízení jako o anonymizováno, neboť ji v rodině takto všichni nazývají a nikdo jí jinak neřekne. Žalovaná 1. byla na trachtě zemřelé matky závětní svědkyně, neboť jí tato přímo pozvala, když dělala spolu s manželem doprovod zůstaviteli. Žalovaná 1. a závětní svědkyně byly telefonicky v kontaktu vždy kolem Velikonoc, Vánoc a narozenin, kdy si popřály. Závětní svědkyni nechávala žalovaná 1. zahrát k narozeninám písničku v rádiu jako ostatním z rodiny, přátelům a známým. Žalovaná 1. byla v advokátní kanceláři, kde pracovala závětní svědkyně, asi 2x nebo 3x za účelem právní porady. Na trachtě zůstavitele nebyla jenom rodina.

18. Z účastnického výslechu žalované 3. se podává, že neví o tom, že by žalovaná 1. a závětní svědkyně jméno příjmení byly v posledním období v nějakém přátelském kontaktu, či že by se nějak vídaly nebo stýkaly jinde než na pouti na anonymizováno. Jejich vztah lze popsat jako pěkný, nikdy se nepohádaly, ale nejedná se o vztah nijak intenzivní. Manžel žalované 1. zval na trachtu zůstavitele i žalobce.

19. Z výslechu svědka jméno příjmení (opatrovníka žalované 2.) se podává, že žalovaná 1. a závětní svědkyně jméno příjmení nejezdily společně na dovolené a„ nerodinovaly se“. Potkávaly se pouze na poutích na anonymizováno, kde se sjížděli rodáci z obce Kochavec z celého světa. Žalovaná 1. byla v telefonickém kontaktu se závětní svědkyní tak 2 krát 3 krát do roka při významných svátcích či jubileích. Manželé příjmení za závětní svědkyní do advokátní kanceláře nejezdili. Svědek vezl zůstavitele 2 krát za Mgr. jméno příjmení. Svědek pozval závětní svědkyni na trachtu zůstavitele, žalobce však nikoliv, neboť se vůbec nezajímali o pohřeb zůstavitele.

20. Z výslechu svědkyně (závětní svědkyně) jméno příjmení se podává, že s žalobci a žalovanou 1. jsou sestřenice. Žalovaná 1. a svědkyně se znají od dětství a vyrůstaly spolu, avšak nejsou spolu žádné kamarádky, které by se nějak vídaly nebo si spolu telefonovaly. Nejezdily spolu na výlety či dovolené a netrávily spolu ani volný čas. Naposledy se spolu viděly na pouti na anonymizováno v roce 2020, kde se pozdravily a prohodily pár slov. Žalovaná 1. byla v anonymizováno kanceláři, kde závětní svědkyně pracuje, asi 2 krát před sepisem závěti zůstavitelem, a to za účelem poskytnutí právních rad. Žalovaná 1. a závětní svědkyně byly spolu v občasném telefonickém kontaktu, avšak ne nijak intenzivním. Závětní svědkyně má stejný vztah k žalované 1. celé jméno žalované jako k žalobcům. Na trachtě zůstavitele bylo asi 30 osob ze širší rodiny. Na anonymizováno jezdila závětní svědkyně za svou matkou, přičemž se občas zastavila u zůstavitele celé jméno žalobce, aby jej pozdravila, a když tam byl někdo z žalobců či žalovaná 1. s rodinou, tak se pozdravila i s nimi. S Mgr. jméno příjmení řešili vzájemný vztah mezi žalovanou 1. jako závětní dědickou a jí jako závětní svědkyní, avšak dospěli k závěru, že zde žádný blízký vztah není. Pokud by nebyla závětní svědkyní ona, byl by závětním svědkem kdokoliv jiný z administrativní budovy, kde sídlí advokátní kancelář Mgr. jméno příjmení.

