Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 205/2022-36

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 6 138 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 138 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 638 Kč od 26. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 138 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 638 Kč od 26. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 22. 6. 2022 domáhala po žalované zaplacení 6 138 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 638 Kč od 26. 11. 2020 do zaplacení z titulu smlouvy o zápůjčce, která měla být mezi účastnicemi uzavřena dne 26. 10. 2020. Žalobkyně tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 3 500 Kč. Žalovaná se měla zavázat, že žalobkyni uvedenou částku vrátí a současně zaplatí poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 138 Kč, obojí ve lhůtě do 25. 11. 2020. Na svůj dluh ze smlouvy však uhradila pouze 1 464 Kč, přičemž žalovaná tuto úhradu započítala na smluvní pokutu. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 3 500 Kč, poplatku ve výši 1 138 Kč a účelně vynaložených nákladů souvisejících s prodlením žalované, konkrétně nákladů na zaslání celkem tří písemných výzev žalované v celkové výši 1 500 Kč, a to s odkazem na čl. 2 smlouvy o zápůjčce.

2. Žalovaná se k žalobě, kterou jí soud zaslal na adresu, na níž je hlášena k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v  , v účinném znění (dále jen„ “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas obou účastnic s tímto postupem přitom předpokládal, neboť žádná z nich se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle nevyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

Žalobkyně poskytla na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastnicemi dne 26. 10. 2020 téhož dne žalované bezhotovostní formou převodem na její bankovní účet peněžní prostředky ve výši 3 500 Kč s tím, že žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 138 Kč, obojí ve lhůtě do 25. 11. 2020 s tím, že pokud žalovaná vrátí jistinu zápůjčky v této lhůtě, bude jí poplatek odpuštěn. Současně si v čl. 2 smlouvy účastnice sjednaly, že okamžikem prodlení žalované se splacením zápůjčky nebo jakékoliv její části veškeré doposud vyúčtované poplatky přirostou k jistině zápůjčky a stanou se její součástí. Dále byla v témže ustanovení sjednání povinnost žalované zaplatit v případě jejího prodlení s vrácením zápůjčky žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a povinnost žalované zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady související s prodlením žalované, konkrétně mimo jiné též poplatek za každou písemnou výzvu k úhradě ve výši 500 Kč. Žalobkyně celkem třikrát dopisy ze dne 2. 12. 2020, 9. 12. 2020 a 16. 12. 2020 písemně upomínala žalovanou o zaplacení jejího dluhu z předmětné smlouvy, následně pak žalované prostřednictvím své zástupkyně zaslala ještě dne 1. 2. 2022 předžalobní výzvu, v níž poučila žalovanou o možném soudním vymáhání dluhu.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle a násl. , v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazovala znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení , o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“).

6. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

Podle § 122 odst. 1 ZSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze

a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,

b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo

c) smluvní pokutu.

Podle § 122 odst. 2 věty prvé ZSÚ uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.

Podle § 122 odst. 3 ZSÚ souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výši spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

7. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastnicemi došlo uzavřením smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z. ke vzniku závazkového právního vztahu. Zatímco žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila, neboť poskytla žalované peněžní prostředky v ujednané výši, žalovaná svému závazku nedostála, neboť tyto prostředky spolu s poplatkem za jejich poskytnutí nevrátila žalobkyni v ujednaném termínu splatnosti, tj. do 25. 11. 2020. Výši poplatku za poskytnutí zápůjčky, který v daném případě plní funkci úroku ve smyslu § 2392 odst. 1 věty prvé o. z., soud neposoudil jako nepřiměřenou, a to zejména s ohledem na to, že v daném případě se jednalo o krátkodobou zápůjčku v řádu jednotek tisíc korun splatnou ve lhůtě kratší než 1 měsíc a pro žalobkyni by nemělo ekonomický smysl, pokud by takovou zápůjčku úročila roční úrokovou sazbou v místě a čase obvyklou pro spotřebitelské úvěry s delší dobou splatnosti, která je samozřejmě neporovnatelně nižší než úroková sazba, jíž by odpovídal sjednaný poplatek ve výši 1 138 Kč. Navíc nelze přehlížet, že žalovaná obdržela potřebné peněžní prostředky bez nutnosti zajištění či jejich účelové vázanosti a nemusela absolvovat jistě nepoměrně přísnější test její úvěruschopnosti, jakému by byla podrobena, pokud by o podobnou zápůjčku požádala některou banku a který by mohl v krajním případě vést i k tomu, že by jí peněžní prostředky vůbec nemusely být poskytnuty. S tím je spojeno vyšší riziko pro žalobkyni jakožto poskytovatele úvěru, které též odůvodňuje vyšší úrok.

8. Soud tak posoudil jako oprávněný jak nárok na zaplacení jistiny zápůjčky ve výši 3 500 Kč, tak i sjednaného poplatku ve výši 1 138 Kč, neboť v řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná tyto nároky doposud neuspokojila ani zčásti. Bylo přitom na žalované, aby případně tvrdila, že svůj dluh žalobkyni již zcela či alespoň částečně uhradila. Žalovaná však zůstala v řízení nečinnou a soud proto vycházel z toho, že tvrzení žalobkyně jsou v tomto směru pravdivá.

9. Žalobkyně si dále s odkazem na čl. 2 smlouvy nárokovala částku 1 500 Kč sestávající z celkem tří poplatků za odeslání upomínek žalované, kdy každá upomínka byla dle příslušné položky sazebníku žalobkyně zpoplatněna částkou 500 Kč. Uvedené poplatky ve své podstatě představují účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované ve smyslu § 122 odst. 1 písm. a) ZSÚ. Žalobkyně prokazatelně opakovaně upomínala žalovanou o zaplacení jejího dluhu, nárokovaná částka za vyhotovení a odeslání každé z upomínek přitom není podle názoru soudu nepřiměřeně vysoká. Proto bylo žalobě vyhověno i v tomto rozsahu.

10. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 6 138 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí , za jehož účinnost nastalo prodlení žalované se zaplacením jejího dluhu. Soud přiznal žalobkyni zákonný úrok i z částky odpovídající poplatku za poskytnutí úvěru, a to vzhledem k tomu, že součástí smlouvy bylo ujednání o tom, že v případě prodlení žalované s vrácením zápůjčky poplatek přiroste k jistině zápůjčky. Žalobkyně tudíž byla oprávněna požadovat úrok z prodlení i z částky 1 138 Kč.

11. Žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná a podle jí tak vůči žalované svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty v daném případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů jejího zastoupení ve výši 800 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 500 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) po 200 Kč podle bodu 1 cit. vyhl. a jeden úkon právní služby ve smyslu cit. vyhl. (jednoduchá výzva k plnění) v poloviční výši 100 Kč, a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle cit. vyhl.). Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 200 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobkyně ( ).

12. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí či exekuci.