Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 167/2022-46

Okresní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Vandy Spáčilové a přísedících Šárky Navrátilové Harazinové a Evy Hronkové ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

o neplatnost dohody o uznání dluhu

takto:

I. Žaloba na určení neplatnosti dohody o uznání a úhradě dluhu, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne 11. 7. 2022, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 10 164 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta.

Odůvodnění:

I. Žaloba na určení neplatnosti dohody o uznání a úhradě dluhu, uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne 11. 7. 2022, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 10 164 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 22. 7. 2022 se žalobce domáhal určení, že dohoda o uznání a úhradě dluhu, kterou uzavřel dne 11. 7. 2022 se žalovanou, je neplatná. Uvedl, že dne 7. 7. 2022 mu volal p. příjmení, předseda správní rady žalované, aby v pondělí dne 11. 7. přijel do obec na oběd, že s ním chce probrat novinky. Žalobce tedy přijel a p. příjmení se telefonicky dotázal, zda má přijít k němu do kanceláře, anebo počkat v restauraci. Bylo mu odpovězeno, aby přišel do kanceláře. Zde p. příjmení žalobce usadil, přečetl mu z telefonu něco z oblasti trestního práva, co se týkalo trestného činu krádeže. Poté předložil žalobci dohodu o rozvázání pracovního poměru a dohodu o uznání a úhradě dluhu. Tyto dokumenty si žalobce zběžně prohlédl, avšak nechápal, co se děje. Poté mu p. příjmení sdělil, že ho již více než půl roku sleduje, že mu vynáší krabice s výrobky firmy NUTREND a nakládá je do svého auta. Žalobci řekl, že jej má na všech kamerách, že má podpisy od zaměstnanců, kteří jeho počínání potvrdí a rovněž šarže výrobků, které měl žalobce odcizit. Poté žalobci sdělil, že pokud bude váhat s podpisem předložených dokumentů, tak odcizení věcí v hodnotě nad 5 000 Kč je již bráno jako trestný čin a že zavolá policii. Žalobce dostal obrovský strach, neboť p. příjmení je velmi bohatý a vlivný člověk, který má známosti všude. Byl v takovém šoku, obavách a tísni, kdy měl strach z šetření policie, že pod touto pohrůžkou oba dokumenty podepsal, ačkoli mu p. příjmení nepředložil žádné důkazy o tom, že by se měl dopustit jakéhokoli protiprávního jednání. Nepředložil žádné inventury, výpočty, soupisy zboží, které měl žalobce údajně odcizit. Celá situace pro něho byla natolik šokující, že vůbec obsah listin nechápal, stejně jako nebyl schopen v tu chvíli pochopit následky podpisu listin. Nebyl schopen vnímat, že se zavázal zaplatit částku 700 000 Kč, a to ve lhůtě do 11. 8. 2022. Snažil se p. příjmení vysvětlit, že se žádného protiprávního jednání nedopouštěl, ale on odmítal jakoukoli zpětnou vazbu a vysvětlení. Poté, co se následně doma z celé situace vzpamatoval, uvědomil si, že pod nátlakem podepsal něco, co nezpůsobil, tzn. že nemohl zaměstnavateli způsobit žádnou škodu a už vůbec ne ve výši, kterou byl donucen podepsat pod pohrůžkou kontaktování policie. Má za to, že jej jeho zaměstnavatel vylákal původně do restaurace a následně do jeho kanceláře čistě účelově a že tak učinil lstivě, se zcela jiným záměrem – poškodit osobu žalobce. Současně se žalobou podal žalobce taktéž podnět orgánům činným v trestním řízení k posouzení jednání jméno příjmení, a dále rovněž k posouzení jednání žalobce samotného, které spočívalo v užívání tzv. zmetků vzniklých při výrobě, které si příležitostně odnášel domů. Sama žalovaná svým zaměstnancům nabídla, aby tyto zmetky užívali v rámci tzv. pitného režimu. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřuje v tom, že se cítí být ze strany žalobce ohrožen případným uplatněním nároku vyplývajícího z uzavřené dohody o uznání a úhradě dluhu, když jeho splatnost nastane dne 11. 8. 2022. Projednáním žaloby pak bude odvrácen případný budoucí spor účastníků o zaplacení předmětné částky. Naléhavý právní zájem pak žalobce dovozuje rovněž ze samotných okolností, za nichž byla předmětná dohoda uzavřena, kdy ze strany anonymizována dvě slova byla vůči žalobci užita tzv. bezprávná výhružka – pokud by na žalobce nevyvinul shora popsaný nátlak, tento by nikdy žádnou ze zmíněných dohod nepodepsal.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to ani zčásti. Učinila nesporným, že jako věřitel uzavřela se žalobcem jako dlužníkem dohodu o uznání a úhradě dluhu, kterou žalobce uznal závazek evidovaný žalovanou, vzniklý v době jeho působení u žalované na pozici vedoucího výroby, nákupčího a ekologa v provozovně v obec. Tuto dohodu však považuje na rozdíl od žalobce za platnou a účinnou. V žádném případě nesouhlasí s tím, že by vyvíjela na žalobce jakýkoli nátlak a tím jej nutila k podpisu dohody o uznání dluhu či jiného dokumentu. Není pravdou, že by žalovaná dostala žalobce do pozice, že by v něm vyvolala strach z podání trestního oznámení či na něho jinak protiprávně působila. Žalovaná předložila prostřednictvím svého statutárního orgánu jméno příjmení žalobci předmětný dokument, s jehož obsahem se žalobce seznámil a následně jej podepsal. K této události došlo dne 11. 7. 2022, přičemž u jednání byl přítomen také pan jméno příjmení. Žalovaná logicky vnímá uzavření dohody žalobcem jako jeho souhlas s uznáním dluhu co do důvodu a výše, přičemž o oprávněnosti této úvahy svědčí rovněž to, že sám žalobce v závěru žaloby přiznává, že z provozovny žalované odnášel její majetek, byť se údajně mělo jednat o výrobní zmetky. Žalovaná na žalobce žádným způsobem netlačila, naopak mu dala prostor, aby se s dokumentem seznámil, k věci se vyjádřil a teprve v případě, že dluh uzná, dohodu podepsal. Navrhla, aby byla podaná žaloba zamítnuta.