21. Z výslechu svědka příjmení jméno příjmení se podává, že byl svědkem závěti zůstavitele celé jméno žalobce spolu se jméno příjmení, která je jeho zaměstnankyní. Skutečnost, že vykonávají funkci svědka v těchto případech, je standartní. Dříve v obdobných případech bývali závětními svědky on (Mgr. příjmení příjmení) a JUDr. příjmení, dokud tento v kanceláři pracoval. O skutečnosti, že je zůstavitel strýcem jméno příjmení jakožto závětní svědkyně svědek věděl. Tato skutečnost byla Mgr. jméno příjmení se jméno příjmení probrána a Mgr. příjmení příjmení byl z její strany ujištěn, že mezi ní a celé jméno žalované jako závětní dědičkou není žádný bližší vztah. Zůstavitel byl v advokátní kanceláři svědka asi 2 krát, a to při sepisu závěti a při zproštění mlčenlivosti v řízení o určení vlastnictví. Manželé příjmení byli v advokátní kanceláři Mgr. jméno příjmení ještě cca 2 krát, a to za účelem poskytnutí právních rad.

22. Soud věc právně podřadil pod ustanovení , , ve znění účinném do 30. 11. 2018 (dále jen„ “).

23. Dle osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen„ partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

24. Dle závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.

25. Dle závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že obsahuje jeho poslední vůli.

26. Dle svědci se zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše nau obsahující závěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit (odstavec 1). Svědkem nemůže být osoba nesvéprávná, nebo osoba, která není znalá jazyka, nebo způsobu dorozumívání, v němž se projev vůle činí (odstavec 2).

27. Dle dědic nebo odkazovník není způsobilý svědčit o tom, co se mu zůstavuje. Stejně není způsobilá být svědkem osoba dědici nebo odkazovníkovi blízká, ani zaměstnanec dědice nebo odkazovníka (odstavec 1). K platnosti ustanovení závěti učiněného ve prospěch některé z osob uvedených v odstavci 1 se vyžaduje, aby je zůstavitel napsal vlastní rukou, nebo aby je potvrdili tři svědci (odstavec 2).

28. Dle ustanovení § číslo platí obdobně i pro toho, koho zůstavitel povolal za vykonavatele závěti nebo kdo při pořizování závěti působí jako pisatel, předčitatel, tlumočník nebo úřední osoba.

29. Dle nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno.

30. Dle uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží.

31. Dle věty druhé proti dědici, který se opírá o závěť nepopřenou co do pravosti, se odkáže k podání žaloby každý zákonný dědic.

32. Předmětem tohoto řízení je spor o dědické právo žalobců, kteří jako zákonní dědici z důvodu pořízení závěti zůstavitelem celé jméno žalobce dne datum nemají po zůstaviteli ničeho dědit.

33. Žaloba ve věci byla podána žalobci dle , o zvláštních řízení soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“), přičemž nejde o určovací žalobu dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), když v daném případě jde o určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá z právního předpisu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2005 sp. zn. ).

34. Lhůta pro podání této žaloby, stanovená žalobcům usnesením Okresního soudu ve obec ze dne 25. 8. 2020, č. j. číslo jednací, byla žalobci zachována, když citované usnesení nabylo právní moci dne datum a žaloba byla žalobci u zdejšího soudu podána dne datum.

35. Byl také vyčerpán okruh účastníků, proti nimž žaloba měla ve věci směřovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 2. 2004 sp. zn. ).

36. Předběžnou otázkou v řízení pak je, zda zůstavitelova závěť, pořízená dne datum, je platná. Pořízení závěti je projevem zůstavitelovi vůle, jímž přiznává dědické právo osobě, které by mu jinak případně dle zákona náleželo, a současně odnímá dědické právo dědicům, kterým by jinak ze zákona přináleželo. V projednávané věci v prosté allografní závěti ze dne datum zůstavitel celé jméno žalobce, datum narození uvedl, že pro případ své smrti jedinou dědičkou veškerého jeho majetku se stane žalovaná 1. celé jméno žalované. Tímto svým projevem na soukroméě, a to v předepsané zákonné formě, tj. písemně, přede dvěma svědky, s uvedením data sepisuy, vlastnoručním podpisem svým a přítomných svědků, dal zůstavitel naprosto zřetelně najevo, že chce, aby po něm dědila pouze žalovaná 1. celé jméno žalované.

37. Při zkoumání tétoy ex-officio pak soud dospěl k závěru, že tento projev vůle zůstavitele není neplatným absolutně z formálního hlediska ( a násl., ) ani pro nedostatek náležitostí právního úkonu ( ) či pro absolutní svědeckou nezpůsobilost zúčastněných svědků advokáta Mgr. jméno příjmení a jméno příjmení ( ).

