Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 286/2022-38

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Milenou Rejchovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení částky 14 817,94 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 719,70 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 719,70 Kč od 31. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se v části o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 254 Kč a částky 4 578,94 Kč na smluvním úroku zastavuje.

III. Žaloba se zamítá v části o zaplacení

-) částky 1 085,30 Kč,

-) úroku z prodlení z částky 9 805 Kč ve výši 10 % od 15. 6. 2021 do 30. 7. 2021,

-) úroku z prodlení z částky 8 719,70 Kč ve výši 1,5 % od 31. 7. 2021 do zaplacení,

-) úroku z prodlení z částky 1 085,30 Kč ve výši 10 % od 31. 7. 2021 do zaplacení,

-) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 254,50 Kč,

-) nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 398,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 719,70 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 719,70 Kč od 31. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Řízení se v části o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 254 Kč a částky 4 578,94 Kč na smluvním úroku zastavuje.</b> <b>III. Žaloba se zamítá v části o zaplacení</b> <b>-) částky 1 085,30 Kč,</b> <b>-) úroku z prodlení z částky 9 805 Kč ve výši 10 % od 15. 6. 2021 do 30. 7. 2021,</b> <b>-) úroku z prodlení z částky 8 719,70 Kč ve výši 1,5 % od 31. 7. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) úroku z prodlení z částky 1 085,30 Kč ve výši 10 % od 31. 7. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 254,50 Kč,</b> <b>-) nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 398,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 12. 2021 domáhala proti žalované zaplacení částky 14 817,94 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 19. 8. 2019, kterou se žalovanou uzavřel právní předchůdce žalobkyně – společnost právnická osoba, IČO. Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021. Žalobkyně uvedla, že žalovaná na předmětnou pohledávku uhradila toliko 1 280,30 Kč a nedisponuje důkazy k prokázání posuzování úvěruschopnosti žalované.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud jednal podle , , ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením .

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:

5. Z obsahu smlouvy o úvěru a výpisu z účtu právního předchůdce žalobce bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně – společnost právnická osoba, IČO, poskytl dne 19. 8. 2019 žalované – spotřebitelce – peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to na základě smlouvy evidované pod číslo. Žalovaná se zavázala úvěr pravidelně splácet v 36 měsíčních splátkách po 640,15 Kč včetně poplatků a úroků. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit částku 23 045,40 Kč.

6. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nesporovala, vzal soud za prokázané, že žalovaná na pohledávku uhradila toliko 1 280,30 Kč.

7. Z obsahu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni. Z písemného oznámení o postoupení a z dokladu o odeslání bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.

8. Z písemné výzvy ze dne 7. 7. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění a určila jí k plnění náhradní lhůtu, a to do 30. 7. 2021.

9. Nebylo zjištěno, že poskytovatel úvěru dříve, než poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, s odbornou péčí posoudil schopnost žalované – spotřebitelky – úvěr splácet. Žalobkyně k tomuto nepředložila soudu jediný důkaz, naopak sama sdělila, že takovýmto důkazem nedisponuje.

10. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že původní věřitel poskytl žalované dne 19. 8. 2019 peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, aniž s odbornou péčí posoudil schopnost žalované – spotřebitelky – úvěr splácet. Smlouva o úvěru je tudíž neplatná. Přijetím částky 10 000 Kč se žalovaná bezdůvodně obohatila a je její povinností bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Žalovaná dosud zaplatila toliko částku 1 280,30 Kč, v době rozhodování soudu tedy žalovaná dlužila ještě částku 8 719,70 Kč a byla se zaplacením v prodlení.

11. Vzhledem k tomu, že žalovaná při sjednání smlouvy o úvěru vystupovala v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Dále byla věc posouzena dle , .

12. Bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná jednali o uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení a násl. . Původní věřitel před poskytnutím peněžitých prostředků žalované ve smyslu až zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí neposuzoval schopnost žalované – spotřebitelky – splácet poskytnuté peněžní prostředky.

13. Podle ustanovení až zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pro původního věřitele – podnikatele – podle ustanovení v době jednání o smlouvě platilo, že jako podnikatel vystupující vůči žalované v hospodářském styku nesmí zneužít svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle a zákona o spotřebitelském úvěru byl původní věřitel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí a se žalovanou jako spotřebitelkou jednat čestně, transparentně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele. Současně bylo povinností věřitele (, ) před uzavřením smlouvy řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná a spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. , o spotřebitelském úvěru, jímž se v této věci právní vztahy řídí, vychází ze zásady rovnosti stran, kdy fakticky nerovné postavení spotřebitele ve vztahu s podnikatelem je dorovnáváno dotčenou právní úpravou směřující k vyvážení této faktické nerovnosti, projevující se ochranou slabší strany. Žalovaná – spotřebitelka – byla ve vztahu s podnikatelem – poskytovatelem zápůjčky slabší stranou, a byla tak vůči poskytovateli při uzavírání smlouvy znevýhodněna. Žalovaná neměla před uzavřením smlouvy dostatek profesionálních zkušeností v oboru peněžnictví a neměla možnost stanovovat si smluvní podmínky smlouvy o úvěru.

15. Ústavní soud v nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019 uvedl, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odst. 1d.

16. Důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je absolutní neplatnosti smlouvy, a to i v poměrech K tomuto závěru vede rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, z něhož plyne, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnout jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

17. Poskytovatel úvěru či zápůjčky je tedy povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele.

18. V daném případě původní věřitel nesplnil povinnost původního věřitele řádně posoudit úvěruschopnost žalované – spotřebitelky na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle , o spotřebitelském úvěru, je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.

19. Podle platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

20. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná přijala peněžitou částku 10 000 Kč, z níž uhradila toliko částku 1 280,30 Kč. Soud proto výrokem rozsudku pod bodem I. uložil žalované povinnost vrátit žalobkyni plnění ve výši 8 719,70 Kč. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení byla na žalobkyni řádně postoupena s odkazem na O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úroky z prodlení soud rozhodl dle , dle a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Žalobkyně ve své výzvě ze dne 7. 7. 2021 určila žalované náhradní lhůtu splatnosti do 30. 7. 2021, soud tedy považuje následující den za první den prodlení žalované.

21. Výrokem II. soud část řízení v souladu s  a 2 (co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 254 Kč a částky 4 578,94 Kč) zastavil pro zpětvzetí žalobkyně podáním ze dne 13. 10. 2022.

22. Výrokem rozsudku pod bodem III. pak soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku zamítl. Jestliže byla smlouva o úvěru neplatná, nebyly mezi účastníky řízení platně sjednány platby úroků a poplatků (tedy žádné příslušenství).

23. O náhradě nákladů řízení (výrok IV.) rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 398,60 Kč, přičemž tato částka představuje 17,7 % z celkové výše účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyní (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 58,85 % a úspěchu žalované v rozsahu 41,15 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) vycházejíc z tarifní hodnoty ve výši 14 817,94 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. předžalobní výzva, 3. sepis žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. plus daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.