Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 42/2022-14
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci
manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
a
manžela: osobní údaje manžela
bytem adresa manželky a manžela
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství manželky celé jméno manželky, dříve příjmení, rozené příjmení, uzavřené s manželem celé jméno manžela, dne datum před Městským úřadem Unhošť, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Manželství manželky [celé jméno manželky], dříve [příjmení], rozené [příjmení], uzavřené s manželem [celé jméno manžela], dne [datum] před Městským úřadem Unhošť, se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Manželka se svým návrhem domáhala rozvodu manželství účastníků, manžel s rozvodem manželství nesouhlasil s tím, že s manželkou chce žít i nadále.
2. Oddacím listem účastníků, jejich průkazy totožnosti a jejich výpovědí bylo prokázáno, že manželství uzavřeli dne datum před Městským úřadem Unhošť, u manželky jde o manželství druhé, u manžela o manželství první, ze vztahu manželů se děti nenarodily. Oba účastníci jsou národnosti české, příslušníci ČR a jejich poslední společné bydliště je na adrese adresa manželky a manžela. Shodnou výpovědí manželů bylo prokázáno, že začali společně žít v domě manželky krátce po navázání známosti, dva roky žili nesezdaní, poté uzavřeli manželství.
3. Z výpovědi manželky soud zjistil, že manžel pomohl manželce rekonstruovat dům, do kterého se v roce rok přistěhovala dcera manželky se svým přítelem a v roce rok se jim narodil syn. Začaly největší problémy, když manžel nesouhlasil s mnoha věcmi např. s rozdělením placení služeb a inkasa, s rozdělením pomoci v domácnosti, mezi manželi docházelo k hádkám, neboť manžel chtěl vše řešit jen s manželkou, která měla požadavek, aby neshody řešili všichni. Přítel dcery měl také snahu řešit uvedené problémy s manželem, nedomluvili se, přítel s manželem nekomunikuje. Manželka byla v důsledku neshod a hádek pod tlakem, po další hádce v období anonymizováno – anonymizováno rok manželovi řekla, že už nemůže dál, že už s ním žít nechce a že se chce rozvést. Manžel po tomto sdělení začal manželce vyhrožovat, říkal, že si něco udělá, že se anonymizováno, manželka přivolala policii, která manžela uklidnila. Od té doby žijí manželé odděleně (manželka užívá ložnici, manžel obývák), každý si vaří sám, mají oddělené finance, společně netráví čas, intimně spolu nežijí. Manžel začal manželce opět vyhrožovat, a to svou sebevraždou, psal sms, loučil se s kamarády, a to poté, kdy dostal od soudu vyrozumění o odročení jednání o měsíc dříve, manželka měla strach, že si manžel opravdu něco udělá, proto přivolala policii, která manžela odvezla na anonymizováno, za chvíli ho vrátila domů. Manželka toto jednání manžela považuje za psychické vydírání z jeho strany, už nemůže dál, k manželovi nemá žádný strach, maximálně jí ho je líto, obnovit soužití s ním nechce. Manželka má hlavně strach o sebe a svoji rodinu (dceru, vnuka, partnera dcery) a o matku ve věku anonymizováno let, která má zdravotní problémy, manželka se o ni stará, a pokud by se s manželkou něco stalo, tak neví, kdo by se o ni postaral. Chtěla se s manželem domluvit na jeho odstěhování z jejího rodinného domu ke konci anonymizováno rok, manžel s tím nesouhlasí, nemá žádnou nemovitost, ani nikoho z rodiny, u koho by mohl bydlet, manželka neví, zda si hledá nějaké bydlení.
4. Z výpovědi manžela soud zjistil, že po nastěhování k manželce společně rekonstruovali její dům (v domě udělali anonymizováno obytná patra, kde jsou anonymizováno obytné jednotky) i byt, který následně se prodal a manželka se o výtěžek rozdělila se svým bývalým manželem. Po dvou letech soužití manželé uzavřeli sňatek, soužití bylo v pořádku, překonali i zdravotní komplikace. Manželka má syna a dceru, která byla dlouhodobě v zahraničí, před anonymizováno lety si našla nového přítele, postupem doby začala bydlet u manželů v domě manželky, tehdy se zvedly nedoplatky za energie, vodu, což dcera manželky s partnerem odmítli hradit, resp. přispět. Manžel pomáhal dceři manželky prací i penězi při rekonstrukci horního patra, nedočkal se ani poděkování od mladých. Manželce říkal, že se mu nelíbí jednání mladých, chtěl po ní, aby to s nimi řešila, ale myslí si, že tak nečinila, že to raději tutlala a manželovi řekla, ať se do toho neplete. Manželé měli neshody jak stran hospodaření, tak i ohledně pravidel pomoci v domácnosti, vztahů v rodině a dělení peněz mezi děti, když i manžel má syna ve věku anonymizováno let. Manžel přiznal, že manželce vyhrožoval ve vyhrocených situacích, policie u nich byla anonymizováno, jednou ho odvezli na psychiatrii, kde s ním neprobrali vůbec ni, ani nedostal léky. Manžel přiznal i to, že rozbil