Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
11 C 86/2022-24
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Prachařem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 623 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 623 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 623 Kč ode dne datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou soudní poplatek ve výši 400 Kč na účet číslo pod variabilním symbolem číslo, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 623 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 623 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně. III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou soudní poplatek ve výši 400 Kč na účet [číslo] pod variabilním symbolem [číslo], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. “).
2. Žalobce se návrhem ze dne datum domáhal po žalovaném zaplacení částky 623 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že dne datum provedl přibližně v čase od 16:10 do 17:40 hodin převoz žalovaného z obec do anonymizována tři slova v obec, neboť se žalovaný v ebrietě válel na ulici a tím ohrožoval vlastní život a zdraví. Jelikož byla u žalovaného prokázána přítomnost alkoholu v krvi 3,39 ‰, žalobce vyúčtoval žalovanému náklady na převoz částkou 623 Kč spočívající v náhradě za použití služebního vozidla, kterým bylo najeto 100 km. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení těchto nákladů do datum, tento však neuhradil ničeho.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil.
4. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání, přičemž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
5. Soud má z předloženého záznamu o dopravě osoby do záchytné stanice ze dne datum a ze záznamu číslo za prokázané, že žalovaný byl dne datum v čase od 16:10 do 17:40 hodin z důvodu ohrožování vlastního života a zdraví, když se v ebrietě válel na ulici, převezen z obec do anonymizována tři slova v obec. Převoz byl proveden za asistence dvou příslušníků žalobce vozidlem Škoda Octavia, registrační značka, s kombinovanou spotřebou benzinu 6,6 l číslo km, při průměrné ceně pohonných hmot 27,8 Kč, sazbě základní náhrady 4,40 Kč za 1 km jízdy, kdy celkem bylo ujeto 100 km. V protialkoholní záchytné stanici v obec bylo žalovanému téhož dne dechovou zkouškou zjištěno 3,39 ‰ alkoholu. Výzvou ze dne datum žalobce vyúčtoval žalovanému náklady na převoz spočívající v náhradě za použití dopravního prostředku částkou 623 Kč se splatností do datum, žalovaný však neuhradil ničeho.
6. Po právním posouzení shora zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Nárok žalobce na zaplacení nákladů na dopravu žalovaného do protialkoholní záchytné stanice vyplývá z ustanovení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSZS“), kdy žalovanému vznikla dle § 89b odst. 1 ve spojení s ustanovením § 89a odst. 1 a 2 ZoSZS zákonná povinnost podrobit se vyšetření a pobytu v protialkoholní záchytné stanici, a protože se u žalovaného prokázala přítomnost alkoholu, vznikla mu dle § 89e odst. 1 ZoSZS i povinnost uhradit žalobci náklady na dopravu do protialkoholní záchytné stanice ve výši 623 Kč, se splatností dne datum. Žalovaný částku řádně a včas neuhradil a dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého dluhu dle § 1968 občanského zákoníku , proto vedle žalované jistiny vznikl žalobci i nárok na úhradu úroků z prodlení, jejichž výše je stanovena v souladu s ust. § 1970 o. z. a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, a to za každý ze dvou úkonů dle § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky (tj. výzva k plnění a návrh ve věci samé, když opatření listinných důkazů a vyčíslení spotřeby soud nepovažoval za úkon ve smyslu § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky, toliko za plnění povinnosti tvrzení a důkazní žalobcem), tj. 200 Kč, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
8. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Jelikož žalobce je podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích od poplatkové povinnosti osvobozen, přešla na žalovaného povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu v částce 400 Kč (dle položky 2 odst. 1 písm. a) sazebníku poplatků), soud proto žalovanému poplatkovou povinnost výrokem č. III tohoto rozsudku v uvedené výši uložil.
9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.