Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 157/2021-140

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 62 433,33 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 22 015,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 015,50 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše ve splátkách po 7 000 Kč měsíčně, splatných vždy nejpozději do 25. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 862 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 862 Kč od datum do zaplacení a co do částky 39 555,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 39 555,83 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 22 015,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 015,50 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše ve splátkách po 7 000 Kč měsíčně, splatných vždy nejpozději do 25. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek. II. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 862 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 862 Kč od [datum] do zaplacení a co do částky 39 555,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 39 555,83 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne datum domáhala, aby soud uložil žalovanému a tehdejší žalované 2. celé jméno původní účastnice,

datum narození, povinnost zaplatit žalobkyni celkem 124 866,66 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalovaných jméno příjmení, datum narození, zemřelá datum, matka žalovaných (dále jen„ M. Š.“), uzavřela s žalobkyní dne datum anonymizováno smlouvu číslo přičemž dluh z této smlouvy (žalobou uplatněný nárok 1) činí ke dni podání žaloby 1 724,01 Kč (zesplatněná jistina) s příslušenstvím (zákonný úrok z prodlení z této částky), a předtím dne datum anonymizováno smlouvu číslo přičemž dluh z této smlouvy (žalobou uplatněný nárok 2) činí ke dni podání žaloby 123 142,65 Kč (zesplatněná jistina) s příslušenstvím (zákonný úrok z prodlení z této částky). Žalovaní jsou coby dědici příjmení povinni uhradit celkovou dlužnou částku rovným dílem.

2. Žalovaní se k žalobě původně nevyjádřili. Usnesením příslušného insolvenčního soudu byl dne datum zjištěn úpadek žalované 2. a bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Usnesením ze dne datum vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení žalovanou 2. a osvobodil ji od placení pohledávek věřitelů, k nimž se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a pohledávek věřitelů, kteří je do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit mohli. V reakci na vývoj insolvenčního řízení žalobkyně vzala žalobu vůči žalované 2. podáním ze dne datum zpět. Soud proto usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, jež nabylo právní moci dne datum, řízení vůči žalované 2. zastavil. Jelikož se žalobkyně domáhala po každém z žalovaných poloviny žalované částky, předmětem řízení zůstal nárok žalobkyně vůči žalovanému 1. celé jméno žalovaného na zaplacení 62 433,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky a celé jméno žalovaného nadále figuroval v řízení jako jediný žalovaný.

3. Dne datum se ve věci konal jiný soudní rok, k němuž se žalovaný dostavil a sporoval žalobou uplatněný nárok. Účastníci byli vedeni ke smírnému řešení sporu a k vyjasnění si některých nejasných okolností uzavření předmětných smluv. V podání ze dne datum

na číslo listu spisu žalovaný vznesl námitku neplatnosti smluv z důvodu, že žalobkyně nezkoumala řádně schopnost M. Š. úvěry splácet. Žalovaný na této argumentaci v průběhu řízení setrval a k důkazu předložil zvukový záznam telefonického hovoru mezi zaměstnankyní žalobkyně a M. Š. ohledně sjednání úvěru číslo pořízený žalobkyní.

4. K posuzování úvěruschopnosti M. Š. žalobkyně po poučení soudu podle a 3 , (dále jen„ “), tvrdila, že naplňuje svou zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Tento model je postaven na logické regresi, kde se jednotlivé dichotomické proměnné opírají o další. Pro každou produktovou linii potom žalobkyně využívá odlišný model pro zjištění kreditního skóre klienta. Stejně tak jsou nastaveny hodnoty minimálního skóre, jehož nedosažením je posuzovaná žádost zamítnuta. Uvedené na základě parametrů vytvořených odbornými zaměstnanci vykonává automatizovaný systém. Pro předcházení předlužení klienta zajišťuje žalobkyně kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky („ anonymizováno“), resp. posouzení měsíčních disponibilních financí po odečtu nákladů klienta. V rámci něho je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Vyvstává-li navzdory takto podrobnému přezkumu pochybnost o pravosti tvrzení klienta, přistupuje úvěrující subjekt k žádosti o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání apod. příjmení je vypočítáván vždy jak na žadatele, tak i na domácnost žadatele. Tyto dva výpočty se porovnají a využije se ten příjmení, který je nižší.

5. Při posouzení úvěruschopnosti M. Š. ve vztahu k úvěru číslo vzala žalobkyně v úvahu následující skutečnosti:

Zdroj příjmu: anonymizováno

Výše úvěru: 195 068 Kč

Výše měsíční splátky: 4 059 Kč

příjmení měsíční příjem tvrzený / ověřený: 9 750 Kč / 9 794 Kč

ulice výdaje domácnosti na bydlení: 2 020 Kč

Životní minima jednoho dosp. člena domácnosti: 2 400 Kč

Souhrnná měsíční splátka jiných úvěrových závazků: 5 602 Kč

Stav: anonymizováno

Druh bydlení: anonymizováno

Počet vyživovaných dětí: anonymizováno

6. Při posouzení úvěruschopnosti M. Š. ve vztahu k úvěru číslo vzala žalobkyně v úvahu následující skutečnosti:

Zdroj příjmu: anonymizováno

Výše úvěru: 20 000 Kč

Výše měsíční splátky: 1 113 Kč

příjmení měsíční příjem tvrzený / ověřený: 9 750 Kč / 9 794 Kč

příjmení měsíční příjem ostatních členů domácnosti: 20 000 Kč

ulice výdaje domácnosti na bydlení: 10 000 Kč

Souhrnná měsíční splátka jiných úvěrových závazků: 4 059 Kč

Stav: anonymizováno

Druh bydlení: anonymizováno

Počet vyživovaných dětí: anonymizováno

7. Žalobkyně dále provedla kontrolu M. Š. v registru příjmení a příjmení, přičemž ta zde nalezena nebyla, resp. zde neměla záznam, a v anonymizováno, z něhož u úvěru číslo vyplynulo,

že M. Š. má anonymizována dvě slova s výše uvedenou souhrnnou měsíční splátkou, a to právě u žalobkyně, jež řádně a včas splácí, čímž byla doložena její dobrá platební morálka, a u úvěru číslo z registru vyplynulo, že M. Š. má anonymizováno úvěr, a to právě úvěr číslo jenž rovněž řádně a včas splácela. Uvedenými zjištěními byla konstatována dobrá platební morálka M. Š., jež v rámci ověření své příjmové stránky žalobkyni předložila též anonymizována dvě slova ze dne datum o anonymizována dvě slova ve výši 9 794 Kč měsíčně.

8. Žalobkyně zdůraznila, že u smlouvy číslo se jednalo o konsolidaci úvěrů, tudíž žalobkyně uhradila všechny anonymizováno úvěry M. Š., které M. Š. splácela žalobkyni, a to v měsíčních splátkách ve výši 1 003 Kč, 2 799 Kč a 1 800 Kč M. Š. splácela měsíčně na všechny anonymizováno úvěry celkovou částku ve výši 5 602 Kč, konsolidací těchto úvěrů smlouvou číslo byla požadována už pouze jediná splátka, a to ve výši 4 059 Kč, která pomohla M. Š. ponížit měsíční splátku z původních 5 602 Kč na 4 059 Kč.

9. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav věci:

1/ Žalobkyně coby poskytovatelka spotřebitelských úvěrů a M. Š. podepsaly dne datum Smlouvu o hotovostním úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru číslo (dále též jen„ Smlouva 1“). Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout M. Š. 195 068 Kč bankovním převodem na speciální účet žalobkyně coby účelový úvěr k úhradě dluhů M. Š. v příloze číslo M. Š. se ve smlouvě zavázala vrátit žalobkyni poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 13,84 % v 72 měsíčních splátkách ve výši 4 059 Kč s tím, že celkově zaplatí žalobkyni 289 440 Kč. První splátka byla splatná po měsíci od data poskytnutí úvěru, další splátky vždy 15. dne v kalendářním měsíci. RPSN dle smlouvy měla činit 14,7 % až 15,2 %, podle data poskytnutí úvěru. Ve Smlouvě 1 bylo vyplněno, že M. Š. je anonymizována dvě slova, se anonymizováno anonymizována dvě slova ve anonymizováno anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno k anonymizováno a anonymizováno čistý anonymizována dvě slova činí 9 750 Kč (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku vedeného název soudu, oddíl B, vložka číslo, týkajícím se žalobkyně, Smlouvou o hotovostním úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum). Úvěr byl M. Š. poskytnut (nesporná skutečnost, plyne i z pozdější úvěrové zprávy a ze skutečnosti, že M. Š. úvěr až do své anonymizována dvě slova).

