Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 203/2022-62

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 11 840,22 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do nároku na zaplacení částky 6 740,22 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucího z částky 5 100 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do nároku na zaplacení částky 6 740,22 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucího z částky 5 100 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou, podanou u nadepsaného soudu dne 24. 2. 2022, ve znění doplnění ze dne 17. 8. 2022, se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení finančního plnění zahrnujícího částku 10 759,02 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 081,20 Kč a příslušenství sestávající ze zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 5 100 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že z titulu smlouvy o spotřebitelském úběru číslo sjednané s odkazem její všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ Smlouva číslo“ a„ VOP“), vyplatila žalovanému na jím označený bankovní účet 5 100 Kč, oproti čemuž se tento zavázal, že poskytnuté plnění, navýšené o úročení ve výši 0,9 % denně, splatí do 29. 6. 2021. S tím, že Smlouva číslo byla sjednána tzv. na dálku, cestou elektrických prostředků. Konkrétně poté, co se žalovaný, jehož identitu si žalobkyně ověřila v návaznosti na údaje o jeho bankovním účtu, v aplikaci„ Kontomatik“, a dále na základě předložené fotokopie občanského průkazu, fotografie a výplatních pásek, registroval na webovém portálu žalobkyně, kde současně požádal o poskytnutí finančního plnění. Popsaná práva a povinnosti žalobkyně a žalovaný ujednali poté, co si žalobkyně, v důvěře v pravdivost údajů sdělených žalovaným v jím vyplněném dotazníku, ověřila jeho aktuální majetkové poměry i jeho schopnost splácet (tzv. úvěruschopnost), přičemž také souběžně provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku i rejstříku příjmení a vyžádala si celkem 3 jeho výplatní pásky. Žalovaný pak k datu předepsané splatnosti sjednané plnění nezaplatil, v důsledku čehož si žalobkyně, s odkazem na svá smluvní oprávnění, počala účtovat též smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky poskytnuté jistiny a žalovaného k zaplacení ještě dodatečně vyzvala cestou předžalobní výzvy ze dne 28. 1. 2022. Nicméně žalovaný ani následně nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu byly výzva k vyjádření i předvolání k jednání řádně doručeny k 26. 8. 2022 (výzva k vyjádření + žaloba), resp. k 17. 10. 2022 (předvolání k jednání).

3. Soud provedl dokazování, v jehož rámci, ve smyslu , provedl a hodnotil, samostatně i ve vzájemných souvislostech, níže uvedené:

4. Textem písemného vyhotovení Smlouvy číslo datované k 31. 12. 2020, bylo prokázáno, že žalobkyně, za podmínek vymezených ve VOP, žalovanému, identifikovanému mj. i prostřednictvím bankovního účtu č. bankovní účet, přislíbila vyplatit částku 5 100 Kč, jíž se žalovaný, po navýšení o úročení ve výši 0,9 % denně, celkem 10 759,02 Kč, zavázal do 180 dnů splatit cestou 5 splátek po 1 822,98 Kč a jedné splátky po 1 644,12 Kč, a to pod sankcí smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nezaplacené jistiny. Případné zaslání upomínky k úhradě bylo zpoplatněno částkou 200 Kč za jednu každou upomínku. S takto vymezenými právy a povinnostmi zástupce žalobkyně vyslovil souhlas cestou vlastnoručního podpisu, žalovaný pak byl elektronicky identifikován přes záznam ip. adresy, za které se dřív registroval na webový portál žalobkyně, kde požádal o poskytnutí finančního plnění. Současně také žalovaný žalobkyni zaslal soudu předloženou fotokopii občanského průkazu a dále též taktéž předloženou fotografii, na níž občanský průkaz drží v ruce. Ke Smlouvě číslo byl připojen též dokument rekapitulující parametry sjednaných práv a povinností, označený jako FORMULÁŘ PRO STANDARDNÍ INFORMACE O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU.

5. V čl. 4 číslo – číslo VOP je blíže vymezen proces elektronické identifikace žadatele o finanční plnění u žalobkyně, vč. jeho registrace a následného vyslovení souhlasu s vygenerovanou smlouvou.

6. Vyplacení plnění ve výší 5 100 Kč, realizované již dne 31. 12. 2020 ve prospěch bankovního účtu č. bankovní účet, žalobkyně doložila výpisem ze svého bankovního účtu, vedeného u právnická osoba Částky předepsaných splátek si žalobkyně vyúčtovala fakturou číslo taktéž ze dne 31. 12. 2020.