Soud učinil po provedeném řízení následující skutková zjištění:

3. Ze shodných tvrzení účastníků a dohody o uznání a úhradě dluhu bylo zjištěno, že tito uzavřeli dne 11. 7. 2022 dohodu o uznání a úhradě dluhu. Žalobce v rámci této dohody prohlásil, že se v minulosti opakovaně neoprávněně zmocnil majetku ve vlastnictví žalované, a to konkrétně výrobků, které žalovaná v rámci své podnikatelské činnosti vyrábí v provozovně sídlící na adrese obec a číslo, kdy toto zboží odvezl ze skladových prostor dané provozovny a naložil s ním neznámým způsobem. Strany dále shodně prohlásily, že žalobce uvedeným způsobem neoprávněně odebral zboží v celkové hodnotě 700 000 Kč a odpovídá tedy žalované za škodu v uvedené výši. Tento dluh žalobce co do důvodu a výše uznal a zavázal se jej uhradit nejpozději do 11. 8. 2022.

4. Z dalších provedených důkazů soud vzhledem k níže učiněnému právnímu posouzení nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.

5. Soud učinil závěr o skutkovém stavu v podobě, jak tento plyne z bodu 4. odůvodnění.

6. Podle určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

7. Podle ustálené judikatury existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení podle je u určovací žaloby nezbytnou podmínkou její přípustnosti. Žalobce má právní zájem na žádaném určení, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým. Ke vzniku žalobcova právního zájmu na určení stačí takové chování žalovaného, které nasvědčuje jeho úmyslu porušit právo žalobce nebo způsobit mu újmu na jeho právním postavení. Určovací žaloba je tedy prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany. Naopak podmínka naléhavého právního zájmu nebude splněna, jestliže požadované určení neodstraní stav ohrožení práva nebo nezjedná efektivně jistotu v dotčeném právním vztahu. Jestliže soud dospěje k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na žádaném určení, zamítne žalobu, aniž by se současně zabýval meritem věci. Nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je tedy samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát a který sám o sobě bez dalšího vede k jejímu zamítnutí. Tyto teze mají oporu např. v rozsudku bývalého Nejvyššího soudu ČSR z 24. 2. 1971, sp. zn. , uveřejněném pod č. 17/1972 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále v rozsudku Vrchního soudu v Praze z 30. 11. 1993, sp. zn. , uveřejněném pod č. 11/1994 Bulletinu Vrchního soudu v Praze, či v rozsudcích Nejvyššího soudu z 27. 2. 1997, sp. zn. , a z 27. 3. 1997, sp. zn. , uveřejněných pod č. 20 a 21 v sešitu č. 3 z roku 1997 časopisu Soudní judikatura. V soudní praxi přitom nebyl zaznamenán odklon ani od názoru, že uvedené závěry neplatí bezvýhradně a že prokáže-li žalobce, že má naléhavý právní zájem na tom, aby bylo určeno určité právo nebo právní vztah, nelze mu určovací žalobu odepřít. Za nedovolenou při možnosti žaloby na plnění lze určovací žalobu pokládat jen tam, kde neslouží potřebám praktického života, tudíž tam, kde spor mezi účastníky řízení neodstraňuje a naopak vede k dalšímu (zbytečnému) množení sporů mezi nimi. Jestliže se však určením, že tu právní vztah nebo právo je či není, vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu (a předejde se tak žalobě o plnění), je určovací žaloba přípustná i přesto, že je možná také žaloba na splnění povinnosti (srov. již zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu z 27. 3. 1997, sp. zn. , a dále např. rozsudek Nejvyššího soudu z 28. 11. 2001, sp. zn. , uveřejněný pod č. 51/2002 časopisu Soudní judikatura).

