Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 247/2019-65

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 22.365 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 16.886,14 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 1.053,41 Kč a s 9% úrokem z prodlení ročně z částky 16.886,14 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.000 Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci k rukám žalobce pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 5.478,86 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 341,80 Kč a 9% úrok z prodlení ročně z částky 5.478,86 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady tohoto řízení ve výši 4.770,30 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 16.886,14 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 1.053,41 Kč a s 9% úrokem z prodlení ročně z částky 16.886,14 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.000 Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci k rukám žalobce pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku. II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci 5.478,86 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 341,80 Kč a 9% úrok z prodlení ročně z částky 5.478,86 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady tohoto řízení ve výši 4.770,30 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 7. 2019 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 22.365 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že s žalovaným dne datum uzavřel smlouvu o úvěru ve výši 20.000 Kč, podle které měl žalovaný úvěr splatit do 30 dnů s možností opakovaného prodloužení doby splatnosti za poplatek. Splatnost pohledávky žalobce nastala 15. 11. 2018. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem 3.113,86 Kč.

2. Žalovaný uvedl, že při uzavírání smlouvy žalobci nedokládal své příjmy ani své výdaje, pouze vyplnil kolonky ve formuláři. Celé uzavírání smlouvy probíhalo přes internet, telefonicky se pouze domlouvalo, jaké budou nastaveny splátky. Žádné doklady o své osobní a majetkové situaci žalobci nedokládal. Žalobce to ani nevyžadoval.

3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 20.000 Kč, a to převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu ve výši 20.000 Kč ve lhůtě 30 dnů, poplatek za zpracování úvěru ve výši 660 Kč, tedy celkem částku 20.660 Kč. Zápůjční úroková sazby byla sjednána 48,3 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku – sítě internet – na internetových stránkách.

4. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

5. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.

7. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

9. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

10. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Soud se vzhledem k uvedenému zabýval skutečností, zda před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného.

Žalobce uvedl, že vstupní data pro zjištění kreditního skóre, resp. pro zjištění limitu nejvyšší měsíční splátky, žalovaného byla následující (včetně uvedení výsledné výše měsíční splátky):

Zdroj příjmu: zaměstnanec, výše úvěru 15.000 Kč, čistý měsíční příjem: 26.000 Kč, čistý měsíční příjem ostatních členů domácnosti: 0 Kč, měsíční výdaje domácnosti 5.000 Kč, splátky jiných úvěrů NRKI: 0 Kč, počet vyživovaných dětí: 1.

Žalobce provedl lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem„ nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotazy do registru CEE a ISIR byly provedeny s výsledkem – v registru nenalezen.

13. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by žalobce provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného, nebyla provedena šetření v příslušných registrech, nebyly doloženy např. výplatní pásky žalovaného, jeho výdaje a výdaje jeho domácnosti.

14. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.

15. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 20.000 Kč, na kterou splatil 3.113,86 Kč. Rozdíl tak činí částku 16.886,14 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 16.886,14 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení o. z., když jeho výši stanoví Prodlení pak vzniklo od 15. 11. 2018, kdy žalovaný byl vyzván k plnění předžalobní výzvou zaslanou dne 16. 10. 2018 s termínem plnění do 14. 11. 2018. Proto soud přiznal kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 16.886,14 Kč od 15. 11. 2018 do 25. 7. 2019 ve výši 14.053,41 Kč, ve zbytku kapitalizovaný úrok z prodlení zamítl, dále pak byl přiznán úrok z prodlení z jistiny 16.886,14 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle , (dále jen „ “), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byl žalobce úspěšný v 75 %, žalovaný v 25 %. Žalobci tak byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 50 %, kdy odměna advokáta činí 2.020 Kč za jeden úkon právní pomoci, tyto byly vynaloženy 3, ke každému úkonu náleží náhrada hotových výloh 300 Kč, dále je třeba z uvedeného přiznat 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 1.119 Kč, celkové náklady řízení činí 9.540,60 Kč, žalobci tak byla přiznána náhrada nákladů 4.770,30 Kč.

18. Soud dále zvážil žádost žalovaného o splácení dluhu, kdy toto zdůvodnil žalovaný tím, že žije s družkou, která je nezaměstnaná, mají pětileté dítě, všichni jsou odkázáni na jeho příjem. Byl by schopen splácet měsíční splátky do max. výše 3.500 Kč s tím, že má ještě další závazky, aktuálně se pokouší opětovně vyřídit oddlužení. Vzhledem k současné ekonomické situaci soud považuje za vhodné splátky povolit.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.