Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 153/2022-49
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum, IČO
sídlem adresa žalovaného
o zaplacení 119 003,75 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 119 003,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 103 677,53 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 18,25 % ročně z částky 103 677,53 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 27 267 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 119 003,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 103 677,53 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 18,25 % ročně z částky 103 677,53 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 27 267 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 20. 4. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 119 003,75 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného dluhu ze smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi účastníky. Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal, že uvedenou částku jí vrátí a současně zaplatí sjednaný obchodní úrok, to vše v pravidelných měsíčních anuitních splátkách. Ty však nesplácel řádně a včas, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění své pohledávky z předmětné úvěrové smlouvy, a to k datu 2. 3. 2022. Žalovaná částka sestávala z dlužné jistiny úvěru ve výši 97 913,12 Kč, k datu zesplatnění úvěru kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 5 764,41 Kč, který v souladu s čl. I. odst. 11 produktových podmínek žalobkyně přirostl k nesplacené jistině úvěru, z částky 151,22 Kč, která představovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky odpovídající dlužné jistině úvěru za období ode dne následujícího dni vzniku prodlení žalovaného do zesplatnění úvěru, z částky 107,02 Kč odpovídající kapitalizovanému zákonnému úroku z prodlení z částky odpovídající dlužnému obchodnímu úroku za dobu ode dne následujícího dni vzniku prodlení žalovaného do zesplatnění úvěru, a dále z částky v celkové výši 15 067,98 Kč, která představovala dlužné poplatky, které byly žalovanému účtovány v souvislosti s úvěrem. Žalobkyně si rovněž nárokovala běžící smluvní úrok z prodlení ve výši 30 % ročně z částky odpovídající dlužné jistině úvěru (97 913,12 Kč) a z částky odpovídající dlužnému obchodnímu úroku (5 764,41 Kč) od 30. 3. 2022 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla soudem zaslána na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř. “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila v podané žalobě, pokud jde o žalovaného, jeho souhlas soud předpokládal, neboť žalovaný se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním klienta Expres Business číslo uzavřené mezi účastníky 30. 8. 2021 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaný byl ve smlouvě označen nejen svým rodným číslem, ale též identifikačním číslem podnikající fyzické osoby a adresou sídla. Zavázal se, že žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátí a současně zaplatí obchodní úrok, jehož výše činila 17,4 % ročně. Ve smlouvě bylo rovněž sjednáno přistoupení žalovaného k pojistné smlouvě č. anonymizováno číslo uzavřené mezi žalobkyní jako pojistníkem a anonymizována čtyři slova jako pojistitelem, čímž žalovanému vzniklo pojištění jeho schopnosti úvěr splácet. V souvislosti s tímto pojištěním se žalovaný zavázal hradit měsíční pojistné ve výši 251 Kč, které bylo zahrnuto ve sjednaných měsíčních anuitních splátkách. Jejich výše činila včetně pojištění celkem 3 836,21 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni celkem 36 měsíčních splátek, které byly splatné vždy k 1. dni příslušného měsíce počínaje 1. 10. 2021. Přímo ve smlouvě bylo obsaženo ujednání, podle něhož se žalovaný zavázal zajistit na svém běžném účtu vedeném u žalobkyně měsíční příjmy v minimální výši dvou a půl násobku měsíční splátky jistiny a úroku. Za každé porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta ve výši 300 Kč. Nedílnou součást úvěrové smlouvy tvořil mimo jiné sazebník poplatků a úrokový lístek žalobkyně. Dle sazebníku činil u úvěrového produktu Expres Business poplatek za zesplatnění úvěru 10 % z celkové neuhrazené částky, minimálně pak 10 000 Kč, poplatek za odeslání každé upomínky v případě prodlení se splátkou 600 Kč. Dle úrokového lístku pak činil smluvní úrok z prodlení pro produkt Expres Business 30 % ročně. Dle čl. I. odst. 11 produktových podmínek žalobkyně, které rovněž tvořily nedílnou součást úvěrové smlouvy, byla žalobkyně oprávněna ze všech dlužných částek, s jejichž úhradou se žalovaný dostane do prodlení (tj. jak z jistiny, tak i z obchodního úroku nebo poplatků), účtovat žalovanému úrok z prodlení.
5. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného, jakož i z žalobkyní předložené platební historie k předmětnému úvěru bylo zjištěno, že žalovaný dne 30. 8. 2021 vyčerpal peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Dostal se však do prodlení hned s úhradou první sjednané splátky úvěru splatné k 1. 10. 2021, když tuto splátku uhradil až 14. 10. 2021, kdy provedl úhradu v celkové výši 4 457 Kč. Následně již na svůj dluh ze smlouvy uhradil pouze dne 28. 1. 2022 1 800 Kč Celkem tak jeho úhrady v souvislosti s předmětným úvěrem činily 6 257 Kč. Žalobkyně tyto úhrady započetla v rozsahu 2 086,88 Kč na jistinu úvěru, v rozsahu 2 893,06 Kč na obchodní úrok, v rozsahu 1 102 Kč na poplatky spojené s úvěrem a v rozsahu 175,06 Kč na smluvní sankce. V období od poskytnutí úvěru do 2. 3. 2022 byly žalovanému účtovány poplatky v celkové výši 16 169,98 Kč Tyto sestávaly z pojistného ve výši 1 506 Kč (6 * 251 Kč), z poplatků za upomínky v celkové výši 3 000 Kč (5 * 600 Kč), poplatku za nedodržení sjednané minimální úhrady na účet ve výši 900 Kč (3 * 300 Kč) a poplatku za zesplatnění úvěru ve výši 10 763,98 Kč.
6. Z dopisu ze 4. 3. 2022 soud zjistil, že žalobkyně v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek ze strany žalovaného k datu 2. 3. 2022 celý jeho dluh z předmětné smlouvy o úvěru jednorázově zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení. K uvedenému datu činil dluh celkem 119 003,75 Kč, přičemž sestával z nesplacené jistiny ve výši 97 913,12 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 5 764,41 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 258,24 Kč a dlužných poplatků ve výši 15 067,98 Kč.
7. Z předžalobní výzvy z 31. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl opětovně vyzýván k úhradě svého dluhu z předmětné úvěrové smlouvy právním zástupcem žalobkyně s upozorněním, že pokud dluh neuhradí ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. Uvedená výzva byla dle přiloženého poštovního podacího archu odeslána žalovanému 1. 4. 2022.
8. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 30. 8. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě téhož dne poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že tuto částku žalobkyni vrátí a současně uhradí úrok, jehož výše činila 17,40 % z poskytnuté jistiny ročně. Dále bylo sjednáno přistoupení žalovaného k pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba, čímž vzniklo žalovanému pojištění jeho schopnosti úvěr splácet. V souvislosti s tímto pojištěním se žalovaný v rámci pravidelných splátek úvěru zavázal hradit poplatek ve výši 251 Kč měsíčně. Celkem tak činila výše splátky úvěru vč. pojistného 3 836,21 Kč, přičemž žalovaný měl uhradit celkem 36 měsíčních splátek, které byly splatné vždy k 1. dni příslušného měsíce počínaje 1. 10. 2021. Ve smlouvě, sazebníku a úrokovém lístku žalobkyně byly stanoveny některé poplatky související s úvěrem, např. poplatek za nedodržení předepsané měsíční minimální úhrady na běžný účet žalovaného ve výši 300 Kč, poplatek za každou písemnou upomínku ve výši 600 Kč nebo poplatek za jednorázové zesplatnění úvěru ve výši 10 % z celkové neuhrazené částky, minimálně pak 10 000 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru hned u první sjednané splátky splatné k 1. 10. 2021. Na svůj dluh z předmětné smlouvy celkem uhradil pouze 6 257 Kč, přičemž žalobkyně tyto platby započetla v rozsahu 2 086,88 Kč na jistinu úvěru, v rozsahu 2 893,06 Kč na obchodní úrok, v rozsahu 1 102 Kč na poplatky spojené s úvěrem a v rozsahu 175,06 Kč na smluvní sankce. Dopisem ze 4. 3. 2022 žalobkyně s ohledem na porušování smluvních povinností ze strany žalovaného jednorázově zesplatnila jeho dluh ze smlouvy, který k datu 2. 3. 2022 činil celkem 119 003,75 Kč a sestával z nesplacené jistiny ve výši 97 913,12 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 5 764,41 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 258,24 Kč a dlužných poplatků ve výši 15 067,98 Kč. Následně žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy předžalobní upomínkou z 31. 3. 2022.
9. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), na kterou zároveň dopadala vybraná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“).
10. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, zatímco úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový právní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou podle § 2395 o. z. Žalobkyně svou povinnost z této smlouvy splnila, když žalovanému prokazatelně poskytla peněžní prostředky v ujednané výši. Žalovanému tím ve smyslu shora citovaného ustanovení i dle příslušných smluvních ujednání vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu úvěru a současně zaplatit sjednaný obchodní úrok, jehož výše činila 17,40 % ročně, a dále poplatky související s úvěrem a rovněž s uzavřeným pojištěním schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek, které bylo podepřeno též předloženými výpisy z jeho úvěrového účtu, respektive transakční historií k danému úvěru. Bylo přitom na žalovaném, aby v případě, že žalobkyni sjednané splátky hradil řádně a včas, takovou skutečnost soudu nejen tvrdil, ale především prokázal. Žalovaný však zůstal v řízení zcela pasivním, na podanou žalobu nijak nereagoval a se soudem nekomunikoval. Soud proto vycházel z toho, že se skutečně dostal do prodlení se splácením úvěru a že žalobkyně zesplatnila úvěr zcela poprávu.
12. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný jí aktuálně na jistině úvěru dluží 97 913,12 Kč, na úroku 5 764,41 Kč a na poplatcích 15 067,98 Kč, soud dospěl k závěru, že žaloba je ve vztahu k uvedeným částkám důvodná. Pokud jde o žalobkyní nárokovaný kapitalizovaný úrok z prodlení v celkové výši 258,24 Kč, i v tomto rozsahu lze mít žalobu za oprávněnou, a to z toho důvodu, že se jedná o zákonný úrok z prodlení z částek odpovídajících dlužné jistině úvěru, respektive dlužnému obchodnímu úroku za dobu ode dne následujícího dni, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou jednotlivých splátek, do dne zesplatnění úvěru, tj. do 2. 3. 2022. Nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení se opírá jednak o příslušná smluvní ujednání, jednak o § 1970 o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný. Výše nárokovaného úroku z prodlení se v tomto případě řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V této souvislosti se sluší podotknout, že dle čl. I. odst. 11 svých produktových podmínek si žalobkyně mohla účtovat úrok z prodlení nejen z dlužné jistiny, ale i z částky odpovídající dlužnému obchodnímu úroku. Proto její nárok na úhradu částky 258,24 Kč soud shledal rovněž oprávněným.
13. Opačný závěr však přijal, pokud jde o žalobkyní požadovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny a úroku od 30. 3. 2022 do zaplacení. Jakkoliv žalobkyní nárokovaná sazba vychází z jejího úrokového lístku, který skutečně obsahuje informaci o tom, že u produktu Expres Business činí sazba smluvního úroku z prodlení 30 % ročně, nelze pomíjet právní úpravu obsaženou v § 122 ZSÚ, s níž je shora uvedená výše smluvního úroku z prodlení jednoznačně v rozporu. Dle § 122 odst. 1 písm. b) ZSÚ platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení. Citované ustanovení na smluvní vztah účastníků ve smyslu § 122 odst. 5 ZSÚ dopadá bez ohledu na to, zda žalovaný uzavíral předmětnou úvěrovou smlouvu v souvislosti se svou podnikatelskou činností, a tedy jako podnikatel (čemuž by nasvědčoval nejen název úvěrového produktu Expres Business, ale i fakt, že žalovaný byl ve smlouvě mimo jiné identifikován i prostřednictvím svého IČO a adresy sídla), nebo smlouvu uzavíral mimo rámec svého podnikání, a tedy v pozici spotřebitele. Dle § 122 odst. 5 ZSÚ je totiž třeba omezení uvedená v § 122 odst. 1 ZSÚ aplikovat nejen na spotřebitelské úvěry, ale rovněž na úvěry, kde dlužník, který je fyzickou osobou, ale není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Vzhledem k tomu, že sazba smluvního úroku z prodlení stanovená v úrokovém lístku žalobkyně přesahuje sazbu zákonného úroku z prodlení, který v období, kdy byla smlouva uzavřena, odpovídal dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. sazbě 11,75 % ročně, rozhodl soud tak, že přiznal žalobkyni právo na zaplacení běžícího úroku z prodlení toliko ve výši 11,75 % z dlužné jistiny, potažmo obchodního úroku, ročně, přičemž současně ve zbývající části žalobkyní požadovaného smluvního úroku z prodlení (18,25 % ročně) žalobu jako nedůvodnou s odkazem na omezení uvedené v § 122 odst. 1 ZSÚ zamítl.
14. Žalobkyně sice neměla v řízení plný procesní úspěch, neboť žaloba byla co do části požadovaného běžícího úroku z prodlení částečně zamítnuta, její neúspěch se však týkal jen velmi nepatrné části předmětu řízení. Soud proto při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 761 Kč a z nákladů jejího právního zastoupení ve výši 22 506 Kč Tyto byly tvořeny mimosmluvní odměnou advokáta ve výši 17 700 Kč za tři úkony právní služby učiněné ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu v účinném znění (dále jen„ AT“), a to konkrétně za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci a žalobu, kdy každý z těchto úkonů byl v souladu s § 7 bodem 5 AT honorován mimosmluvní odměnou ve výši 5 900 Kč (vycházeje ve smyslu § 8 odst. 1 AT z toho, že tarifní hodnota odpovídá předmětu sporu bez příslušenství, tj. částce 119 003,75 Kč). Žalobkyni z titulu náhrady nákladů řízení dále náleží právo na tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT a náhradu za 21% DPH ze shora uvedených položek (tj. z částky 18 600 Kč) ve výši 3 906 Kč, a to podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 27 267 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
15. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.
Nebude-li tímto rozsudkem uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí.