Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
3 C 205/2022-72
Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození
bytem adresa žalovaného a žalované
2. celé jméno žalovaného, datum narození
bytem adresa žalovaného a žalované
pro 11 167 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 11 167 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 167 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 11 167 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 167 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne datum domáhala zaplacení částky 11 167 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je obchodní společností provozující vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu a pro žalované odváděla odpadní vody z budovy adresa, ulice ulice, obec, když tuto nemovitost mají žalovaní ve společném jmění manželů. Žalovaní jsou tak jako vlastníci nemovitosti povinni hradit úplatu za odvádění odpadních vod z této budovy. Žalovaní však nezaplatili úhradu stočného za období datum – datum, k jehož úhradě jim byla vystavena faktura číslo znějící na částku 11 167 Kč se splatností dne datum Ani přes upomínání k úhradě dlužné částky žalovaní k její úhradě nepřistoupili.
2. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila svá žalobní tvrzení podáním ze dne datum o uvedení, že žalobkyně je provozovatelem kanalizace v obci obec, kde žalovaní odvádějí kanalizační přípojkou, kterou je připojené odběrné místo, budova adresa v obci obec, do kanalizace odpadní vody čerpané z jiného zdroje. Žalovaní jsou tak odběrateli ve smyslu ust. § 2 odst. 6 zákona č. 274/2021 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Ani přes výzvy žalobkyně žalovaní neuzavřeli s žalobkyní písemnou smlouvu o odvádění odpadních vod a dopouští se tzv. neoprávněného vypouštění odpadních vod do kanalizace ve smyslu ust. § 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 274/2021 Sb. Podáním ze dne datum žalobkyně ve vztahu k přesnému výpočtu fakturované částky doplnila s odkazem na ust. § 19 odst. 5 zákona č. 274/2021 Sb., že nemovitost žalovaných je napojena na vodovod třetí osoby, právnická osoba a.s. a množství vypouštěné vody do kanalizace tak bylo zjištěno odečtem vody odebírané z vodovodu. Podáním ze dne datum žalobkyně soudu předložila smlouvu o provozování kanalizace pro veřejnou potřebu v obci obec, z níž dovozuje své právo vybírat stočné podle ust. § 8 odst. 14 zákona č. 274/2021 Sb., a ceníky s jednotkovou cenou pro stočné pro období, která jsou předmětem žaloby.
3. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalobkyni a žalované, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně ani žalovaní na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud tedy věc rozhodl za předpokládaného souhlasu s tímto postupem bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Na základě obsahu listin založených ve spise ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně je provozovatelem vodovodů a kanalizací, jak plyne z předloženého výpisu z obchodního rejstříku. Z koncesní dokumentace, smlouvy o provozování kanalizace pro veřejnou potřebu v obci obec ze dne datum ve znění dodatku číslo ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně je provozovatelem kanalizace pro veřejnou potřebu obce Líně s právem vybírat vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost od odběratelů stočné (čl. II odst. 5). Pozemek p. číslo jehož součástí je stavba rodinného domu, adresa, obec, adresní místo: adresa, (dále též jen„ odběrné místo“), to vše v k.ú. obec, obci obec, je evidován ve společném jmění žalovaných. Žalobkyně žalovanému číslo vystavila daňový doklad – fakturu číslo jako nedoplatek stočného z jiného zdroje, a to za období od datum do datum pro množství 59 m3 s jednotkovou cenou 45,95 Kč bez DPH, za období od datum do datum pro množství 24 m3 s jednotkovou cenou 46,73 Kč bez DPH, za období od datum do datum pro množství 73 m3 s jednotkovou cenou 46,73 Kč bez DPH, za období od datum do datum pro množství 32 m3 s jednotkovou cenou 47,67 Kč bez DPH a za období od datum do datum pro množství 29 m3 s jednotkovou cenou 47,67 Kč bez DPH, celkem tak nedoplatek činil 11 167 Kč (vč. DPH). Splatnost daňového dokladu nastala dne datum. Ze změny ceny pro stočné odsouhlasené obcí obec dne datum, dále dne datum a datum bylo zjištěno, že pro období roku 2018 činila sazba stočného pro domácnosti 45,95 Kč, pro období roku 2019 činila 46,73 Kč a pro období roku 2020 činila 47,67 Kč. Žalobkyně podacími lístky ze dne datum dále prokázala, že žalované číslo žalovanému číslo byly zaslány upomínky s výzvou k úhradě stočného za období datum – datum v žalované výši.