7. V souvislosti s ověřováním tzv. úvěruschopnosti žalovaný k 30. 12. 2020 vyplnil dotazník, kde uvedl, že žije sám, u své rodiny a pracuje ve právnická osoba auto, kde pobírá čistý měsíční příjem ve výši 35 000 Kč. Své celkové měsíční výdaje žalovaný bez dalšího vymezil částkou 15 000 Kč, z níž 10 000 Kč připadalo na splátky jednoho staršího závazku, blíže neoznačeného bezúčelového spotřebitelského úvěru, datovaného k 31. 10. 2020. Na dalším t. č. evidovaném závazku žalovaného, založeném z kreditní karty, t. č. nebyl evidován žádný dluh ani splátky. Žalovaný také žalobkyni zaslal fotokopie 3 výplatních pásek, dle kterých mu za měsíc září 2020 byla vyplacena čistá mzda ve výši 24 458 Kč, za měsíc říjen 2020 čistá mzda ve výši 27 702,26 Kč a za měsíc listopad 2020 čistá mzda ve výši 44 275,60 Kč. Dále si také žalobkyně cestou aplikace„ anonymizováno“ ověřila transakce na bankovním účtu č. bankovní účet za období 6 měsíců před poskytnutím finančního plnění s tím, že zde k datu ověření byl evidován zůstatek 0,1 Kč a z hlediska evidovaných transakcí je třeba poukázat zejména na skutečnost, že žalovaný v ověřovaném období uskutečnil řádově desítky plateb ve prospěch společnosti„ příjmení“ (obecně známý provozovali sázkových a loterijních služeb), a to v řádech stovek až nižších tisíců korun.

8. právnická osoba, cestou písemného sdělení ze dne 24. 8. 2022, sdělila, že žalovaný je osobou vykonávající dispoziční oprávnění k bankovnímu účtu č. bankovní účet. S tím, že za rok 2020 vykazoval předmětný bankovní účet roční bilanci 10 100 Kč (při obratu 191 667,69 Kč) a ze zde evidovaných transakcí je třeba uvést zejména řádově desítky plateb v řádech stovek až nižších tisíců korun, jež byly uskutečněny ve prospěch společnosti„ příjmení“. Z příchozích plateb pak je třeba, vyjma platby od žalobkyně (ze dne 31. 12. 2020), označit především platby přeposílané z druhého bankovního účtu žalovaného č. bankovní účet, taktéž v řádech desítek plateb v řádech stovek až tisíců korun (např. 20 000 Kč ze dne 8. 10. 2020, 5 000 Kč ze dne 16. 11. 2020, 12 000 Kč ze dne 10. 9. 2020, 9 150 Kč ze dne 6. 11. 2020).

9. právnická osoba, cestou písemné zprávy ze dne 12. 8. 2022, sdělila, že osobou vykonávající dispoziční práva k bankovnímu účtu č. bankovní účet byl v měsíci prosinci 2020 žalovaný. S tím, že dle doloženého výpisu z uvedeného bankovního účtu zde byl na počátku období 5. 11. 2020 – 2. 12. 2020 evidován zůstatek 101,23 Kč, na jeho konci pak zůstatek 101 Kč, při měsíčním obratu 62 288,27 Kč (s vyplacenou mzdou 27 702,26 Kč). Co se týče provedených transakcí, je třeba poukázat na celkem 24 plateb ve prospěch společnosti„ příjmení“ v platbách v řádu stokorun až nižších tisíců korun. Současně je také třeba poukázat na přijatou platbu ve výši 5 000 Kč ze dne 16. 11. 2020, vyplacenou poskytovatelem nebankovních spotřebitelských úvěrů, společností právnická osoba, či na přijatou platbu ve výši 4 000 Kč ze dne 9. 11. 2020, vyplacenou poskytovatelem nebankovních spotřebitelských úvěrů, právnická osoba anonymizováno S, a označenou jako„ anonymizováno“. Za období od 4. 12. 2020 do 31. 12. 2020 byl ve výpisu z předmětného bankovního účtu evidován zůstatek 200 Kč při obratu 47 676,60 Kč (s vyplacenou mzdou 44 275,60 Kč a celkovým ročním obratem 733 395,63 Kč), přičemž je zde současně evidováno celkem 6 plateb ve prospěch společnosti„ příjmení“, opět v řádech stovek až nižších tisíců korun.

