Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 313/2022-18
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku částka, s 9,00 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], s 9,00 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka], se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala na žalované zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9 %, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, dále částky částka a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne datum uzavřela žalovaná se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec (dále jen„ původní věřitel“), smlouvu o úvěru číslo jejíž přílohu tvořil předpis splátek. Na základě této smlouvy byla žalované v hotovosti poskytnuta jistina úvěru částka, kterou převzala při podpisu smlouvy, což stvrdil vlastnoručním podpisem. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši částka spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, případně poplatku za uzavření smlouvy splatném při uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Jednorázový administrativní poplatek byl uhrazen při uzavření smlouvy, žalované tak zbývalo splatit částku ve výši částka. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala úvěr původnímu věřiteli splatit ve 13 měsíčních splátkách ve výši částka, přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru připadala na den datum Smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, do které žalovaná uvedla základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o její finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká ji byla poskytnuta. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Uhradila částku ve výši částka, která odpovídá 11 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány na poskytnutou jistinu úvěru ve výši částka a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši částka. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky částka. Žalovaná poskytnutý úvěr ke dni splatnosti poslední splátky řádně nesplatila, v důsledku čehož vznikl původnímu věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Ke dni datum byla část závodu původního věřitele, tj. společnosti právnická osoba, tvořená divizí spotřebitelských úvěrů převedena na společnost právnická osoba, IČO. V důsledku koupě části závodu se tak věřitelem pohledávky evidované za žalovanou stala spol. právnická osoba. Z přechodného věřitele byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne datum. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne datum, zároveň žalovanou kontaktovala telefonicky. Na dlužnou částku nebylo od postoupení ze strany žalované ničeho dalšího uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku ze dne datum.
2. Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, který se však žalované nepodařil doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, zrušen a soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému žalovanou řádně předvolal. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila, na svoji obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných právně relevantních důkazů. Žalobkyně svou neúčast na jednání omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listiny označené jako žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum, smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, vzal soud za prokázané, že původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu, na jejímž základě poskytl žalované v hotovosti částka a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 28 % p. a., poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši částka a poplatek za správu úvěru ve výši částka Celkem se žalovaná zavázala vrátit částka ve 13 měsíčních splátkách po částka do 13 měsíců, tedy do datum. Pro případ prodlení žalované byl sjednán úrok, úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem, upravujícím úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum a notářského zápisu sepsaného JUDr. jméno příjmení, notářkou v obec, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí ohledně dokladu o koupi části závodu vzal soud za prokázané, že společnost právnická osoba, IČO a společnost právnická osoba, IČO, uzavřeli smlouvu o prodeji části závodu, který je tvořen divizí spotřebitelských úvěrů. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně přílohy, a z dopisu ze dne datum, včetně podacího archu, bylo prokázáno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku žalobkyni, tato skutečnost byla žalobkyni oznámena a byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Z předžalobní upomínky, včetně poštovního podacího archu, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval dopisem ze dne datum žalovanou k zaplacení částky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši částka, nejpozději do dne datum. Zásilka byla zaslána Českou poštou, s. p. doporučeně dne datum.
4. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná podepsala s původním věřitelem dne datum listinu s názvem smlouva úvěru, na základě níž ji byla v hotovosti poskytnuta částka částka. Tato listina obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s úvěrem též poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za hotovostní inkaso splátek, poplatek za vedení úvěru a v případě prodlení i smluvní pokutu, zákonný úrok z prodlení a další poplatky spojené s vymáháním pohledávky. Do dnešního dne žalovaná uhradila částku částka. Předmětná pohledávka přešla ze společnosti právnická osoba na právnická osoba na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum. Následně byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni smlouvou ze dne datum, což bylo žalované oznámeno. Ani přes výzvu k plnění žalovaná ničeho dalšího neuhradila.
5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 96/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
16. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru podepsaná původním věřitelem a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované řádně přezkoumala. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
17. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, s. p. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
18. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě uvedla, smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, do které žalovaná uvedla základní údaje o své osobě a okolnosti vypovídající o její finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti, jejichž správnost žalovaná stvrdila svým podpisem. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku a s ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká ji byla poskytnuta. Žalobkyně pak soudu předložila toliko žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum, ve které žalovaná uvedla, že je svobodná, žije v s jednou další osobou, v nájmu, její majetek tvoří standardní vybavení domácnosti. Je zaměstnaná u právnická osoba obec, IČO, jako ošetřovatelka skotu s měsíčním příjmem ve výši částka a má další příjem ve výši částka měsíčně. Celkové výdaje má částka měsíčně, a to za bydlení částka, energie částka, stravování částka a ostatní částka. Doklady k příjmům měla žalovaná předložit výplatní pásku, pracovní smlouvu a čestné prohlášení a k nákladům pak smlouvu a čestné prohlášení. Tyto dokumenty však již žalobkyně soudu nepředložila. V daném případě tak nebylo zkoumání úvěruschopnosti žalované dostatečně tvrzeno ani prokázáno a vzhledem ke své neúčasti u jednání se žalobkyně vzdala práva obdržet od soudu poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., v jakému směru má doplnit svá tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání.
19. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalované částku částka, na kterou žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila částka, nedošlo tak podle § 2991 o. z. k bezdůvodnému obohacení žalobkyně, soud proto žalobu zamítl, a to včetně sjednaných poplatků a příslušenství sestávajícího z úroků (mají oporu v neplatné smlouvě) a z úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné).
20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).