2/ Žalobkyně coby poskytovatelka spotřebitelských úvěrů a M. Š. podepsaly dne datum Smlouvu o hotovostním úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru číslo (dále též jen„ Smlouva 2“). Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout M. Š. 20 000 Kč v hotovosti coby bezúčelový úvěr. M. Š. se ve smlouvě zavázala vrátit žalobkyni poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 29,43 % ve 24 měsíčních splátkách ve výši 1 113 Kč s tím, že celkově zaplatí žalobkyni 26 712 Kč. První splátka byla splatná po měsíci od data poskytnutí úvěru, další splátky vždy 15. dne v kalendářním měsíci. RPSN dle smlouvy činila 35,6 %. Ve Smlouvě 2 bylo vyplněno, že M. Š. je anonymizována dvě slova, se anonymizováno anonymizována dvě slova ve anonymizováno anonymizována dvě slova anonymizována tři slova anonymizováno anonymizováno, její anonymizována tři slova činí 9 700 Kč a příjem anonymizována tři slova činí 20 000 Kč (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku vedeného název soudu, oddíl B, vložka číslo, týkajícím se žalobkyně, Smlouvou o hotovostním úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum). Úvěr byl M. Š. poskytnut (nesporná skutečnost, plyne i ze skutečnosti, že M. Š. úvěr až do anonymizována tři slova).

3/ M. Š. oba úvěry řádně splácela, avšak dne datum anonymizováno (nesporná skutečnost). Podle čl. 5. úvěrových podmínek, jež byly součástí Smlouvy 1, a podle čl. 5. úvěrových podmínek, jež byly součástí Smlouvy 2, mohla žalobkyně úvěr zesplatnit v případě, že„ na majetek“ klienta„ bylo zahájeno dědické řízení“ (jinak řečeno, pokud klient zemřel) (prokázáno anonymizováno k vaší půjčce – anonymizováno a anonymizováno k vaší půjčce – anonymizováno úvěr). Žalobkyně ke dni datum oba úvěry zesplatnila (prokázáno 2x anonymizováno čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně dne datum přihlásila pohledávky z obou Smluv do řízení o pozůstalosti M. Š. (prokázáno dopisem zástupce žalobkyně adresovaným dne datum notáři anonymizováno jméno příjmení). Notář zástupci žalobkyně dopisem ze dne datum sdělil, že předmětné dluhy ze Smluv nabyli žalovaný a celé jméno původní účastnice, každý jednou polovinou (prokázáno citovaným dopisem).

