Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 CO 392/2022-77

Městský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Stibrala a soudců JUDr. Miroslava Stoklasy a JUDr. Ivy Hubáčkové ve věci

žalobkyně právnická osoba, IČO

se sídlem v obec a číslo, V Celnici číslo

zastoupené JUDr. jméno příjmení, advokátem

se sídlem v obec a číslo, V Celnici 10

proti

žalované jméno příjmení, narozené datum

bytem obec a číslo

zastoupené Mgr. jméno příjmení, LL.M., advokátem

se sídlem ve část obce, ulice a číslo

o zaplacení částka s příslušenstvím

k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum,

č. j. -45,

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl ve vztahu k žalovaným 1) právnická osoba a 2) žalované jméno příjmení tak, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím do tří dnů od právní moci rozsudku a v téže lhůtě nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka.

2. Žalobkyně se opírala o tvrzení, že žalobkyně s původní žalovanou (právnická osoba) uzavřela smlouvu o úvěru ve formě kontokorentního úvěru, druhá žalovaná jméno příjmení se stala spoludlužníkem na základě smlouvy o přistoupení k dluhu. Následně došlo k výpovědi smlouvy ze strany žalobkyně a k zaslání výzvy k úhradě dluhu. V důsledku čerpání kontokorentu evidovala žalobkyně k datum za žalovanými celkový dluh částka s příslušenstvím.

3. Žalovaná jméno příjmení se k žalobě vyjádřila tak, že nebylo zjištěno jak a kdy ke dluhu došlo. Závazek převzít dluh za původního dlužníka může vzniknout v době, kdy tento dluh existuje.

4. Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru datum. Žalovaná jméno příjmení přistoupila k dluhu na základě smlouvy o přistoupení k dluhu ze dne datum. Žalované byla rovněž zaslána výpověď z úvěrové smlouvy a dále výzva k úhradě dluhu na adresu, kterou uvedla ve smlouvě jako adresu pro doručování. Byl zjištěn celkový dluh ve výši částka s příslušenstvím.

5. Právně věc soud posuzoval dle ustanovení § číslo za použití ustanovení a . Z dokazování vyplynulo, že první žalovaná úvěr čerpala, dostala se však do prodlení s plněním dluhu. Vzhledem k tomu, že svoji smluvně převzatou povinnost nesplnila, žalobkyně se obrátila ke splnění dluhu na žalovanou jméno příjmení. Soud se neztotožnil s uplatněnou námitkou žalovaných, že výše sjednaného úroku z prodlení, je v rozporu s dobrými mravy a poukázal na judikaturu ústavního soudu, který dle rozhodovací praxe výši sjednaného úroku považuje za adekvátní.

6. Ve vztahu k žalované jméno příjmení soud učinil závěr, že smlouva o přistoupení k dluhu byla uzavřena platně a účinně s ohledem na to, že lze přistoupit i k dluhu, který vznikne v budoucnu a lze-li jej dostatečně určit. Žalovaná nemohla mít dle obsahu smlouvy pochybnosti o tom, k jakému dluhu přistupuje, když to bylo zcela určitě vymezeno. K účinnosti přistoupení pak došlo vznikem dluhu. Výzva k úhradě bylo žalované řádně doručena. Žalobě bylo proto vyhověno, o nákladech řízení rozhodnuto dle zásady úspěchu ve věci.

7. Proti rozsudku podala žalovaná jméno příjmení včas odvolání, v němž zopakovala svoje procesní stanovisko, dle něhož nemohla platně přistoupit k dluhu, který dosud neexistoval. Tento závazek má akcesorickou povahu a může platně vzniknout pouze v době, kdy závazek původního dlužníka již vznikl a stále trval. Dále odkázala na judikaturu ústavního soudu, dle níž nelze připustit, aby se soudní ochraně dostávalo subjektům, které poškozují práva svých klientů. Navrhla, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

8. Žalobkyně se k odvolání žalované písemně vyjádřila. Účel sporovaného úkonu přistoupení k dluhu byl zcela zřejmý. Podmínkou pro přihlédnutí k vůli účastníků je, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu. jméno žalovaná v odvolání tvrdí, že není pochyb o tom, že měla skutečnou vůli zajistit pohledávku žalobkyně. Ze strany věřitele přistoupení k závazku do určité míry plní i zajišťovací funkci, když vedle dosavadního dlužníka přistupuje dlužník nový a oba jsou věřiteli zavázáni společně a nerozdílně. Vůle žalované tedy byla před uzavřením smlouvy o přistoupení k dluhu naplněna. Poukázala na judikaturu Nejvyššího soudu, dle níž lze postoupit pohledávku, která dosud nevznikla, s tím, že soud I. stupně dospěl ke zcela totožnému závěru jako soud dovolací. Smlouva o úvěru je smlouvou konsensuálního charakteru a byla sjednána již samotným uzavřením smlouvy o poskytnutí peněžních prostředků, nikoliv jejich reálným poskytnutím. Navrhla, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek potvrzen.

9. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle , , 5 a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. Ve vztahu k první žalované rozsudek nabyl samostatně právní moci, když obě žalované nebyly ve vztahu nerozlučných společníků.

10. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu I. stupně, která byla obecně mezi účastníky nesporná, neshledal důvod pro doplnění či opakování dokazování. ulice soud relevantní zjištění vytěžil z provedených důkazů a na jejich základě dospěl i ke správným závěrům po stránce právní.

11. Ve smyslu ustanovení , jestliže se někdo dohodne přímo s věřitelem, že za jeho dlužníka jeho dluh splní, nemůže sice dlužníka bez jeho souhlasu od jeho povinnosti osvobodit, ale stane se dlužníkem vedle něj. Dohodou takové osoby s věřitelem dojde ke zvýšení počtu dlužníků, proto se rovněž přistoupení k dluhu označuje jako kumulativní intercese. Přistoupení k dluhu představuje vstup třetí osoby do závazku vedle dlužníka původního, který však dlužníkem zůstává i nadále. Dochází tak ke vzniku tzv. pasivní plurality.

12. Pokud jde o námitky žalované, ty ve smyslu konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR nemohou obstát. Dle rozhodnutí nejvyššího soudu sp. zn. z 15. 11. 2016 lze přistoupit též k závazku, který ještě neexistuje a má vzniknout teprve v budoucnu. Okamžik přistoupení k budoucímu závazku, tedy okamžik, kdy se přistoupivší osoba stává dlužníkem je pak totožný s okamžikem, kdy závazek vznikne. Tímto závěrem se soud I. stupně řídil a odvolací soud nemá důvod se od tohoto závěru dlouhodobě zastávaného judikaturou vyšších soudů odchýlit. Rámcová smlouva o poskytnutí platebních služeb byla mezi žalobkyní a firmou právnická osoba uzavřena datum, smlouva o přistoupení k dluhu byla uzavřena datum za situace, kdy žalovaná jméno příjmení byla od dubna 2017 do května 2019 jednatelkou dlužníka a v téže době i společníkem dlužníka. Rámcovou smlouvu z datum sama uzavírala za dlužníka právnická osoba z titulu své funkce. O vzniku závazku měla tedy ze své pozice detailní přehled.

13. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, odvolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu I. stupně je věcně správné a bylo proto postupem dle potvrzeno jako věcně správné.

14. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vyplývá z ustanovení za použití Procesně úspěšné žalobkyni byly přiznány náklady za právní zastoupení advokátem dle advokátního tarifu za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání) po částka, 2 paušální náhrady po částka a 21 % sazba DPH částka, celkem částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.