10. K zaplacení nárokovaného plnění byl žalovaný vyzván prostřednictvím upomínky označené jako„ Výzva k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínka) ve smyslu § 142a OSŘ“, datované k 28. 1. 2022, jíž zástupce žalobkyně, dle předloženého potvrzení, k poštovní přepravě podal ještě téhož dne.

11. Podle , ve znění účinném k datu podpisu Smlouvy číslo (dále jen„ o. z.“), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu podpisu Smlouvy číslo (dále jen z. s. ú.), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

20. Podle § 75 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

21. Podle § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú. (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu 8. 11. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena ve znění účinném k datům počátku prodlení.

24. Při právním hodnocení projednávané věci vyšel soud z povahy práv a povinností, utvářejících v souhrnu obsah závazku, sjednaného mezi žalobkyní a žalovaným. Obsahem předmětného závazku, sjednaného na dálku, cestou elektronické identifikace (doplněné o fotokopie občanského průkazu, lustraci sděleného bankovního účtu v aplikaci„ anonymizováno“ a fotokopie výplatních pásek), byl především příslib žalobkyně poskytnout oproti podpisu Smlouvy číslo úročené finanční plnění. Této povinnosti žalobkyně korespondovala povinnost žalovaného splatit poskytnuté plnění, navýšené o úročení i o související poplatky. Předmětný závazek tak soud, s přihlédnutím k jeho obsahu (zejména příslibu vyplatit finanční plnění) právně kvalifikoval jako úvěr, ve smyslu § 2395 o. z. S ohledem na postavení smluvních stran měl sjednaný úvěr též charakter úvěru spotřebitelského, ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú, upraveného nad rámec obecné právní úpravy též speciálním právním předpisem. V tomto směru vzal soud v úvahu, že žalobkyně, subjekt nebankovní povahy poskytující finanční plnění, předmětný závazek sjednala v rámci své podnikatelské činnosti, jako věřitel, ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) z. s. ú., a žalovaný naopak jako spotřebitel, ve smyslu § 419 o. z., tedy mimo rámec podnikatelské činnosti.

25. S ohledem na právní povahu sjednaného úvěru tak žalobkyni v průběhu kontraktačního procesu, předcházejícího sjednání závazku ze Smlouvy číslo ve smyslu § 86 odst. 1 a odst. 2 z. s.ú., vznikla povinnost posoudit tzv. úvěruschopnost žalovaného. Splnění uvedené, svojí povahou předsmluvní, povinnosti představovalo nezbytnou podmínku poskytnutí spotřebitelského úvěru, přičemž její nesplnění příslušná právní úprava, ve smyslu § 87 odst. 1 z. s.ú., sankcionuje neplatností. Charakter takto stanovené povinnosti totiž svým významem přesahuje rovinu dvoustranného soukromoprávního poměru a jako takový odráží i veřejný zájem na zajištění společensky akceptovatelné výměny majetkových hodnot tak, aby tato ve svém důsledku nezatěžovala veřejné sociální systémy. Přeneseně řečeno tedy povinnost zkoumat tzv. úvěruschopnost přispívá k udržování veřejné pořádku, neboť:„ předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve“ (citace viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 25. 7. 2018).

26. Současně též nelze pominout, že institut zkoumání tzv. úvěruschopnosti představuje jeden z dílčích prostředků ochrany spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi, tedy prostředek, jehož účelem je narovnání spotřebitelských vztahů v rámci jednotného trhu celé Evropské unie. Ve smyslu závazného eurokonformního výkladu, představeného Soudním dvorem Evropské unie, jsou proto soudy povinny existenci kterékoli tzv. zneužívající klauzule ve spotřebitelské smlouvě zohlednit bez dalšího a z úřední povinnosti (viz zejména rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 4. 6. 2009, ve věci Pannon GSM Zrt. v . Erzsébet Sustikné Győrfi, zn. ). V této souvislosti také vzal soud dále v úvahu, že právě § 86 a 87 z. s. ú. jsou výsledkem transpozice norem evropského práva, konkrétně Směrnice EP a Rady 2008/48/ES z 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Citovaná ustanovení pak již byla ze strany Soudního dvora Evropské unie podrobena tzv. eurokonformnímu výkladu. Ve prospěch závěru, že v rámci soudních řízení je třeba otázku náležitého zkoumání tzv. úvěruschopnosti posuzovat z úřední povinnosti (viz závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci„ OPR-Finance“ C -679/18 ze dne 5. 3. 2020), a tedy pod sankcí absolutní neplatnosti, ve smyslu § 588 o. z. V této souvislosti lze též, nad rámec již uvedeného, odkázat na závěry Ústavního soudu ČR, dle nichž představuje soudní přezkum řádného posouzení tzv. úvěruschopnosti ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru nezbytnou součást práva úvěrovaného-spotřebitele na soudní ochranu, zaručenou d (viz nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019).

