Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 169/2022-68
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 58 688 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 815 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 815 Kč od 24. 9. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 12 900 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 027,81 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 061,01 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do 25. 9. 2022 a z částky 4 185 Kč od 24. 9. 2022 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 815 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 815 Kč od 24. 9. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 12 900 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 027,81 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 061,01 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do 25. 9. 2022 a z částky 4 185 Kč od 24. 9. 2022 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 5. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanou zavázal k zaplacení částky 58 688 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (dále jen„ anonymizováno“) a žalovanou byla po předchozím řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného dne 21. 10. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě anonymizováno žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit anonymizováno úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 800 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,74 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 800 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 13 680 Kč. Žalovaná se zavázala dluh včetně poplatků a úroků anonymizováno uhradit v 80 týdenních splátkách po 582 Kč počínaje dnem 28. 10. 2019 do 3. 5. 2021. Žalovaná své povinnosti řádně neplnila, dluh do 3. 5. 2021 v plné výši nezaplatila, uhradila pouze 5 672 Kč, z toho 3 962 Kč na úrok a 1 710 Kč na poplatek za hotovostní inkaso, pročež žalobkyně požaduje úrok z jistiny 24 000 Kč od 4. 5. 2021 ve výši 20,74 % ročně. Dne 7. 1. 2022 anonymizováno uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávky, jež bez příslušenství činila 47 088 Kč, tj. 24 000 Kč na jistině, 118 Kč na úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, 4 800 Kč na dlužném poplatku za administrativní činnost a 11 970 Kč na poplatku za hotovostní inkaso. Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, anonymizováno, a žalovanou dne 22. 7. 2019 po předchozím řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit anonymizováno za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy úrok ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, a to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách po 450 Kč počínaje dnem 29. 7. 2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 9. 2020. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy řádně neplnila, když uhradila pouze 9 200 Kč, z toho 1 155,56 Kč na jistinu, 3 000 Kč na úrok za dobu řádného trvání smlouvy, 3 000 Kč na poplatek za administrativní činnost a 2 044,44 Kč na poplatek za hotovostní inkaso. Protože dlužnou částku do 14. 9. 2020 neuhradila, úročí se jistina 13 844 Kč ode dne 15. 9. 2020 úrokem ve výši 26,43 % ročně. Dne 7. 1. 2022 anonymizováno pohledávku za žalovanou postoupila. Žalobkyně žalovanou před zahájením řízení upomenula, žalovaná však na výzvu k plnění nereagovala.
2. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř.
3. Z provedených důkazů byly zjištěny tyto skutečnosti:
4. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně se podává, že je obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka číslo.
5. Z karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr anonymizováno půjčka bylo zjištěno, že žalovaná na předtištěném formuláři anonymizováno požádala o poskytnutí částky 15 000 Kč v hotovosti splatné v 60 týdnech. Ke své osobě uvedla, že žije s rodiči v nájemním bytě od prosince 2018, má jedno nezaopatřené dítě a od března 2019 pracuje jako uklízečka u zaměstnavatele právnická osoba V rámci hlavního pracovního poměru dosahuje čistého příjmu 10 100 Kč, další blíže nekonkretizovaný zdroj příjmu činí 11 000 Kč (v kolonce uvedeno jako výživné, příjmy z pronájmu, atd.). Její výdaje na bydlení činí 4 000 Kč, osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činí 7 500 Kč, celkem tedy měsíčně vynaloží 11 500 Kč a měsíčně jí tak zůstává 9 600 Kč. K žádosti měly být dle formuláře předloženy bankovní výpisy, pracovní smlouva a nájemní/podnájemní smlouva. Žádost stvrdily obě strany svými podpisy dne 22. 7. 2019.
6. Z karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr anonymizováno půjčka vyplývá, že žalovaná na předtištěném formuláři anonymizováno požádala o poskytnutí částky 24 000 Kč v hotovosti splatné v 60 týdnech. Ke své osobě uvedla, že žije v nájemním bytě od prosince 2018 s jiným rodinným příslušníkem, má jedno nezaopatřené dítě a od března 2019 pracuje jako uklízečka u zaměstnavatele právnická osoba V rámci hlavního pracovního poměru dosahuje čistého příjmu 9 932 Kč, další blíže nekonkretizovaný zdroj příjmu činí 8 000 Kč (v kolonce uvedeno jako výživné, příjmy z pronájmu, atd.). Její výdaje na bydlení činí 2 000 Kč, osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činí 7 500 Kč, splátky úvěrů/zápůjček činí 1 800 Kč, celkem tedy měsíčně vynaloží 11 300 Kč a měsíčně jí tak zůstává 6 632 Kč. K žádosti měly být dle formuláře předloženy bankovní výpisy, pracovní smlouva a nájemní/podnájemní smlouva. Žádost stvrdily obě strany svými podpisy dne 21. 10. 2019.
7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru anonymizováno půjčka číslo bylo zjištěno, že se anonymizováno a žalovaná dne 22. 7. 2019 dohodly, že anonymizováno poskytne žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, která bude žalované vyplacena proti podpisu úvěrové smlouvy. Smlouva se uzavírá na dobu určitou v délce 60 týdnů. Žalovaná se zavázala uhradit anonymizováno úrok ve výši 32,15 % ročně, dále administrativní poplatek ve výši 20 % z jistiny za celou dobu trvání smlouvy, dále odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 40 % z výše jistiny za celou dobu trvání smlouvy. Jistinu 15 000 Kč, úrok ve výši 3 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso ve výši 6 000 Kč, tj. celkem 27 000 Kč je žalovaná povinna uhradit v 60 týdenních hotovostních splátkách ve výši 450 Kč.
8. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 14. 4. 2022 se podává, že žalobkyně zastoupena advokátem žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky, popsala skutkový základ požadovaného nároku i jeho právní posouzení, a žalované poskytla dodatečnou lhůtu k plnění s tím, že v případě jejího marného uplynutí se s nárokem obrátí na soud.
9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru anonymizováno půjčka číslo soud zjistil, že se anonymizováno a žalovaná dne 21. 10. 2019 dohodly, že anonymizováno poskytne žalované úvěr ve výši 24 000 Kč, která bude žalované vyplacena proti podpisu úvěrové smlouvy. Smlouva se uzavírá na dobu určitou v délce 80 týdnů. Žalovaná se zavázala uhradit anonymizováno úrok ve výši 20,74 % ročně, dále administrativní poplatek ve výši 20 % z jistiny za celou dobu trvání smlouvy a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 57 % z výše jistiny za celou dobu trvání smlouvy. Jistinu 24 000 Kč, úrok ve výši 4 080 Kč, administrativní poplatek ve výši 4 800 Kč a odměnu za hotovostní inkaso ve výši 13 680 Kč, tj. celkem 46 560 Kč je žalovaná povinna uhradit v 80 týdenních hotovostních splátkách ve výši 582 Kč.
10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 bylo zjištěno, že anonymizováno žalované oznámila, že pohledávky z úvěrových smluv číslo číslo v celkové výši 68 638 Kč bez příslušenství postoupila žalobkyni. Současně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky do deseti dnů od doručení výzvy na tam určení bankovní účet.
11. Dle poštovního podacího archu byla zásilka určená žalovanému předána žalobkyní k poštovní přepravě dne 4. 2. 2022.
12. Dle poštovního podacího archu byla zásilka adresovaná žalovanému předána zástupcem žalobkyně k poštovní přepravě dne 19. 4. 2022.
13. Ze seznamu pohledávek vyplývá, že jde o seznam pohledávek za jednotlivými dlužníky konkretizovaných číslem smlouvy, datum jejího podpisu, celkovou výší pohledávky, datem splatnosti, jménem, příjmením a rodným číslem dlužníka a číslem anonymizováno. Do seznamu je zahrnuta i pohledávka za žalovaným.
14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 bylo zjištěno, že anonymizováno postoupila žalobkyni soubor pohledávek konkretizovaných Seznamem pohledávek.
15. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně na základě žádosti žalované o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč ze dne 22. 7. 2019 žalované po předchozím sdělení o výši dosahovaných příjmů a pravidelných výdajů se žalovanou ještě týž den uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru a v hotovosti jí poskytla částku 15 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala anonymizováno úvěr vrátit spolu s úplatou za jeho poskytnutí ve výši 12 000 Kč sestávající z kalkulačních položek fixního úroku ve výši 3 000 Kč, částky za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, celkem se tedy zavázala vrátit 27 000 Kč. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila anonymizováno pouze 9 200 Kč. Dále předchůdkyně žalobkyně na základě žádosti žalované o poskytnutí úvěru ve výši 24 000 Kč ze dne 21. 10. 2019 žalované v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč, které se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit spolu s úplatou za jejich poskytnutí ve výši 22 560 Kč sestávající z kalkulační položky fixního úroku ve výši 4 080 Kč, administrativního poplatku 4 080 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 680 Kč, celkem se tedy zavázala vrátit 46 560 Kč. Žalovaná z tohoto titulu dle žalobkyně uhradila 5 672 Kč.
16. Plní-li účastník nedostatečně svou povinnost tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.), nemůže být odsouzen k neúspěchu bez toho, aby byl soudem poučen o následcích nesplnění procesních povinností (§ 118a o.s.ř.). Podle usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. III. ÚS 2848/10 však upravuje ustanovení § 118a o.s.ř. jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). V projednávané věci, kdy soud jen z dosavadních tvrzení žalobkyní předložených listin nemohl mít za to, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a pro nepřítomnost žalobkyně, potažmo jí zvoleného zástupce u jednání, nemohl být nedostatek žalobních tvrzení a důkazní aktivity zhojen cíleným poučením strany žalující, soudu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně tvrzené skutečnosti o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s konkrétním obsahem Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Dle § 1751 odst. 1 ObčZ část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
18. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výši spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěru jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
22. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
23. Ve světle shora citovaných ustanovení dospěl soud na základě zjištěného skutkového stavu k závěru, že žaloba je částečně důvodná, ovšem z jiného než žalobou uplatněného právního důvodu. Bylo prokázáno, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny dvě písemné smlouvy o spotřebitelském úvěru, proto bylo s ohledem na postavení žalované coby spotřebitele třeba smluvní vztah účastníků poměřovat ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., dle kterého má poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
24. Povinnost věřitele poskytující spotřebitelský úvěr posuzovat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele byla stanovena již v předchozí právní úpravě v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Tento postup zahrnoval povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006, ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č. j. 1 Afs 94/2009 – 56), a věřitel tak byl povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Rozhodovací praxe se přitom sjednotila v názoru, že nesplnění této povinnosti věřitele podle předchozí právní úpravy vedla k absolutní neplatnosti právního jednání (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Soud si je vědom, že s účinností nové právní úpravy § 87 odst. 1 ZÚS a podle jeho striktně jazykového výkladu by lze na první pohled dospět k závěru, že došlo ke změně v následku porušení této povinnosti (z absolutní neplatnosti právního jednání na relativní neplatnosti právního jednání). Koncepce ochrany spotřebitele jakožto subjektu, který nemá znalost oboru, dostatek profesionálních zkušeností, právní poradenství, účinný marketing a ekonomickou sílu je pevně zakotvena v českém právním řádu (mj. právě v zákoně č. 257/2016 Sb., ale též zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a § 1810 až 1867 o. z.) i evropských předpisech (směrnice č. 93/13 EHS a směrnice č. 2008 /48/) s tím, že dorovnává faktickou nerovnost spotřebitele a podnikatele jako profesionála. Účelem této ochrany je, že spotřebitelské úvěry přirozeně poptávají spíše ty osoby, které volné peněžní prostředky nemají, a snaží se je získat za každou cenu. Svou schopnost úvěr splácet pak subjektivně často přeceňují a naopak podceňují rizika s jeho vzetím spojená. Proto je povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy ukládána zákonem nikoli spotřebiteli, ale poskytovateli, od něhož se očekává, že k tomuto přistoupí jakožto profesionál v daném oboru s náležitou odbornou péčí a objektivitou. Následek relativní neplatnosti ovšem tento účel zákona znemožňuje, když soudu neumožňuje splnění této povinnosti kontrolovat z vlastní iniciativy – bez návrhu protistrany, čímž nestanovuje dostatečně účinné následky porušení povinnosti podnikatele jako profesionála při neposuzování úvěruschopnosti. Poskytovatelům úvěrů následek v podobě relativní neplatnosti umožňuje systematicky takovou povinnost porušovat. Oslabení ochrany spotřebitele však nebylo záměrem zákonodárce. Tento závěr podporuje i nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, podle kterého obecný soud poruší právo spotřebitele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jestliže nezkoumá, zda věřitel dostatečně nezjišťoval úvěruschopnost spotřebitele.
25. Z výše uvedeného proto vyplývá, že povinnost věřitele posuzovat úvěruschopnost i podle nové právní úpravy je stanovena nejen na ochranu spotřebitele, který není schopen dostát svým závazkům, ale také na ochranu samotných věřitelů, protože snižuje jejich riziko, že dluh nebude plněn, a především pak na ochranu společnosti jako celku, která je chráněna před nezvladatelném zadlužování spotřebitelů se všemi negativními důsledky s tím spojenými včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů a jejich přechodu do šedé ekonomiky. Vzhledem k tomu, že zákonodárce v důvodové zprávě prohlásil, že jeho cílem není oslabení ochrany spotřebitele, ale právě posílení této pozice, nedává rozumný smysl, aby změnou právní úpravy došlo k tomu, že dosavadní následek spočívající v absolutní neplatnosti právního jednání bude reformován na relativní neplatnost právního jednání. Tento výklad činí ochranu spotřebitele podmíněnou vznesením námitky neplatnosti ze strany spotřebitele, čímž ji značně oslabuje.
