Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
21 C 216/2022-41
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 000 Kč jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 000 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 8 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba anonymizováno (dále jen právní předchůdce žalobkyně), uzavřel s žalovaným dnem datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému částku 8 000 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky právního předchůdce žalobkyně, kde žalovaný po uvedení svých osobních údajů odsouhlasil znění úvěrové smlouvy pomocí vlastního hesla. Dne datum byl úvěr žalovanému vyplacen na jím uvedený bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do datum, nicméně tak ani přes upomínání neučinil a ke dni podání žaloby neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena z právního předchůdce žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě, žalovaný se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřil, a soud proto předpokládal v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě předložených listinných důkazů a obsahu spisu.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:
Z rámcové smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, jednotlivé smlouvy o úvěru číslo z téhož dne a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč, jenž měl být splacen formou jedné splátky do 30 dnů s tím, že úroková sazba činila 0 % p. a. a RPSN 0%. Z výpisu z běžného účtu č. 2020 ze dne datum, ve spojení se sdělením právnická osoba a. s. ze dne datum bylo zjištěno, že na bankovní účet žalovaného byla dne datum připsána částka ve výši 8 000 Kč. Z tvrzení žalobkyně, má soud za situace, kdy žalovaný netvrdil ani neprokazoval opak, prokázané, že na předmětný úvěr nebylo dosud plněno ničeho. Postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobkyně vzal soud za prokázané ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum, předžalobní upomínkou z téhož dne byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, kdy odeslání obou těchto dokumentů bylo prokázáno podacím lístkem.
5. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o. z.) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Po zhodnocení dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy, v případě rámcové smlouvy o úvěru se jedná o tzv. smlouvu nepojmenovanou dle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z., druhá smlouva je pak svým obsahem smlouvou o zápůjčce, nikoliv smlouvou o úvěru, byť je takto nazvaná. Podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. je totiž ujednání o úrocích, jakožto formy úplaty za poskytnuté peněžní prostředky. Jelikož smlouva, kterou strany dne datum uzavřely, žádné takovéto ujednání neobsahuje, resp. úrok byl sjednán ve výši 0 %, posoudil soudu tuto smlouvu jako smlouvu o zápůjčce. Žalovanému tedy byla na základě této smlouvy zapůjčena částka 8 000 Kč, a to formou bankovního převodu s tím, že žalovaný se zavázal tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit nejpozději do datum, což ovšem neučinil a porušil tím své smluvní povinnosti. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni platně postoupena postupem podle ustanovení § 1879 o. z. Soud proto žalovanému uložil povinnost částku 8 000 Kč žalobkyni vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ve lhůtě splatnosti, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze žalobkyní zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 8 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč (součet úkonů a náhrad) ve výši 189 Kč. Pokud jde o aplikaci ustanovení § 14b a. t., pak soud poukazuje, že žalobkyně je inkasní agenturou, která podává opakovaně žaloby týkající se skutkově i právně shodných nároků, vyplývajících především ze smluv o úvěru. Jde zpravidla o jednoduché žaloby, kdy se skutková tvrzení opakují a vždy jde o stejný právní základ. O formulářovém charakteru žaloby svědčí i fakt, že žaloba obsahuje odstavec týkající se poplatku za poskytnutí úvěru, který v tomto konkrétním případě vůbec nebyl sjednán a žalobkyní ani nebyl vymáhán.
10. O lhůtách k plnění z tohoto rozsudku rozhodl soud dle ustanovení § 160 odst. 1 , věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když tyto určil jako běžné třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.