Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 221/2022-31
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 108.252,08 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit částku 108.252,08 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.859,66 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13.447,10 Kč, s úrokem ve výši 12,7 % ročně z částky 107.714,51 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 107.714,51 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 25.239,80 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit částku 108.252,08 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.859,66 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13.447,10 Kč, s úrokem ve výši 12,7 % ročně z částky 107.714,51 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 107.714,51 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 25.239,80 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 24. 3. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 108.252,08 Kč s kapitalizovaným úrokem za období od 15. 3. 2017 do 22. 5. 2020 ve výši 5.859,66 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za stejné období ve výši 13.447,10 Kč, s úrokem ve výši 12,7 % ročně z částky 107.714,51 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z této částky za stejné období s tím, že žalovaná a právní předchůdce žalobkyně – právnická osoba uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet konsolidace plus číslo na základě které poskytla banka žalované úvěr ve výši 120.000 Kč za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných dlužných závazků a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v 85 měsíčních splátkách ve výši 2.160 Kč, počínaje dnem 18. 4. 2017 při úrokové sazbě 12,7 % ročně. Banka svému závazku dostála, když peněžní prostředky převedla na účet konsolidovaných závazků, avšak žalovaná nikoliv. Banka proto využila svého oprávnění a prohlásila dopisem ze dne 22. 5. 2020 za okamžitě splatný v celé výši, když k tomuto dni činila dlužná částka 107.714,51 Kč na jistině, 5.859,66 Kč na smluvním úroku, 537,57 Kč na smluvních poplatcích, 13.447,10 Kč na úroku z prodlení a dále zahrnovala běžící příslušenství. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 nabyla žalobkyně pohledávku za žalovanou. Přes předžalobní upomínku žalovaná nezaplatila ničeho.
2. Okresní soud v Bruntále vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, zrušen.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky.
4. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 30. 8. 2022 upřesnila, že její právní přechůdce při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých bance klientem a tyto hodnotil individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v bankovních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra ČR. Banka porovnávala příjem žalované s výdaji odhadnutými na základě historických dat ČSÚ. Po provedeném individuálním zhodnocení banka žádosti vyhověla.
5. Žalovaná byla v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzvána, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byla současně poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Výzva byla žalované doručena fikcí dne 29. 10. 2022. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaná proti takovému postupu nemají námitek.
6. Z žádosti o úvěr, z vyjádření v procesu posouzení úvěruschopnosti, ze smlouvy o spotřebitelském, splátkové, revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet, z produktových podmínek, z oznámení o prohlášení úvěru za splatný, včetně dokladu o odeslání, z výpisu z úvěrového účtu, z všeobecných produktových podmínek a sazebníku poplatků, ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh, z oznámení o postoupení pohledávky, z platební historie a z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaná dne datum požádala o úvěr za účelem konsolidace, a sice svého předchozího závazku, který měla u banky v tehdejší výši 20.028,08 Kč, který dosud splácela částkou 714,49 Kč měsíčně a ke své osobě uvedla, že její průměrný příjem činí 14.000 Kč, čistý příjem domácnosti činí 21.000 Kč, a je zaměstnaná na nižší vedoucí pozici u společnosti právnická osoba na dobu neurčitou. Žalovaná bydlela v pronájmu a dosáhla středního vzdělání. V době uzavření smlouvy měla žalovaná celkem 6 závazků, přičemž jeden z nich měl být konsolidován touto smlouvou a v ostatních případech se splátky pohybovaly v rozmezí do 1.000 Kč s výjimkou jednoho závazku. K uzavření smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet došlo dne datum, kdy na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěrový rámec do částky 120.000 Kč a žalovaná se zavázala tento rámec nepřekročit a dále splácet v pravidelných měsíčních splátkách jistinu a úrok, přičemž výše měsíční splátky činila 1,8 % úvěrového rámce, tj. 2.160 Kč měsíčně. Spolu se splátkou úvěru se žalovaná zavázala hradit pojištění ve výši 193 Kč. Splátky byly splatné vždy k 18. dni v měsíci, počínaje dnem datum. Úroková sazba byla sjednána v hodnotě 12,7 % ročně a RPSN 14,04 %. Finanční prostředky ve výši 20.028,08 Kč byly použity na úhradu konsolidovaného závazku a ve zbývající části byly neúčelově zaslány na běžný účet žalované. Smlouva dále přímo vyjmenovává jednotlivé poplatky, které byly spojeny s úvěrovým účtem, a sice za jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.795 Kč, poplatky za další čerpání ve výši 89 Kč, poplatek za zaslání upomínky ve výši 600 Kč či poplatek za prohlášení úvěru ihned splatný ve výši 300 Kč. V případě prodlení byl sjednán zákonný úrok z prodlení a současně oprávnění banky prohlásit svým rozhodnutím dluh klienta za ihned splatný. Takto byla banka oprávněna postupovat i v případě dalších případů porušení smlouvy. Smlouvou bylo sjednáno pojištění. Nedílnou součástí smlouvy byly produktové podmínky. Žalovaná úvěr čerpala dne datum a také po určitou dobu řádně splácela, a to až do října 2017 a i následně byly placeny splátky relativně řádně až do října 2019, přičemž poslední splátka z její strany byla uhrazena dne 2. 