Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 160/2022-69
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 3 228,06 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 228,06 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 3 228,06 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 228,06 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 228,06 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 3 228,06 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 228,06 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 228,06 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že předchůdkyně žalobkyně (původní věřitelka) právnická osoba, postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum pohledávku za žalovaným vzniklou ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum vedený na úvěrovém účtu č. bankovní účet, na jejímž základě poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 5 000 Kč s možností opakovaného čerpání. Žalovaný se zavázal platit úrok 16,90 % ročně z vyčerpané a nesplacen jistiny, dále se zavázal platit poplatek 50 Kč za každé čerpání a další poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše limitu, tj. 250 Kč vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaný se dostal do prodlení, původní věřitelka proto úvěr zesplatnila ke dni datum, dlužnou jistinu vyčíslila na 4 365,68 Kč. Žalovaný poté na dluh uhradil 1 413,70 Kč, žalovaná částka tak činí 3 228,06 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení zákonný úrok z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky. Původní věřitelka před uzavřením úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného lustrací v databázi dlužníku, v insolvenčním rejstříku a prověřením platnosti OP a dále z informací od žalovaného, který v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že je podnikatel, žil u svých rodičů/rodinných příslušníků, nemá vyživovací povinnost, nemá exekuce. Dále učinila dotaz do systému bankovního a nebankovního registru klientských informací a z vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl další úvěry, a to úvěr u jiné banky s měsíční splátkou 2 655 Kč. Jelikož se jednalo o úvěrový produkt marginálního limitu, příjem žalovaného nebyl prověřován.
2. Žalovaný se vyjádřil tak, že obec spořitelna neprověřila jeho schopnost splácet, navíc má za to, že úvěr již splatil. Po dobu tří let řádně hradil splátky, což činí 9 000 Kč a jistina činila 5 000 Kč.
3. Soud rozhodl o věci v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci:
Soud a na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém dne datum vedený na úvěrovém účtu č. bankovní účet, na jejímž základě poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 5 000 Kč s možností opakovaného čerpání. Žalovaný se zavázal platit úrok 16,90 % ročně z vyčerpané a nesplacen jistiny, dále se zavázal platit poplatek 50 Kč za každé čerpání a další poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše limitu, tj. 250 Kč vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaný čerpal celkem 12 429,70 Kč a uhradil celkem 14 015,89 Kč. Pohledávka byla smlouvou ze dne datum postoupena žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou, která byla odeslána na adresu žalovaného dne datum.
5. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: uzavřenou smlouvu soud vyhodnocuje jakožto smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále také jen o. z.), na kterou nutno rovněž aplikovat ustanovení zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále také jen ZoSÚ), přičemž podle §§ 9 ZoSÚ je poskytovatel úvěru povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. Soud přitom v dané věci konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně své povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedostála, když vycházela z údajů od žalovaného, které neověřila, jak uvedla sama žalobkyně. Skutečnost, že se žalovaný nenacházel v dostupných databázích, ještě nestačí k závěru o tom, že je úvěruschopný. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ze dne datum pro rozpor se zákonem (§ 9 a § 22 odst. 5 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum, sp. zn. C číslo). Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku a poplatcích. Žalobkyně by měla právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z., avšak jelikož žalovaný již celou jistinu uhradil, právo z bezdůvodného obohacení žalobkyni nevzniklo. Žaloba byla proto v celém rozsahu zamítnuta.
6. O nákladech řízení bylo v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. rozhodnuto tak, že je žalobkyně povinna nahradit plně úspěšnému žalovanému vynaložené náklady řízení 600 Kč (výrok II.). Dle obsahu spisu vznikly žalovanému, který nebyl v řízení zastoupen, náklady řízení za dva úkon, a to písemné podání ve věci samé (odpor ze dne datum a vyjádření ze dne datum) podle § 1 odst. 1 , odst. 3 písm. a), odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši paušální náhrady 300 Kč za jeden úkon, celkem 600 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.