4/ Ke splnění povinnosti zkoumat schopnost M. Š. splácet úvěry žalobkyně předložila anonymizováno obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum, z něhož plyne, že M. Š. pobírala od ledna 2016 anonymizováno a anonymizována dvě slova v celkové výši 9 794 Kč měsíčně. Žalobkyně předložila také dvě úvěrové zprávy, z nichž plynou předchozí úvěrové závazky M. Š. tak, jak je žalobkyně popsala ve svých tvrzeních (viz odst. 8 výše), i to, že tyto závazky až na drobné výjimky M. Š. řádně splácela. Ze dvou úvěrových karet plyne, že žalobkyně prověřovala M. Š. v registrech anonymizováno, příjmení, příjmení, anonymizováno a anonymizováno, resp. příjmení a anonymizováno. V případě úvěru ze Smlouvy 1 vyšla žalobkyně z doloženého příjmu M. Š. ve výši 9 794 Kč, od něhož odečetla 2 400 Kč coby životní minimum dospělých členů domácnosti, 2 020 Kč coby taxativní výdaje na domácnost, splátky jiných závazků vůči žalobkyni ve výši 5 602 Kč, jež následně opět přičetla z důvodu jejich konsolidace, s tím, že při odečtu měsíční splátky 4 059 Kč M. Š. zbyde ještě 1 315 Kč. V případě úvěru ze Smlouvy 2 vyšla žalobkyně z tvrzeného příjmu M. Š. ve výši 9 700 Kč, od něhož odečetla 3 410 Kč coby životní minimum dospělých členů domácnosti, splátky jiných závazků vůči žalobkyni ve výši 4 059 Kč s tím, že při odečtu měsíční splátky 1 113 Kč M. Š. zbyde ještě 1 118 Kč. Alternativně vyšla žalobkyně z tvrzeného příjmu M. Š. ve výši 9 700 Kč, k němuž přičetla tvrzený příjem ostatních členů domácnosti M. Š. ve výši 20 000 Kč, od něhož odečetla„ stresový buffer domácnosti“ ve výši 2 235 Kč a tvrzené výdaje na domácnost z žádosti ve výši 10 000 Kč, s tím, že při odečtu měsíční splátky 1 113 Kč M. Š. zbyde ještě 16 352 Kč. Ze zvukového záznamu sjednávání Smlouvy 1 prostřednictvím telefonického hovoru mezi zaměstnankyní žalobkyně a M. Š. se podává, že zaměstnankyně žalobkyně se ptala M. Š. na osobní údaje vyplněné ve Smlouvě 1 (rodinný stav, druh bydlení, vzdělání, vyživovací povinnost – na to M. Š. odvětila, že děti naopak živí ji), proces vyhodnocení žádosti a výpočet možné měsíční splátky trval několik vteřin (lustrace v registrech byly provedeny před telefonátem) . M. Š. bylo nejprve nabídnuta nižší splátka 3 428 Kč s dobou splácení osm let, M. Š. uvedla, že může splácet víc, pročež jí byla bez dalšího nabídnuta splátka 4 059 Kč s dobou splácení šest let. V závěru telefonátu zaměstnankyně žalobkyně uvedla, že smlouva už je schválená a že má M. Š. zaslat žalobkyni důchodový výměr dodatečně. V telefonátu nepadlo ani slovo o výdajích M. Š. a její domácnosti.

5/ M. Š. uhradila žalobkyni před svou smrtí na závazky ze Smlouvy 1 celkem 133 979 Kč, po její smrti došlo ještě k zaplacení 8 120 Kč trvalými příkazy k úhradě (prokázáno Výpisem čerpání, splátek a úhrad ke Smlouvě 1) . M. Š. uhradila žalobkyni před svou smrtí na závazky ze Smlouvy 2 celkem 24 486 Kč, po její smrti došlo ještě k zaplacení 4 452 Kč trvalými příkazy k úhradě (prokázáno Výpisem čerpání, splátek a úhrad ke Smlouvě 2).

6/ Žalobkyně zaslala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému dne datum výzvu k plnění a dne datum předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil (prokázáno Výzvou k plnění ze dne datum, Předžalobní výzvou k plnění ze dne datum, podacím archem ze dne datum, 2x Výpisem čerpání, splátek a úhrad).

10. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro projednávanou věc.

11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

12. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení , (dále jen„ o. z.“), , o spotřebitelském úvěru, , o spotřebitelském úvěru, a směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“).

13. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání

a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

15. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Žalobkyně a M. Š. uzavřely dne datum Smlouvu 1, jež je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 1 staršího zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla M. Š. částku 195 068 Kč na splacení tří dříve vzniklých úvěrových závazků vůči žalobkyni. M. Š. se zavázala poskytnutou částku žalobkyni vrátit v 72 měsíčních splátkách po 4 059 Kč, celkem se zavázala žalobkyni zaplatit 289 440 Kč. Dále žalobkyně a M. Š. uzavřely dne datum Smlouvu 2, jež je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z.

a § 2 odst. 1 novějšího zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla M. Š. částku 20 000 Kč v hotovosti. M. Š. se zavázala poskytnutou částku žalobkyni vrátit

ve 24 měsíčních splátkách po 1 113 Kč, celkem se zavázala žalobkyni zaplatit 26 712 Kč. Žalobkyně vystupovala při uzavírání obou smluv ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a M. Š. vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typické formulářové smlouvy, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními , příp. jiných právních předpisů, před zneužitím postavení podnikatele.

