Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 183/2022-103

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 23 864 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 100 Kč od 11. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně v části, v níž se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni dalších 15 764 Kč, úrok ve výši 56 % ročně z 8 731,46 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 631,46 Kč za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 8 100 Kč za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení ve výši o 2,75 % p. a. vyšší, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 100 Kč od 11. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba žalobkyně v části, v níž se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni dalších 15 764 Kč, úrok ve výši 56 % ročně z 8 731,46 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 631,46 Kč za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 8 100 Kč za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení ve výši o 2,75 % p. a. vyšší, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u soudu domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 23 864 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, uzavřela s žalovanou po odborném posouzení její úvěruschopnosti dne 12. 1. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta zápůjčka 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala ji vrátit s poplatkem za poskytnutí zápůjčky, její spravování a s úrokem 56 % p.a., vše ve výši 9 554 Kč v 52 týdenních splátkách. Žalovaná uhradila pouze 1 900 Kč a dále nevyslyšela výzvy právní předchůdkyně ani žalobkyně k zaplacení, proto se žalobkyně obrátila na soud. Pohledávku v nominální hodnotě 24 446 Kč žalobkyně získala smlouvou o postoupení pohledávek z 28. 1. 2022, vyzvala žalovanou k dobrovolnému plnění, žalovaná však na dluh nic nezaplatila. Žalobkyně proto požaduje přisouzení jistiny ve výši 8 731,46 Kč, poplatku 8 532,54 Kč, smluvní pokuty 5 000 Kč a sankčního poplatku 1 600 Kč, a dále smluvního úroku a úroku z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a na svoji obranu nic neuplatnila.

3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru je prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne 12. 1. 2020 dohodly s odkazem na ustanovení § 2390 o.z. na tom, že žalované bude poskytnut hotovostní úvěr ve výši 10 000 Kč a že žalovaná poskytnuté peněžní prostředky vrátí s poplatkem 7 994 Kč, v němž je zahrnut úrok 3 103 Kč a částka za zpracování úvěru a garance celkové ceny a péče o zákazníka 4 891 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 56 % p. a. po celou dobu trvání smlouvy. Žalovaná přistoupila i doplňkovému pojištění s pojistným 1 560 Kč. Celkové tak právní předchůdkyni žalobkyně měla zaplatit 19 554 Kč v 52 týdenních splátkách, z čehož 51 činilo 377 Kč a poslední splátka 321 Kč. Dle navazujících smluvních podmínek pro případ prodlení úhrady splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. příjmení to byly dojednány sankční poplatky za zahájení vymáhání dluhu a za upomínky. Základní parametry spotřebitelského úvěru jsou shrnuty vě s názvem Standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dle předložené bilance smlouvy měly být splátky hrazeny každý týden a k úplné úhradě úvěru tak mělo dojít 10. 1. 2021. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně poskytla pouze dvě platby, a to 19. 1. 2020 částku 1 500 Kč a 23. 2. 2020 částku 400 Kč.

4. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných především z bankovních registrů, nebankovních registrů, ostatních registrů a databází, kontrolou příjmů a výdajů žalované, to vše s kladným závěrem. Prověřila bankovní registr klientských informací (BRKI), nebankovní registr klientských informací (NRKI), zájmové sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb (SOLUS), interní databázi právní předchůdkyně žalobkyně, insolvenční rejstřík, databázi neplatných dokladů, evidenci adres obecních/městských úřadů a nenalezla žádný negativní záznam. Žalobkyně uvedla, že prověřila i Centrální evidenci exekucí, neuvedla však s jakým výsledkem. Soudu je však z úřední činnosti známo, že proti žalované je vedena stále neskončená exekuce pod sp. zn. spisová značka.

