Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 379/2022-55
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: 105 142,81 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 55 663,09 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 55 663,09 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 36 857,15 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 92 520,24 Kč za dobu od datum do datum a z částky 36 857,15 Kč za dobu od datum do zaplacení, co do částky 8 628,46 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 628,46 Kč za dobu od datum do zaplacení, co do částky 30,67 Kč, co do částky 153,44 Kč, co do částky 1 110 Kč a co do částky 2 700 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 55 663,09 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 55 663,09 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 36 857,15 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 92 520,24 Kč za dobu od [datum] do [datum] a z částky 36 857,15 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, co do částky 8 628,46 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 628,46 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, co do částky 30,67 Kč, co do částky 153,44 Kč, co do částky 1 110 Kč a co do částky 2 700 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 92 520,24 Kč s příslušenstvím, částky 8 628,46 Kč s příslušenstvím, částky 30,67 Kč, částky 153,44 Kč, částky 1 110 Kč a částky 2 700 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru anonymizováno půjčka číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč převodem na bankovní účet uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr formou pevně stanovených anuitních měsíčních splátek ve výši 2 234,53 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně zkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet a došla k závěru, že žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru lze vyhovět. Žalobkyně vycházela z informací získaných od žalovaného a na základě vlastní aktivní činnosti spočívající v nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to zejména do BRKI, NRKI, insolvenčního rejstříku, databáze Ministerstva vnitra ČR a jiných. Získané informace o příjmové a výdajové stránce žalovaného porovnala s historickými daty Českého statistického úřadu. Porovnáním příjmové a výdajové stránky následně provedla výpočet výše disponibilních příjmů žalovaného, kterou poměřila s jeho výdajovou stránkou, jejíž výši si ověřila z interních i externích zdrojů. Svůj příjem žalovaný doložil potvrzením o příjmu, výpisem z běžného účtu, nebo jej deklaroval v žádosti. Po provedeném individuálním hodnocení žalovaného žalobkyně žádosti vyhověla a poskytnutí úvěru ve sjednané výši vyhověla. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas, žalobkyně tedy využila svého práva dle čl. 31 písm. d) ve spojení s čl. 32 písm. a) všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, a prohlásila úvěr za splatný ke dni datum a současně vyzvala žalovaného k úhradě již splatné částky. v celé výši. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny úvěru ve výši 92 520,24 Kč (rozdíl mezi čerpáním ze strany žalovaného a úhradami připadajícími na dlužnou jistinu), dlužného úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 8 628,46 Kč, dlužného úroku z prodlení z dlužné jistiny kapitalizovaného ke dni datum (tj. ke dni předání případu k vymáhání do advokátní kanceláře) ve výši 30,67 Kč, dlužného úroku z prodlení z dlužného úroku kapitalizovaného ke dni datum (tj. ke dni předání případu k vymáhání do advokátní kanceláře) ve výši 153,44 Kč, dlužných smluvních poplatků Kč dle strany 8 a 9 sazebníku žalobkyně ve výši 1 110 Kč a ve výši 2 700. Dále žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu úroku z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny 92 520,24 Kč za dobu od datum do zaplacení a z dlužného úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru, tj. z částky 8 628,46 Kč za dobu od datum do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Prvního jednání dne datum se žalovaný nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetového bankovnictví dne datum smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 22,2 % ročně a pojistným za pojištěním schopnosti úvěr splácet ve výši 222 Kč měsíčně v 96 anuitních měsíčních splátkách po 2 456,53 Kč s tím, že poslední anuitní splátka bude při řádném splácení činit 2 231,39 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 212 055,21 Kč. Úvěr měl být poskytnut na běžný účast žalovaného č. bankovní účet, úvěrový účet žalovaného byl veden pod č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutím úvěru hradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou splátek poplatky stanovené v čl. III. smlouvy a jiné platby související s prodlením. V případě prodlení žalovaného se splněním jakékoli pohledávky vůči němu byla žalobkyně oprávněna prohlásit svým rozhodnutím jakékoli