Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

41 C 132/2022-52

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Denisou Georgesovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 25 728,80 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 145,26 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 7. 11. 2013 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 1 720,54 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 7. 11. 2013

do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 250,52 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 181,86 Kč a 19,98% úroku ročně z částky 9 865,80 Kč

od 17. 11. 2017 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 354,74 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 4. 9. 2013 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se, co do částky 5 508,26 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 4. 9. 2013

do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 444,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 802,47 Kč a 19,98% úroku ročně z částky 15 863 Kč

od 17. 11. 2017 do zaplacení zamítá.

V. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 079 Kč, a do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem v obec.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 145,26 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 7. 11. 2013 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 1 720,54 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 7. 11. 2013 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 250,52 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 181,86 Kč a 19,98% úroku ročně z částky 9 865,80 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 354,74 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 4. 9. 2013 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba se, co do částky 5 508,26 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 4. 9. 2013 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 444,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 802,47 Kč a 19,98% úroku ročně z částky 15 863 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení zamítá.</b> <b>V. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 079 Kč, a do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem v [obec].</b>

1. Žalobním návrhem podaným k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 10. 12. 2021, ve znění doplnění žaloby ze dne 16. 8. 2022, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 865,80 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 21. 8. 2013 právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) uzavřela s žalovaným smlouvu

o zápůjčce číslo na základě které poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 11 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr uhradit v 60 týdenních splátkách ve výši 337 Kč, a to společně s částkou ve výši 9 196 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky na sjednanou dobu ve výši

1 405 Kč s úrokovou sazbou 19,98% ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky

ve výši 2 090 Kč a nákladů za hotovostní splácení ve výši 5 701 Kč. Žalobkyně tvrdila,

že do doby postoupení pohledávky žalovaný uhradil pouze částku 2 854,74 Kč. Dále uvedla, že po žalovaném požaduje zaplacení pouze nesplacené jistiny ve výši 9 865,80 Kč, kapitalizovaný úrok v částce 6 181,86 Kč ve výši 19,98% ročně z dlužné jistiny ve výši 9 865,80 Kč od 7. 11. 2013 do 16. 11. 2017, kapitalizovaný úrok z prodlení v částce 3 250,52 Kč ve výši 8,05% ročně z dlužné jistiny ve výši 9 865,80 Kč od 7. 11. 2013 do 16. 11. 2017, 19,98% úroku ročně z dlužné jistiny ve výši 9 865,80 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení

a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši 9 865,80 Kč od 17. 11. 2017

do zaplacení. Závěrem uvedla, že žalovaný závazek nesplnil ani po odeslání předžalobní výzvy.

2. Žalobkyně dále tvrdila, že dne 15. 5. 2013 právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr uhradit v 60ti týdenních splátkách ve výši 613 Kč, a to společně s částkou ve výši 16 721 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky na sjednanou dobu ve výši 2 554 Kč s úrokovou sazbou 19,98% ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 801 Kč a nákladů za hotovostní splácení

ve výši 10 366 Kč. Žalobkyně tvrdila, že do doby postoupení pohledávky žalovaný uhradil pouze částku 9 645,26 Kč. Dále uvedla, že po žalovaném požaduje zaplacení pouze nesplacené jistiny ve výši 15 863 Kč, kapitalizovaný úrok v částce 10 802,47 Kč ve výši 19,98% ročně z dlužné jistiny ve výši 15 863 Kč od 9. 7. 2014 do 16. 11. 2017, kapitalizovaný úrok z prodlení v částce 5 444,86 Kč ve výši 8,05% ročně z dlužné jistiny ve výši 15 863 Kč od 4. 9. 2013 do 16. 11. 2017, 19,98% úroku ročně z dlužné jistiny ve výši 15 863 Kč

od 17. 11. 2017 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši 15 863 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení. Závěrem uvedla, že žalovaný závazek nesplnil ani po odeslání předžalobní výzvy.

3. Žalobkyně tvrdila, že obě pohledávky za žalovaným na ni byly postoupeny smlouvou ze dne 16. 11. 2017.

4. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně posuzovala na základě informací, které jí byly žalovaným poskytnuty před uzavřením smlouvy o půjčce, tyto informace si právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala nahlédnutím do veřejných registrů a podle dokladů, jež žalovaný předložil

(z pracovní smlouvy a výplatních pásek). Poskytnuté informace byly zaznamenány

do tzv. karty žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný anonymizováno 5 slov částka anonymizováno anonymizováno anonymizováno, anonymizováno 5 slov anonymizováno anonymizováno anonymizováno,

anonymizováno 5 slov anonymizováno anonymizováno.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

6. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 15. 5. 2013 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému při podpisu smlouvy v hotovosti finanční částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit v 60ti týdenních splátkách ve výši 613 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr společně s kapitalizovanými úroky za půjčené peněžní prostředky na sjednanou dobu ve výši 2 554 Kč s úrokovou sazbou 19,98% ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 801 Kč

a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku 36 721 Kč. Dle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný do doby postoupení pohledávky částku 2 854,74 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 8. 2013 bylo zjištěno,

