Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 C 183/2022-41

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 27 960 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 480 Kč spolu se kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 85,45 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 18. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se, co do částky 18 480 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 574,77 Kč, úrokem ve výši 56 % ročně z částky 9 832,84 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 352,84 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 279 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 480 Kč spolu se kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 85,45 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 18. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se, co do částky 18 480 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 574,77 Kč, úrokem ve výši 56 % ročně z částky 9 832,84 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 352,84 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 279 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 18. 6. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 960 Kč spolu s příslušenstvím. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřela s žalovaným dne 16. 11. 2019 Smlouvu číslo na základě které poskytla žalovanému bezhotovostní zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Před uzavření smlouvy a poskytnutím úvěru byla s odbornou péčí posouzena schopnost žalovaného splácet úvěr. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na stejném listu jako smlouva. Žalovaný se zavázal zaplatit předem vyčíslený a neměnný poplatek ve výši 10 080 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku ve výši 40 080 se žalovaný zavázal zaplatit v 78 týdenních splátkách po 258 Kč a poslední splátkou ve výši 214 Kč. Žalovaný uhradil 520 Kč. Žalovaný své povinnosti řádně a včas nesplnil. Pohledávka z výše uvedené smlouvy byla dne 28. 1. 2022 postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 1. 2. 2022. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 28 620,22 Kč, která sestává z dlužné jistiny 9 832,84 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 9 727,16 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve vši 660,22 Kč a sankčních poplatků ve výši 3 400 Kč. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K jednání se nedostavil žalovaný, ačkoli byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal v souladu s ust. , v účinném znění (dále jen„ “), v nepřítomnosti účastníků.

4. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Žalovaný požádal společnost právnická osoba dne 16. 11. 2019 o poskytnutí zápůjčky ve výši 45 000 Kč. V žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem 27 000 Kč. Jako další čistý příjem domácnosti byla uvedena částka 25 000 Kč, odhadované měsíční výdaje žadatele byly ve výši 4 900 Kč. K ověření měly být předloženy dokumenty: pracovní smlouva/ŽL (s doplněnou poznámkou„ na neurčito“) a 2 výplatní pásky (s poznámkou„ číslo“). Správnost a ověření všech vyplněných údajů potvrdila jméno příjmení, zástupce Providentu (zjištěno ze Zákaznické karty). jméno příjmení je registrována v živnostenském rejstříku se vznikem oprávnění 18. 5. 1998 doposud (zjištěno z Výpisu z živnostenského rejstříku obchodního zprostředkovatele). Dne 16. 11. 2019 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 10 080 Kč, tj. celkem 20 080 Kč, a to v 78 týdenních splátkách ve výši 258 Kč a poslední splátku ve výši 214 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ve spojení se Standardními informace o spotřebitelském úvěru). Téhož dne byly žalovanému poskytnuty základní informace týkající se spotřebitelského úvěru (zjištěno z y Standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaný uhradil částku v celkové výši 520 Kč (zjištěno z Tabulky výpočtu smluvní pokuty a Tabulky výpočtu zákonného úroku z prodlení). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek). Dne 11. 2. 2022 odeslal právní zástupce žalobkyně žalovanému oznámení společnosti právnická osoba o postoupení pohledávky současně s výzvou k okamžitému plnění dluhu ze smlouvy číslo ve výši 28 260,22 Kč. Zásilka byla dodána žalovanému dne 16. 2. 2022 (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek a Výzvy k plnění ve spojení s Potvrzení podání ze dne 10. 2. 2022 a Sledováním zásilky RR6792035789F). Dne 13. 3. 2020 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k úhradě dluhu ve spojení s Potvrzení podání ze dne 13. 3. 2020 a Sledováním zásilky RR 6792200446F). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném název soudu, oddíl C, vložka číslo s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).

5. Žádná skutková zjištění z důvodu nadbytečnosti soud nečinil z Potvrzení o podání ze dne 4. 3. 2022. Rovněž tak z důvodu nadbytečnosti soud zamítl důkazní návrh žalobkyně na výslech vázaného zástupce přítomného při uzavírání smlouvy jméno příjmení. Tato osoba potvrdila svým podpisem v Zákaznické kartě, že provedla ověření v kartě zaznamenaných listin přeložených k ověření a správnost vyplněných údajů. Jelikož výdaje žalovaného nebyly nijak ověřovány a jejich výše byla pouze odhadována, což vyplývá přímo z karty, výslech této osoby by byl nadbytečný.

6. Podle ust. a násl. , (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti právnická osoba za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

7. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

8. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. .

11. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

12. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

13. Soud nevzal za prokázáno, že poskytovatel úvěru při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť vůbec nezkoumal výdajovou stránku žalovaného, když v této oblasti se omezil na uvedení ničím nepodložených částek. Žalovanému byl žalobkyní poskytnut úvěr za situace, kdy žalobkyně bezpečně znala pouze příjem žalovaného. Žalobkyně pak vůbec neprováděla zjištění a ověření výdajové stránky žalovanému. Pokud žalobkyně tvrdila v doplnění žaloby ze dne 7. 10. 2022, že posuzovala sdělené a doložené výdaje také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a částkami vycházejícím ze statistických dat, pak tyto skutečnosti jí nezbavují povinnosti řádně zkoumat výdajovou stránku. Zákonem stanovená výše životního minima je pouze minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Tato částka následně slouží jako podklad pro výpočet případných dalších nároků. Rozhodně se nejedná o částku, za kterou průměrný člověk dlouhodobě žije a z níž uspokojí všechny své dlouhodobější potřeby. Tato částka nic nevypovídá o skutečných výdajích žadatele o úvěr. Ze všech žalobkyní předložených důkazů jednoznačně vyplývá, že prověření úvěruschopnosti klienta prováděla pouze za účelem formálního zajištění dostatku podkladů pro poskytnutí úvěru. Skutečnost, že sám poskytovatel úvěru si nebyl jist schopností žalovaného splácet a zjištěnými poměry žalovaného potvrzuje i zjištění, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru 45 000 Kč, ale smlouva byla uzavřena toliko na 10 000 Kč. Na základě provedených zjištění nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru číslo pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.).

14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 10 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § číslo odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, a to ani po doručení výzvy k plnění dne 16. 2. 2022. Žalovaný uhradil 520 Kč. Žalobkyni proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží částka 9 480 Kč. V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že žalobkyně použila část provedených splátek na úhradu souhrnného poplatku, neboť toto ujednání považuje soud za neplatné, a tudíž tento nárok žalobkyni ani nevznikl, a proto na jeho úhradu nemohla použít žalovaným zaplacenou částku. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalovaného, bylo dne 16. 2. 2022 Oznámení o postoupení pohledávky spolu s Výzvou k plnění, v němž byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dluhu. Soud proto žalovaného zavázal uhradit žalobkyni podle ust. o.z. ve spojení s také úroky z prodlení z dlužné částky, ale od 18. 2. 2022, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Za dobu od 18. 2. 2022 do 17. 3. 2022 činí kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 85,45 Kč. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle o.z. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl žalobkyní vyzván.

15. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém zbývajícím rozsahu zamítnul, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

16. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

17. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. , když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.

18. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku C, aby bylo nadále pokračováno v řízení. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy , ve znění pozdějších předpisů, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku dle pol. 2 bod 1. písm. c) Sazebníku poplatků částku 1 119 Kč Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. b) činí částku 1 398 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem IV. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 279 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.