38. K námitce žalobců pak bylo třeba se zabývat otázkou, zda závěť není neplatnou z důvodu, že by závětní svědkyně jméno příjmení byla relativně nezpůsobilým závětním svědkem ve vztahu k závětní dědičce celé jméno žalované z důvodu, že se mezi dotčenými osobami jedná o osoby blízké (§ číslo odst. 1, ). V řízení vyšlo najevo, že dotčené osoby nejsou příbuzné v řadě přímé ( ), neboť se jedná o sestřenice. Nejde tedy ani o sourozence. Dotčené subjekty nejsou ani manželé či partneři dle , o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ani osoby sešvagřené nebo osoby, které by spolu žily. Dotčené subjekty jsou však osoby v poměru rodinném, a to příbuzné v linii vedlejší ( ).

39. Předmětem právního posouzení (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. ) pak zůstalo, zda dotčené osoby v poměru rodinném jsou osoby sobě navzájem blízké, tj. zda mezi nimi existuje vztah citový, a to tak silný, aby újmu jedné pociťovala druhá z nich jako újmu vlastní. Dle komentářové literatury se přitom„ vyžaduje vyšší intenzita tohoto vztahu, než jen obvyklá mezilidská soudržnost“ a musí být dány rovněž objektivní skutečnosti, ze kterých lze na intenzitu citového vztahu mezi osobami usuzovat (srov. příjmení, F., příjmení, P. příjmení kol. – velký komentář. Svazek I. § číslo obec: Leges, 2013, str. 303,304). Intenzita takového vztahu přitom může být dána celou řadou aspektů – podobností názorů a zastávaných hodnot, délkou trvání vztahu, společnými zážitky, koníčky, zájmy a dalšími přáteli, profesní provázaností, bydlením v sousedství, vzájemným kamarádstvím dětí, společně tráveným časem apod. Přitom nedostatek intenzity jednoho znaku může být nahrazen vyšší intenzitou znaku jiného (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. per analogiam).

40. V posuzovaném případě se z provedeného dokazování podává, že intenzita vztahu mezi dotčenými subjekty, tj. mezi žalovanou 1. celé jméno žalované jako závětní dědičkou a závětní svědkyní jméno příjmení není takové intenzity, kdy by újmu jedné z nich pociťovala druhá z nich jako újmu vlastní. Je zde sice dána obvyklá rodinná soudržnost, daná příbuzenským poměrem v linii vedlejší a tím, že si spolu jako malé děti hrály a současně mezi těmito dotčenými osobami nedošlo k rozkolu, není zde však ona„ vyšší intenzita“ tohoto vztahu nad tuto obvyklou rodinnou soudržnost, která se projevuje pouze jejich účastí na setkáních široké rodiny na významných rodinných událostech (např. trachtaci při úmrtí člena širší rodiny) nebo tradiční anonymizováno pouti u kaple sv. jméno a jméno na anonymizováno, příp. blahopřáním ke svátku či narozeninám, anonymizováno. Není zde však žádná vyšší intenzita kontaktů dotčených subjektů daná trávením společného času, účastí na oslavě narozenin členů rodiny jméno příjmení či žalované 1. celé jméno žalované, dovelených, stýkáním se mimo uvedené příležitosti či jen kontaktováním se v průběhu roku, vyhledáváním se navzájem, sdílením společných zážitků, koníčků či zájmů či jakýchkoliv„ intimnějších“ informací dotčenými subjekty vyjma právě pravidelné účasti na tradiční anonymizováno pouti jednou v roce či příležitostném rodinném setkání při významné rodinné události (např. úmrtí člena rodiny), při níž je sezvána ona širší rodina ale také rodinní známí či přátelé. Na vyšší intenzitu vztahu mezi dotčenými subjekty pak nelze usuzovat ani z toho, že žalovaná 1. celé jméno žalované nechala vždy popřát závětní svědkyni k narozeninám v rádiu, když tato tak přála celé širší rodině, přátelům i známým, nebo si popřály ke svátku či narozeninám, anonymizováno telefonicky, příp. si popovídaly na setkání širší rodiny. Vztah žalované 1. celé jméno žalované a jméno příjmení lze označit v rámci uvedeného za formální, vymezený pouze a jen právě onou rodinnou vazbou v nepřímé linii. Nelze z uvedeného než uzavřít, že intenzita vztahu mezi dotčenými subjekty nedosahuje zdaleka takové výše, aby jedna z nich pociťovala újmu druhé jako vlastní. Konečně ani jeden z dotčených subjektů při své výpovědi takové intenzitě svých vztahů ani dosvědčil. Také z výpovědi advokáta Mgr. jméno příjmení, který byl dne datum rovněž svědkem závěti zůstavitele, se podává, že před sepisem závěti zůstavitele se ubezpečil u druhé závětní svědkyně jméno příjmení jako své zaměstnankyně, že je v tomto konkrétním způsobilým závětním svědkem. A pokud by tomu tak nebylo, jak vyplynulo z výpovědi svědkyně jméno příjmení, bylo možno alternativně zajistit v budově sídla advokátní kanceláře ihned jinou osobu jakožto závětního svědka.