5. K návrhu žalobkyně byl slyšen svědek příjmení, který pro právní předchůdkyni žalobkyně uzavření smlouvy s žalovanou zprotředkovával. Uvedl, že si matně si vzpomíná, že žalovaná kontaktovala zelenou linku právní předchůdkyně žalobkyně s tím, že má zájem o půjčku. Pamatuje si, že jel za ní do obec, zjistil podstatné údaje a požadoval po žalované doložení příjmů za 3 měsíce. Žalovaná měla pouze doklady dokumentující příjem za 2 měsíce, svědek zadal údaje žalované do systému společnosti a byl proveden tzv. info scoring, tzn., že žádost žalované byla vyhodnocena a její údaje byly prověřeny se závěrem, že požadovaná půjčka může být poskytnuta. Žalovaná si následně obstarala potvrzení o příjmu za 3 měsíce, svědek jí opět asi po týdnu navštívil a předložené doklady právní předchůdkyni žalobkyně zaslal. Znovu byl proveden info scoring, protože příjmy žalované nebyly stejné v každém měsíci, a znovu vyšlo, že jí požadovanou půjčku je možno poskytnout. Proto svědek žalované v hotovosti požadovanou částku vyplatil. O solventnosti žalované neměl žádné pochybnosti, protože doložila vše, co bylo potřeba. Zjistil, že žije s přítelem, uvedla i jeho příjem, tento příjem nemusel být prokazován, protože on si půjčku nebral. Přítel před svědkem ale příjem ústně potvrdil. Svědek pak byl s žalovanou v kontaktu a vybíral od ní splátky, ale jak přesně platila, si už nepamatuje. Ví jen, že po několika splátkách měl problém s tím, aby žalovanou sehnal. Každou neděli jezdil do jejího bydliště, ale žalovaná už nikdy nebyla přítomna, lidé, které tam zastihl, mu říkali, že např. není doma nebo že odjela na Slovensko. Svědek u právní předchůdkyně práci ukončil přibližně v červnu 2020 a do té doby se stále snažil v místě bydliště žalovanou kontaktovat. Opakovaně žalované volal, ale telefon mu nezvedala. Svědek předložil záznam SMS komunikace, kterou s žalovanou vedl. Touto je prokázáno, že sama žalovaná projevila o půjčku zájem a svědka kontaktovala 7. 1. 2020. K první schůzce svědka s žalovanou došlo 8. 1. 2020, 9. 1. 2020 žalovaná sdělila, že si obstarala potvrzení o příjmu za 3 měsíce a k dalšímu setkání došlo 12. 1. 2020. Dne 16. 2. 2020 se žalovaná omluvila, že nebyla při příjezdu svědka doma a slíbila, že následující týden zaplatí dvě splátky najednou. Od té doby byla žalovaná pro svědka nekontaktní.

6. Zákaznickou kartou- žádostí o spotřebitelský úvěr je prokázáno, že zjištění, které svědek o žalované a jejich příjmech a výdajích učinil, do tétoy zaznamenal. Žalovaná vedle svých osobních údajů uvedla, že je svobodná, má základní vzdělání, vyživuje jednu osobu a je na mateřské dovolené s příjmem 6 855 Kč měsíčně a má odhadované měsíční výdaje 5 000 Kč. Mimo to udala další čisté příjmy domácnosti 15 000 Kč. Z uvedených údajů byl ověřen pouze příjem žalované přehledem vyplacených dávek. Žalovaná v kartě uvedla, že nepodala návrh na insolvenci, není proti ní vedena exekuce nebo výkon rozhodnutí a že reálně disponuje příjmem, který uvedla a že nic nezamlčela. Přehledem vyplacených dávek SSP je prokázáno, že v říjnu 2019 ji na rodičovském příspěvku bylo vyplaceno 6 111 Kč, stejně tak v listopadu 2019 a v prosinci 7 600 Kč, tj. v průměru 6 607 Kč.

7. Smlouva o postoupení pohledávky, uzavřená dne 28. 1. 2022 právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní prokazuje, že se účastnice této smlouvy dohodly na postoupení pohledávek ze smluv o zápůjčce, uvedených v příloze. Na str. 13 přílohy je uvedena i pohledávka za žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupení pohledávky oznámila žalované dopisem z 1. 2. 2022, odeslaným doporučenou poštou. Dopisem žalobkyně z 10. 2. 2022 je prokázáno, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k okamžitému zaplacení pohledávky. Dle připojeného potvrzení, i tato výzva byla žalované doručována doporučenou poštou. Žalobkyně znovu žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu předžalobní výzvou z 20. 5. 2022, dle potvrzení doručovanou opětovně doporučenou poštou.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jež vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a součástí této péče je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k jejich prověření a posouzení. Důsledkem nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele je dle již ustálené judikatury závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -79/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ).

15. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovanou postupovala s odbornou péčí a splnila svou povinnost posoudit schopnosti žalované úvěr splácet řádně. Jak vyšlo v řízení najevo, právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovanou ve veřejně přístupných registrech s negativním výsledkem, v Centrální evidenci exekucí neznámo s jakým výsledkem, ověřila si, že žalovaná je adresátkou rodičovského příspěvku, jenž uvažovala ve výši v průměru 6 855 Kč, ačkoliv z předloženého potvrzení vyplývá průměrná výše 6 607 Kč měsíčně. Z údajů žalované pak věděla, že má jednu vyživovací povinnost a její měsíční výdaje se pohybují kolem 5 000 Kč. Přesto právní předchůdkyně žalobkyně učinila závěr, že žalovaná bude schopna splácet po dobu téměř jednoho roku splátky v týdenní výši 337 Kč, tj. 1 348 Kč měsíčně. Poměr uvedených příjmů a výdajů na prvý pohled vyvolává jednoznačné pochybnosti o tom, zda žalovaná bude schopna přijímaným závazkům dostát. Právní předchůdkyně žalobkyně zřejmě do příjmů žalované započetla„ další čistý příjem domácnosti“ v tvrzené výši 15 000 Kč, a přestože ten měl pro její rozhodnutí největší význam, nepožadovala jeho věrohodné ověření a uvažovala o něm jako o příjmu žalované, aniž by bylo zřejmé, zda s touto částkou může žalovaná disponovat a aniž by zjišťovala a zohlednila výdaje osoby, která příjem do domácnosti přináší, příp. počet osob, které tato osoba vyživuje. Právní předchůdkyně žalobkyně se tak až mateřský příspěvek spolehla čistě na údaje žalobkyně a žádný další její údaj objektivně neověřila. Je také otázkou, zda si opatřila poznatek o probíhající exekuci proti žalované, ač k tomu měla možnost. Je pravda, že jde o exekuci letitou, zahájenou v raném věku žalované, nicméně její existence měla právní předchůdkyni motivovat ke zvýšené ostražitosti, neboť jistě vypovídá o snížené platební spolehlivosti žalované, o které se sama navíc záhy přesvědčila, když žalovaná přestala splátky poskytovat a vyhýbala se kontaktu s reprezentantem právní předchůdkyně. Pokud by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy postupovala skutečně odborně a objektivně by vážila získané informace, o úvěruschopnosti žalované by musela mít důvodnou pochybnost. Soud seznámil žalobkyni v průběhu řízení s tím, že řádné posouzení úvěruschopnosti žalované není provedenými důkazy prokázáno a vyzval ji k předložení či označení dalších důkazů její tvrzení prokazujících s poučením o riziku věcně nepříznivého rozhodnutí, žalobkyně však dalšími žádnými důkazy v tomto směru nedisponuje, a proto je neuplatnila.

16. Soud proto uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy své zákonné povinnosti, podcenila zjištěné údaje o majetkové situaci žalované a důvodné pochybnosti o její způsobilosti poskytovaný úvěr splácet ponechala bez povšimnutí. Tím ovšem došlo k narušení veřejného pořádku, tedy těch pravidel, na nichž společnost právem trvá, a rovněž k přestoupení zákona. Předmětnou úvěrovou smlouvu proto soud hodnotí jako absolutně neplatné právní jednání se všemi důsledky, jež z tohoto závěru plynou.

17. Pohledávku žalobkyně proto soud posoudil jako pohledávku z bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o.z. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, jenž se žalovaná zavázala zaplatit do 10. 1. 2021, vrátila však pouze 1 900 Kč. Od 11. 1. 2021 se tak žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu ve výši 8 100 Kč a soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni tuto částku s úrokem z prodlení ve výši 9% p.a., tj. ve výši dle , od 11. 1. 2021 do zaplacení. Ve zbytku shledal soud vzhledem k přijatým závěrům žalobu žalobkyně nedůvodnou a jako takovou ji zamítl.

18. Lhůta ke splnění povinností byla stanovena třídenní v souladu s 

19. Žalobkyně v průběhu řízení odkazovala na množství soudních rozhodnutí, vztahujících se k posuzování úvěruschopnosti dlužníka, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 18. 1. 2022 sp. zn. a prvostupňové rozhodnutí Vrchního soudu, rozhodnutí sp. zn. či . Soud je přesvědčen, že dané rozhodnutí s těmito judikáty není v rozporu, neboť ze všech vyplývá požadavek zjišťování, ověřování a vyhodnocování každého případu pečlivě s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem bez paušalizace přístupu, což podepsaný soud v dané věci právě provedl. Soud nemá žádné výhrady k používání ekonomických modelů, vytvořených v souladu se schvalovací strategií toho kterého poskytovatele úvěrů, vždy však záleží na tom, jak věrohodné informace jsou do takových modelů vkládány.

20. Vzhledem k výsledku řízení rozhodoval soud o nákladech řízení podle , tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu stran. Úspěšnější byla ve sporu žalovaná, mohla by mít proti žalobkyni právo na náhradu nákladů části řízení, žalovaná však žádné náklady v řízení nevynaložila. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

21. Podle odst. l stanovil soud lhůtu ke splnění všech povinností v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím soudu podepsaného.

Jestliže žalovaná nesplní dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí či exekuci.