Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 193/2022-40
Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl soudkyní JUDr. Janou Pošvářovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 14 427,48 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11 008 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se co do částky 13 217,57 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 009,45 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11 008 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba se co do částky 13 217,57 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 009,45 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala po žalované zaplacení částky 13 009,45 Kč, společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z této částky od 23. 12. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 330,23 Kč, kapitalizovaný úrokem ve výši 11 469,31 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částkou 1 418,03 Kč (smluvní pokuta), to vše na základě smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi žalovanou a v právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba Na základě této smlouvy o úvěru byla žalované poskytnuta finanční hotovost ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně pohledávku nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021.
2. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněných informací v žádosti o úvěr, do které žalovaná zanesla základní údaje o své osobě, okolnosti vypovídající o její finanční situaci, zaměstnání, ostatní finanční závazky, výši měsíčního příjmu, výše měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listin y či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem na žádosti o úvěr. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takovéto výše.
3. Žalovaná k podané žalobě sdělila, že o dluhu nevěděla a je ochotná jej splácet v měsíčních splátkách.
4. Ze žádosti o úvěr ze dne 14. 6. 2020 se zjišťuje, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr v blíže nespecifikované výši, přičemž do žádosti uvedla, že je v současné době na mateřské/rodičovské dovolené, výši měsíčních příjmů žalovaná neuvedla, do měsíčních výdajů žalovaná uvedla výdaj na bydlení ve výši 2 000 Kč a měsíční splátky stávajících půjček ve výši 1 000 Kč. Žalovaná bydlí u rodičů, je vdaná, má jedno vyživované dítě, základní vzdělání. Součástí žádosti o úvěr je dle údajů v žádosti výpis z bankovního účtu žalované, tento však soudu nepředložen.
5. Na základě uvedené žádosti byla s žalovanou dne 14. 6. 2020 uzavřena úvěrová smlouva číslo ve které se žalovaná zavázala splatit ve 14 měsíčných splátkách po 1 992 Kč poskytnuté peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, společně s úrokem v celkové výši 1 444 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatkem za inkaso plateb hotovosti ve výši 2 700 Kč.
6. Z dokumentu označeného jako„ formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“ bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla informace ohledně popisu základních vlastností spotřebitelského úvěru, nákladech spotřebitelského úvěru, dalších důležitých právních aspektech a informace, které mají být poskytnuty v případě uvádění finančních služeb na trh na dálku. Dále jen v rámci tohoto formuláře uvedená úroková sazba poskytnutého úvěru ve výši 15 % p. a., a RPSN celého úvěru ve výši 272,44 %.
7. Z přehledu splátek a aktuální výše nesplaceného úvěru se zjišťuje, že žalovaná uhradila 3 991,99 Kč, tj. dvě splátky úvěru.
8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 11. 1. 2022 soud zjistil, že pohledávka společnosti právnická osoba, za žalovanou byla s účinností ke dni 22. 12. 2021 postoupena žalobkyni a toto postoupení bylo oznámeno žalované. K tomuto doložena smlouva o postoupení pohledávek.
9. Z listin y ze dne 1. 2. 2022 se zjišťuje, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 35 630,14 Kč se splatností do 25. 2. 2022 a znovu poučena o postoupení pohledávky.
10. Dne 19. 5. 2022 byla žalovaná seznámena s výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky.
11. Z listin y označené jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 2. 5. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána žalobkyní o úhradu dlužné pohledávky a zároveň byla poučena, že se jedná o poslední výzvu před podáním žaloby ve smyslu § 142a o.s.ř.
12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin zjistil soud tento skutkový stav ve věci: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, poskytla žalované na základě úvěrové smlouvy ze dne 14. 6. 2020, číslo částku 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet s úrokovou sazbou 15 % p. a. ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč, společně s náklady na poskytnutí úvěru. Žalovaná uhradila na pohledávce žalobkyně celkem 3 991,99 Kč. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 22. 12. 2021.
13. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované na základě vyplněného formuláře žalovanou, která uvedla, že je v současné době na mateřské/rodičovské dovolené, výši měsíčních příjmů neuvedla, do měsíčních výdajů žalovaná uvedla výdaj na bydlení ve výši 2 000 Kč a měsíční splátky stávajících půjček ve výši 1 000 Kč. Žalovaná bydlí u rodičů, je vdaná, má jedno vyživované dítě, základní vzdělání. Součástí žádosti o úvěr je dle údajů v žádosti výpis z bankovního účtu žalované, tento však soudu žalobkyní nebyl předložen. Výše měsíčních příjmů žalované tak zůstala nedoložena.
14. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
15. Pokud jde o právní posouzení věci, soud posuzuje uzavřenou smlouvu podle svého obsahu, tj. podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný je spotřebitelem podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku .
16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli
17. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Dle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
20. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
21. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
23. V případě shora uvedené smlouvy pak soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr nepostupovala s dostatečnou odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně sice ověřovala úvěruschopnost žalované, ale toto posouzení je podle názoru soudu zcela nedostatečné, resp. nedůsledné. Z doložených listin není zřejmé, na základě čeho vůbec právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že je žalovaná splácet poskytnutý úvěr, když ve formuláři vyplněné žalovanou není ani uvedena výše jejího příjmu, žádné výpisy z účtu žalované nebyly soudu doloženy, v rámci ověření nebylo provedena (či doložena) základní lustrace žalované ve veřejně dostupných databázích a registrech.
24. Splnění povinnosti řádného ověření úvěruschopnosti žalované je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. číslo jednací). Doklady o tom, že úvěruschopnost žalované byla náležitě ověřena, však předloženy nebyly a žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla a k ústnímu jednání se nedostavila. Za těchto okolností lze dovodit, že úvěruschopnost žalované nebyla náležitě posouzena. Důsledkem nesplnění uvedené povinnosti je neplatnost úvěrové smlouvy uzavřené mezi původním věřitel a žalovanou dle § 580 odst. 1 o. z., a soud k této neplatnosti přihlédl dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru i bez návrhu.
25. Žalovaná předmět výše uvedené smlouvy (částku 15 000 Kč) převzala na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatila, a je povinna dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaná od žalobkyně převzal částku 15 000 Kč a zaplatila 3 992 Kč, je její povinností vrátit žalobkyni částku odpovídající rozdílu mezi těmito částkami, tzn. částku 11 008 Kč; tak také rozhodl soud výrokem I. k čemuž žalobkyni přisoudil i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč; zbylou částku požadovanou žalobkyní soud zamítl, a to včetně smluvních úroků, úroků z prodlení a smluvní pokuty.
26. K otázce zaplacení zákonného úroků z prodlení z částky představující bezdůvodné obohacení žalované, soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří nepostupují dle zákonných ustanovení o spotřebitelském úvěru či postupují v rozporu se smyslem a účelem zákona o spotřebitelském úvěru, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaná netvrdila v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , rozhodl soud tak, že žalovaná je povinna dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
27. Žádosti žalované o splácení dluhu ve splátkách soud nevyhověl, když žalovaná netvrdila a ani nedoložila své finanční a majetkové poměry a důvody, které by ji bránily ve splacení celého dluhu najednou.
28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , a jelikož měla žalobkyně ve věci úspěch jen částečný (zhruba v rozsahu 50 %), nepřiznal žádnému z účastníků jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.