Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
19 C 1/2022-61
Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Merhovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 18 885 Kč s příslušenstvím,
částečným rozsudkem pro uznání a rozsudkem
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 655 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 4 655 Kč od 20. 4. 2020 do zaplacení, částku ve výši 6 645 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 6 345 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení a částku ve výši 7 585 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 7 285 Kč od 25. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se pro úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 300 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení a pro úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 300 Kč od 25. 7. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 7 054 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 655 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 4 655 Kč od 20. 4. 2020 do zaplacení, částku ve výši 6 645 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 6 345 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení a částku ve výši 7 585 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 7 285 Kč od 25. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se pro úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 300 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení a pro úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 300 Kč od 25. 7. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 7 054 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 24. 11. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 18 885 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných a z titulu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, když žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s registrační značka neuzavřel v období od 3. 8. 2019 do 8. 10. 2019 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla a jako provozovatel osobního automobilu s registrační značka neuzavřel v období od 27. 5. 2020 do 12. 3. 2021 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla.
Žalovaný uznal nárok žalobkyně pouze z části, a to pokud jde o vozidlo s registrační značka. Pokud jde o vozidlo s registrační značnou anonymizováno číslo uvedl, že nárok neuznává, neboť vozidlo prodal. Kupní smlouvu má k dispozici jeho bývalá partnerka paní jméno příjmení, a proto požádal soud, aby tuto listin u od ní vyžádal.
Žalovaný, ač a řádně včas předvolán, se k jednání nedostavil, soud proto jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti.
Žalobkyně při jednání navrhla vydání částečného rozsudku pro uznání, proto soud o nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši 4 655 Kč s příslušenstvím, vztahujícímu se k vozidlu s registrační značka, rozhodl ve smyslu ustanovení § 153a odst. 1 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. částečným rozsudkem pro uznání.
Po provedeném dokazování učinil soud ve vztahu k vozidlu s registrační značka tento závěr o skutkovém stavu: Vozidlo Škoda Octavia, osobní automobil nad 1350 cm3 do 1850 cm3, registrační značka bylo v období od 7. 1. 2019 dosud registrováno na žalovaného. V období od 27. 5. 2020 do 8. 10. 2020 (135 dní) nebylo k vozidlu sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne 25. 11. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 6 345 Kč představující zákonný příspěvek nepojištěných (135 dní nároku na příspěvek x 47 Kč). Výzva byla žalovanému odeslána dne 25. 11. 2020 na adresu trvalého pobytu, přičemž zásilka byla žalobkyni vrácena s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý. Protože žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, žalobkyně ho o zaplacení dne 4. 3. 2021 upomínala. V období od 9. 10. 2020 do 12. 3. 2021 (155 dní) nebylo k vozidlu sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne 10. 5. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 7 285 Kč představující zákonný příspěvek nepojištěných (155 dní nároku na příspěvek x 47 Kč). Výzva byla žalovanému odeslána dne 10. 5. 2021 na adresu trvalého pobytu, přičemž zásilka byla žalobkyni vrácena s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý. Protože žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval, žalobkyně ho o zaplacení dne 11. 8. 2021 upomínala.
Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb. , a dospěl k závěru, že žaloba je v části příspěvku nepojištěných a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek důvodná. Soud má za prokázané, a to výpisem z centrálního registru vozidel a zprávou Magistrátu města Teplice, že žalovaný byl v předmětných obdobích vlastníkem vozidla s registrační značka, když je zde stále jako vlastník a provozovatel evidován od 7. 1. 2019. K tomuto vozidlu neuzavřel pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný své tvrzení o tom, že již není vlastníkem vozidla s registrační značka neprokázal, když kupní smlouvu, na základě které měl dle svého tvrzení vozidlo převést na jinou osobu, soudu nepředložila ani jeho bývalá přítelkyně jméno příjmení, ani jeho babička paní jméno příjmení. Soud se domnívá, že neúčastí žalovaného při jednání žalovaný nebyl nikterak zkrácen na svých procesních právech, když nemohl být při jednání poučen ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , aby ke svému tvrzení o prodeji vozidla označil důkazy s případným následkem nesplnění této povinnosti. Žalovaný již před konáním jednání označil jako důkaz ke svému tvrzení kupní smlouvu, která měla být v dispozici jeho bývalé přítelkyně a od které měla být soudem vyžádána. Když následně vyšlo najevo, že tato kupní smlouvu nemá, soud žalovaného s touto skutečností seznámil a dotazoval se jej na další návrh postupu v řízení. Žalovaný jiný důkaz soudu neoznačil a sám sdělil, že kupní smlouvu nemá k dispozici ani jeho babička. Vzhledem k tomu, že důkaz kupní smlouvou nelze realizovat a jiné důkazy v řízení označeny nebyly, nemohl být žalovaný v řízení se svou obranou úspěšný. Proto soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku v celkové výši 14 230 Kč představující součet příspěvků a nákladů.
Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Odlišně soudu posoudil nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, neboť tyto jsou již samy o sobě příslušenstvím pohledávky (viz § 513 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014), a proto je nelze dále úročit úrokem z prodlení. Proto soud žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení 8,25% úroku z prodlení ročně z částky 300 Kč od 9. 2. 2021, resp. zaplacení 8,5% úroku z prodlení ročně z částky 300 Kč od 25. 7. 2021, výrokem II. rozsudku zamítl.
O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobkyně byla ve sporu neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části, a proto jí soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 900 Kč za tři učiněné úkony (přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , odměnu advokáta ve výši 1 860 Kč za jeden učiněný úkon (účast při jednání dne 10. 5. 2022) určený dle § 14b odst. 3 , § 7 bod 5 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. , tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , jeden režijní paušál po 300 Kč přiznaný dle § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , cestové z obec do obec a zpět (198 km) osobním vozidlem zn. Hyundai, reg. č. anonymizováno číslo při kombinované spotřebě 3,9 l na 100 km, ceně motorové nafty 36,10 Kč na 1 l pohonné hmoty a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,70 Kč za 1 km, v celkové výši 1 209 Kč, náhradu za promeškaný čas ve výši 600 Kč za 6 započatých půlhodin a 21% DPH ve výši 1 085 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. V daném případě se totiž jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.
Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.