41. Soud dodává (obiter dicta), že závětní svědci jsou způsobilými, neboť nejde ani o osoby dle ustanovení § číslo ve spojení s  , když dle komentářové judikatury osoby zde uvedené nejsou ze svědectví vyloučeny bez dalšího, ale jen pro případy, kdy zůstavitel také tyto osoby povolává za dědice či odkazovníky a jen v této části závěti.

42. V souladu s  , dle kterého na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné, také v souladu s recentní judikaturou, která dlouhodobě tenduje k tomu, aby na právní jednání bylo nahlíženo pokud možno jako na platná tak, aby byly zachovány jejich právní účinky, dále v kontextu výše uvedeného, zejména s ohledem na skutečnost, že závětní svědkyně jméno příjmení mohla být při nejmenší pochybnosti o její svědecké způsobilosti nahrazena ihned jakoukoli jinou osobou, je pak třeba uzavřít, že na právní jednání – závěť zůstavitele celé jméno žalobce je třeba nahlížet jako na platné jednání a žalobu žalobců tedy jako nedůvodnou zamítnout.

43. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl dle Dle tohoto ustavení, mají žalovaní, neboť byli ve věci zcela úspěšní, právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalovaní 2., 3. se tohoto práva vzdali, pročež soud vyslovil, že mezi nimi a neúspěšnými žalobci žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalovaná 1., zastoupená v řízení advokátkou, má pak vůči žalobcům, kteří mají postavení nerozdílných společníků ( ) právo na náhradu nákladů řízení v celém rozsahu, přičemž k úhradě jsou žalobci jakožto nerozluční společníci povinni společně a nerozdílně ( věta třetí ). Účelně vynaloženými náklady žalované 1. k obraně práva v řízení jsou:

-) odměna advokáta za zastupování ve výši 15 000 Kč:

z tarifní hodnoty 35 000 Kč za šest úkonů právní služby á 2 500 Kč (převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření ve věci z datum, účast u jednání soudu dne datum, datum, datum – 2 úkony) dle , bodu 5., , , d), g) , advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“);

- hotové výdaje advokáta 1 800 Kč (6 x 300 Kč) za šest shora uvedených úkonů právní služby dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu;

- cestovné 1 170 Kč (základní náhrady 4,40 Kč / 1 km a ceny pohonných hmot) za použití vozidla registrační značka při kombinované spotřebě paliva 4,3 l / 100 km motorové nafty v ceně 27,20 Kč l k jednání soudu dne datum, datum, datum z obec do obec a zpět (celkem 210 km) dle , ve spojení s , , , ve znění pozdějších předpisů;

- náhrada za promeškaný čas 1 200 Kč (12 x 100 Kč) dle § 14 odst. 1 písm. a), 3 advokátního tarifu,

- DPH 4 026 Kč 21% ze základu 19 170 Kč (15 000 + 1 800 + 1 170 + 1 200) dle ,

když ve zbylé části se žalovaná 1. práva na náhradu nákladů řízení vzdala, tj. celkem na náhradě nákladů řízení částka 23 196 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právní zástupkyně žalované 1. dle

44. Dle věta před středníkem jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou ( věta za středníkem ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve čtyřech vyhotoveních.

Právo odvolání nepřísluší žalovaným 1., 2. a 3., kteří se tohoto práva po vyhlášení rozsudku vzdali.

Nesplní-li povinný (á) povinnosti uložené mu (jí) tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný (á) domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.