že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému při podpisu smlouvy v hotovosti finanční částku ve výši 11 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit v 60ti týdenních splátkách ve výši 337 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr společně s kapitalizovanými úroky za půjčené peněžní prostředky na sjednanou dobu ve výši 1 405 Kč s úrokovou sazbou 19,98% ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 090 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 701 Kč Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku 20 196 Kč. Dle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný do doby postoupení pohledávky částku 9 645,26 Kč. Pohledávky za žalovaným byly na žalobkyni postoupeny smlouvou ze dne 16. 11. 2017, postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 16. 11. 2017. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván dne 19. 10. 2021.

7. Ze zákaznické karty (žádosti o úvěr) ze dne 15. 5. 2013 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl výši měsíčního příjmu 16 000 Kč a výši měsíčních výdajů 11 000 Kč (2 000 Kč činila splátka půjčky a 9 000 Kč zbývající měsíční výdaje) a tato tvrzení doložil předložením pracovní smlouvy, výplatní páskou a nájemní smlouvou. Ze zákaznické karty (žádosti o úvěr) ze dne

ze dne 21. 8. 2013 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl výši měsíčního příjmu částka anonymizována čtyři slova částka (částka anonymizována čtyři slova částka anonymizováno anonymizováno anonymizováno) anonymizována čtyři slova anonymizováno anonymizováno anonymizováno, anonymizována čtyři slova anonymizováno.

8. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 15. 5. 2013 úvěrovou smlouvu (nazvanou smlouva o zápůjčce), na základě které poskytla žalovanému v hotovosti finanční částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný

se zavázal úvěr splatit v 60ti týdenních splátkách ve výši 613 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr společně s kapitalizovanými úroky za půjčené peněžní prostředky na sjednanou dobu

ve výši 2 554 Kč s úrokovou sazbou 19,98% ročně, odměnou za administrativní činnost

ve výši 3 801 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč Celkem

se žalovaný zavázal uhradit částku 36 721 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 21. 8. 2013 úvěrovou smlouvu (nazvanou smlouva o zápůjčce), na základě které poskytla žalovanému v hotovosti finanční částku ve výši 11 000 Kč a žalovaný

se zavázal úvěr splatit v 60ti týdenních splátkách ve výši 337 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr společně s kapitalizovanými úroky za půjčené peněžní prostředky na sjednanou dobu

ve výši 1 405 Kč s úrokovou sazbou 19,98% ročně, odměnou za administrativní činnost

ve výši 2 090 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 701 Kč Celkem

se žalovaný zavázal uhradit částku 20 196 Kč. Pohledávky za žalovaným byly na žalobkyni postoupeny. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů, které jí byly poskytnuty žalovaným před uzavřením smluv o úvěru.

9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle , (dále jen o. z.) a , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smluv o úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky a naopak základní povinností žalovaného (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni

a zaplatit sjednané příslušenství.

10. S ohledem na , se soud nejprve zabýval tím, zda smlouva byla platně uzavřena, tedy zda právní předchůdkyně žalobkyně před jejím uzavřením

s náležitou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (oba úvěry) s tím, že tato povinnost je ukládána žalobkyni pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel úvěru neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti

o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele.

11. V posuzované věci učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně a dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, především ve vztahu

k poskytnutému úvěru ze dne 15. 5. 2013. Předně nelze přehlédnout, že právní předchůdkyně žalobkyně v tzv. kartě zákazníka zaznamenala údaje žalovaného o jeho příjmech a výdajích

u obou úvěrů ve stejné výši (11 000 Kč), ačkoliv u druhé úvěrové smlouvy ze dne 21. 8. 2013 se zvýšily výdaje žalovaného o splátky úvěru poskytnutého dne 15. 5. 2013. Soud nemá

za spolehlivě zjištěné výdaje žalovaného označené jako výdaje na domácnost v částce 3 500 Kč (po poskytnutí druhého úvěru) a ve výši 4 000 Kč v případě prvního úvěru), tento, i když nevěrohodně malý výdaj, právní předchůdkyně nijak blíže nedotvrdila a ani neprokázala. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku doložení) těchto tvrzení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne

1. 4. 2015, č. j. -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo).

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnost úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům, kdy rovněž chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti

o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytly úvěr či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru, konkrétně § 9 odst. 1, stanoví, že věřitel

je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Jak vyplývá z již konstantní judikatury (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. uveřejněný na webových stránkách Nejvyššího soudu) věřitel nedostojí své povinnosti uložené mu zákonem, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li pouze z informací získaných od spotřebitele.

15. Úvěrové smlouvy jsou, s ohledem na shora uvedené, ve smyslu § 588 o. z., absolutně neplatné, a tudíž z nich nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva.