21. Soud dospěl k závěru, že uzavřené smlouvy jsou absolutně neplatné, a to Smlouva 1 podle § 9 odst. 1 staršího zákona o spotřebitelském úvěru a Smlouva 2 podle § 86 a 87 novějšího zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 a § 588 o. z., neboť žalobkyně poskytla M. Š. spotřebitelské úvěry, aniž by řádně zkoumala schopnost M. Š. úvěry splácet.

22. Žalobkyně prokázala, že se otázkou úvěruschopnosti M. Š. zabývala, toto zkoumání však nebylo dostatečné. Žalobkyně měla povinnost úvěruschopnost zkoumat individuálně, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele. Je nutné, aby poskytovatel spotřebitelského úvěru při poskytování úvěrů zkoumal přiměřeným způsobem reálnou a celkovou majetkovou situaci spotřebitele a k tomuto požadoval doložit příslušnéy. Tento závěr je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ve spojení s judikaturou anonymizována dvě slova mezinárodní organizace a název soudu. Jak uvedl anonymizováno dvůr mezinárodní organizace v rozsudku ze dne datum ve věci anonymizováno číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), směrnice a bod 26 znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle anonymizována dvě slova zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl název soudu v nálezu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotvena nebo nikoli. S ohledem na citovaný nález proto soud musí zkoumat, zda poskytovatel úvěru prověřil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, tj. bez ohledu na to, že je v  novějšího zákona o spotřebitelském úvěru zakotveno, že tak činí jen k námitce spotřebitele (totéž konstatuje i Soudní dvůr Evropské Unie v rozsudku ze dne datum ve věci anonymizováno číslo anonymizováno právnická osoba proti anonymizováno).

23. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně lustrovala M. Š. v příslušných registrech a poté provedla výpočet jejího kreditního skóre. Výpočet provedený žalobkyni však není sofistikovaným statistickým procesem, jak tvrdí žalobkyně, ale prostou početní operací, kdy od příjmu žadatele o úvěr (v některých případech dokonce neověřeného, jako tomu bylo při uzavírání Smlouvy 2) žalobkyně odečítá deklarované neověřené výdaje, případně právními předpisy stanovené částky životního minima, a zjištěné splátky jiných úvěrových závazků. Splátka je poté stanovena v takové výši, aby žadateli zůstala určitá rezerva žalobkyní považovaná za přiměřenou.

24. Promítnuto do poměrů uzavírání Smlouvy 1, žalobkyně vyšla z příjmu M. Š. 9 794 Kč doloženého důchodovým výměrem. Potud je vše v pořádku. Následně žalobkyně odečetla životní minimum 2 400 Kč a taxativní výdaje na domácnost 2 020 Kč, aniž by zjišťovala skutečné výdaje M. Š. Takové posouzení výdajové stránky je nedostačující. Poukazuje-li žalobkyně na částky životního minima, tak pro účely řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nelze vyjít toliko z těchto částek, poskytovatel úvěru má zkoumat reálné výdaje spotřebitele (plynoucí např. z předložených výpisů z účtů). Je zcela nereálné očekávat, že si průměrná osoba vystačí s částkou životního minima po dobu 72 měsíců splácení úvěru. Usnadňovat si (ne-li obcházet) takovýmto způsobem zákonnou povinnost nelze (srov. i rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, dle něhož je sice možné využívat i veřejně dostupné informace, jako jsou údaje o životním a existenčním minimu, tyto je však nutné porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Výdaje na domácnost 2 020 Kč jsou na pražské poměry nepřiměřeně nízké, i v případě bydlení ve vlastním bytě se platí zálohy na služby, zálohy na elektřinu a plyn ve výši většinou přesahující uvedenou částku. Žalobkyně se nijak nezajímala kupříkladu o náklady M. Š. na dopravu po obec, náklady na léky apod., nevyžádala si výpisy z jejího účtu. Z telefonického záznamu hovoru M. Š. se zaměstnankyní žalobkyně plyne, že žalobkyně se o výdaje M. Š. vůbec nezajímala, a dokonce i důchodový výměr k prokázání příjmů měla M. Š. dle pokynů žalobkyně zaslat žalobkyni dodatečně, po uzavření smlouvy. Schválení úvěru a výpočet splátky trvalo několik vteřin. Žalobkyně zjevně vycházela jen z toho, že u ní M. Š. měla dobrou platební historii, své dřívější závazky si řádně plnila a úvěr měl být poskytnut na konsolidaci těchto závazků, jen na základě těchto skutečností však na řádné posuzování úvěruschopnosti rezignovat nelze. I žadatelé s dobrou platební historií se mohou dostat s postupem času do finančních problémů a nový úvěr či konsolidaci dosavadních úvěrových závazků mohou žádat právě proto, že jim docházejí peněžité prostředky a chtějí předejít tomu, že se dostanou do prodlení s plněním dřívějších závazků. Úvěr, o který je žádáno, pak může být pro žadatele historicky prvním úvěrem, který nebude schopný splácet.

