Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 189/2022-56

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka, ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, dále ohledně úroku ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a ohledně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka], ohledně zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále ohledně úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ohledně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka]. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum na žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ anonymizováno“) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva číslo s produktovým názvem anonymizováno příjmení příjmení v hotovosti týdenní 02/ 2019, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zapůjčené finanční prostředky zavázal splatit společně s poplatkem ve výši částka (složeným z úroku, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatku za administrativní činnost a splácení) v pravidelných 45 týdenních splátkách ve výši částka počínaje dnem, kdy uplyne týden od data uzavření smlouvy. Žalovaný porušil svou povinnost splácet, splátky nehradil řádně a včas, na poskytnutou zápůjčku uhradil pouze částka a žalobkyni tak navíc vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty, úroků z prodlení a sankčních poplatků. Pohledávku za žalovaným postoupila právnická osoba na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval.

2. Žalobkyně dále obecně uvedla, že anonymizováno s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací získaných z dostupných registrů a evidencí: registru příjmení, insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů a interních registrů. Dále byla zhodnocena celková finanční situace žalovaného, kdy byly porovnány informace doložené žalovaným s informacemi zjištěnými z uvedených registrů a se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dle ekonomických modelů.

3. Podáním ze dne datum žalobkyně doplnila, jakým konkrétním způsobem byla úvěruschopnost žalovaného zkoumána. Uvedla, že anonymizováno žalovaného lustroval v evidenci anonymizována dvě slova, příjmení, v interní databázi anonymizováno, v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, v evidenci neplatných dokladů. V žádné z těchto evidencí nebyl zjištěn žádný negativní záznam žalovaného. Dále bylo zjištěno, že trvalé bydliště žalovaného není evidováno na obecním či městském úřadě. Před podpisem smlouvy o zápůjčce pracovní byl zjištěn příjem žalovaného ve výši částka měsíčně. Příjem žalovaného byl ověřen doloženými výplatními páskami za měsíce duben a květen roku 2019. Dále byl z výpisů z účtu žalovaného za měsíce květen a červen roku 2019 zjištěn další příjem žalovaného ve výši částka, neboť žalovaný je invalidním důchodcem a další čisté příjmy domácnosti ve výši částka. Co se týče výdajů, žalobkyně uvedla, že i ty byly zkoumány a ověřovány přiměřeným způsobem, přičemž odkázala na aktuální judikaturu, dle které dle jeho názoru není nezbytně nutné v každém jednotlivém případě zkoumat konkrétní výdaje žadatele, ale je možné vycházet ze statistických dat. Při posouzení výdajů anonymizováno dále vycházel z tzv. zákaznické karty, kterou žalovaný vyplnil před uzavřením smlouvy o zápůjčce a v níž uvedl své výdaje částkou částka měsíčně. Tuto kartu s žalovaným vyplňovala paní jméno příjmení, jakožto vázaná zástupkyně anonymizováno. příjmení příjmení rovněž ověřovala na základě žalovaným doložených dokumentů příjmy a pravidelné měsíční výdaje žalovaného.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.

5. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne datum byla právním předchůdce žalobkyně, právnická osoba, a žalovaným podepsána s názvem smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti číslo na jejímž základě byla právnická osoba žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši částka. Zápůjčku se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši částka, poplatkem za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši částka a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši částka, v pravidelných 45 týdenních splátkách po částka. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí částky ve výši částka v hotovosti (ze smlouvy o zápůjčce číslo standardních informací o spotřebitelském úvěru). Žalovaný porušil svou povinnost splácet, na poskytnutý úvěr uhradil pouze částka (z tvrzení žalobkyně). Právní předchůdce žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky uvedené v Příloze číslo této smlouvy postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni. Postoupenou pohledávkou je i žalovaná pohledávka za žalovaným (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Oznámení o postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně ze dne datum bylo žalovanému zasláno (z dopisu ze dne datum a z podacího lístku). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky (z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání).

6. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz zákaznickou kartou. Z karty zákazníka, resp. žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum, soud zjistil, že žalovaný při podpisu smlouvy prohlásil, že bydlí s rodiči, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, vlastní automobil a je zaměstnán jako automechanik. Své měsíční příjmy uvedl částkou částka a částka a další čisté příjmy domácnosti částka, celkem tedy částka. Výdaje odhadl částkou částka a dále uvedl výdaje na splátky dalších závazků vůči právnická osoba ve výši částka měsíčně. Dle odškrtnutých políček v kartě zákazníka žalovaný doložil k ověření svého příjmu a výdajů pracovní smlouvu a výplatní pásky za měsíce duben a květen roku 2019, které však soudu spolu s kartou doloženy nebyly. Karta zákazníka byla podepsána jednak žalovaným a jednak zástupcem právnická osoba, paní jméno příjmení, která svým podpisem stvrdila, že vyplněné údaje souhlasí s údaji, které jí žalovaný při vyplňování formuláře sdělil. Žalobkyně dále předložila jako důkaz výpis z centrální evidence exekucí ze dne datum, dle kterého jsou vůči žalovanému vedena celkem 4 exekučních řízení, která byla zahájena v letech 2021 a 2022.

7. Soud dále provedl důkaz výpisy z účtu žalovaného za měsíce květen a červen roku 2019, ze kterých bylo zjištěno, že příjmy žalovaného činily v měsíci květnu 2019 částku částka a částka a v měsíci červnu částku částka a částka. V měsíci květnu činil konečný zůstatek na účtu částku částka, v měsíci červnu činil konečný zůstatek minusovou částku – částka.

8. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku soud zjistil, že paní jméno příjmení vlastní živnostenské oprávnění mimo jiné pro obor činnosti zprostředkování obchodu a služeb.

9. K návrhu žalobkyně soud provedl výslech svědkyně, paní jméno příjmení, která potvrdila, že pro anonymizováno skutečně v letech 2018 – 2020 pracovala. Uvedla, že žalovaný byl klientem anonymizováno již v době, kdy pro předmětnou společnost začala pracovat a ona ho jako klienta převzala. Potvrdila, že s žalovaným vyplňovala zákaznickou kartu, vyplnili spolu výdaje, které odhadli částkou částka a uvedli i výši splátky, kterou žalovaný hradil na předchozí půjčku anonymizováno. Co se týče příjmů, uvedeny byly částky částka invalidní důchod a částka příjem ze zaměstnání, neboť žalovaný v té době pracoval u„ příjmení“. Svědkyně potvrdila, že příjem žalovaného ověřila dle výplatních pásek a pracovní smlouvy, kterou jí žalovaný předložil. Ohledně dalšího příjmu domácnosti ve výši částka svědkyně uvedla, že se pravděpodobně jedná o příjem sestry a otce žalovaného, kteří s ním v té době sdíleli domácnost. Tento příjem se nijak neověřuje, vychází se z údajů, které klient při vyplňování žádosti uvede.

10. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

11. Podle § 2390 o. z., se smlouvou o zápůjčce zapůjčitel zavazuje, že vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

21. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 a následujících o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce ze dne datum je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného danou zápůjčku splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvádí, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala zejména nahlédnutím do dostupných registrů a dále dle informací poskytnutých přímo žalovaným za současného porovnání těchto informací se statistickými údaji. Jakým konkrétním způsobem však k závěru, že žalovaný bude úvěr, resp. zápůjčku, skutečně schopen splácet, žalobkyně neuvádí. Pokud pak k uvedenému závěru dospěla na základě tvrzeného příjmu žalovaného ve výši částka a částka po porovnání výdajů ve výši částka, pak takové zkoumání nepovažuje soud za dostatečné. Z provedených důkazů plyne, že žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného zkoumala, nicméně dle názoru soudu nemohla dle zjištěných údajů dospět k závěru, že žalovaný bude úvěr schopen řádně splácet. Pokud žalovaný v zákaznické kartě uvedl další příjem ve výši částka, ze svědecké výpovědi svědkyně příjmení vyplynulo, že se nejednalo o vlastní příjem žalovaného, ale o příjem osob žijících s žalovaným ve společné domácnosti, který navíc nebyl žádným způsobem ověřen. Takový příjem nelze při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zohlednit. Žalobkyně zároveň žádným způsobem neprokazuje, jak byly ověřeny výdaje žalovaného, přičemž již jen samotným porovnáním příjmů a výdajů, lze dospět k důvodným pochybnostem o schopnosti žalovaného měsíční splátky ve výši částka splácet a na řádném zkoumání výdajů a následné úvěruschopnosti žalovaného je proto třeba bezpodmínečně trvat. I na základě doložených výpisů z účtu žalovaného lze o schopnosti žalovaného úvěr řádně splácet pochybovat, když v obou měsících byl zůstatek na účtu žalovaného minimální či dokonce mínusový. Žalobkyně dále sice tvrdila, že anonymizováno žalovaného lustroval v dostupných evidencích, výstupy z takto provedených lustrací však doloženy nebyly. Doložen byl pouze aktuální výpis z evidence exekucí, který však zkoumání úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy o zápůjčce nijak nedokládá. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného musí být řádně objektivně doloženo a pokud měla žalobkyně y ke zkoumání úvěruschopnosti k dispozici, je třeba hodnotit rovněž to, zda byla úvěruschopnost žalovaného řádně zhodnocena, což v posuzovaném případě splněno nebylo. V průběhu řízení žalobkyně prokázala, že úvěruschopnost žalovaného určitým způsobem zkoumala, nicméně v žádném případě nelze z doložených listin dospět k závěru, že by ji i správně zhodnotila. Soud proto z uvedeného důvodu shledal smlouvu o zápůjčce neplatnou a nárok žalobkyně posoudil podle zásad bezdůvodného obohacení.

23. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud dále v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (PR 21/ 2018 s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

24. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že úvěruschopnost žalovaného nebyla před uzavřením smlouvy prověřena. Z uvedeného důvodu je předmětná smlouva absolutně neplatná, a to dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

25. Z povahy věci, a rovněž s přihlédnutím k citovanému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru vyhnout se situacím, kdy by úvěr byl poskytnut i osobám, u nichž by bylo lze důvodně pochybovat o tom, že budou schopny úvěr splácet. V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o. z.).

26. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o zápůjčce ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce částku částka a jelikož žalovaný na tuto částku žalobkyni zaplatil pouze částka, má povinnost vydat žalobkyni zbývající částku částka jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z částky částka představující bezdůvodné obohacení, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny (poplatků a smluvní pokuty), úroků a úroků z prodlení soud žalobu zamítl, neboť jednak mají oporu v neplatné smlouvě a jednak se jedná o úroky z prodlení, které nemohly být z důvodu absence výzvy k plnění splatné.

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , (dále jen „ “), tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo, neboť žalovaný, byť byl v řízení procesně převážně úspěšný, žádné náklady neuplatňoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).