Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
9 C 56/2022-24
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Olgou Lenochovou ve věci
žalobkyně: ; název žalobkyně, IČO
sídlem adresa, obec a číslo
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
Proti;
žalované: ; celé jméno žalované, datum narození
bytem adresa žalované
o 5 094 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 094 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 794 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 094 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 794 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky.
1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 17. 4. 2022, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši
5 094 Kč s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyně k odůvodnění dále uvedla, že žalovaná, coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, který je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměla od 19. 2. 2019 do 31. 5. 2019 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli pro ni tato povinnost vyplývala z ust. § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž žalobkyni dle ust. § 4 odst. 1 citovaného zákona vznikl nárok na příspěvek splatný ke dni 28. 3. 2020, tj. po uplynutí nejméně 30 denní lhůty od doručení výzvy k zaplacení příspěvku. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná na předmětnou výzvu nikterak nereagovala
a požadovaný příspěvek neuhradila, vyzvala ji žalobkyně před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou odeslanou dne
20. 1. 2022, žalovaná však ani přes tuto skutečnost na dluh neuhradila ničeho. Žalobkyně se tak na žalované domáhá částky v celkové výši 5 094 Kč, sestávající z částky ve výši 4 794 Kč představující příspěvek, a dále z částky ve výši 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba a usnesení s výzvou vyjádřit se k žalobě
a usnesení s výzvou zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání ze dne 29. 8. 2022
č. j. 9 C 56/2022-12 doručena dle ust. § 49 odst. 2, 4 a 50l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) dne 16. 9. 2022.
3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, nejedná se o věc vypočtenou v ustanovení
§ 120 odst. 2 o. s. ř. a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření se k soudem zamýšlenému rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání
s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), bylo ve věci postupováno podle § 115a o. s. ř.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru
o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná byla v období od 19. 2. 2019 do 31. 5. 2019 provozovatelem osobního automobilu tovární značky Renault, registrační značka (Sdělením oddělení evidence motorových a přípojných vozidel a odbavování občanů Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 20. 9. 2022, Kartou vozidla). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě příspěvku
do garančního fondu ČKP výzvou ze dne 12. 2. 2020 (Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 12. 2. 2020 včetně Informace o zásilce – anonymizováno – internetové stránky České pošty, s. p.). Žalobkyně žalovanou následně dne 4. 6. 2020 upomenula o úhradu nedoplatku do garančního fondu ČKP (Upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku
do garančního fondu ČKP ze dne 4. 6. 2020). Žalobkyně žalovanou dále dne 16. 7. 2020 podruhé upomenula o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP, kdy za tuto upomínku žalované naúčtovala poplatek ve výši 300 Kč (II. upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku
do garančního fondu ČKP ze dne 16. 7. 2020 včetně kopie doručenky). Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 20. 1. 2022 (předžalobní upomínkou ze dne 20. 1. 2022 včetně kopie výseku podacího poštovního archu + sledování zásilky).
5. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování soud věc po právní stránce posoudil takto:
6. Dle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, musí být
v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
7. Dle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
8. Dle ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná
k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit České kanceláři pojistitelů náklady spojené
s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
9. Dle ust. § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
10. Dle ust. § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku
a nákladů České kanceláře pojistitelů, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit České kanceláři pojistitelů okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek
a poučení o možnosti České kanceláře pojistitelů uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů České kanceláře pojistitelů u soudu.
11. Dle ust. § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ Vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti
z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad
1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč.
12. Dle ust. § 2a Vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
13. Dle ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Soud má za prokázané, že žalovaná byla v období od 19. 2. 2019 do 31. 5. 2019 provozovatelem osobního automobilu tovární značky Renault, registrační značka, přičemž v tomto období porušila povinnost pro ni vyplývající ze zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když k tomuto vozidlu neměla sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž žalobkyni vzniklo právo po ní požadovat příspěvek do garančního fondu. Nárok žalobkyně v rozsahu co do částky 5 094 Kč představující předmětný příspěvek do garančního fondu žalobkyně (102 dní x
47 Kč/den), jakož i její nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva
na příspěvek ve výši 300 dle ust. § 2a Vyhlášky ve spojení s ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, soud proto shledal důvodným. Žalobkyni vzniklo též právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni, kdy měl být příspěvek do garančního fondu uhrazen.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 094 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh
ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu
s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.