Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
15 C 116/2022-32
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Flanderkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 13 840,83 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 840,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 840,83 Kč od 8. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 840,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 840,83 Kč od 8. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 13 840,83 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě objednávky zajistila u žalovaného dne datum dodej anonymizováno a anonymizována dvě slova a dne datum odvoz anonymizováno s anonymizováno a jeho anonymizováno na adrese adresa. Za tyto služby vystavila dne datum fakturu číslo znějící na částku 13 840,83 Kč, se splatností dne 7. 10. 2021. Žalovaný však na tuto fakturu ničeho neuhradil.
2. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. ”) na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.
4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; Žalovaný u žalobkyně objednal dovoz anonymizováno a odvoz a anonymizována dvě slova na adrese ulice a číslo a žalobkyně tyto služby žalovanému poskytla – anonymizováno byl anonymizováno dne datum a odvezen dne datum (prokázáno objednávkou – dokladem o provedení práce anonymizována dvě slova). Fakturou vystavenou dne datum číslo znějící na částku 13 840,83 Kč, splatnou ke dni 7. 10. 2021, vyúčtovala žalobkyně anonymizována dvě slova anonymizováno ve výši 6 518,88 Kč, dopravu anonymizováno ve výši 1 064,80 Kč, likvidaci anonymizována dvě slova číslo ve výši 4 817,25 Kč, transport anonymizováno, jeho anonymizováno a odvoz, anonymizováno a anonymizováno ve výši 1 802,90 Kč a žalovanému poskytla slevu ve výši 363 Kč (prokázáno fakturou číslo). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě uvedené faktury upomínkou ze dne 20. 1. 2022 a upozornila jej na možnost vymáhání tohoto nároku u soudu (prokázáno upomínkou ze dne 20. 1. 2022).
5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Na základě objednávky žalovaného pro něj žalobkyně zajistila dodání anonymizováno a anonymizována dvě slova a odvoz anonymizováno s anonymizováno, jakož i jeho anonymizováno. Za tyto služby vystavila dne datum fakturu číslo znějící na celkovou částku 13 840,83 Kč se splatností dne 7. 10. 2021. Žalovaný na tuto fakturu neuhradil ničeho.
6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
7. Mezi žalobkyní a žalovaným tedy byla na základě tohoto ustanovení uzavřena smlouva o dílo, na základě níž vznikla žalobkyni povinnost provést dohodnuté práce – tedy dovoz a dodej anonymizováno, odvoz a anonymizována dvě slova a žalovaný se zavázal zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně svoji povinnost splnila, sjednanou službu vykonala a řádně vyúčtovala. Žalovaný naopak netvrdil ani neprokázal, že by sjednanou cenu uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.
8. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku.
9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 840,83 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
10. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 14b a. t., neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobkyně opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyní podávané návrhy v druhově totožných věcech (neuhrazené faktury za odvoz a anonymizována dvě slova), mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Tedy žalobkyně podává řadu žalob, které se zásadním (ani jakkoliv podstatným) způsobem neliší od jiných žalob v obdobných věcech. Její žaloby jsou tak ve skutkové i právní rovině typově shodné. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako den a předmět objednávky. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Soud dále dodává, že uvedení rozhodných skutečností v žalobě je zákonnou povinností žalobkyně (§ 79 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). V opačném případě by skutek, který je předmětem soudního řízení, nebyl řádně individualizován. Žaloba by byla věcně neprojednatelná.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Liberci, písemně nebo v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci.
Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí či exekuce.