Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 80/2022-19
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Vávrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 4 010 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 010 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 710 Kč od 7. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 010 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 710 Kč od 7. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 4 010 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo registrační značka za dobu od 31. 1. 2020 do 15. 5. 2020, neboť ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem, a poplatku spojeného s uplatněním práva. Žalovaná částka v sobě zahrnuje příspěvek vypočtený denní sazbou 35 Kč x 106 dnů, kdy bylo vozidlo nepojištěno, tedy 3 710 Kč, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvy žalobkyně. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
4. Na základě předložených listinných důkazů (výzva k úhradě příspěvku ze dne 23. 7. 2020, zjištěné údaje žalobkyně, upomínka žalobkyně ze dne 29. 10. 2020, upomínka žalobkyně ze dne 10. 12. 2020, výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 5. 1. 2022, předžalobní výzva ze dne 2. 3. 2022 včetně doručenky do datové schránky žalované) učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný byl vlastníkem vozidla s registrační značka za dobu od 31. 1. 2020 do 15. 5. 2020. V uvedené době ohledně tohoto vozidla žalovaný neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo ve výši 3 710 Kč nezaplatil, ač k tomu byl vyzván výzvou ze dne 2. 3. 2022 (ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy). Žalovaný byl též vyzván k úhradě částky 300 Kč představující náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, i přes upomínky žalobkyně.
5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. S odkazem na ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tedy konkrétně za dobu, po kterou bylo vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti. Žalovaný neměl sjednáno předmětné pojištění v období od 31. 1. 2020 do 15. 5. 2020. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. je dána k příslušnému vozidlu denní sazba 35 Kč / den (§ 2 odst. 1 písm. h) této vyhlášky). V daném případě se příspěvek vypočte 35 Kč x 106 dnů, tj. činí 3 710 Kč. Dále, s odkazem na ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Náklady spojené s uplatněním činily částku 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 2. 3. 2022 výzvu v souladu s § 4 odst. 6 , 7 zákona o pojištění odpovědnosti a určila mu lhůtu 60 dní k úhradě dlužné částky. Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužnou částku neuhradil. Žalobkyni též vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
6. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a za použití shora uvedených ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok byl prokázán. Z důvodů výše uvedených soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Advokátovi náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 010 Kč Náklady zastoupení sestávají z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
8. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění žalovanou osobu a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t.
9. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.