2. 2021 ve výši 1.242,91 Kč a předchozí dne 10. 1. 2021 ve výši 2.336,09 Kč. Žalovaná však v průběhu trvání úvěrového vztahu také dodatečně čerpala úvěr, ale to už v nižších částkách, např. dne datum ve výši 4.000 Kč, dne datum ve výši 2.000 Kč, dne anonymizováno číslo ve výši 2.000 Kč, dne datum ve výši 900 Kč, dne datum ve výši 912 Kč, dne datum ve výši 800 Kč a tak i následně, přičemž ve všech případech čerpání byl žalované účtován poplatek za čerpání ve výši 89 Kč. První poplatek za upomínku byl žalované předepsán v částce 600 Kč dne 27. 9. 2019. Zůstatek úvěru ke dni poslední úhrady činil 1.242,91 Kč na poplatcích a 114.491,70 Kč na jistině. Z posledního výpisu z úvěrového účtu ze dne 20. 9. 2021 vyplývá, že dlužná jistina činila 107.714,51 Kč, dlužný smluvní úrok ve výši 5.859,66 Kč, dlužný úrok z prodlení 12.661,42 Kč a 785,68 Kč a dlužné poplatky pojištění a pokuty 537,57 Kč, celkem 127.558,84 Kč. Dopisem ze dne 24. 5. 2020, odeslaným dne 26. 5. 2020, sdělila banka žalované, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlašuje úvěr za splatný ke dni 22. 5. 2020, kdy současně zaniká pojištění a celková dlužná částka k tomu dni činila 115.544,63 Kč a měla být uhrazena do 8. 6. 2020, když se skládala z dlužné jistiny ve výši 107.714,51 Kč, dlužného úroku ve výši 5.859,66 Kč, dlužných úroků z prodlení ve výši 189,98 Kč, dlužných poplatků za vedení úvěrového účtu a náklady za upomínání ve výši 1.480,48 Kč, dále nákladů za upomínání ve výši 300 Kč. Banka jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postupitel postoupil za podmínek sjednaných smlouvou postupníkovi pohledávky specifikované v příloze č. 1 vzniklé ze smluv o úvěru nebo ze smluv o bankovních produktech a službách, které uzavřel. Dle přílohy č. 1 je mezi postoupenými pohledávkami uvedena i pohledávka za žalovanou, specifikována číslem smlouvy, jménem a příjmením dlužníka. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 29. 9. 2021, odeslaným dne 4. 10. 2021 ze strany banky. Žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 29. 11. 2021, odeslanou téhož dne žalované hned na tři známé adresy žalované sdělila jednak, že nabyla pohledávku za žalovanou, dále že došlo k převzetí právního zastoupení a také že má dlužnou částku ve výši 146.358,47 Kč uhradit a současně byla poučena o následcích.
7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovanou byla řádně identifikována, žalovaná byla o postoupení pohledávky informována a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.
12. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, který byl uzavřen jako revolvingový, tedy s možností opakovaného čerpání, kterého také žalovaná využila. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovateli úvěru zkoumat schopnost úvěrovaného úvěr splácet. Z předložených listin vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně učinil kroky vedoucí k ověření úvěruschopnosti žalované jak na její příjmové tak výdajové stránce se zohledněním dalších úvěrů a závazků, které v té době žalovaná měla. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že těchto závazků přibývalo, avšak v okamžiku uzavření předmětné smlouvy daná situace byla jiná. Soudu je také z úřední činnosti známo, že u většiny závazků došlo k zesplatnění až následně a tedy platební neschopnost žalované se ukázala jako následná, ostatně jako v tomto případě, když žalovaná byla po dobu víc jak dvou let schopna úvěr splácet relativně řádně. Soud tak má tuto povinnost za splněnou.
13. Smlouvou se žalovaná zavázala vrátit dlužnou částku s úroky v pravidelných splátkách, které vycházely z výše úvěrového rámce a tuto svou povinnost, jak již bylo naznačeno, následně přestala plnit, čímž významně porušila smlouvu a což zakládalo právo banky úvěr prohlásit za splatný z důvodu prodlení a porušování platebních povinností. Banka tohoto práva využila, úvěr jednorázově zesplatnila a žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky, avšak do dnešního dne nebylo na úvěr s výjimkou ojedinělých dílčích plateb po zesplatnění hrazeno ničeho. Výše jednotlivých nároků vyplynula z předložených listin, především pak z výpisu z účtu a platební historie. Nárok na zaplacení jistiny a úroku vyplývá přímo ze zákona. Poplatky, včetně pojištění, byly sjednány přímo smlouvou a úroková sazba byla taktéž sjednána smlouvou, stejně jako zákonný úrok z prodlení, jako sankce za prodlení. Je nepochybné, že žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou dlužných splátek a poté i jednorázově po zesplatnění úvěru a žalobkyně tak důvodně požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení z částky tvořené toliko jistinou úvěru ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že soud shledal nárok žalobkyně v celém rozsahu důvodným, zavázal žalovanou k úhradě dlužných částek, tak jak jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku.
14. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 4.331 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 5.460Kč (převzetí věci, předžalobní upomínka a sepis žaloby) dle § 7 bod 5 téže vyhlášky a tři náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21% DPH ve výši 3.628,80 Kč Náklady řízení celkem činí 25.239,80 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř., jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.
15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).