vchodové dveře anonymizováno, neboť dle jeho tvrzení neměl klíče a potřeboval se dostat do domu. Manžel svou ženu miluje, váží si jí pro její pracovitost, ale dohnala ho až tam, kde nyní je, tj. ve stresu se zdravotními problémy (manžel prodělal infarkt, je diabetik, má problémy s tlakem). Manžel se domnívá, že by bylo možno soužití manželů, které ukončili v průběhu anonymizováno rok, obnovit, pokud by s ním manželka i mladí více komunikovali, dále, pokud by se nastavila pravidla ohledně vztahů v rodině, financí na úhradu domácnosti, pomoci v domácnosti a tím by došlo ke zlepšení vztahu mezi manželi a mladými. S matkou manželky manžel vychází, dcera manželky s ním omezila komunikaci a její přítel s manželem nekomunikuje vůbec. Manžel má invalidní důchod I. stupně, který pobírá ve výši částka měsíčně, přivydělává si formou brigád, chtěl by si udělat živnost. Měsíční náklady, které má ve výši částka, hradí jednak z invalidního důchodu a dále z toho, co si vydělá brigádami. Manžel nevlastní žádnou nemovitost, nemá jinou možnost bydlení, s manželkou se nedohodli na jeho odstěhování ani majetkovém vyrovnání. Manžel spatřuje hlavní příčinu rozvratu manželství v tom, že manželka nedokáže říci své dceři a jejímu partnerovi pravdu do očí, svým způsobem dceru chrání, manželka lhala i manželovi stran finančních prostředků, zvýhodňuje jedno dítě nad ostatními dětmi. Manžel oproti tomu dokáže říct hned narovinu, co si o kom myslí, jak se kdo chová.
5. Manželka po výpovědi manžela uvedla, že se s manželem už nechce domlouvat na pravidlech nastavení vztahů v rodině, na pravidlech finančního hospodaření v domácnosti, pomoci v domácnosti a domnívá se, že o tomto se nechtějí domlouvat s manželem ani mladí, když dcera přestala komunikovat s manželem po hádce v období května – anonymizováno rok a přítel dcery po hádce před 2 anonymizováno. S manželem chtěla manželka řešit jeho vyklizení z domu i majetkové záležitosti prostřednictvím své zástupkyně, u které byli oba manželé 2x, byla sepsána dohoda, se kterou však manžel nesouhlasil, neboť se domnívá, že by měl dostat finanční vypořádání v určité výši, o níž manželka neví, jak k ní manžel dospěl. Od anonymizováno rok manželé komunikují v omezeném rozsahu, zejména stran provozních věcí. Manželka není ochotna jít ani do manželské poradny a řešit zde situaci manželů, neboť se domnívá, že by to nebylo k ničemu dobré. Hlavní příčinu rozvratu manželství spatřuje ve složité manželově povaze, v neshodách manžela s lidmi, se členy rodiny.
6. Manžel i poté, kdy od manželky v průběhu jednání opakovaně slyšel, že manželka s ním nechce obnovit soužití, uvedl, že setrvává na tom, aby manželství zůstalo zachováno a vztahy v rodině se zlepšily, a to i majetkové poměry mezi rodinami.
7. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, soud proto návrhu manželky vyhověl a manželství účastníků rozvedl, a to i za situace, kdy manžel s rozvodem nesouhlasil, neboť bylo prokázáno, že manželství je dlouhodobě provázeno neshodami mezi manželi, které se týkají společného soužití manželů a rodiny dcery manželky, kdy manželka chtěla tyto neshody řešit se všemi zúčastněnými osobami, manžel naopak chtěl uvedené řešit jen s manželkou, která se tak dostávala do tlaku, stresových situací. Situace se mezi účastníky zhoršila v létě letošního roku, kdy došlo ke dvěma hádkám, při kterých manžel manželce vyhrožoval zejména tím, že si něco udělá, manželka začala mít strach o sebe i svoji rodinu a manželovi sdělila, že už takto dál žít nemůže, a že se chce rozvést. Manželka nemá k manželovi nyní žádný vztah, obnovit soužití s ním odmítá, přeje si jeho odstěhování z jejího domu. Manžel i přes toto stanovisko zastává názor, že manželství by mělo být zachováno a při nastavení pravidel mezi všemi členy rodiny, kteří bydlí v domě manželky, by došlo i ke zlepšení jejich vzájemného soužití. Za dané situace soud dospěl k závěru, že nelze nutit jednoho z manželů do vztahu, který je dlouhodobě narušen shora uvedenými neshodami a hádkami, jež se nepodařilo za celou dobu jejich trvání vyřešit.
9. Příčinu rozvratu manželství, kterou je soud povinen v souladu s § 756 o. z. zjišťovat, spatřuje především v neshodách týkajících se soužití více generací v rodinném domě manželky, kdy představa všech zúčastněných ohledně tohoto soužití není ve shodě, z čehož pramení hádky, neshody, které nakonec vedly k podstatnému narušení vzájemných vztahů všech spolužijících osob včetně manželů a u manželky i ke ztrátě vztahu k manželovi a zájmu o obnovení soužití s ním.
10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 z. ř. s., dle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o rozvod manželství.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu ve 2 vyhotovení.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník ).