Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 275/2022-44
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Slížkovou ve věci
žalobce: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 29 500 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 047,95 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 827 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč a částky 4 500 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení 442 Kč, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 047,95 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 827 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč a částky 4 500 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení 442 Kč, k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 25 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit celkem 29 677 Kč do datum. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Z poskytnuté částky žalovaný nic nezaplatil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce. Z titulu poskytnutého úvěru soud po žalovaném požaduje zaplacení dosud nesplacené jistiny 25 000 Kč zákonný úrok z prodlení ve výši 1 047,95 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 827 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč a smluvní pokutu 4 500 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. K jednání soudu se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobce svoji neúčast u soudního jednání omluvil, souhlasil, aby proběhlo v jeho nepřítomnosti.
3. Ze Smlouvy o úvěru číslo ze dne datum a smluvních podmínek smlouvy má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč na bankovní účet žalovaného. Smluvní strany si dále sjednaly souhrnný poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 677 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že úvěr spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí do 90 dnů.
4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru.
5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku (dále jen “o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
7. Podle § 2048 Občanského zákoníku, sjednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen jako„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 86 odst. 2 s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je pouze částečně důvodný. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena, jedná o platný smluvní závazek. V případě závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy je nutno nárok žalobce posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z..
14. V daném případě nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, zda ze strany právního předchůdce žalobce došlo k posouzení schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, když žalobce v tomto směru soudu nepředložil žádné důkazy. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalobce neprokázal, že před uzavřením smlouvy při posouzení úvěruschopnosti žalované jeho právní předchůdce postupoval s odbornou péčí.
15. Pokud právní předchůdce žalobce přes shora uvedené zjištění poskytl žalovanému úvěr, byla smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.
16. Podle smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 25 000 Kč, za poskytnutí této částky měl žalovaný zaplatit poplatek celkem 4 677 Kč. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy o úvěru soud přiznal žalobci právo na zaplacení části jistiny úvěru, kterou dosud žalovaný nevrátil. Žalobce požaduje dosud nesplacenou jistinu ve výši 25 000 Kč. Žalovaný z poskytnutého úvěru nic nevrátil. Vzhledem k závěru o neplatnosti uzavřené smlouvy je žalovaný povinen žalobci vydat bezdůvodné obohacení ve výši 25 000 Kč., neboť o tuto částku se na úkor žalobce bezdůvodné obohatil. Soud naopak nemohl žalobci přiznat ani smluvní úrok ani smluvní pokutu ve výši 4 500 Kč, ani další poplatky, který si žalobce nárokoval v souvislosti s uzavřením smlouvy. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou jistiny ze smlouvy o úvěru, vznikl žalobci nárok na úrok z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně ode dne vzniku prodlení. Žalovaný je v prodlení ode dne následujícího po vzniku bezdůvodného obohacení. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení, což soud považuje za důvodný požadavek.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle poměrů úspěchu, jakého účastníci ve sporu dosáhli. Žalobce uspěl 58,4 % žalovaného nároku, úspěch žalovaného činí 41,6 %. Žalobce tedy má právo na 16,8 % nákladů řízení, potřebných k uplatnění jeho práva. Výše odměny za zastupování žalobce je vypočtena podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Žalobci vznikly náklady za odměnu zástupce ve 3 úkonech po 300 Kč, náhradu za 3 režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 téže vyhlášky, dále náhradu 21 % DPH a náhradu zaplaceného soudního poplatku 1 180 Kč. Žalobci tedy vznikly účelně vynaložené náklady ve výši 2 632 Kč 16,8 % těchto nákladů představuje částku 442 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatí žalovaný náklady řízení k rukám zástupce žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím podepsaného soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo může podat exekuční návrh podle z. č. 120/2001 Sb.