16. Soud předmětné úvěrové smlouvy hodnotil také z hlediska § 1813 o. z., podle něhož se má

za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Právní předchůdkyně žalobkyně se v případě úvěrové smlouvy ze dne 15. 5. 2013 zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč s tím, že celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku 36 721 Kč, tedy včetně úroku ve výši 2 554 Kč, poplatku za administrativní činnost

ve výši 3 801 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč. Soud shledal ujednání účastníků této smlouvy o povinnosti žalovaného zaplatit současně s poskytnutou jistinou i shora uvedené poplatky, včetně úroku, jako absolutně neplatným právním úkonem, ve smyslu § 588 o. z., a to pro rozpor s dobrými mravy. K tomuto závěru soud dospěl

po porovnání výše půjčené částky (20 000 Kč) a celkové výše poplatků a úroku (16 781 Kč). Sjednané poplatky tak v daném případě tvoří 83,9% z půjčené částky. V případě úvěrové smlouvy ze dne 21. 8. 2013 se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 11 000 Kč s tím, že celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku

20 196 Kč, tedy včetně úroku ve výši 1 405 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši

2 090 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 701 Kč. I tuto úvěrovou smlouvu shledal soud jako absolutně neplatným právním úkonem, ve smyslu § 588 o. z., a to pro rozpor s dobrými mravy. K tomuto závěru soud dospěl po porovnání výše půjčené částky

(11 000 Kč) a celkové výše poplatků a úroku (9 196 Kč). Sjednané poplatky tak v daném případě tvoří 83,6% z půjčené částky.

17. S ohledem na spotřebitelský charakter daných smluv dospěl soud k závěru, že takto nepřiměřeně vysoký sjednaný zisk se příčí dobrým mravům. Tento závěr nemůže změnit ani skutečnost, že poplatky představují příjem plynoucí právní předchůdkyni žalobkyně z poskytnutých prostředků žalovanému a tudíž je jeho ekonomická funkce totožná s funkcí úroků. Soud konstatuje, že , ani jiné právní předpisy sice výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat výši zisku (ať už je nazvána jako poplatek, úrok či jinak), avšak z této skutečnosti nelze dovozovat, že by její výše závisela jen na dohodě účastníků smlouvy a že by nepodléhala žádnému omezení. Soud vycházel rovněž z toho, že souladné s dobrými mravy je takové ujednání, jež vymezuje práva a povinnosti účastníků smlouvy vyváženě. Sjednaný zisk (úrok) však podstatně přesahuje horní hranici tehdy obvyklé úrokové míry (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004,

sp. zn. nebo nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. , jež jsou k dispozici na webových stránkách soudů).

18. Za tohoto stavu věci shledal soud úvěrové smlouvy za absolutně neplatné i z výše uvedeného důvodu, a protože ze smluv bylo zjištěno, že finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty při podpisu smlouvy v hotovosti a žalovaný z této částky, dle tvrzení žalobkyně, uhradil pouze částku 2 854,74 Kč (v případě úvěrové smlouvy ze dne 21. 8. 2013), náleží žalobkyni nárok na zaplacení částky 8 145,26 Kč (11 000 – 2 854,74) a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z o. z., přičemž jejich výše je v souladu s ve znění účinném k prvnímu dni prodlení (výrok I.), ve zbylé části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.). V případě úvěrové smlouvy

ze dne 15. 5. 2013, dle tvrzení žalobkyně, žalovaný uhradil pouze částku 9 645,26 Kč, a proto náleží žalobkyni nárok na zaplacení částky 10 354,74 Kč (20 000 – 9 645,26) a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá

z o. z., přičemž jejich výše je v souladu s ve znění účinném k prvnímu dni prodlení (výrok III.), ve zbylé části nárok žalobkyně zamítl (výrok IV.).

19. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok V.), bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2

, když v daném případě byl procesní úspěch žalobkyně 72 % a procesní úspěch žalovaného 28%. To tedy znamená, že žalobkyni vzniklo právo na náhradu 44 % nákladů řízení. V tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 11 545 Kč. Tato částka

se skládá ze soudního poplatku 1 030 Kč a z náhrady za právní zastoupení ve výši 10 514,90 Kč Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. ve znění účinném v době zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za 3,5 úkony právní služby po 2 140 Kč, když odměna v plné výši byla přiznána za úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby k soudu a účast

u jednání dne 1. 11. 2022 (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu) a poloviční odměna byla přiznána za úkon spočívající v jednoduché předžalobní výzvě k plnění (11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu). Výše odměny je odůvodněna § 7 advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby pak byl zástupci žalobkyně přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč ( advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byly náklady právního zastoupení v částce 8 690 Kč navýšeny o 21% DPH na částku 10 514,90 Kč ( ). Vzhledem k procesnímu úspěchu žalobkyně tak celková konečná náhrada nákladů řízení byla vypočtena na částku 5 079 Kč (tj. 44 % z částky 11 545 Kč).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.