27. Odraz shora uvedených závěrů soudní praxe již zákonodárce dodatečně reflektoval v rámci novely z. s. ú. provedené , účinné k 29. 5. 2022, neboť zde výslovně stanovil, že absence zjišťování tzv. úvěruschopnosti vyvolává neplatnost sjednaného spotřebitelského úvěru, k níž jsou soudy povinny přihlížet i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu o. z., o neplatnost absolutní. Uvedenou novelizaci z. s. ú. zákonodárce provedl, aniž by ji doprovodil jakýmikoli přechodnými ustanoveními, a lze tedy dovodit, že z. s. ú. v aktuálně účinném znění vyvolává právní účinky retroaktivně, tedy i ve vztahu ke spotřebitelským úvěrům sjednaným v režimu z. s. ú. před 29. 5. 2022. S tím, že jakkoli se jedná o projev tzv. pravé retroaktivity, nelze současně pominout, že aplikační praxe, na základě závěrů shora uvedených, z totožného pojetí neplatnosti spotřebitelského úvěru vycházela již v době před 29. 5. 2022, dokonce i ve vztahu ke spotřebitelským úvěrům sjednaným již za účinnosti předchozí právní úpravy spotřebitelského úvěrování (zák. ). Retroaktivní aplikace z. s. ú. tak nepředstavuje zásah do právní jistoty poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, a proto ji bylo možné akceptovat.

28. V návaznosti na učiněná skutková zjištění pak soud konstatuje, že žalobkyně. tzv. úvěruschopnost žalovaného s odpovídající mírou pečlivosti, v rozporu s § 75 z. s. ú. ve spojení s § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú., nezkoumala a nevyhodnotila případná rizika. Výhradu tak je třeba vznést především ve vztahu ke zjištění, že se žalobkyně vůbec nezabývala otázkou výdajů žalovaného (ani těmi pravidelnými a obvyklými, např. na bydlení), resp. jeho celkovou majetkovou situací a v tomto směru se v rozporu se standardy náležité odborné péče spolehla výlučně na sdělení žalovaného, jež tento uvedl ve vyplněném dotazníku (obdobně viz např. již výše citovaný viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 25. 7. 2018). A to navzdory skutečnosti, že přinejmenším výpis z aplikace„ anonymizováno“ mohl pro žalobkyni představovat náležité varování. Údaje zde zaznamenané totiž dostatečně zřetelně ukazují (i.) na až nezdravou zálibu žalovaného v provozování internetových sázek, jež jej vedly k výdajům podstatně přesahujícím jeho pravidelné příjmy z pracovního poměru, a (ii.) dále, i vzhledem k evidovanému zůstatku (t. č. 0,1 Kč), dokládají, že žalovaný dlouhodobě nedokázal vytvářet byť i nepatrné úspory, dokonce ani v rozsahu vyměřených splátek. Pokud by si ostatně žalobkyně alespoň vyžádala výpisy z obou bankovních účtů žalovaného, vedených společnostmi právnická osoba, a právnická osoba, zjistila by, že žalovaný v průběhu roku 2020 na těchto bankovních účtech„ hospodařil“ s obratem více než 900 000 Kč, podstatně přesahujícím jeho pravidelné příjmy z pracovního poměru, přičemž zdroj těchto příjmů, vyjma příjmů z pracovního poměru, je třeba vyhodnotit jako přinejmenším nejistý. Nadto by také žalobkyně z případně pořízených výpisů z již uvedených bankovních účtů mohla zjistit, že si žalovaný v době cca dva měsíce před poskytnutím finančního plnění vzal další dva spotřebitelské úvěry (neevidované v předloženém dotazníku), což přinejmenším nepřímo přisvědčuje závěru, že si tento svou finanční situaci pravidelně zlepšoval prostřednictvím spotřebitelských úvěrů, a takto, od měsíce k měsíci, uměle udržoval své životní poměry v nepoměru ke svým stabilním příjmům.

