Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 134/2022-159

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa žalované

adresa pro doručování adresa

o zaplacení částky 9 346,45 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do částky 3 000 Kč zastavuje.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna uhradit žalobci částku 7 451,43 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 544,59 Kč od 13. 10. 2017 do 17. 7. 2019 a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 996,02 Kč od 25. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do částky 3 000 Kč zastavuje. II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna uhradit žalobci částku 7 451,43 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 544,59 Kč od 13. 10. 2017 do 17. 7. 2019 a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 996,02 Kč od 25. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal k soudu žalobu na zaplacení částky 9 346,45 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky řízení byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, který byl žalované poskytnut ve výši 20 000 Kč a ta jej měla uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 985,01 Kč. K tomu měla hradit měsíční pojištění ve výši 88 Kč. Ke dni podání žaloby dlužila na jistině 7 451,43 Kč, na kapitalizovaných smluvených úrocích částku 544,59 Kč, na smluvních poplatcích 1 895,02 Kč a na kapitalizovaných úrocích z prodlení 380,36 Kč.

2. V dané věci soud po zjištění stanoviska účastníků řízení k jeho zamýšlenému postupu podle ) , k němuž neměli žádných připomínek, veřejně vyhlásil toliko rozsudek

3. Na výzvu soudu byla žaloba doplněna o skutečnosti týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalované, kdy žalobce uvedl, že bonitu žalované ověřoval z interních a externích databází, zejména bankovního a nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Příjmy a výdaje žalované posoudil z výpisu z jejího účtu. Dluh na poplatcích ve výši 1 895,02 Kč sestává ze 2 upomínek o úhradu dluhu po 600 Kč, poplatku za prohlášení úvěru za splatný a 5 plateb pojištění po 88 Kč s tím, že v důsledku částečného plnění žalované se dluh snížil o 44,98 Kč. Před rozhodnutím ve věci samé došlo k částečnému zpětvzetí žaloby o 3000 Kč, neboť žalovaná dne 14. 6. 2022 zaplatila 1 000 Kč, 15. 7. 2022 dalších 1 000 Kč a stejnou částku zaplatila i den 16. 8. 2022. Dle skutkových tvrzení žalobce bylo žalovanou za období od 14. 11. 2017 do 14. 3. 2019 na předmětný dluh zaplaceno 17 243,82 Kč.

4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze datum včetně žádosti o poskytnutí úvěru z téhož data soud zjistil a vzal za prokázané, že dne 13. 10. 2017 požádala žalovaná žalobce o poskytnutí úvěru s tím, že její čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce činil 14 000 Kč, pracuje v právnická osoba, pracovní poměr má sjednán na dobu určitou, je svobodná, bezdětná, žije v pronajatém bytě, úvěr požaduje ve výši 20 000 Kč. V den podání žádosti jí byl úvěr v požadované výši poskytnut, současně byly sjednány smluvní úroky ve výši 16,6 % a pojištění za částku 88 Kč měsíčně, splátka úvěru činila 985,01 Kč. Z vyhodnocení bonity žalované žalobcem bylo zjištěno, že ten počítal s jejím deklarovaným příjmem ve výši 14 000 Kč, který měl ověřen z dokladu o příjmu doloženého k jiné žádosti žalované o úvěr, žalovaná splácela interní splátky částkou 300 Kč a externí splátky částkou 452 Kč.

5. Z výpisů z účtu žalované od května do října 2017 soud zjistil a vzal za prokázané, že zůstatek na tomto účtu k 31. 5. 2017 činil 250,38 Kč a žalované byla v uvedeném měsíci vyplacena mzda ve výši 12 887 Kč, v červnu činil zůstatek 286 Kč a příjem žalované 14 493 Kč, v červenci byl zůstatek 222 Kč s příjmem 12 564 Kč, v srpnu byl zůstatek 203 Kč a příjem 12 292 Kč, v září se dostala žalovaná do záporného zůstatku s částkou 5 412,48 Kč a s vykázaným příjmem 9 481 Kč a v říjnu byl konečný zůstatek - 2 499,08 Kč a příjem 5 955 Kč. Žalovaná hradila přes účet SIPO, ve výši 3 829 Kč měsíčně.

6. Z přehledu platební historie a vyjádření žalobce bylo zjištěno, že žalovaná řádně neplnila sjednané splátky, proto žalobce dne 17. 7. 2019 prohlásil úvěr za splatný, žalovanou opakovaně vyzýval k úhradě dluhu, což neučinila ani po zaslání předžalobní upomínky. Do podání žaloby zaplatila dle tvrzení žalobce částku 17 243,82 Kč a po podání žaloby uhradila další 3 000 Kč, o něž byla žaloba v průběhu řízení omezena.

7. Podle , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci soud pro částečné zpětvzetí žaloby zastavil řízení co do částky 3 000 Kč (,2 ) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, neboť má za to, že žalobce před poskytnutím úvěru řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované, v důsledku čehož je uzavřená úvěrová smlouva neplatná dle o spotřebitelském úvěru, přičemž platnost smlouvy je soud povinen zkoumat z moci úřední, a to i s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie z 5. 3. 2020, který v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES z 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, uzavřel, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, který má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako neplatnou. V daném případě soud přitom dovozuje nedostatek zkoumání úvěruschopnosti žalované z toho, že žalobce nemohl mít prokázáno, že její příjem za poslední 3 měsíce před poskytnutím úvěru činil 14 000 Kč čistého, když z výpisu z účtu žalované vyplývá, že v červenci dosáhla příjmu 12 564 Kč, v srpnu 12 292 Kč a v září pouze 9 481 Kč. Žalobce přitom tvrdil, že výši jejího příjmu ověřoval z jejího účtu, z něhož však vyplývá příjem podstatně nižší, navíc z něj plyne, že zůstatek na účtu žalované v jednotlivých měsících byl minimální, v září byl dokonce v záporném zůstatku, což za situace, kdy podle zprávy žalobce žalovaná splácela již další dva závazky, mělo žalobce vést k tomu, že řádně ověří její majetkové poměry a tedy také její bonitu. Pokud však žalobce vyšel z toho, že příjem žalobkyně je v průměru o 3 000 Kč čistého měsíčně vyšší než tomu bylo ve skutečnosti, její bonitu uměle navýšil, což je v rozporu se zákonem a způsobuje neplatnosti uzavřené smlouvy. Za situace, kdy žalovaná uhradila na předmětný dluh již celkem částku 20 243,82 Kč, zaplatila tedy celou jistinu, pak soud žalobu zcela zamítl, neboť v důsledku neplatnosti smlouvy si jsou strany smlouvy povinny vrátit plnění, které si poskytly. V případě žalované by šlo o povinnost vrátit poskytnutou jistinu, kterou již v plném rozsahu zaplatila.

9. S ohledem na výsledek sporu pak soud ve smyslu rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobci toto právo pro neúspěch ve věci nepřísluší a žalovaná zůstala ve věci nečinná, vznik ani výši nákladů řízení neprokázala, a proto ani jí nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno.

Poučení:

Proti výroku I je možno podat odvolání prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně do patnácti dnů ode dne jeho doručení.

Proti výroku II a III není odvolání přípustné.