25. Na povinnosti zkoumat řádně úvěruschopnost M. Š. ničeho nezměnila ani skutečnost, že M. Š. žádala o konsolidaci dřívějších závazků. Tímto se jí sice celková částka, kterou měsíčně platila za poskytnuté úvěry, snížila, starší dluhy však byly z roku 2012, 2013 a 2014 (viz příloha číslo Smlouvy 1), pročež se od té doby její finanční situace mohla výrazně změnit. M. Š. měla 73 let v době uzavření Smlouvy 1, přičemž je všeobecně známou skutečností, že s takto vysokým věkem přicházejí většinou anonymizováno problémy a zvýšené výdaje na léky, zvyšuje se riziko úmrtí apod. Přesto žalobkyně původně nabízela M. Š. splátku ve výši 3 428 Kč na dobu 8 let, tj. do svých 81 let by M. Š. měla žalobkyni splácet 35 % svého veškerého měsíčního příjmu. Na žádost M. Š. byla nakonec sjednána vyšší splátka 4 059 Kč na dobu 6 let, ovšem aniž by se žalobkyně jakkoli zajímala o výdaje či zdravotní stav M. Š., a to dokonce přesto, že jmenovaná po telefonu žalobkyni sdělila, že ji musí živit její děti. Za dané situace lze stěží považovat za hlavní motivaci žalobkyně snahu ulevit M. Š. nižšími splátkami a uzavření Smlouvy 1 za rozumný a pro M. Š. výhodný krok, když s ohledem na stáří úvěrových závazků (na nejstarší smlouvu již M. Š. splácela 4 roky) by bez konsolidace M. Š. zřejmě splatila své dluhy dříve než konsolidační úvěr (jenž měl být splacen na konci roku 2023) a nemusela by za jejich okamžité splacení zaplatit žalobkyni dalších téměř 100 000 Kč na úrocích (celková částka, kterou měla M. Š. zaplatit za konsolidační úvěr ve výši 195 068 Kč, činila 289 440 Kč). Jelikož se žalobkyně o výdaje M. Š. prakticky vůbec nezajímala, je její posouzení schopnosti jmenované splácet úvěr ze Smlouvy 1 nedostatečné.

