Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 190/2021-30

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem JUDr. Milošem Světlíkem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

trvale byte ulice a číslo, PSČ obec

o zaplacení 24 450 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku

a) 5 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 200 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení,

b) 6 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 450 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení,

to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni

a) částku 4 800 Kč

-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 363,33 Kč,

-) s kapitalizovaným úrokem ve výši 689,61 Kč,

-) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6000 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021,

-) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 200 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení,

-) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 5 200 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení,

-) s úrokem 18,98 % ročně z částky 6000 KČ od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021,

b) částku 8 000 Kč

-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 808,33 Kč

-) s kapitalizovaným úrokem ve výši 1538,26 Kč

-) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021,

-) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 200 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení,

-) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení,

-) s úrokem 19,03 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021,

se v této části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku a) 5 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 200 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, b) 6 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 450 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni a) částku 4 800 Kč -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 363,33 Kč, -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 689,61 Kč, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6000 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 200 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 5 200 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, -) s úrokem 18,98 % ročně z částky 6000 KČ od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021, b) částku 8 000 Kč -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 808,33 Kč -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 1538,26 Kč -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 200 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, -) s úrokem 19,03 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021, se v této části zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou, doručenou soudu dne 28. 6. 2021, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 24 450 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila:

a) Žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, se sídlem adresa, obec a číslo, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které tato společnost poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy; tvrdila, že v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 200 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, kdy celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 180 Kč se splatností poslední splátky dne datum. Žalovaný na pohledávku vzniklou ze smlouvy za trvání smluvního vztahu dosud uhradil pouze částku 800 Kč, z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 600 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 200 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum.

b) Žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, se sídlem adresa, obec a číslo, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které tato společnost poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy; tvrdila, že v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, kdy celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč se splatností poslední splátky dne datum. Žalovaný na pohledávku vzniklou ze smlouvy za trvání smluvního vztahu dosud uhradil částku 3 550 Kč, z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 000 Kč, na poplatek za administrativní činnost 749,96 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 800,04 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum.

Pohledávky za žalovaným vzniklé z uvedených smluv poté byly, včetně příslušenství a se všemi právy s nimi spojenými, postoupeny žalobkyni původní věřitelkou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni, což žalovanému bylo písemně oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovaný byl před podáním žaloby k úhradě předmětných pohledávek ze strany žalobkyně vyzván, přesto dluh neuhradil.

2. Žalovaný, ač byl usnesením vyzván, aby se k podané žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil.

3. Soud pak ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle ust. , když souhlas účastníků s tímto procesním postupem je ve spise doložen; vycházel přitom z obsahu spisu a listin, které ve věci předložila žalobkyně.

a) Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti („ název“) číslo ze dne datum a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, jakož i oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni ze dne datum, soud vzal za prokázána tvrzení v žalobě uvedená ohledně uzavření smlouvy o úvěru a postoupení úvěrové pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Proto soud vzal za prokázáno, že žalovaný jako úvěrovaný a společnost právnická osoba, jako úvěrující mezi sebou uzavřeli smlouvu, na základě které uvedená společnost poskytla žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v dohodnutých 60 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr podle smlouvy uhradil částku 800 Kč, jak to konečně tvrdí sama žalobkyně. Ze zákaznické karty ke smlouvě s podpisem žalovaného ze dne datum plyne, že žalovaný vykazoval čistý příjem ze mzdy 16 941 Kč, ten byl dle karty doložen výplatními páskami, ty však k doložení příjmu z pracovního poměru soudu předloženy nebyly, celkem je tak vykazován příjem 16 941 Kč, jako měsíční výdaje žalovaného je uvedena částka 14 550 Kč (z toho 4 200 Kč výdaje na bydlení - nájem, inkaso a energie, 4 000 Kč na osobní výdaje, 6 350 Kč na splátky jiných úvěrů). Žalovaný v kartě uvedl, že je svobodný, ale také, že má nájemní bydlení (je nájemník), žalovaný prohlásil, že jsou na něj vedeny tři exekuce, nájemní smlouva, byť je v kartě uvedena jako dokument k ověření finanční situace žalovaného, soudu nebyla předložena, nebyly tak zcela konkrétně zkoumány poměry žalovaného po stránce výdajové, resp. žádné doklady o zkoumání výdajových poměrů žalovaného žalobkyně nepředložila.

b) Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti („ název“) číslo ze dne datum a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, jakož i oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni ze dne datum, soud vzal za prokázána tvrzení v žalobě uvedená ohledně uzavření smlouvy o úvěru a postoupení úvěrové pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Proto soud vzal za prokázáno, že žalovaný jako úvěrovaný a společnost právnická osoba, jako úvěrující mezi sebou uzavřeli smlouvu, na základě které uvedená společnost poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v dohodnutých 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr podle smlouvy uhradil částku 3 550 Kč, jak to konečně tvrdí sama žalobkyně. Ze zákaznické karty ke smlouvě s podpisem žalovaného ze dne datum plyne, že žalovaný vykazoval čistý příjem 15 579 Kč, ten byl dle karty doložen pracovní smlouvou a výplatními páskami, výplatní pásky od zaměstnavatele k doložení příjmu z pracovního poměru ani pracovní smlouva soudu však předloženy nebyly, celkem je tak vykazován příjem 15 759 Kč, jako měsíční výdaje žalovaného je uvedena částka 10 200 Kč (z toho 4 200 výdaje na bydlení - nájem, inkaso a energie, 6 000 Kč na osobní výdaje). Žalovaný v kartě uvedl, že je svobodný, ale také, že má nájemní bydlení (je nájemník), žalovaný prohlásil, že je na něj vedena jedna exekuce, přitom ve výčtu jeho měsíčních výdajů není uvedena žádná částka ke splácení tohoto jeho již exekuovaného závazku, nájemní smlouva, byť je v kartě uvedena jako dokument k ověření finanční situace žalovaného, soudu nebyla předložena, nebyly tak zcela důsledně zkoumány poměry žalovaného po stránce výdajové, resp. žádné doklady o zkoumání výdajových poměrů žalovaného žalobkyně nepředložila.

4. Soud dospěl k závěru, že společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli dvě smlouvu o úvěru ve smyslu ust. č. , přitom se jedná o úvěry spotřebitelské ve smyslu , o spotřebitelském úvěru. Soud se proto předně zabýval otázkou platnosti uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení tohoto zákona ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že žalovaná uzavřela smlouvy o úvěru v postavení spotřebitele ve smyslu , (o. z.), předchůdkyně žalobkyně vůči ní vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu o. z. Žalovanému jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu a násl. o. z. Ve veřejném zájmu bylo určeno poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním. Tyto povinnosti spočívají zejména v informování spotřebitelů a v dostatečném prověřování jejich schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Z důvodové zprávy k zákonu o ochraně spotřebitele pak vyplývá, že smyslem stanovení povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Předchůdkyně žalobkyně byla jako věřitel povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet uvedený peněžní produkt. Při posouzení úvěruschopnosti žalované byla předchůdkyně žalobkyně povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalované, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž měla spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Předchůdkyně žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovaným, ale tato tvrzení i prověřit, a to například výzvou k doložení potvrzení o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Výkladem některých otázek se zabýval i Soudní dvůr Evropské unie, z jehož rozsudku ze dne 18. 12. 2014 vyplývá, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další, C -449/13).

5. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěrů nedostála řádně a důsledně své povinnosti odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, když při uzavření smlouvy vycházela toliko z ne zcela ověřených tvrzení žalovaného bez toho, aby byla podložena dalšími podklady, a úvěruschopnost žalované řádně neprověřila, resp. žalobkyně neprokázala, že by tak její právní předchůdkyně s náležitou péčí a řádně učinila. Proto jsou smlouvy o úvěru od počátku neplatné, neboť odporují zákonu a zjevně narušují veřejný pořádek (srov. též § 588 o. z.). Je třeba zdůraznit, že i žalobkyně, byť je nástupkyní v pozici věřitele ze spotřebitelského úvěru (když postoupením nabyla pohledávky z úvěrů), musí být schopna při vymáhání postoupené pohledávky prokázat tvrzení o náležitém zkoumání úvěruschopnosti zcela konkrétními doklady ve vztahu ke konkrétním poměrům žalovaného v oblasti jeho příjmů a výdajů; nelze tak toliko poukázat na obsah zákaznické karty s tím, že tato uvádí v obecné rovině dokumenty, z nichž předchůdkyně žalobkyně při posuzování příjmů vycházela, nikterak přitom nejsou doloženy konkrétní výdajové poměry žalovaného (např. nájemní smlouva a jiné výdaje na energie a další životní potřeby), ač žalovaný v zákaznické kartě tvrdí nájemní bydlení. Stěží lze např. uvěřit údaji, že při nájemním bydlení činí výdaje na bydlení (tedy nájemné a úhrady za služby spojené s nájmem) pouhou částku 4 200 Kč. Předchůdkyně žalobkyně v případě úvěru ze dne datum se také např. spokojila s údajem o exekuci vedené na žalovaného, aniž exekuovaná částka je uvedena ve výdajích žalovaného. Vzhledem k uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle ust. § 2991 a násl. o. z.

6. a) V případě smlouvy o úvěru ze dne datum žalovaný získala od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 6 000 Kč bez právního důvodu, resp. z titulu neplatné smlouvy o úvěru. Žalovaný plnil předchůdkyni žalobkyně z titulu neplatné smlouvy částku 800 Kč, jak tvrdí sama žalobkyně, soud proto zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni (jako nástupkyni po původním věřiteli, která pohledávku postoupením nabyla) dosud neuhrazenou částku úvěrové jistiny ve výši 5 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 200 Kč od datum do zaplacení. Oznámení žalobkyně žalovanému o postoupení pohledávky, v němž byl žalovaný vyzván k úhradě úvěrové pohledávky do 10 dnů po obdržení výzvy, bylo žalovanému doručováno doporučeným dopisem podaným na poštu dne datum, při domněnce doby dojití zásilky tří pracovních dnů (dle ust. § 573 o. z.) nutno považovat zásilku za doručenou dne datum. Po připočtení desetidenní lhůty dle výzvy soud dospěl závěru, že žalovaný je v prodlení od datum.

b) V případě smlouvy o úvěru ze dne datum žalovaný získal od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 10 000 Kč bez právního důvodu, resp. z titulu neplatné smlouvy o úvěru. Žalovaný plnil předchůdkyni žalobkyně z titulu neplatné smlouvy částku 3 550 Kč, jak tvrdí sama žalobkyně, soud proto zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni (jako nástupkyni po původním věřiteli, která pohledávku postoupením nabyla) dosud neuhrazenou částku úvěrové jistiny ve výši 5 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 200 Kč od datum do zaplacení.

7. Oznámení žalobkyně žalovanému o postoupení pohledávek, v němž byl žalovaný vyzván k úhradě úvěrových pohledávek do 10 dnů po obdržení výzvy, bylo žalovanému doručováno doporučeným dopisem podaným na poštu dne datum, při domněnce doby dojití zásilky tří pracovních dnů (dle ust. § 573 o. z.) nutno považovat zásilku za doručenou dne datum. Po připočtení desetidenní lhůty dle výzvy soud dospěl závěru, že žalovaný je v prodlení od datum.

8. Nároky žalobkyně na zaplacení finančních prostředků nad rámec bezdůvodného obohacení, tj. zaplacení částky 4 800 Kč a 8 000 Kč soud neuznal a žalobu v tomto rozsahu zamítl jako nedůvodnou, a to včetně požadovaného příslušenství v rozsahu přesahujícím příslušenství přiznané žalobkyni v odstavci I. výroku.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s ř. Žalovaný byl ve věci převážně úspěšný, měla by proto právo na náhradu části jemu vzniklých nákladů. Podle obsahu spisu však žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).