8. Soud dospěl v nyní posuzované věci k závěru, že není naplněna základní podmínka přípustnosti určovací žaloby, a to existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Žalobce se domáhá určení neplatnosti uznání dluhu, které bylo z jeho strany podepsáno dne 11. 7. 2022. I pokud by soud podané žalobě vyhověl a danou neplatnost určil, nebyl by tím v žádném případě s jistotou odklizen případný budoucí spor účastníků o úhradu dlužné částky, neboť samotné určení neplatnosti uznání dluhu v žádném případě nevypovídá ničeho o existenci a oprávněnosti dluhu, jehož se dané uznání týká. V tomto případně navazujícím sporu by pouze nedošlo k procesnímu následku spočívajícímu v tzv. obrácení důkazního břemene ohledně prokazování existence dluhu ze žalobce na žalovaného, potažmo k prodloužení promlčecí lhůty u daného nároku ze 3 na 10 let. Určovací žaloba proto není dle názoru soudu v této konkrétní věci způsobilá vést k efektivnímu zjednání jistoty v právních vztazích účastníků, ani k redukci jejich potenciálních sporů, a není tudíž naplněn její preventivní charakter.

9. Vzhledem k takto vyloženým důvodům shledal tedy soud podanou žalobu jako nedůvodnou, a proto ji zamítl, aniž se blíže zabýval meritem věci.

10. Pro úplnost soud uvádí, že žalobci samozřejmě nic nebrání – obává-li se uplatnění nároku ze strany žalované v průběhu 10leté promlčecí lhůty – případně žalovat na tzv. negativní určení, tedy určení neexistence jeho dluhu vůči žalované, kdy tato žaloba by naopak mohla představovat efektivní prostředek směřující k vytvoření pevného právního základu pro právní vztahy účastníků, neboť výsledek řízení by postavil najisto (ne) existenci závazku žalobce k plnění, a tedy by mohl reálně zabránit dalšímu množení sporů. V rámci tohoto řízení by pak žalobce mohl nepochybně namítat a prokazovat rovněž existenci bezprávné výhružky, jíž měl být zástupcem žalované donucen k podpisu předmětné dohody.

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle V řízení byla zcela procesně úspěšná žalovaná, náleží jí proto plná náhrada nákladů řízení ve výši 10 164 Kč. Tato sestává z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 2 500 Kč, při tarifní hodnotě 35 000 Kč dle AT (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ze dne 16. 9. 2022, účast u jednání soudu dne 10. 11. 2022), ze 3 režijních paušálu po 300 Kč dle AT a 21 % DPH z těchto částek ve výši 1 764 Kč dle Podle ust. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátu žalované, a to v obecné lhůtě tří dnů dle ust. část věty před středníkem Soud naopak nepřiznal žalované náklady řízení za další účtovaný úkon – účast u jednání soudu v délce přesahující 2 hodiny, neboť jak plyne z protokolu z jednání ze dne 10. 11. 2022, protokolace byla zahájena v 9:05 hod., jednání bylo ukončeno v 11:07 hod., avšak v rozmezí od 10:58 do 11:03 hod. bylo přerušeno. Celkem tedy trvalo 1 hodinu 57 minut a nepřesáhlo tak délku 2 hodin.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.