26. Co se Smlouvy 2 týče, tam žalobkyně vyšla dokonce jen z deklarovaného příjmu jak M. Š., tak její domácnosti, aktuální důchodový výměr vůbec nepožadovala. Z tohoto deklarovaného příjmu 9 700 Kč odečetla toliko životní minimum 3 410 Kč a splátku úvěru ze Smlouvy 1, žádné další výdaje, které M. Š. zjevně musela mít (na bydlení, dopravu, léky) vůbec nezohlednila. U alternativního výpočtu založeného na příjmu domácnosti M. Š. vyšla žalobkyně jen z tvrzených příjmů M. Š. a členů její domácnosti, od kterých odečetla jejich tvrzené výdaje na domácnost a rezervní částku („ stresový buffer“), kterou žalobkyně považovala za přiměřenou. Nijak nezohlednila splátku úvěru ze Smlouvy 1. Takové výpočty jsou zcela zjevně nedostatečné a ničím nepodložené, když žalobkyně vychází z toliko tvrzených příjmů a výdajů a nadto neodečítá veškeré náklady, jež M. Š. nutně musela mít. Posouzení schopnosti jmenované splácet úvěr ze Smlouvy 2 je tudíž rovněž nedostatečné, dokonce ještě horší než u Smlouvy 1.

27. Na uvedeném ničeho nemění skutečnost, že M. Š. své závazky až do své smrti plnila. Skutečnost, že spotřebitel následně úvěr splácí, nijak nezhojí absolutní neplatnost smluv, která tu je od počátku. Ostatně spláceno může být třeba s pomocí peněz od blízkých osob nebo peněžitými prostředky získanými od jiných úvěrových společností následně uzavřenými smlouvami (typické„ vytloukání klínu klínem“).

28. Soud proto vycházel z toho, že žalobkyně nesplnila své povinnosti posoudit schopnost M. Š. splácet předmětné úvěry. Poskytnutí spotřebitelského úvěru bez řádného zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele se s ohledem na cíle předmětné právní úpravy a výše citovanou judikaturu zjevně příčí dobrým mravům, pročež jsou předmětné smlouvy absolutně neplatné ve smyslu § 588 o. z.

29. S ohledem na absolutní neplatnost posuzovaných smluv tak má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru ze Smlouvy 1, tj. 22 015,50 Kč, pročež soud žalobě v tomto rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. Ačkoliv platby M. Š. směřovaly formálně na úhradu závazků ze smluv, je nutné je započíst na závazky M. Š. vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek M. Š. Jistinu úvěru ze Smlouvy 2 M. Š. celou vrátila, když tato činila 20 000 Kč a M. Š. zaplatila za svého života 24 486 Kč a po její smrti došlo ještě k zaplacení 4 452 Kč. Přeplatky 4 486 Kč a 4 452 Kč je tak nutné započíst na povinnost M. Š. vrátit bezdůvodné obohacení ze Smlouvy 1. Jistinu úvěru ze Smlouvy 1 ve výši 195 068 Kč M. Š. celou nevrátila, za svého života zaplatila toliko 133 979 Kč a po její smrti došlo ještě k zaplacení 8 120 Kč. Bezdůvodné obohacení M. Š. tak činilo 44 031 Kč (195 068 Kč minus 133 979 Kč minus 8 120 Kč minus 4 486 Kč zaplacených na Smlouvu 2 minus 4 452 Kč zaplacených na Smlouvu 2). Na žalovaného coby dědice příjmení jméno. přešla povinnost zaplatit polovinu z této částky, tj. 22 015,50 Kč, neboť povinnost zaplatit druhou polovinu přešla na jeho sestru celé jméno původní účastnice a zanikla v rámci oddlužení.

30. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. Žalobkyně prokázala vyzývání žalovaných k úhradě dlužné částky již v první polovině roku 2020, požadovala však úrok z prodlení až ode dne podání žaloby,

tj. od datum. Soud jej proto žalobkyni od tohoto data přiznal ve výši dle ve výši dle a ve zbytku žalobu výrokem II. tohoto rozsudku z důvodů popsaných výše zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku podle tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. V řízení byl ve větším rozsahu úspěšný žalovaný, ten však soudu sdělil, že náhradu nákladů řízení nepožaduje, protože mu žádné nevznikly.

32. Lhůtu k plnění soud stanovil podle části věty za středníkem formou splátkového kalendáře, a to s ohledem na majetkové možnosti žalovaného. Dostane-li se žalovaný do prodlení byť jen s jedinou splátkou, ztrácí výhodu splátek a žalobkyně se může domáhat výkonu rozhodnutí (exekuce) ohledně celé do té doby nezaplacené částky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,

může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).