5. Podle ust. § 8 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, (dále jen„ ZoVK“) vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele.
6. Podle ust. § 8 odst. 6 ZoVK vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.
7. Podle ust. § 8 odst. 14 ZoVK vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.
8. Podle ust. § 10 odst. 2 písm. a) ZoVK neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní. Podle odst. 3 je odběratel povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavců 1 a 2 vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace, pokud ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 2 není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele; způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis.
9. Podle ust. § 19 odst. 5 ZoVK pokud není množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným číslům roční potřeby vody, pokud nejsou instalovány vodoměry. V případě, kdy je měřen odběr z vodovodu, ale je také možnost odběru z jiných zdrojů, použijí se ke zjištění spotřeby vody směrná čísla roční potřeby nebo se k naměřenému odběru z vodovodu připočte množství vody získané z jiných, provozovatelem vodovodu měřených zdrojů.
10. Podle ust. § 14 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak stanoví smlouva uzavřená podle § 8 odst. 2 ZoVK při výpočtu náhrady ztrát za neoprávněný odběr vody z vodovodu (§ 10 odst. 1 ZoVK) nebo za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace (§ 10 odst. 2 ZoVK), posoudí podmínky dodávky vody a vypouštění odpadních vod odběratele. Pokud se nezměnily podmínky odběru, vychází vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel z odběru naměřeného ve srovnatelném období. Nelze-li využít předchozího měření, vychází se ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy číslo (odst. 1) Pokud nelze postupovat podle odstavce 1 věty druhé a třetí, provede provozovatel odborný výpočet podle § 27 a 29 (odst. 2 věta první).
11. Mezi žalobkyní jako provozovatelem kanalizace a žalovanými jako odběrateli nebyla uzavřena smlouva o odvádění odpadních vod ve smyslu ust. § 8 odst. 6 ZoVK. Žalovaní se tak dopustili neoprávněného vypouštění odpadních vod ve smyslu ust. § 10 odst. 2 písm. a) ZoVK. Množství vypouštěné vody v období, které je předmětem této žaloby, bylo zjištěno odečtem podle ust. § 19 odst. 5 věty první ZoVK. Žalovaní tak byli povinni nahradit ztráty takto vzniklé podle ust. § 10 odst. 3 ZoVK. Žalovaní nezaplatili vyúčtovanou cenu stočného podle ust. § 20 odst. 2 ZoVK, tedy součin ceny stočného podle cenových předpisů a množství vypouštěných odpadních vod podle § 19 ZoVK, když neuhradili dlužnou částku 11 167 Kč ve lhůtě splatnosti. Žalobkyni tak vedle nároku na zaplacení dlužné ceny za odvádění odpadních vod vzniklo podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a to od dne následujícího po dni splatnosti daňového dokladu číslo tj. od dne datum.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 167 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
13. Pokud jde o nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení, postupoval soud v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě se dle jeho názoru jedná o tzv. formulářovou žalobu, jak ji specifikoval Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne datum, spisová značka I. ÚS 3923/11 (tento nález je přístupný na webová adresa). Podle Ústavního soudu je třeba za formulářovou žalobu považovat takovou žalobu, v níž se v zásadě liší jen údaje o žalovaných a žalované částce a jde o nárok vyplývající ze závazkového vztahu, v němž jednou ze smluvních stran je spotřebitel, nebo o nárok ze smlouvy, při jejímž uzavírání je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si ji s jiným obsahem. Ve shora citovaném nálezu Ústavní soud označil jako formulářovou žalobu návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně stylizace a formálního vyjádření však bude totožný s drobnými odchylkami. Podle názoru Ústavního soudu pak sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Úkony právní služby jsou tak poskytovány až v dalších stádiích řízení dle eventuálního vývoje toho kterého řízení. Podle názoru soudu v projednávané věci obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zcela odpovídá definici, kterou pro specifikaci formulářové žaloby vytvořil Ústavní soud. Žaloby žalobkyně se odlišují pouze v částech, které se týkají označení účastníků a individualizace předmětu řízení. Žalobkyně navíc podává tento vzor žaloby opakovaně, což je soudu známo z jeho úřední činnosti.
14. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.