dluhy žalovaného za ihned splatné a požádat žalovaného o jejich předčasné splacení (prokázáno Smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet anonymizováno půjčka ze dne datum). Dle čl. 31 a 32 všeobecných produktových podmínek byla žalobkyně oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kteroukoli pohledávku banky za klientem za ihned splatnou a požádat klienta o její splacení, ocitne-li se klient se s plněním jakékoli pohledávky banky v prodlení (prokázáno Všeobecnými produktovými podmínkami žalobkyně účinnými od datum). Úvěr ve výši 100 000 Kč byl žalovanému žalobkyní poskytnut dne datum (prokázáno výpisem číslo 2020 z úvěrového účtu žalovaného č. bankovní účet, výpisem č. 2020 z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet a platební historií smlouvy). V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, atd. a vycházela z příjmu deklarovaného žalovaným v žádosti o úvěr ve výši 32 998 Kč, který byl ověřen výpisem z běžného účtu žalovaného a deklarovaného čistého měsíčního příjmu domácnosti ve výši 50 000 Kč. Pracovní poměr měl žalovaný uzavřen na dobu určitou do datum. Žalovaný uvedl, že bydlí v pronajatém domě či bytě, na nákladech za bydlení se podílí 66 %, je ženatý, má dvě vyživovací povinnosti, ostatní výdaje má v nulové výši. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmu žalovaného byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, přičemž bylo počítáno s částkou životního minima klienta. Ze svých interních zdrojů žalobkyně zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr závazky v úhrnu splátek 1 000 Kč a z externích zdrojů bylo zjištěno, že žalovaný neměl v době podání žádosti o úvěr žádný další závazek. Po individuálním hodnocení žalovaného žalobkyně žádosti žalovaného částečně vyhověla (požadovaná částka činila 500 000 Kč) a úvěr co do částky 100 000 Kč schválila (prokázáno vyjádřením žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne datum, žádostí žalovaného a výpisem z běžného účtu žalovaného za období leden až červen 2020). Žalovaný uhradil žalobkyni částku v celkové výši 44 336,91 Kč (prokázáno výpisem z úvěrového účtu žalovaného č. bankovní účet za období od června 2020 do května 2022, platební historií smlouvy a umořovací tabulkou). Dne datum žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr byl prohlášen za splatný ke dni datum a vyzvala žalovaného k úhradě částky 105 142,81 Kč nejpozději do datum. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne datum (prokázáno Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne datum a podacím poštovním archem ze dne datum). Dne datum vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky z předmětné úvěrové smlouvy v celkové výši 110 385,22 Kč nejpozději do 7 dnů od odeslání této výzvy, výzva byla zaslána žalovanému na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě dne datum (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum). Z dalších listinných důkazů soud nic podstatného ve věci nezjistil.
5. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč převodem na jeho běžný účet a žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal spolu se sjednaným pojistným a dalšími poplatky splatit žalobkyni ve sjednaných 96 měsíčních anuitních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neprokázala, že s řádnou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného, pouze deklarovala, že posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet podle příjmu žalovaného ve výši 32 998 Kč, interní informace o dalších závazcích žalovaného ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně, přičemž u dalších výdajů žalovaného vycházela z částky životního minima. Doloženy byl pouze příjem žalovaného, výdaje žalovaného na bydlení a další potřeby včetně vyživovací povinnosti žalovaného ke dvěma nezaopatřeným osobám žalobkyně blíže nezjišťovala ani neověřovala. Je tedy zřejmé, že solventnost žalovaného nebyla před uzavřením smlouvy prověřena řádně. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že je nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 100 000 Kč, pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný však žalobkyni před podáním žaloby již částečně plnil, a to částkou ve výši 44 336,91 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na v , a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 55 663,09 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč – úhrada ve výši 44 336,91 Kč). Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 55 663,09 Kč, a to ode dne datum, když žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení vyzván až oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne datum, a to nejpozději do datum. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.
6. O povinnosti k úhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, neboť oba účastníci v tomto řízení dosáhli téměř shodného procesního úspěchu (vypočteno z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.