26. S ohledem na vše výše uvedené smysl a účel nové právní úpravy požaduje po podnikateli – profesionálovi, aby zkoumal schopnost spotřebitele splácet jeho úvěr. Tato povinnost je dlouhodobě a pevně zakotvena v českém právním řádu a evropských předpisech. Chrání přitom nejenom zájmy na ochranu určité osoby, ale chrání zájem na prevenci společnosti jako celku před zadlužováním a negativními důsledky, kterou s touto problematikou souvisí. Jestliže věřitel povinnosti podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poruší, ohrozí tím tyto zájmy, čímž celá společnost může být nucena nést následky předlužení její podstatné části. Takové jednání proto zjevně narušuje pravidla či hodnoty obsažené v právním řádu, jež jsou takového významu, že jejich porušení nelze akceptovat, a proto je absolutně neplatné podle § 588 o. z. Nadto lze dodat, že relativní neplatnost ani v tomto ohledu neposkytuje společnosti dostatečnou záruku k zajištění zájmů chráněných zákonem.
27. Z řízení vyplynulo, že žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované nepřistoupila řádně, když z důkazů nevyplynulo, že žalobkyně údaje žalovanou poskytnuté skutečně ověřila.
28. Soud proto vycházel z toho, že žalobkyně v daném případě nesplnila svoji povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ. řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti pak podle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. vede k absolutní neplanosti smlouvy o zápůjčce, neboť odporuje smyslu a účelu zákona, a zjevně narušuje veřejný pořádek. Absolutně neplatné právní jednání nevyvolává žádné zamýšlené právní následky, tedy především povinnost žalované úvěr předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu se všemi sjednanými poplatky.
29. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částky 24 000 Kč a 15 000 Kč. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou absolutně neplatné, jedná se mezi stranami o plnění bez právního důvodu a příjemci, tedy žalované, podle § 2991 odst. 2 o. z. vzniká bezdůvodné obohacení, které je podle § 2991 odst. 1 o. z. povinen ochuzenému, tedy žalobkyni jako nástupkyni původního věřitele, vydat. Žalovaná svou povinnost co do částky 9 200 Kč a 5 672 Kč, tj. celkem co do částky 14 872 Kč, splnila. Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky 24 128 Kč (24 000 Kč + 15 000 Kč – 14 872 Kč) a vzhledem k tomu, že žalovaná byla dne 20. 8. 2022, tedy den následující po dni, kdy se v doručené zásilce mohla seznámit se žalobou, která se jako jediná výzva žalobkyně k plnění dostala do dispozice žalované, povinna plnit a ode dne 21. 8. 2022 je v prodlení, soud žalobkyni podle § 1970 přiznal i příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení. Neboť žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně, soud jsa jejím návrhem vázán, přisoudil žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne 21. 8. 2022 v této výši, když ta nijak neodporuje nař. vlády č. 351/2013 Sb. Protože žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení za dobu předcházející skutečnému prodlení žalované, soud žalobu zamítl nejen co do částky 16 760 Kč na jistině, částky 1 369,5 Kč a 1 522,89 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení, co do částky 3 442,84 Kč a 4 878,78 Kč na kapitalizovaném úroku, dále co do zákonného úroku z prodlení z částky 24 000 Kč od 8. 1. 2022 do 20. 8. 2022 a z částky 13 844,44 Kč od 8. 1. 2022 do 20. 8. 2022, úroku 20,74 % ročně z částky 24 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroku 26,43 % ročně z částky 13 844,44 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, a v neposlední řadě co do zákonného úroku z prodlení z částky 13 716,44 Kč od 21. 8. 2022 do zaplacení. Co do částky 24 128 Kč a z ní jdoucího příslušenství od prvého dne prodlení specifikovaného shora soud žalobě jako důvodné vyhověl.
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznal, neboť tím, že žalobkyně požadovala jen na jistině a v žalobě kapitalizovaném příslušenství celkem částku 69 902,01 Kč, a vyhověno jí bylo jen co do částky 24 128 Kč na jistině, byla v řízení převážně úspěšná žalovaná, které ovšem dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.