Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 215/2022-17
Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Chromou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 17 858,36 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 300 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, že žalovaná je dále povinna zaplatit žalobci částku 9 558,36 Kč, kapitalizovaný zákonný úrokem z prodlení ve výši 1 662,05 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 485,93 Kč, zákonný úrokem z prodlení z částky 8 572,16 Kč ve výši 10 % ročně od 29. 1. 2022 do zaplacení, úrok ve výši 30 % ročně z částky 8 572,16 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 300 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, že žalovaná je dále povinna zaplatit žalobci částku 9 558,36 Kč, kapitalizovaný zákonný úrokem z prodlení ve výši 1 662,05 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 485,93 Kč, zákonný úrokem z prodlení z částky 8 572,16 Kč ve výši 10 % ročně od 29. 1. 2022 do zaplacení, úrok ve výši 30 % ročně z částky 8 572,16 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaná povinna zaplatit mu částku 17 858,36 Kč s úrokem a se zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 16. 2. 2020 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce jako poskytovatel zápůjčky posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl právnická osoba úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si právnická osoba tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen právnická osoba splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 10 477 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 101 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 30 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 560 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 394 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 2. 2021. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka ze strany žalované byla uhrazena dne 23. 2. 2020. Ke dni 4. 10. 2020 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila 8 572,16 Kč a dlužný poplatek 9 286,20 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 8 572,16 Kč dále úrokem ve výši 30 % ročně, a to od 15. 2. 2021, t. j. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Žalobce uvedl, že žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 1 700 Kč. Dále žalobce uvedl, že pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 28. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobce uvedl, že ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 28. 1. 2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou 23 433,76 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 23 433,76 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Žalobce uvedl, že po žalované požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 17 858,36 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 8 572,16 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 9 286,20 Kč, dále kapitalizované úroky ve výši 2 485,93 Kč, přičemž se jedná o úrok ve výši 30 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 8 572,16 Kč od 15. 2. 2021 do 28. 1. 2022, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 662,05 Kč, přičemž se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 8 572,16 Kč od 2. 3. 2020 do 28. 1. 2022 a dále úroky ve výši 30 % ročně od 29. 1. 2022 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % ročně od 29. 1. 2022 do zaplacení, obojí z dlužné jistiny ve výši 8 572,16 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože byla upomínána.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal smlouvou o spotřebitelském úvěru, z níž bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společnostní právnická osoba a žalovanou dne 16. 2. 2020. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí úvěru poplatek ve výši 8 917 Kč, který se skládá z úroku ve výši 5 101 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 316 Kč. Dále se žalovaná zavázala zaplatit pojistné ve výši 1 560 Kč. Celkovou částku ve výši 20 477 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 52 týdenních splátkách po 394 Kč. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že úroková sazba činí 88 % a je pevná po celou dobu trvání smlouvy. Ze zákaznické karty ze dne 16. 2. 2020 bylo zjištěno, že jsou zde vyplněny údaje týkající se žadatele, kterým je žalovaná. Žalovaná v této kartě uvedla, že má základní vzdělání, je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost. V případě druhu bydlení uvedla, že je spolubydlící. Dále zde uvedla, že je zaměstnána na plný úvazek jak prodavačka, její čistý měsíční příjem činí 13 544 Kč, další čisté příjmy domácnosti jsou 21 400 Kč, celkem tedy 34 944 Kč. Dále zde uvedla, že má zápůjčku u jiné společnosti, má bankovní účet na své jméno. Ohledně běžných měsíčních výdajů uvedla, že její odhadované měsíční výdaje činí 1 500 Kč. Dále uvedla, že o úvěr žádá z důvodu neočekávaných výdajů. Žalovaná k této žádosti o spotřebitelský úvěr doložila pracovní smlouvu, která je od 1. 7. 2019 na dobu neurčitou a dvě výplatní pásky, a to za prosinec 2019 a leden 2020. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaná uhradila dne 23. 2. 2020 částku 1 700 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem dne 28. 1. 2022. Z přílohy k této smlouvě bylo zjištěno, že byla postoupena i pohledávka za žalovanou. Z dopisu ze dne 30. 1. 2022 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba oznámila žalované, že společnost právnická osoba se stala věřitelem pohledávky, která vznikla ze smlouvy o zápůjčce číslo přičemž výše pohledávky ke dni 30. 1. 2022 činila 23 461,16 Kč bez příslušenství. Dále žalobce své tvrzení uvedené v žalobě prokázal doklady o doručení.
4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 20 477 Kč v 52 týdenních splátkách po 394 Kč. Účastníci tedy uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. obč. zákoníku. Žalovaná při uzavírání úvěrové smlouvy vystupovala v pozici spotřebitele, a proto se na předmětnou úvěrovou smlouvu vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se zabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení uvedené povinnosti zakotvené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srovnej rozsudek Soudního dvora EU, druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). Soud se tedy nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce splnil povinnost stanovenou mu zákonem o spotřebitelském úvěru v § 86 , a to z úřední povinnosti i bez námitky žalovaného. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud závěru, že žalobce (pr. předchůdce) nedůsledně zkoumal úvěruschopnost žalované, neboť žádným způsobem neověřoval výdaje žalované, nýbrž se spokojil pouze s tím, co žalovaná uvedla v listin ě nazvané Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr. Právní předchůdce žalobce ověřoval výhradně příjmy žalované, a to výplatními páskami a pracovní smlouvou. Žádným způsobem však neověřoval výdaje žalované, ať už jde o výdaje na bydlení, záliby, stravu, apod. Právní předchůdce žalobce zjistil, že žalovaná má zápůjčku u jiné společnosti a ani tato skutečnost ho nepřiměla k podrobnějšímu zkoumání příjmů a zejména výdajů žalované. Právní předchůdce žalobce se tedy spokojil s tím, že žalovaná uvedla jako jediný výdaj celkovou odhadovanou částku 1 500 Kč, aniž by to bylo blíže rozvedeno. Žalovaná své výdaje nijak nedoložila, když nepředložila výpisy z účtu či jiné doklady, které by její výdaje prokazovaly. Za této situace, kdy právní předchůdce žalobce vyšel ohledně výdajů žalované pouze s jím tvrzených neúplných informací a nepožadoval jejich doložení, dospěl soud k závěru, že žalobce při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet nedostál povinnostem stanoveným v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru postupovat s odbornou péčí. Důsledkem tohoto postupu je pak skutečnost, že předmětná smlouva odporuje § 580 odst. 1 obč. zákoníku a je neplatná. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 10 000 Kč a žalovaná vrátila pouze částku 1 700 Kč, je povinna částku 8 300 Kč vrátit dle § 2991 a § 2993 obč. zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Z tohoto důvodu soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 8 300 Kč, přičemž v souladu s § 1879 obč. zákoníku uložil žalované povinnost zaplatit tuto částku žalobci, neboť došlo k platnému postoupení pohledávky. O povinnosti žalované zaplatit úroky z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 obč. zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Ve zbytku byla s ohledem na shora uvedené skutečnosti žaloba zamítnuta, jako nedůvodná.
5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Míra rozdílu úspěchu a neúspěchu účastníků vezme-li soud v úvahu i příslušenství pohledávky, je velmi malá. Soud proto dospěl k závěru, že je na místě rozhodnout tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.