Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 299/2022-16

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Millerovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, PhD.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa žalované

o zaplacení 17 524 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 524 Kč od 30. 7. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 388,94 Kč a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 17 524 Kč ode dne 15. 6. 2018 do 29. 7. 2018.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 524 Kč od 30. 7. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 388,94 Kč a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 17 524 Kč ode dne 15. 6. 2018 do 29. 7. 2018.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b>

1. Žalobce se vůči žalované domáhal zaplacení částky 17 524 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení na straně žalované na základě smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 16. 1. 2017, uzavřené mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, která pohledávku z uvedené smlouvy postoupila žalobci.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu (dále jen „“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobce vyjádřil souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaná na výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

3. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 bylo zjištěno, že původní věřitel, právnická osoba, uvedenou smlouvou podle - 1886 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), postoupil pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce číslo na žalobce. Současně původní věřitel, právnická osoba, dopisem ze dne 14. 6. 2018, který dle podacího lístku byl odeslán žalované dne 13. 7. 2018, splnil svoji informační povinnost vůči žalované týkající se postoupení pohledávky. Ze smlouvy číslo která odkazovala na smluvní podmínky, je zřejmé, že smluvní strany spolu uzavřely smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalované částku 20 000 Kč s tím, že žalované byla celá částka předána v hotovosti v místě jejího bydliště, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit s navýšením o 17 114 Kč, celkem tedy 37 114 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 619 Kč (poslední splátka ve zbytku).

4. Žalobce uvedl, že žalovaná neplatila řádně a včas dohodnuté splátky, když uhradila celkem pouze 2 476 Kč. S ohledem na tuto skutečnost žalobce uplatňoval zaplacení 17 524 Kč (20 000 Kč

– 2 476 Kč) na nevrácené jistině. Vedle toho žalobce uplatňoval zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky a dále až do zaplacení. Žalobce předžalobní upomínkou a podacím lístkem prokázal, že žalované byla zaslána poštou dne 13. 3. 2021 předžalobní upomínka.

5. Podle , , každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě sd a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

6. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

7. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především článku 36y.

10. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , dále například sp. zn. se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.

11. Z veřejně dostupné databáze na webu obec národní banky (dále jen„ ČNB“), databáze časových řad příjmení, tabulky B1 číslo je zřejmé, že úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR (na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně, kategorie UK4) činila v lednu 2017, kdy byla uzavřena předmětná smlouva o úvěru 10,24 % ročně.

12. Po zhodnocení listinných důkazů dospěl soud k následujícím právním závěrům. Mezi žalovanou a původním věřitelem, spol. právnická osoba, byla dne 16. 1. 2017 uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z., na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud shledal za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ustanovení § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ustanovení § 577 o.z. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. , ve spojení s daty z databáze na webu ČNB činila úroková sazba srovnatelných korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR v době uzavření smlouvy 10,24 %. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 30,72 % ročně. Navýšení zápůjčky 20 000 Kč o 17 114 Kč (při délce zápůjční doby 60 týdnů) maximální akceptovatelnou hranici úroku 30,72 % ročně přesahuje více než dvojnásobně, když za rok by měla žalovaná zaplatit 14 832 Kč, nejvyšší akceptovatelná hranice však odpovídá částce 6 144 Kč ročně. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, představuje 85,57 % poskytnuté jistiny. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. a ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o úvěru jako celek uzavřenou mezi žalovanou a původním věřitelem dne 16. 1. 2019 je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 588 o.z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalované) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady úvěru svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z., kdy žalovaná se na úkor právního předchůdce žalobce (původního věřitele) plněním, které jí poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatila, a proto je povinna vydat žalobci částku 17 524 Kč, která odpovídá rozdílu mezi poskytnutou jistinou 20 000 Kč a částkou 2 476 Kč, kterou žalovaná již uhradila. Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o.z. mohlo být oznámení o postoupení pohledávky žalované doručeno nejdříve po uplynutí tří pracovních dnů od odeslání vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2018, zaslané poštou dne 13. 7. 2018, tj. 18. 7. 2018. V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena desetidenní lhůta k úhradě dlužné částky, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Dne 30. 7. 2018 tak nastalo na straně žalované prodlení (28. 7. 2018 byla sobota) a v této souvislosti byl žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení podle o.z. ve spojení s  a 2 Ve zbytku požadovaných nároků musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit příslušenství pohledávky a úroky z prodlení od data následujícího po postoupení pohledávky.

13. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení , kdy účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, přizná soud plnou náhradu nákladů řízení, pokud měl neúspěch v poměru nepatrném. Žalobce byl v řízení nepatrně neúspěšný, soud tak žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 524 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň- sever.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jeho splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.