Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 236/2022-43

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 35 403,36 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 637 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 18. 3. 2022 do zaplacení z částky 10 637 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 24 766,36 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 086,28 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, s úrokem 29 % ročně z částky 13 723,28 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 840,62 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 230,10 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 637 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 18. 3. 2022 do zaplacení z částky 10 637 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 24 766,36 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 086,28 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, s úrokem 29 % ročně z částky 13 723,28 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 840,62 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 230,10 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 35 403,36 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost právnická osoba, IČO, uzavřel se žalovaným dne 29. 3. 2019 smlouvu číslo s produktovým názvem„ název ulice v hotovosti měsíční 08/2018“. Na základě této smlouvy byly žalovanému při jejím uzavření poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaný zavázal původnímu věřiteli zaplatit poplatek v částce 15 733 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy při sazbě 29 % ročně, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a z částky za administrativní činnost a komfortní splácení. Celkovou částku 31 733 Kč se žalovaný zavázal splatit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1 763 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkem uhradil pouze 5 363 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo věřiteli právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaný v prodlení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni 1. 2. 2022 ve výši 840,62 Kč a sankčních poplatků ve výši 2 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Žalovaná částka 35 403,36 Kč sestává z dlužné části jistiny ve výši 13 723,28 Kč, dlužné části poplatku za poskytnutí a správu úvěru ve výši 11 180,08 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 8 000 Kč, a sankčních poplatků ve výši 2 500 Kč. Dále žalobce požadoval výše uvedený kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 840,62 Kč, běžící smluvní úrok ve výši 29 % ročně z dlužné části jistiny 13 723,28 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a běžící zákonný úrok z prodlení rovněž z částky 13 723,28 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaný svůj dluh neuhradil, přestože byl k plnění vyzván předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav:

Právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, a žalovaný spolu dne 29. 3. 2019 sjednali dohodu označenou jako Smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti číslo. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 16 000 Kč, a to v hotovosti při uzavření smlouvy. Obdržení jistiny zápůjčky žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázal za poskytnutí a spravování zápůjčky zaplatit poplatek ve výši 15 733 Kč („ poplatek za zápůjčku“), který se skládal z kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy při sazbě 29 % ročně v částce 3 921 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 412 Kč a z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 400 Kč. Celkovou částku 31 733 Kč (jistina + poplatek za zápůjčku) se žalovaný zavázal splatit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1 763 Kč, z toho poslední splátka činila 1 762 Kč (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo). Při uzavírání smlouvy si předchůdce žalobce vyžádal od žalovaného informace o jeho osobních, příjmových a výdajových poměrech (prokázáno zákaznickou kartou). Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkem uhradil 5 363 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z předmětné smlouvy z původního věřitele na žalobce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně seznamu postupovaných pohledávek). V důsledku neplnění podmínek smlouvy žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 10. 2. 2022 k okamžitému splacení (do dne 17. 3. 2022) všech dlužných částek po splatnosti plynoucích ze smlouvy o zápůjčce, které ke dni 1. 2. 2022 dle evidence žalobce činily v souhrnu 36 243,98 Kč včetně příslušenství. Současně s výzvou zaslal žalobce žalovanému oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 (prokázáno výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022 včetně oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022). K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 20. 5. 2022 (prokázáno výzvou k úhradě dluhu - předžalobní upomínkou ze dne 20. 5. 2022 včetně dokladu o odeslání).

4. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle a násl. z. č. , (dále jen „ “). Podle o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Původní věřitel uzavřel smlouvu v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele ( a ). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení , nutno posoudit rovněž podle zákona č , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú.“).

6. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú., ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle ust. § 86 odst. 2 z.s.ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle ust. § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle , 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného ( z.s.ú.). Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Porušení uvedené povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní ( ) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance, v němž SDEU vyslovil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Soud tak splnění povinnosti právního předchůdce žalobce posoudit úvěruschopnost žalovaného řádným způsobem zkoumal z úřední povinnosti.

13. Stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce vycházel zejména z informací, které si sám aktivně zjišťoval a ověřoval ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně či neveřejných, které mu jsou dostupné z jeho účasti v zájmových sdruženích. Původní věřitel nezjistil žádný negativní záznam ohledně osoby žalovaného v registrech BRKI, NRKI, SOLUS ani ve své vlastní interní databázi. Předchůdce žalobce rovněž zjistil, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení ani proti němu nebyla v době uzavření smlouvy vedena žádná exekuce. Dále zjistil, že průkaz totožnosti žalovaného není veden v databázi neplatných dokladů. Ohledně příjmů a výdajů žalovaného vycházel původní věřitel ze statistických modelů a dále žalobce odkázal na zákaznickou kartu žalovaného vyplněnou při uzavírání smlouvy. Ze všech získaných informací žalobce usoudil, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dána. Ze zákaznické karty vyplývá, že v době poskytnutí zápůjčky žil žalovaný v nájmu, byl rozvedený, měl učňovské vzdělání a pracoval jako operátor na plný pracovní úvazek ve právnická osoba s čistým příjmem 19 559 Kč. Ostatní příjmy žalovaného činily 5 000 Kč a další čisté příjmy domácnosti pak 25 000 Kč, celkem tak příjmy činily 49 559 Kč. Výdaje žalovaného dle zákaznické karty činily celkem 5 100 Kč, z toho 1 100 Kč připadalo na interní splátky. Údaje byly ověřeny oproti občanskému průkazu žalovaného, jeho pracovní smlouvě a výplatním páskám.

14. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany původního věřitele soud konstatuje, že skutečnosti uvedené v zákaznické kartě zůstávají v rovině tvrzení. Ke kartě nejsou přiloženy kopie dle karty ověřených dokladů. Pravdivost údajů v zákaznické kartě tak nepovažuje soud za prokázanou. Karta evokuje dojem, že byla vyplněna účelově s cílem zápůjčku za každou cenu poskytnout. Na příjmové straně žalovaného věřitel kalkuloval s dalším příjmem žalovaného ve výši 5 000 Kč a dalšími čistými příjmy domácnosti ve výši 25 000 Kč, aniž by tyto příjmy jakýmkoliv způsobem specifikoval a ozřejmil jejich původ a vůbec existenci jako takovou. Co se týče výdajů žalovaného, je zřejmé, že jejich výše uvedená v zákaznické kartě nemohla v době poskytnutí zápůjčky odpovídat realitě. Žalovaný měl v té době u právního předchůdce žalobce další závazek, který splácel částkou 1 100 Kč, přičemž všechny ostatní výdaje žalovaného dle karty činily 4 000 Kč. Tato částka nemůže být pravdivá, a to zejména s ohledem na to, že žalovaný dle zákaznické karty žil v nájmu, zároveň je potřeba zohlednit běžné každodenní výdaje, např. na jídlo, ošacení, dopravu, popř. léky, telefon, aj. Pokud žalobce uvedl, že proti žalovanému nebyla v době poskytnutí zápůjčky (29. 3. 2019) vedena žádná exekuce, k čemuž doložil výpis z centrální evidence exekucí, pak z tohoto přiloženého výpisu z CEE vyplývá, že přibližně měsíc před poskytnutím zápůjčky (27. 2. 2019) byla proti žalovanému zahájena exekuce pod sp. zn. . V zákaznické kartě je dále uvedeno, že žalovaný vlastnil v době uzavírání smlouvy bankovní účet na své jméno, avšak předchůdce žalobce si výpis z tohoto účtu od žalovaného nevyžádal. Právě výpis z účtu žalovaného by věřiteli umožnil velmi dobře analyzovat skutečné hospodaření žalovaného a výši jeho skutečných výdajů. Soud tak uzavírá, že takové posouzení úvěruschopnosti považuje za nedostatečné a nelze jej hodnotit jako provedené řádně a s odbornou péčí, přičemž předchůdce žalobce zejména nevěnoval dostatečnou pozornost zjišťování faktických výdajů žalovaného.

15. S ohledem na to, že žalobce ve věci neprokázal, že při sjednávání smlouvy o zápůjčce byla splněna zákonná povinnost jeho právního předchůdce s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že předchůdce žalobce uzavřel předmětnou smlouvu s žalovaným, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného danou zápůjčku po dobu jejího trvání splácet.

16. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky (resp. právním předchůdcem žalobce a žalovaným) nebyl sjednán platný závazek, má žalobce podle ust. věta první nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny zápůjčky. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že původní věřitel vyplatil z titulu smlouvy o zápůjčce žalovanému částku ve výši 16 000 Kč, žalovaný zaplatil celkem částku 5 363 Kč a zbývá mu tak uhradit na jistině částku ve výši 10 637 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobci zaplatit. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z dlužné části jistiny dle ve výši dle , a to ode dne 18. 3. 2022 (tj. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě stanovené žalovanému ve výzvě k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022) do zaplacení. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

17. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle věta první , když neshledal důvodu pro jiný postup.

18. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. , tedy podle míru úspěchu účastníků ve věci. Rozdíl v úspěchu účastníků činí 39,9 % ve prospěch žalobce, který má v tomto rozsahu právo na náhradu svých účelně vynaložených nákladů. Účelně vynaložené náklady žalobce představuje: zaplacený soudní poplatek ve výši 1 417 Kč; advokát žalobce učinil v řízení celkem čtyři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení ( vyhl. č. , advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé ( a.t.), přičemž mimosmluvní odměna za tyto tři úkony právní služby činí do podání návrhu 3 x 500 Kč ( a.t.) a účast na jednání soudu dne 25. 10. 2022 ( a.t.), přičemž mimosmluvní odměna za tento úkon právní služby činí 2 540 Kč ( a.t.); paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč ( a.t.) a po podání 1 x 300 Kč ( , 3 a.t.); náhrada za promeškaný čas strávený cestou na jednání soudu a zpět v trvání čtyř půlhodin činí 400 Kč, krácená na ½, tj. 200 Kč, vzhledem ke dvěma jednáním stejného žalobce konaným dne 25. 10. 2022 ( a odst. 3); cestovné za cestu obec – obec a zpět, 150 km, při vyhláškové ceně paliva 44,50 Kč (benzin 95 oktanů), sazbě základní náhrady 4,70 Kč/km a při spotřebě paliva (3. údaj z TP) 9,8 l číslo km činí 1 359 Kč, kráceno na ½, tj. 679,50 Kč, vzhledem ke dvěma jednáním konaným dne 25. 10. 2022; náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle ze základu 5 519,50 Kč ve výši 1 159 Kč Celkem tak náklady žalobce činí 8 095,50 Kč, z nichž má právo na náhradu v rozsahu 39,9 %, tedy v částce 3 230,10 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku ( , ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.