29. Za daného stavu věci tedy lze uzavřít, že žalobkyně nedostála své povinnosti přezkoumat tzv. úvěruschopnost žalovaného s náležitou péčí, ve smyslu § 75 z. s. ú., a závazek ze spotřebitelského úvěru, založeného ze Smlouvy číslo soud kvalifikoval jako absolutně neplatný, ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Konkrétně pro porušení zákona (o spotřebitelském úvěru) a související zjevné narušení veřejného pořádku. Přičemž„ zjevnost“ narušení veřejného pořádku, ve smyslu jeho jednoznačnosti a nepochybnosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 10. 6. 2020, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako R 104/2020 civ.), je zde dána především s ohledem na nedbalý přístup žalobkyně, která, ač měla povědomí o rizikovosti provedené transakce (vč. dat o rozsahu internetového sázení ze systému„ anonymizováno“), poskytla spotřebitelský úvěr bez vyhodnocení všech rizik. Závazek ze Smlouvy číslo z úřední povinnosti prohlášený za neplatný, tak pozbyl právních účinků od samého počátku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 29. 10. 2008), a plnění poskytnutá z jeho titulu tedy bylo na místě právně kvalifikovat toliko jako tzv. kvazi závazek z bezdůvodného obohacení, ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Z titulu bezdůvodného obohacení, jež dosud nebylo ani z části splaceno, proto soud uplatněný nárok akceptoval jako důvodný co do částky 5 100 Kč, odpovídající právě částce nesplacené jistiny.

30. Co se týče otázky prodlení s úhradou částky bezdůvodného obohacení, je třeba odkázat na shora citovaný § 87 odst. 1 z. s. ú. Ten, oproti obecné úpravě splatnosti plnění z bezdůvodného obohacení (splatného k výzvě ochuzeného), stran splacení jistiny z absolutně neplatného spotřebitelského úvěru, poskytnutého bez náležitého přezkumu tzv. úvěruschopnosti, konstruuje stav, kdy se toto plnění stává splatným až na základě rozhodnutím soudu, v jím stanovené přiměřené lhůtě, případně ve lhůtě dodatečně dojednané přímo účastníky. Do prodlení s plněním na částku poskytnuté jistiny, ve smyslu § 1968 o. z., se tak osoba, jíž byla jistina absolutně neplatného spotřebitelského úvěru vyplacena, může dostat nejprve k okamžiku, kdy uplyne soudem stanovená, případně účastníky sjednaná dodatečná lhůta (obdobně viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 20. 4. 2022). S přihlédnutím k popsanému závěru tedy lze konstatovat, že se žalovaný za podmínek projednávané věci dosud, ve smyslu § 1968 o. z., neocitl v prodlení, a žalobkyni tedy ani, ve smyslu § 1970 o. z., platně nevznikl nárok na zákonný úrok z prodlení, který proto soud, v rámci výroku II. tohoto rozsudku, zamítl.

31. příjmení uplatněného nároku, zahrnujícího (i.) smluvní úročení ve výši 5 659,02 Kč a (ii.) smluvní pokutu ve výši 1 081,20 Kč soud, obdobně jako nárok na zákonný úrok z prodlení, v rámci výroku II. tohoto rozsudku zamítl, neboť nárok na tato plnění měl být založen ujednáními ze závazku založeného ujednáními ze Smlouvy číslo který však, jak bylo rozvedeno výše, jakožto absolutně neplatné právní jednání od samého počátku nevyvolával zamýšlené právní účinky.

32. O nákladech řízení rozhodl soud, s odkazem na , tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. V tomto směru bylo na místě přihlédnout ke skutečnosti, že v řízení, s ohledem na míru procesního úspěchu, uspěl převažující měrou žalovaný, neboť byl uplatněný nárok, i se zohledněním příslušenství, v převažujícím rozsahu zamítnut. Žalovaný nicméně v řízení zůstal pasivní a nečinil na svou obranu žádné procení úkony, v jejichž důsledku by mu ve vztahu k vedenému řízení vznikly účelně vynaložené výlohy, jež by mu žalobkyně měla nahradit.

33. Splatnost plnění, uloženého žalovanému k úhradě výrokem I., soud stanovil v zákonné, třídenní lhůtě, ve smyslu , neboť částka 5 100 Kč, i se zohledněním příjmů žalovaného, nepředstavuje plnění, jež by bylo na místě rozkládat do dalších splátek. Tím spíše, že si žalovaný existence dluhu na jistině musí být vědom přinejmenším po dobu posledních bez mála dvou let.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku jsou účastníci oprávněni podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze a to ve lhůtě do 15 dnů od doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).