Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 79/2022-49

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M. ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 17 100 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši

10 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu, v němž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 12 100 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 098,56 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 022,99 Kč, zákonného úroku z prodlení 9,75 % ročně z částky 13 300 Kč od

datum do zaplacení a úroku ve výši 19,52 % ročně z částky 13 300 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalované se vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. V rozsahu, v němž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 12 100 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 098,56 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 022,99 Kč, zákonného úroku z prodlení 9,75 % ročně z částky 13 300 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 19,52 % ročně z částky 13 300 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalované se vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 se žalobkyně domáhala, aby soud žalované uložil povinnost zaplatit jí částku 17 100 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela s žalovanou Smlouvu

o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč; žalovaná potvrdila převzetí prostředků svým podpisem a zavázala se zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 450 Kč; poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas a na dlužnou částku uhradila celkem pouze částku

10 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni a postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení pohledávky žalobkyně pohledávku za žalovanou vyčíslila částkou 17 100 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 13 300 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 800 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 19,52 % ročně z dlužné jistiny 13 300 Kč od

datum do datum, tj. ve výši ve výši 2 098,56 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny ve výši 13 300 Kč od datum do datum, tj. ve výši 1 022,99 Kč, úrok ve výši 19,52 % ročně z částky 13 300 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 300 Kč od datum do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalované právním zástupcem žalobkyně zaslána výzva k plnění ze dne datum.

2. Obvodní soud pro Prahu 1 vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil soudu zdejšímu.

3. Soud ve věci nařídil na den datum jednání, z něhož se žalobkyně omluvila. Žalovaná se bez omluvy k jednání soudu, které se ve věci konalo dne datum, nedostavila, přestože k němu byla řádně předvolána. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalobkyně a žalované, které se svým postupem připravily o možnost být soudem poučeny ve smyslu a 3

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit v šedesáti týdenních splátkách spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč, administrativním poplatkem 3 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč, celkem 27 000 Kč.

5. Z karty zákazníka ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že má příjem ze zaměstnání ve výši 13 100 Kč, pobírá výživné ve výši 3 000 Kč, žije v nájemním byt s výdaji na bydlení 3 000 Kč, odhadované měsíční výdaje má ve výši 9 000 Kč. Svá tvrzení měla žalovaná doložit pracovní smlouvou a výplatními páskami.

6. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaná ve splátkách na poskytnutý úvěr zaplatila

celkem 10 000 Kč, s tím, že její dluh ze smlouvy číslo ke dni postoupení pohledávky činil 17 100 Kč.

7. Dopisem z datum předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila, že na základě smlouvy

o postoupení pohledávek ze dne datum se společnost právnická osoba stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení pohledávky ve výši 21 750 Kč do 10 dnů od obdržení dopisu. Z předloženého podacího lístku soud zjistil datum podáníy datum.

8. Výzvou k plnění ze datum s podacím lístkem k uvedenému datu bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě částky 21 750 Kč s úrokem 19,52 % ročně

a úrokem z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně.

9. Z fotokopiey, která měla být pracovní smlouvou uzavřenou mezi žalovanou a jejím zaměstnavatelem, soud neučinil žádná zjištění, neboť tato je převážně nečitelná.

10. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně dne datum na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytla žalované v hotovosti částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná svým podpisem smlouvy stvrdila, že žalobkyni vrátí částku 27 000 Kč v 60 ti týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaná na poskytnuté plnění vrátila žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřovala úvěruschopnost žalované z údajů uvedených žalovanou, zaznamenaných v zákaznické kartě, a zjistila, že žalovaná má měsíční příjem ve výši 13 100 Kč, pobírá výživné 3 000 Kč měsíčně, žije v nájemním bytě s výdajem na bydlení 3 000 Kč,

a odhadované měsíční výdaje má ve výši 9 000 Kč. Dopisem z datum právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou informovala o postoupení pohledávky ve výši 21 750 Kč ze smlouvy číslo. Žalobkyně výzvou ze dne datum odeslanou téhož dne vyzvala žalovanou k úhradě částky 21 750 Kč s příslušenstvím.

11. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle , 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí

i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C číslo musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 příjmení vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby

z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení

s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z datum, sp. zn.

:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, L a příjmení, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

18. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr. V řízení žalobkyně neprokazovala, zda a jakým způsobem tak učinila. Žalobkyně v řízení předložila pouze zákaznickou kartu, sepsanou s žalovanou právní předchůdkyní žalobkyně, na které také v rámci svého vyjádření odkazovala. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalované úvěr splatit pracovala s údaji sdělenými žalovanou, a to konkrétně, že žije v nájemním bytě za 3 000 Kč, má měsíční příjem ve výši 13 100 Kč, pobírá výživné 3 000 Kč

a odhadované měsíční výdaje má ve výši 9 000 Kč. Z uvedených zjištění měla předchůdkyně žalobkyně dojít k závěru, že žalovaná nebude schopna platit 1 800 Kč měsíčně, když po odečtení výdajů od příjmu žalované zbývalo 1 100 Kč. Předchůdkyně žalobkyně nezjistila, kdo je příjemcem výživného a nesprávně výživné posoudila jako disponibilní příjem žalované. V řízení nebylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně měla k dispoziciy prokazující tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích uvedených v zákaznické kartě. Zároveň nebylo prokázáno, že by si žalobkyně jakkoliv ověřovala výdaje žalované či její životní náklady. Pokud je

v zákaznické kartě uvedeno, že byly předloženy pracovní smlouva a výplatní pásky, tyto dokumenty v řízení žalobkyně na výzvu soudu předložila pouze v nečitelné kopii. Nebylo ani doloženo, že by si právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala závazky žalované v registru dlužníků, insolvenčním rejstříku či evidenci exekucí. Schopnost žalované řádně splatit úvěr v době uzavření smluv soudu prokázána nebyla a právní předchůdkyně nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Smlouvu o spotřebitelském úvěru je tak nutno považovat za neplatnou dle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s ustanovení § 580 a 588 o. z. Soud posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993

o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

19. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo vyplatila dne datum v hotovosti částku 15 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na jistinu zaplatila 10 000 Kč. Žalovaná sama v řízení nenamítala žádné další plnění, přičemž povinnost tvrzení a důkazní ohledně uhrazené částky leží na její straně. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení částky 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle o. z., ve výši 10 % ročně vyplývající z , z částky 5 000 Kč, a to ode dne datum, neboť oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dluhu bylo předáno provozovateli poštovních služeb k doručení žalované dne

datum. Ve smyslu § 573 o. z. se uvedená výzva považuje za doručenou dnem datum. Jelikož žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění ve lhůtě do deseti dnů po obdržení dopisu, tj. do datum, nastalo prodlení žalované až dne datum. Ve zbývající části soud žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. , věta před středníkem,

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle tak, že se žalované vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, když žalované, která byla ve sporu převážně úspěšná, žádné náklady řízení, z důvodu její procesní pasivity, nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.